Nebezpečí znečištění ovzduší a smogu pro lidské zdraví

Každý rok zemřou miliony lidí na choroby, které mají spojitost s extrémně znečištěným vzduchem.

Vyšší teploty spolu se znečištěním ovzduší v důsledku prachu a ozónu vytvářejí nebezpečný letní smog. Nový výzkum objasnil souvislost mezi smogem a infarktem a EPA (Environmental Protection Agency) varuje, že kdokoli, kdo je citlivý na znečištění ovzduší by si měl být vědom nebezpečí, a zvážit přijetí ochranných opatření v obdobích výskytu smogu.

Smog je generován z emisí motorových vozidel, průmyslu, oxidu siřičitého a dalších kontaminantů ve vzduchu, které reagují na sluneční světlo. Kromě znečišťujících částic, smog zahrnuje přízemní ozon, těkavé organické sloučeniny a další znečišťující látky ve vzduchu. Souvislost mezi smogem a respiračními onemocněními, jako je rozedma, astma bronchitida a dalšími nemocemi je dobře známá a zdokumentovaná.

Smog a kardiovaskulární onemocnění

Ale nový výzkum pokračoval k identifikaci potenciálně smrtícímu spojení mezi smogem a infarktem. Například, Journal of American College of Cardiology nedávno informoval o vlivu smogu na spouštění fibrilace síní (také známý jako "AFib"). Fibrilace síní je vývoj abnormálního, nepravidelného srdečního tepu, který může vést k vzniku krevních sraženin, mrtvici a tepelnému selhání.

Studie z Tufts University dospěla k závěru, že "znečištění vzduchu je akutní spouštěč fibrilace síní." Vědci pečlivě studovali srdce pacientů s implantovatelnými kardio-defibrilátory (ICD) a zjistili, že se AFib výrazně zvýšil u této zranitelné kohorty do dvou hodin po expozici znečištěného ovzduší.

Čtěte také: Průvodce recyklačními kódy

Další nedávná studie, tentokrát na Rice University, došla k závěru, že výrazné zvýšení rizika srdeční zástav spouští úrovně znečištění ovzduší, která spadají do norem EPA.

Globální pohled na znečištění ovzduší

Zatímco Evropa živelně diskutuje o ekologických opatřeních, Asie se nadále dusí ve smogu. Hned 99 měst s nejvíce znečištěným vzduchem se nachází na nejlidnatějším kontinentu. Vedle Indie patří mezi země s nejhorším vzduchem Bangladéš, Pákistán nebo Tádžikistán.

Podle studie zveřejněné v listopadovém čísle časopisu BMJ zabíjí znečištění ovzduší z fosilních paliv každý rok 5,1 milionu lidí na celém světě. Ani v Evropě ale nejsme stoprocentně v bezpečí. Klimatická krize mění charakter počasí, což vede ke změnám větru a srážek, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek.

„Vidíme, že znečištění ovzduší má dopad na každou část našeho života. A v některých nejvíce znečištěných zemích pravděpodobně zkracuje lidem život o tři až šest let. Při vdechování se částice dostávají hluboko do plicní tkáně, odkud se mohou dostat do krevního oběhu. Takzvané polétavé částice PM2.5 pocházejí ze zdrojů, mezi které patří spalování fosilních paliv, prachové bouře nebo také lesní požáry.

Toxické částice a poškození organismu

Vědci z univerzity v britském Lancasteru nyní zveřejnili nový výzkum, který ukazuje, že lidé žijící v takto znečištěných oblastech mají v tělech nadměrné množství drobných toxických částic, které způsobují poškození buněk, tkání a srdce. Částice složené z nečistot a kovů, které produkují auta nebo průmysl, mohou být jednou z klíčových příčin mnoha závažných civilizačních chorob.

Čtěte také: Předcházení problémům v přírodě

Zjistili, že lidé žijící ve znečištěných oblastech, zvlášť ve velkých městech, mají v tělech mnohonásobně víc zmíněných toxických částic než obyvatelé venkova. Tento problém se přitom týká i malých dětí. Vědci zjistili, že k poškození srdeční tkáně v důsledku znečištěného vzduchu došlo dokonce i u tříletého dítěte. Znečištění tak podle vědců může být příčinou zvýšeného rizika chorob srdce i dalších orgánů. Jiné studie zároveň ukazují, že nadměrné znečištění vzduchu může poškodit v zásadě jakoukoliv buňku ve vašem těle. Vdechujeme totiž masivní množství drobných částic, které se nám dostávají do krevního oběhu a tímto způsobem putují do dalších orgánů, které můžou poškodit.

Již v roce 2016 zmíněný vědecký tým zjistil, že toxické nanočástice způsobují poškození mozku a mají souvislost třeba se zvýšeným rizikem onemocnění Alzheimerovou chorobou. Podle všeho navíc existuje spojitost mezi znečištěním a řadou dalších nemocí, jako je cukrovka, nebo s porodními komplikacemi a nechtěnými potraty.

Globální hrozba a řešení

Světová zdravotnická organizace (WHO) před časem varovala, že pouhé dýchání špinavého vzduchu má každoročně za následek zhruba sedm milionů úmrtí (z toho asi půl milionu v zemích Evropské unie) a komplikuje život většiny lidstva na Zemi. Přes devadesát procent světové populace totiž dnes dýchá toxický vzduch. Zvlášť zranitelné jsou v tomto ohledu malé děti: „Svět se zlepšil v přístupu k tabáku a kouření, ale dnes se musí stejně tak zaměřit na boj s „novým tabákem“ - znečištěným vzduchem, který denně vdechují miliardy lidí. Bohatí ani chudí nemají před znečištěním kam utéci. Jde o vážné ohrožení veřejného zdraví. (…) Obyvatelé naší planety jsou přesto ke smogu zatím převážně lhostejní,“ varoval šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Jediným řešením je dlouhodobě snížit množství zplodin v ovzduší, a to hlavně ve velkoměstech. Mark Miller, expert na kardiovaskulární choroby z univerzity v Edinburghu, v deníku The Guardian poznamenal: „Potřebujeme snížit emise, snížit počet aut na silnicích a přesvědčit lidi, že mají na krátké vzdálenosti chodit pěšky nebo používat jízdní kola.“Znečištěné ovzduší už mnoho z nás bere jako součást běžného života, jako nutné zlo, které máme výměnou za pohodlí dopravy a poměrně levné energie ze spalování uhlí. Přestože situace je podle interaktivní mapy znečištění nejhorší v Asii, špinavý vzduch nyní podle Světové zdravotnické organizace dýchá devět lidí z deseti. Dýchání znečištěného ovzduší působí na náš organismus podobně jako kouření tabáku. Podle globální studie publikované v roce 2019 v žurnále CHEST má ale pro naše zdraví ještě vážnější následky.

Nebezpečí jemných částic spočívá v tom, že jsou tak malé, že se mohou dostat přímo do krevního oběhu v plicích, odkud jsou přenášeny prakticky do celého organismu. „Nedivil bych se ale, kdyby byl jimi postižený každý orgán. „Imunitní buňky si myslí, že tyto částice jsou bakterie, jdou tedy po nich a snaží se je zabít uvolněním enzymů a kyselin,“ vysvětluje vědec. „Zánětlivé procesy se poté šíří do těla, ovlivňují mozek, ledviny, slinivku břišní a další orgány. Nejhorší znečištění panuje ve "třetích zemích", jako třeba zde v Egyptě.

Čtěte také: Nebezpečí severokorejské přírody

„Průzkum představuje velmi přesvědčivé důkazy,“ říká doktorka Maria Neirová, ředitelka odboru veřejného zdraví ve Světové zdravotnické organizaci (WHO). „A přidává se k velkému množství důkazů, které už máme. Není to tak dávno, co mnoho z nás o jemných částicích nikdy neslyšelo. Emise jemných částic z dieselových motorů jsou ale jen vedlejším produktem spalování všech fosilních paliv. Ať už se ovšem jedná o výrobu elektřiny, pohon letadel, automobilů, autobusů, nákladních automobilů nebo vlaků, fosilní paliva plní vzduch nečistotami, které jsou pro nás velmi nezdravé, a ovlivňují dokonce i nenarozené děti.

Celkově je však velmi těžké provádět výzkum na živých lidech, což lobbistům za fosilní paliva usnadňuje napadnout závěry zpráv, jako je tato. To je však podobné jako tvrzení, že dokud vědci nedokážou identifikovat konkrétní foton, který zasáhne sítnici lidského oka, když přichází ze slunce, svítání je pouze teorie. Takovéto zkreslení skutečnosti však nyní funguje už více než půl století.

Zpráva varuje, že „škodlivé účinky se vyskytují i na úrovních pod standardy kvality ovzduší, které byly dříve považovány za bezpečné. Dobrou zprávou každopádně je, že problém znečištění ovzduší lze řešit,“ říká Schraufnagel. Vzhledem k tomu, že největším zdrojem toxického vzduchu je spalování fosilních zdrojů na výrobu elektřiny, vytápění domácností a přeprava energie, musíme podle Neirové na těchto faktorech urychleně zapracovat.

„Jsme pravděpodobně první generací v historii, která je vystavená tak vysoké hladině znečištění. „Lidé řeknou, že v Londýně nebo na jiných místech to bylo horší před 100 lety, ale nyní mluvíme o neuvěřitelném množství jedinců, kteří jsou znečištění vystaveni dlouhodobě. Existují velkoměsta, kde všichni obyvatelé dýchají toxický vzduch.

Podle studie, kterou v minulém týdnu zveřejnila Mezinárodní energetická agentura (IEA), si špatná kvalita vzduchu na naší planetě každoročně vyžádá 6,5 milionu obětí. Jedná se tak o čtvrtou největší hrozbu pro lidské zdraví, po vysokém krevním tlaku, dietními riziky a kouření. Agentura ve své zprávě uvedla, že za znečištění vzduchu mohou především pevné částice, oxidy dusíku a síry. Buď ve svém čistém stavu, případně ve vzduchu reagující s dalšími chemickými látkami.

Podle IEA mohou za vznik těchto znečišťujících látek především dva faktory. Prvním faktorem je podle agentury chudoba ve světě. Především v rozvojových částech Asie, nebo Subsaharské Africe si tyto způsoby znečištění vzduchu vyžádají 3,5 milionu předčasných úmrtí. Nebezpečí používání těchto paliv spočívá především v jejich špatném spalování, během kterého se do vzduchu dostávají pevné částice. Ty se obyvatelům mohou usadit na plicích a způsobit vážné zdravotní komplikace.

Druhým vlivem, který se na lidském zdraví negativně podepisuje, je podle IEA závislost na ropě a uhlí, ale také rychlá urbanizace a rozvoj lidské společnosti. Zpráva kritizuje především vysokou spotřebu uhlí v energetickém průmyslu, která je zodpovědná za většinu emisí síry ve světě. Velkým producentem oxidů dusíku je podle zprávy doprava, především ta silniční. Hlavní problémem v silniční dopravě je podle IEA fakt, že vozidla znečištění vypouští z výfuků přímo do ulic měst, kde lidé spaliny přímo vdechují.

Ačkoliv Mezinárodní energetickou agenturu tvoří pouze 29 členských států, které musí být zároveň členy OECD, její snahy o šetrnější produkci energií míří do celého světa. Ředitel IEA, Fatih Birol, si totiž uvědomuje, že boj o lepší životní prostředí nezvládne agentura sama. „Abychom vyřešili největší energetické problémy současnosti, potřebuje IEA podporu největších energetických velmocí,“ řekl Birol pro New York Times. Na mysli tím měl ředitel agentury především asijské ekonomické lídry, Čínu a Indii. Obě země jsou totiž i přes mohutné hospodářství známé svým laxním přístupem k energetickým a ekologickým předpisům. Kvůli tomu mnohé oblasti obou zemí trápí smog a špatná kvalita ovzduší. V obou zemích by se agentura ráda zaměřila na prosazování přísnějších limitů znečištění ovzduší, které pochází z energetických zdrojů.

Snížení počtu vozidel na silnicích o 65 procent nepřineslo žádné výraznější snížení emisí a množství škodlivých látek ve vzduchu, prokázala studie realizovaná ve Skotsku.

tags: #nebezpeci #znecisteni #vzduchu #studie

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace urbánního prostoru: přehled přístupů
• Trendy v obnovitelných zdrojích
• Přečtěte si více o seriálu z pralesa
• Staré diesely a životní prostředí
• Historie stanoviště v Přerově