Nejlepší národ v třídění odpadu: Statistika a srovnání

Třídění komunálního odpadu v obcích se podle posledních dostupných dat zlepšuje. Dlouhodobě se podle statistik řadíme v třídění mezi evropskou špičku. Češi jsou prý národem cyklistů, kutilů, chatařů, a podle všeho jsme i národem třídičů odpadu. Je to tak a jak je to možné?

V České republice funguje již přes 20 let systém třídění a recyklace obalových obalů, který u nás zajišťuje autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Laicky řečeno - prostřednictvím sdruženého plnění je ve spolupráci s obcemi a firmami zajištěn systém veřejně dostupných barevných kontejnerů, sběrných nádob v ulicích či u rodinných domů, nebo třeba pytlový sběr odpadu.

„Krajům i obcím se daří lépe třídit a díky tomu skončilo v roce 2022 na skládkách nejméně komunálního odpadu za posledních deset let. Míra třídění stoupla mezi ročně úplně ve všech krajích a potvrzuje se tak fakt, že se začíná dařit odklon odpadů od skládek. Ve třídění i recyklaci materiálů ale musíme přidat, i protože pro obce bude v roce 2025 závazný cíl 60 % vytřídění odpadu produkovaného domácnostmi,“ komentuje data ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a dodává: “Ministerstvo životního prostředí proto z Operačního programu Životní prostředí podporuje všechny druhy aktivit, díky kterým se vyhneme tomu nejhoršímu možnému způsobu nákladní s odpady, tedy jejich uložení pod zem. Ať už jde o výstavbu nebo modernizaci třídicích odpadových linek, sběrné dvory, zlepšení sběru a svozu odpadů nebo re-use centra, kde můžete odevzdat věci, které ještě někomu poslouží.

Nejlepší a nejhorší kraje v třídění odpadu

Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %). Naopak nejméně se využitelné komunální odpady třídily v Praze (30,03 %), v Ústeckém kraji (31,21 %). Úspěšně třídila v roce 2022 i některá velká města jako například Pardubice (54,10 %), Olomouc (53,63 %) a Ostrava (53,05 %).

Při pohledu na velikost sídel dosahují nejlepších výsledků středně velké obce, tedy zejména obce od 5000 do 10 000 obyvatel, a to přes 48 %. Nejhůře jsou na tom velká města nad 100 000 obyvatel, která dosahují míry třídění okolo 36 %. Data potvrzují, že mezi lety 2021-2022 vzrostla úroveň třídění ve všech krajích ČR.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

• Olomoucký kraj 51,6 %
• Pardubický kraj 51 %
• Kraj Vysočina 50,2 %
• Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Soutěže obcí v třídění odpadu

Zástupci nejlepších měst a obcí Jihomoravského kraje se sešli ve čtvrtek 28. listopadu v prostorách národní kulturní památky Hrad Špilberk v Brně, aby převzali ocenění za třídění odpadů. Mezi obcemi do 500 obyvatel zvítězily v třídění plastů, papíru, skla a nápojových kartonů, loňské druhé, Oslnovice. Druhou příčku tak obsadil vítěz minulého ročníku, obec Podhradí nad Dyjí. Na třetí místo opět dosáhla obec Onšov. V kategorii obcí od 501 do 2 000 obyvatel zvítězil Pavlov, Na druhém místě skončila obec Perná a bronz získala obec Vrbice. Všechny tři obce si obhájili loňské umístění. Nejlepší mezi obcemi a městy v kategorii 2 001 až 10 000 obyvatel byly letos Velké Bílovice. Na druhé místo dosáhl Mikulov a třetí místo patří loňskému vítězi, obci Hovorany. Mezi městy nad 10 000 obyvatel má, stejně jako v loňském i předloňském roce, nejlepší třídiče Břeclav. Na stříbro dosáhla loni bronzová Kuřim a na třetím místě se umístil Kyjov.

„Soutěž obcí je důležitou součástí aktivit na podporu třídění odpadů. Občané díky ní totiž zjistí, jak jsou na tom ve srovnání s druhými. Odměny pak motivují oceněné obce a města k lepším výkonům. Ty méně úspěšné se naopak snaží, aby se jim přiblížily,“ uvedl na slavnostním ceremoniálu Vít Rajtšlégr, člen Rady Jihomoravského kraje zodpovědný za oblast životního prostředí, který nad letošním ročníkem soutěže „MY TŘÍDÍME NEJLÉPE“ převzal záštitu. „V rámci slavnostního vyhlášení převzali zástupci nejlepších měst a obcí věcné ceny a finanční odměny. Vítězové ve všech kategoriích obdrželi šeky na 30 000 Kč, druhá místa pak byla odměněna částkou 20 000 Kč, třetí místa částkou 10 000 Kč,“ doplnil regionální manažer EKO-KOM Milan Hroudný.

Způsoby třídění a sběru odpadu

V odpadových systémech obcí a měst ČR loni občané vytřídili přes 711 tisíc tun využitelných odpadů, zhruba 62 % z toho tvořily obaly. Stejně jako v předchozích letech, i tentokrát se v obcích sebralo nejvíce tříděného odpadu prostřednictvím nádob na veřejných prostranstvích. Do nich vytřídil každý občan v průměru 15,9 kg papíru, 13,5 kg plastu, 13,9 kg skla, 0,3 kg nápojových kartonů a 0,7 kg kovů.

Čtěte také: Střední Amerika: ráj pro milovníky přírody

Zároveň ale v ČR stále roste podíl odpadu vytříděného individuálními prostředky sběru, především prostřednictvím individuálních nádob určených pro jednotlivé domácnosti. V roce 2023 takto bylo vytříděno průměrně 1,3 kg papíru a 1,6 kg plastu v přepočtu na jednoho obyvatele ČR.

Aktuálně tak lidé v ČR mohou třídit odpady do více než 352 tisíc barevných kontejnerů rozmístěných na veřejných prostranstvích a 567 tisíc nádob určených pro individuální sběr tříděného odpadu umístěných přímo u jednotlivých domácností. Zejména v některých menších obcích ČR je nádobový sběr ještě doplněn, nebo zcela nahrazen sběrem pytlovým. Pytle se nejčastěji využívají pro sběr plastů, papíru, nápojových kartonů, případně kovových obalů.

Třídění plastů a mikroplasty

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl. Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů. Za posledních deset let toto množství vzrostlo o více než čtvrtinu.

Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče.

Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.

Čtěte také: Ekologické e-shopy: Kde nakupovat udržitelně

Nakládání s odpady v EU

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. V rámci nakládání s odpady se sledují dvě hlavní kategorie - využití a odstranění. Do využití se řadí recyklace, která zahrnuje jak materiálovou recyklaci, tak kompostování, dále zasypávání, tedy využití od­padu při terénních úpravách a nakonec energetické využití. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celko­vém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství od­padů určených k odstranění činilo 769 milionů tun.

V zastoupení různých přístupů k nakládání s odpady byly mezi zeměmi EU značné rozdíly. V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a sklád­kováno bylo 30,2 % odpadu. Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných vý­sledků, neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU. První pozice patřila Slovinsku s 96,6 %, na tomto výsledku ovšem mělo hlavní podíl zasy­pávání (69,1 p. b.), recyklace se podílela na využití odpadu „jen“ čtvrtinou (26,4 p. b.).

Podíl různých způsobů nakládání s odpady (%)

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Česká republika se na celkovém množství nebezpečných odpadů, s nimiž bylo na území EU nakládáno, podílela necelými 0,6 %.

Postoj Čechů k třídění odpadu

Poslední průzkum potvrdil, že třídění odpadů se stalo samozřejmostí pro většinu obyvatel ČR. Zatímco v předchozích letech třídilo odpad 73 % z nás, v roce 2022 se k třídění hlásilo 75 % dotazovaných. Doma se třídění věnuje 95 % třídičů. Aktuálně je v ČR více než 838 tisíc barevných nádob na tříděný odpad. Z jejich odpovědí vyplývá, že průměrná docházková vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům je 87 metrů, oproti roku 2021 se tedy zkrátila o 2 metry. Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme, a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok vytřídil 78 kilogramů odpadu. Nejvíce se dařilo s 23,7 kilogramu třídit papír.

Obce v České republice mají ze zákona povinnost dosáhnout cílů třídění recyklovatelné složky komunálního odpadu v roce 2025 a následujících letech ve výši 60 %. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

tags: #nejlepší #národ #v #třídění #odpadu #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a využití stojanů na tříděný odpad
• Technologie pro energii z odpadu
• Vývoj anglické přírody za poslední tři dekády
• Fakta o vztahu člověka a přírody
• Litoměřice: Kvalita ovzduší