Ústecký kraj trápí zhoršené ovzduší poměrně často. V Děčíně a také v Lomu na Mostecku v sobotu čtyřiadvacetihodinové koncentrace polétavého prachu překročily povolený limit 50 mikrogramů na metr krychlový. O málo lepší je situace v Litoměřicích, i tam ale podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) znečištění překračuje limity. Smogová situace však zatím vyhlášena být nemusela.
Nejvyšší hodinové znečištění naměřila v sobotu odpoledne stanice v Litoměřicích, kde množství polétavého prachu překročilo 155 mikrogramů na metr krychlový. V podvečer se hodnota znečištění postupně snížila, čtyřiadvacetihodinová koncentrace polétavého prachu se ale přiblížily povolené hranici 50 mikrogramů na metr krychlový.
Obyvatelé Litoměřic dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity, jak prohlásil Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
Zákon a evropská směrnice o ovzduší oficiálně povolují překročit denní limit (50 µg/m3) pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku. Ale monitorovací stanice v Litoměřicích podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překročila limit 36krát už 28. října. Podle statistik ČHMÚ byl v Litoměřicích vysoký počet dnů s překročeným limitem pro prach i v předchozích letech.
Vedení litoměřické radnice o problému ví, označuje ho za dlouhodobý, a ačkoliv byla přijata řada opatření výrazně snižujících koncentraci škodlivin v ovzduší, u polétavého prachu se to zcela nedaří. Ba co víc, dosud se nepodařilo ani zjistit viníka tohoto neutěšeného stavu.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
„Pozoruhodné na celém je, že vysoké hodnoty se objevují jak v letních dnech, kdy je mimochodem zakázáno pálení trávy, tak i v zimních, kdy se topí, tedy bez rozdílu období," poukazuje na zajímavý fakt vedoucí odboru životního prostředí Pavel Gryndler. A viník je stále neznámý, vyjma Nového roku, kdy za vysokou koncentrací prachu v ovzduší stojí silvestrovské ohňostroje.
Jako možný zdroj se nabízí nedaleká čížkovická cementárna, avšak při její dlouhodobé odstávce nebyly zjištěny významné rozdíly v množství polétavého prachu. Jedním z viníků je nepochybně doprava, výtopna, ale zřejmě i geomorfologický terén.
„Realizována přitom již byla řada opatření, jako intenzivní plynofikace, zákaz spalování listí a trávy, město finančně podporuje instalaci solárních kolektorů, v parku buduje automatické závlahy snižující prašnost, podporuje autobusy jezdící na stlačený zemní plyn apod.," jmenuje starosta Ladislav Chlupáč.
Co dalšího je možno podniknout? „Stojí před námi několik úkolů. Předně zjistit místa nejvíce postižená, směry, odkud prach přichází a následně lokalizovat zdroje," charakterizuje cíle Pavel Gryndler. Pomoci s tím má monitorovací síť zahrnující zhruba dvacet stanic, která začne být na počátku příštího roku budována ve spolupráci s ČVUT v Praze. Stanice budou rozmístěny nejen po městě, ale i v okolí.
„Odpověď na všechny otázky nám nedá, ale máme šanci zjistit zdroj," věří Pavel Gryndler.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Město IKO představuje souhrnné hodnocení aktuálního stavu ovzduší v konkrétním místě. Od roku 2019 je IKO prezentován kombinací čísel a písmen a barevně rozlišen v tzv. Index 2A - pro citlivé skupiny osob může představovat nepatrné riziko vzniku obtíží pro velmi malý počet lidí, kteří jsou mimořádně citliví na znečištění ovzduší. Není třeba měnit své obvyklé venkovní aktivity, pokud nezaznamenáte příznaky jako je kašel nebo dráždění krku.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
tags: #znečištění #ovzduší #Litoměřice #zdroje