Odpadky a jejich vývoz nejsou téma, které bychom na firemních večírcích dávali k dobru. Odpad se přitom dotýká každého z nás. Zajímá vás, kdo je povinen platit poplatek za komunální odpad, pokud jste v nájmu? A záleží na trvalém bydlišti? V tomto článku se podíváme na pravidla, praxi a užitečné tipy, jak předejít problémům, které mohou přinést nezaplacené nebo nesprávně rozdělené poplatky.
Komunální odpad je definován jako odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je obdobný odpadu z domácností, kromě odpadů vznikajících z průmyslové činnosti a služeb. V české legislativě je komunální odpad definován v zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech. Konkrétně je komunální odpad popsán v § 4, kde se říká, že komunální odpad zahrnuje:
Podle zmíněného zákona mají obce povinnost zajistit systém sběru, třídění a dalšího nakládání s komunálním odpadem.
Z pohledu zákona platí, že povinnost hradit poplatek za komunální odpad má zpravidla osoba s trvalým bydlištěm na dané adrese. Tato povinnost je zakotvena v zákoně o místních poplatcích (zákon č. 565/1990 Sb.). Pokud však na dané adrese trvalé bydliště nemá, může být odpovědnost přenesena na majitele nebo dohodnuta jinak. Povinnost hradit poplatek za komunální odpad má zpravidla osoba s trvalým bydlištěm na dané adrese.
V praxi existují tři nejčastější varianty:
Čtěte také: Průvodce výběrem odpadkového koše
Dobrá zpráva je, že nájemník a majitel si mohou povinnosti dohodnout podle svého. V praxi je nejlepší, pokud se obě strany na odpovědnosti za poplatek za odpad domluví již v nájemní smlouvě. Ujasnění této otázky předchází sporům a také zbytečným dluhům.
Tip pro nájemníky: Před podpisem smlouvy se ptejte, jak bude hrazen poplatek za komunální odpad. Pokud se vám podmínky zdají nejasné, je vhodné je včas objasnit, aby nedošlo k nedorozumění.
V praxi bývá otázka placení komunálního odpadu častým předmětem debat. Zatímco někteří majitelé nájemníkům účtují poplatek odděleně nebo jej zahrnou do výše nájemného, jiní jej platí sami. Často platí pravidlo: kdo má trvalý pobyt, platí poplatek.
Z právního hlediska jsou místní poplatky za komunální odpad vázány na osoby s trvalým bydlištěm v obci. Podle zákona o místních poplatcích (§ 10b zákona č. 565/1990 Sb.) je obec oprávněna vybírat poplatky za komunální odpad od lidí, kteří mají na jejím území nahlášeno trvalé bydliště.
To znamená, že pokud má nájemník trvalé bydliště na pronajímané adrese, obec mu automaticky přiřadí poplatkovou povinnost, kterou musí plnit on. Jestliže však trvalé bydliště na adrese nemá, často přechází odpovědnost na majitele nemovitosti, který pak může rozhodnout, zda si náklady za odpad promítne do nájemného nebo poplatek uhradí sám.
Čtěte také: Nechci tvořit odpad, ale módu
Jako majitel nemovitosti můžete na začátku nájmu od nájemníka požadovat, aby si trvalé bydliště na adrese přihlásil, což usnadní správu poplatků za komunální odpad. Takové ujednání snižuje riziko, že by obec vymáhala poplatky po majiteli. Pokud se rozhodnete trvalé bydliště vyžadovat, nezapomeňte na tuto podmínku upozornit nájemníka již v úvodu vztahu.
Pokud nájemník nechce na pronajímané adrese zřídit trvalé bydliště, měl by si uvědomit, že povinnost za poplatek za odpad může být v takovém případě na majiteli. V každém případě je ideální věnovat těmto podmínkám pozornost v nájemní smlouvě a domluvit se s majitelem předem, aby později nevznikla zbytečná nedorozumění či dluhy vůči obci.
Každá obec v Česku může mít vlastní způsob výběru poplatků za komunální odpad, který se liší nejen v sazbách, ale i v metodách výběru.
V menších obcích a městech se často setkáváme s paušálním systémem, kde obyvatelé platí jednotný poplatek za osobu nebo nemovitost. Výhodou tohoto systému je jeho jednoduchost - není potřeba sledovat objem odpadu nebo počítat jednotlivé výsypy. Většina paušálních poplatků je stanovena na základě vyhlášky obce, kde je uvedeno, kolik každá osoba či domácnost ročně zaplatí.
Další variantou je systém, kdy obec účtuje poplatek na základě počtu osob, které v domácnosti žijí. Tento systém přináší větší spravedlnost, protože poplatky odpovídají počtu lidí, kteří odpad produkují. Místní úřady evidují obyvatele pomocí trvalého pobytu nebo pomocí registračních údajů, které majitelé a nájemníci podávají.
Čtěte také: Právní aspekty účasti na škole v přírodě
Některé obce zavádějí progresivnější systémy, kdy domácnosti platí za skutečně vyprodukovaný objem odpadu. Tento systém se zakládá na evidenci množství odpadu (např. počtu výsypů popelnice), takže čím méně odpadu domácnost produkuje, tím méně zaplatí. V praxi tento systém vyžaduje transparentní komunikaci mezi majitelem a nájemníkem, aby se předešlo problémům s úhradou.
Při stěhování nebo změně bydliště je důležité přihlásit se k poplatku za komunální odpad v nové obci, případně zajistit jeho odhlášení v obci původní. Tím se předejde duplicitním platbám nebo nejasnostem, které by mohly vést k pozdějším problémům.
Když se přestěhujete do nové obce, je nutné se přihlásit k platbě za komunální odpad v místě nového trvalého bydliště, případně podle dohody s majitelem, pokud nemáte na adrese trvalé bydliště. Proces přihlášení probíhá na městském nebo obecním úřadě, nejčastěji na odboru životního prostředí nebo finančním odboru. K přihlášení budete potřebovat následující informace:
Při opuštění nájemní nemovitosti je nezbytné odhlásit se z místních poplatků za odpad. Základem je informovat příslušný úřad o tom, že se z dané adresy stěhujete, a doložit ukončení trvalého pobytu, pokud jste jej na této adrese měli. Uvedením termínu odhlášení a opuštění nemovitosti se vyhnete dalšímu účtování poplatků, které by v případě nepřihlášení mohlo zůstat na vaší zodpovědnosti.
Obecně platí, že:
Jednou z častých otázek při řešení poplatků za komunální odpad je, jak je to s platbou za malé děti, včetně novorozenců. Podmínky a pravidla pro placení se mohou mírně lišit v závislosti na místní vyhlášce každé obce, nicméně obecně platí několik základních zásad.
Děti se zpravidla stávají poplatníky za komunální odpad ihned po narození, pokud mají na dané adrese trvalý pobyt. Prakticky to znamená, že jakmile rodiče novorozence přihlásí k trvalému pobytu na své adrese, vzniká povinnost odvádět za něj poplatek. Některé obce však poskytují výjimky a osvobození pro děti do určitého věku (obvykle do jednoho roku).
Pro přihlášení dítěte k poplatku je tedy potřeba:
Většina obcí požaduje placení poplatku za všechny obyvatele, včetně malých dětí. Některé však nabízejí částečné nebo úplné osvobození pro děti do určitého věku, typicky do 3-5 let. Výjimky a prominutí poplatků naleznete ve vyhláškách jednotlivých obcí, které pravidla pro výběr poplatků podrobně specifikují.
V případě, že dítě nemá trvalé bydliště na dané adrese (například pokud rodiče dítě ponechali přihlášené u prarodičů), poplatek se na něj nevztahuje a odpovědnost přebírají rodiče či prarodiče v místě trvalého bydliště dítěte.
Při narození dítěte je vhodné informovat se u městského nebo obecního úřadu, jaká pravidla pro poplatky za komunální odpad platí. Tím předejdete případným nesrovnalostem a pozdějším nedoplatkům, které mohou nastat, pokud by úřady zjistily, že poplatek za dítě není odváděn.
Nezaplacený poplatek za komunální odpad může být nepříjemností nejen pro majitele, ale také pro nájemníky, zvláště pokud se nedoplatek včas nevyřeší. Podívejme se na možnosti, jak situaci řešit, aby nedošlo k vyšším sankcím a komplikacím s místními úřady.
Obecní úřady mají povinnost informovat obyvatele o případných nedoplatcích. Pokud máte obavy, zda nedošlo k opomenutí, nebo si nejste jistí, zda máte vše uhrazeno, můžete kontaktovat příslušný úřad (nejčastěji finanční nebo majetkový odbor). Při změně nájemníka doporučujeme kontaktovat obecní úřad a ověřit si, že předchozí poplatky byly vyrovnány, což zabrání budoucím nedorozuměním.
Pokud zjistíte, že jste nezaplatili poplatek za komunální odpad, je důležité neprodleně kontaktovat obecní úřad. Včasná domluva může pomoci vyhnout se sankcím, jako jsou:
Obce často umožňují uhrazení dlužné částky i formou splátek, což jistě oceníte při větším dluhu. Je dobré o této možnosti informovat nájemníky, zvláště pokud byl poplatek v jejich režii a nejsou si dluhu vědomi.
Nájemníci by si měli sledovat termíny pro úhradu poplatku, aby nedošlo k opomenutí, zvláště pokud je platba jejich povinností. Často se jedná o každoroční splátky, které bývají stanoveny na období prvního pololetí. Pro jistotu se vyplatí zkontrolovat místní podmínky, nebo se informovat přímo na obecním úřadě.
Tip pro majitele: Vždy se ujistěte, že máte přehled o tom, zda byl poplatek uhrazen, a informujte se o všech dluzích při změně nájemníků. Pokud poplatky za odpad hradíte vy, můžete tuto částku promítnout do nájemného nebo požadovat paušální poplatek v rámci měsíční platby.
Tip pro nájemníky: Chcete-li předejít problémům, hlídejte si termíny platby a v případě stěhování si vyžádejte potvrzení o bezdlužnosti od obecního úřadu, což vám umožní předejít budoucím nedorozuměním s novým pronajímatelem či obcí.
Roční poplatek za odvoz odpadu se skládá ze dvou částí: paušální sazby a nákladů na odvoz. Podle zákona 185/2001 Sb. nesmí paušál překročit hranici 250 Kč; za samotný odvoz vám obec smí naúčtovat nejvýše 750 Kč. V součtu smí úřad po jedné fyzické osobě s trvalým pobytem požadovat až tisíc korun ročně.
V praxi dosahuje nejvyšší poplatek hodnoty ve Frýdlantu (790 Kč), ve zbytku obcí zaplatíte méně. Jen pro představu: v Brně jde o 670 Kč ročně, v Ostravě o 498 Kč a v Hradci Králové zaplatíte rovnou pětistovku. Olomoucký magistrát po občanech s trvalým bydlištěm požaduje 660 Kč, obyvatelé jihočeského Písku si musí připravit 490 Kč. Odlišný přístup zaujímá Plzeň s Prahou. V obou městech se cena odvíjí od velikosti odpadové nádoby a frekvence jejího svozu.
V západočeské metropoli za vyprázdnění nádob a odvoz odpadků z 1 100litrového kontejneru zaplatí obyvatelé příslušného bytového domu dohromady 583 Kč měsíčně (tedy 6 996 korun za rok). V hlavním městě je vyvážení odpadu rozdělené mezi čtveřici svozových společností.
Senioři a děti předškolního věku mívají od poplatků zpravidla úlevy. Nižší sazby zaplatíte také v případě, že se do místa trvalého bydliště přistěhujete v průběhu roku. Počítejte ale s tím, že v některých městech (např. Pardubice) jste povinni zaplatit plnou sazbu - o vrácení přeplatku můžete požádat až následující rok.
Významnou slevu mají majitelé rekreačních objektů. Pokud vlastníte chatu nebo chalupu, zaplatíte poplatek ve výši částky, kterou je povinna uhradit jedna fyzická osoba bez nároku na úlevy.
Rodina Horákova žije v třígeneračním domě v Brně-Tuřanech. Kromě manželů Horákových zde bydlí i jejich tříletá dcera Anežka, devítiletý Tomáš a otec pana Horáka, pan Ondřej, který nedávno oslavil 73. narozeniny. Kolik Horákovi za svoz odpadu zaplatí? Standardní sazba za fyzickou osobu je v Brně 670 Kč. Lidé nad sedmdesát a děti do čtyř let platí snížený poplatek 500 Kč. Rodina Horákových proto zaplatí třikrát 670 Kč (za oba manžele a malého Tomáše) a dvakrát 500 Kč (za Anežku a pana Ondřeje). Celkem je roční poplatek za svoz odpadu vyjde na 3 010 Kč. Tuto částku musí - dle pravidel brněnského magistrátu - převést na příslušný účet do 31. května daného roku.
Co kdyby se ale Horákovi i s panem Ondřejem přistěhovali během léta? I na to vyhláška myslí. V té brněnské stojí, že „poplatek je třeba zaplatit do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jste se přihlásili“. Znamená to, že pokud se Horákovi přistěhují v červenci a tentýž měsíc se k odvozu přihlásí, jsou povinni do 31. 8. uhradit poplatek od srpna do prosince. Výsledná částka vychází z tzv. poměrné tabulky. Ta říká, jak vysoký poplatek od daného měsíce do konce roku je. V případě období srpen-prosinec jde o 280 Kč na osobu, resp. o 209 Kč u lidí s nárokem na slevu. Horákovi pak zaplatí 3×280 Kč + 2×209 Kč, tedy 1 258 Kč.
Kromě domu ve vilové čtvrti vlastní rodina Horákových také chatu v Boskovicích. Během léta se v ní zdržují každý víkend, v zimě ji občas zkontrolují. Kolik zde za svoz odpadu zaplatí? Roční poplatek za fyzickou osobu dosahuje v Boskovicích výše 550 Kč. Úlevy obec neposkytuje. Přestože na chatu jezdí Horákovi s dětmi i panem Ondřejem, nemají zde hlášený trvalý pobyt. Za odvoz odpadu zaplatí tedy jen 550 Kč - nezávisle na tom, kolik lidí se v objektu během roku skutečně zdržuje.
Dejte pozor, ať kvůli neplacení poplatků neskončíte před soudem. Zapomenout na včasnou úhradu za vývoz odpadků není nic neobvyklého. Po přestěhování si datum splatnosti nezapomeňte zjistit - každá obec si jej určuje sama.
Pokud se zaplacením otálíte delší dobu, přijde z úřadu oficiální dopis s výzvou k úhradě. V takový okamžik vám obec už může vyměřit sankce, které mohou dosahovat až trojnásobku běžného poplatku. Nebudete-li na úřední obálku brát zřetel, podá na vás úřad trestní oznámení.
Místní poplatky dle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zná dva druhy místních poplatků za komunální odpad, a to:
První typ poplatku platí v zásadě fyzické osoby, které jsou v dané obci přihlášeny k trvalému pobytu, a vlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.
Druhý typ poplatku platí v zásadě fyzické osoby, která mají v obcí bydliště, které nemusí být totožné s registrovaným trvalým pobytem a vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.
O typu místního poplatku si rozhoduje vždy každá obec.
Nájemce může být v obci, v níž má přihlášen trvalý pobyt, od placení tohoto poplatku v této obci osvobozen, pokud má v pronajímaném bytě v jiné obci své bydliště (zdržuje se zde s úmyslem trvalého bydlení) a v obci, kde se nachází pronajímaný byt, se platí druhý typ poplatku.
V případě druhého typu poplatku poplatek neplatí nájemce přímo obci, kde má bydliště, ale platí jej prostřednictvím vlastníka bytového domu. Výše poplatku je obcí odvozena buď od hmotnosti odpadu, objemu odpadu, nebo kapacity soustřeďovacích prostředků. Poplatek podle těchto kritérií obci hradí vlastník bytového domu, který tento poplatek rozúčtuje mezi své nájemce dle zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.
I v případě, že by se nájemci v pronajímaném bytě zdržovali jen občasně bez úmyslu v něm bydlet trvale (například jen v pracovní dny z důvodu výkonu práce a následně by se o víkendech pravidelně vraceli do svého místa trvalého bydliště) a neměli tak v bytě své bydliště ve smyslu občanského zákoníku, i pak by měli povinnost hradit vlastníkovi bytového domu dle zákona 67/2013 jako pronajímateli náklady, které má v souvislosti s odvozem komunálního odpadu, resp. podíl, který na ně připadá dle rozúčtování, neboť v pronajatém bytě nepochybně při jeho užívání nějaký komunální odpad produkují. Nájemci pak mohou případně reklamovat ve vyúčtování služeb pouze výši nákladů na odvoz komunálního odpadu a správnost jejich rozúčtování, nikoliv samotný fakt, zda jsou tyto služby vlastníkem bytového domu pro něj zajišťovány.
V tomto systému platí za odpad ti, kteří mají v dané obci trvalé bydliště. Dále pak majitelé nemovitostí, v nichž nemá bydliště žádná fyzická osoba. Pokud bude mít nájemce trvalý pobyt ve stejné obci jako nájem, bude platit poplatek právě v této obci. Pokud má trvalý pobyt v jiné obci, má povinnost poplatek hradit v ní a v místě nájmu nic neřeší.
tags: #dva #poplatky #za #odpad #jak #se