Nechci tvořit odpad, ale módu: Udržitelná móda v České republice a ve světě

06.03.2026

Téma udržitelnosti probublává všemi odvětvími, módní průmysl je však podroben opravdu silné kritice.

Objevuje se oblečení z použitých látek, návrháři i zákazníci se zajímají o to, jak vlastně jejich šaty vznikly.

Po chemickém průmyslu totiž právě on nejvíce ohrožuje životní prostředí.

A častou mýlku, že vinu nesou pouze fast fashion značky, vyvrací Orsola de Castro, spoluzakladatelka a kreativní ředitelka hnutí Fashion Revolution, pro I-D magazín: "Designérské kousky jsou sice mnohem dražší, přesto málokdy splňují podmínky udržitelnosti. Často nezajišťují ani férové ohodnocení zaměstnanců nebo dobré pracovní prostředí. Způsoby, jakými se získávají luxusní materiály, jsou mnohdy stejně nepřípustné jako pracovní podmínky bangladéšských továren."

V okamžiku, kdy není zdravá planeta, neexistují ani kvalitní luxusní materiály, naráží Kamila Boudová, módní revolucionářka a propagátorka udržitelné módy v Česku, na problematiku, která se zatím rozebírá spíše v odborných časopisech a na environmentálních summitech.

Čtěte také: Průvodce výběrem odpadkového koše

Namátkou třeba fakt, že skot má z růstových hormonů strie, a tím pádem je nekvalitní i useň, nebo že ústřice trpí zvýšenou teplotou, kyselostí a znečištěním oceánů a produkují méně perel.

Pokud se ale bude zničehonic všude monokulturně pěstovat organická bavlna, zničí to Zemi úplně stejně. Ideální je diverzita a hledání lokálního řešení.

Kamila Boudová se otázkou udržitelnosti módy zabývá už několik let. Připouští, že móda dokáže být prospěšná.

Přestože žijeme ve společnosti, kdy je móda ukazatelem společenského postavení, životním stylem, koníčkem a do určité míry i filosofií, jde to dělat i jinak.

S každou novou kolekcí a každým novým kouskem, který si zakoupíme do sebe přijímáme mnoho chemikálií.

Čtěte také: Komunální odpad – jak ušetřit

Vedle uvědomění a přemýšlení o tom, co, z jakých materiálů a jak často kupovat, záleží i na zdrojích.

První věcí, kterou můžeme přispět všichni, je zaměřit se alespoň na přírodní materiály. I velké fashion brandy už začínají smýšlet odpovědně a do svého portfolia zařazují kolekce, které jsou vyhotovené například z biobavlny a dalších tkanin, které jsou udržitelné.

Světovou hvězdou udržitelné módy je návrhář Jiří Kalfař, kterého v Nice navštívila modelka Tereza Maxová.

Oba patří k hvězdám přehlídkových mol, nablýskaný módní byznys je živí a přinesl jim slávu.

Tereza Maxová se zamilovala do jižní Francie, kde také část roku s manželem a třemi dětmi žije. „Jsme tu obklopeni přírodou,” říká v zahradě u domu na poloostrově Saint-Jean-Cap-Ferrat. „Vážíme si toho.

Čtěte také: Právní aspekty účasti na škole v přírodě

Styl života změnil i její pohled na módu. „Už dlouho mě trápí, že móda je jedním z největších hříšníků, co se týká znečištění. Plýtvání oblečením, chemická výroba látek, mikroplasty, bělení, barvení… To všechno zbytečně zatěžuje planetu,” vysvětluje.

Proto se snaží kupovat věci z organické bavlny a udržitelných materiálů.

Na Francouzské riviéře má právě ideální příležitost doplnit šatník. Svůj pop-up, tedy dočasný showroom tam otevřela nová hvězda světové módní scény, návrhář Jiří Kalfař.

Jeho tématem je právě udržitelná móda, za kterou dostal prestižní cenu The Innovation Award 2019 udělovanou pod záštitou monacké kněžny Charlene.

Terezu Maxovou zaujal svými návrhy, ale hlavně filosofií a přístupem k módě. Postupně se z nich stali přátelé.

Kalfař nebuduje stálou síť obchodů, nechce vytvářet nadbytečné zásoby oblečení, raději využívá pop-upy, aby se setkával se svými zákazníky na různých místech a umožnil jim vidět a vyzkoušet kousky, které navrhl.

Přírodní materiály jsou důležitou součástí udržitelné módy. Ale hlavní význam udržitelnosti je v tom, že nedochází k zbytečné nadprodukci a plýtvání.

Když se člověk zamyslí nad tím, jaké škody móda napáchá, pochopí, jak zničující je to byznys.

Sám své přehlídkové kolekce recykluje, staré materiály kombinuje s novými, nabíjí je novým životem. Vyrábí pouze v malém množství.

„Zvykli jsme si na nadbytek. Měli bychom víc přemýšlet o tom, jestli nutně potřebujeme nové oblečení, jestli je to staré opravdu na vyhození, nebo se dá opravit či jinak využít. Fast fashion je něco jako fast food, jde jen o to, jestli to chcete konzumovat, nebo něco změnit,” vyzývá Jiří Kalfař.

Poslouchá příběh každého kousku. Nakonec volí kabátek s průstřihy, který se dá nosit jako pončo.

Člověk přece může mít skvělý pocit, že věci, které používá, nemají negativní dopad na planetu,” dodává mladý návrhář.

Tereza přiznává, že po městě řídí spíš z donucení, víc si užívá rodinné výlety. Za volantem je opatrná, ale jistá.

Je to jen pár kilometrů od našeho domu,” vyzývá k návštěvě Tereza.

V čistě elektrickém režimu má dojezd až 62 kilometrů na jedno nabití. „To nám bude úplně stačit, dojedeme bez emisí,” usmívá se modelka, když odpojuje auto od wallboxu, domácí nástěnné nabíječky.

„Baví mě hledat cestu, která spojuje to, co mám ráda, a zároveň nezatěžuje budoucnost. Každý den si užívám okamžiků, které dávají našemu životu smysl,” říká Tereza.

V Brně funguje půjčovna O patro výš, která razí myšlenku a vizi udržitelnosti v módě, která se podle Jekatěriny dostává více do povědomí veřejnosti.

Nabízené kousky rozřazujeme do několika výpůjčních profilů, kde oblečení řadíme podle kvality, vzhledu a exkluzivity. A funguje to jednoduše - člověk k nám přijde ve výpůjční době a například řekne, k jaké příležitosti kousek potřebuje. Někdy pomůžeme a nabídneme svoji konzultaci při vytváření outfitu, jindy lidé sami přesně ví, co hledají. Kousek si pak mohou půjčit maximálně na měsíc.

Přišlo mi to jako další důležitý krok k udržitelnosti v módě. Nad udržitelnou módou se dnes přemýšlí v kontextu šetrné a lokální výroby, ekologických látek nebo férové módy. Ale stejně mi nedal spát fakt, že všude je spousta oblečení, které nenosíme, vyhazujeme ho a nevíme, jak s ním nakládat.

Přemýšlíme nad různými koncepty půjčování. Momentálně je možné si jednotlivé kousky půjčit na týden až měsíc, ale velmi rády bychom zavedly určitý způsob předplatného. S ním by si člověk mohl střídat více kousků během měsíce a ozvláštnit tak svůj šatník, aniž by utrácel peníze za nové oblečení.

Myslím si, že v poslední době se oblečení každodennosti změnilo s rozmachem rychlé módy a aplikací jako Shein nebo Temu. Oblečení lidé neřeší vůbec, protože je k dispozici v nadvýrobě.

Lidé většinou přicházejí, protože mají zadaný specifický dresscode typu Alenka v říši divů nebo třeba nadcházející akci typu brněnského Nebálu.

Věřím ale tomu, že se to může posunout, když vytvoříme nabídku každodenních kousků, které budeme prezentovat.

Pokoušíme se ale vždy nějaký kousek, co už máme, ke trendu přiřadit, pokud je o to zájem. Protože přeci jen, trendy jsou koloběh a neustále se vrací.

Myslím, že Brno podporuje zelené projekty, kam spadá i udržitelná móda.

Řídím se pravidlem, že nakupuji tu nejvyšší kvalitu, kterou mi můj rozpočet dovolí, říká o udržitelném přístupu k oblékání šéfredaktorka magazínu Slow Femme Karolína Břínková.

Podle Karolíny ale jde přistupovat k oblékání uvědoměleji i bez obřího rozpočtu.

Za mne se nejzajímavější článek týká textilního odpadu. Je to téma, o kterém se toho tolik neví, přitom textilního odpadu produkujeme opravdu hodně.

Faktem ale je, že většina těchto kontejnerů je neustále přeplněná a nikdo je pravidelně nevyváží.

Tudíž vzniká jen další odpad… Přesně tak. Lidé mají pocit, že dělají dobrou věc, když oblečení nehodí do popelnice. Ale v konečném důsledku to stejně tak skončí.

Aby se odpad nehromadil, musí se přestat vyhazovat. O oblečení je potřeba se starat - zašít malou dírku, nechat si podrazit stále funkční boty.

Radí, že je potřeba všeobecně nakupovat co nejméně oblečení. Pouze tak totiž dokážeme úspěšně bojovat proti hromadění textilního odpadu.

Je udržitelná volba elitářská? Podle mě není. Udržitelný kousek může být i ten z řetězce, pokud nemáme finanční prostředky na to koupit si dražší oblečení v obchodech s pomalou módou. Stačí, když k němu přistupujeme tak, že nám vydrží dlouho, a nevyhodíme ho po několika vypráních.

Já sama se řídím pravidlem, že nakupuji tu nejvyšší kvalitu, kterou mi můj rozpočet dovolí. To znamená, že si občas koupím oblečení v second handu, občas si mohu dovolit kousek od slow fashion značek.

Firmy produkující zodpovědnou módu jsou často menší a svou výší nákladů na produkci nemohou konkurovat celosvětovým módním hráčům.

Částečně tedy se zmíněným příspěvkem z Instagramu souhlasím, ale není to černobílé.

tags: #nechci #tvořit #odpad #ale #modu #udržitelná