Nejlepší vypravěči pořadů o přírodě: Krkonoše a svět BBC

I ve dnech, kdy se nechce vyrazit do hor, se můžete o Krkonoších dozvědět leccos zajímavého. Stačí zabrouzdat na stránky audioarchivu Českého rozhlasu. Najdete v něm rozhovory s mnoha lidmi, kteří jsou s naším krajem blízce spojeni. Při zadání hesla „Krkonoše“ se zobrazí nabídka víc než jednoho a půl tisíce odvysílaných pořadů. Za velkou část těchto nahrávek vděčíme Elišce Pilařové.

Krkonoše očima odborníků a pamětníků

O krkonošské přírodě umí nejlíp vyprávět zaměstnanci Správy národního parku. Vždyť taky kdo by o ní měl vědět víc než právě tito lidé, pro které jsou hory jejich kanceláří i laboratoří zároveň. Někteří z nich čas od času vymění pohorky a zelený stejnokroj za oděv do města a stanou se hosty redaktorů ve vysílání Českého rozhlasu.

Doporučuji nevynechat vyprávění o krkonošských botanicích z dob dávno minulých a diskuzi Jakuba Kašpara s dětmi. Etnografové a historici patří mezi nejoblíbenější vypravěče. Dokáží poutavě sdílet příběhy o časech dávno minulých a vtáhnout nás do umění života za dob života našich předků. Nejbarvitěji líčí krkonošskou historii Jan Luštinec, bývalý ředitel jilemnického muzea. Se životem horáků nás ve svých vzpomínkách seznamuje pohádkářka Marie Kubátová. Obě tyto osobnosti byly oblíbenými hosty mnoha pořadů v rozhlasovém vysílání. Z jejich vystoupení jsem vybrala ty nejzajímavější záznamy. Určitě si poslechněte i lidovou vypravěčku Slávku Hubačíkovou.

Témata z Krkonošského rozhlasu:

• Krkonoše pro děti.
• Vzpomínky Josefa Fanty, jednoho ze zakladatelů národního parku.
• Studniční hora: Proč je někdy na mapách uvedená jako druhá nejvyšší Studniční hora a jindy hora Luční?
• Tahové cesty ptáků přes Krkonoše.
• Příběhy bylin z hor krkonošských, s botaničkou Irenou Špatenkovou, o historii objevování krkonošských rostlin dávnými botaniky.
• Krkonošská mluva pohledem Elišky Pilařové, o jejím sborníku Krkonošské nářečí.
• Reportáž o Krakonošovi, za tradiční výrobou Krakonošů z toho, co les dal, se vydáme s Eliškou Pilařovou.

Marie Kubátová vytvořila barona ze Štěpanic Trautbenberka, který je součástí moderní mytologie Krkonoš. Vlaši, dávní hledači rud a zlata, dobyvatelé pokladů Krkonoš, se dotýkali jak magie, tak alchymie, Otto Štemberka, předseda spolku Trutnov Město draka - legendy, mýty a mysteria Krkonoš. Krkonošskou kuchyni si bez zvláštní odrůdy červeného „vysockého“ zelí ani nelze představit, rozhovor Elišky Pilařové o podkrkonošské hlavatce s jejími pěstiteli.

David Attenborough a BBC: Ikony přírodopisných dokumentů

V posledních několika letech došlo k opravdovému rozkvětu přírodopisných dokumentů. Na Oscara byly nominovány filmy jako Moje učitelka chobotnice, Erupce lásky a Všechno živé. Je pravděpodobné, že za to částečně může pokrok v kamerové technologii a nástup digitálního filmu. Nesmíme ani opomenout také rostoucí problémy životního prostředí.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Pro milovníky přírodopisných dokumentů je Zázračná planeta důležitou součástí televizní historie. Byl to první dokument BBC ve vysokém rozlišení a i po letech vypadá nádherně. David Attenborough nás v každé epizodě provede jinou částí planety a věnuje se našemu domovu s majestátní úctou. Film Moje učitelka chobotnice, který získal Oscara za nejlepší celovečerní dokumentární film, je příběhem o propojení mezi filmařem a chobotnicí žijící v jihoafrickém chaluhovém lese.

Většina dokumentárních filmů o predátorech a kořisti se zaměřuje na hrozivé následky těchto setkání. Tento seriál s vyprávěním Davida Attenborougha se však více zabývá chytrými způsoby, jakými se cíle vyhýbají svým potenciálním zabijákům. Každá epizoda se zaměřuje na jiné části planety, a tak je Lov stejně rozmanitý jako tvorové, které sleduje.

I když mnoho skvělých dokumentů zavede diváky do celého světa, tento dokument se zaměřuje na Afriku, jak je patrné z názvu. Dokument se zaměřuje na různé druhy divoké zvěře a ekosystémy na titulním kontinentu. Pokud se vám stýská po Carlu Saganovi, který fascinuje každým aspektem galaxie, pak je pro vás dokumentární seriál o přírodě Zázraky vesmíru to pravé. Tento pořad, který vypráví fyzik a profesor Brian Cox, se zaměřuje na klíčové pojmy, jako je světlo, gravitace, čas.

Velkou ironií většiny přírodopisných dokumentů je, že i když se týkají všech kontinentů, stále ignorují většinu světa. Modrá planeta tuto mezeru řeší tím, že David Attenborough vypráví o hlubokých ponorech do oceánů, které tvoří neuvěřitelných 70 % Země. Tento dokumentární seriál od BBC o ostrovech v jižním Pacifiku vypráví Benedict Cumberbatch. Bez ohledu na to, kdo se ujímá vypravěčských povinností, však vizuální stránka zůstává ohromující.

Dokument se týká zajetí kosatky Tilikum, která se podílela na smrti tří lidí, a důsledků chovu kosatek v zajetí. Film Země medu dokumentuje život Hatidže Murat, makedonské včelařky tureckého původu, která žije ve vesnici Bekirlija v obci Lozovo. Je jednou z posledních chovatelů divokých včel v Evropě. Kvůli své poloze v odlehlých horách nemá ve vesnici přístup k elektřině a tekoucí vodě. Hatidže žije se svou 85letou, částečně slepou a na lůžko upoutanou matkou Nazife, která je na své dceři zcela závislá. Tento nový dokumentární film Volání Antarktidy je nádhernou pozvánkou k cestování a objevování bílého kontinentu, který nepřestává lidstvo fascinovat.

Čtěte také: Střední Amerika: ráj pro milovníky přírody

Přírodovědný dokument bez Davida Attenborougha je tak trochu jako pouť bez cukrové vaty. Ačkoli je to pořád zábava, něco tomu prostě chybí. Za své téměř sedmdesátileté působení v branži se tento stále neuvěřitelně aktivní devadesátník (nar. 1926) stal ikonou dokumentárních filmů o přírodě a těžko najít někoho, kdo nikdy žádný z nich neviděl. Většina diváků bude pravděpodobně znát spíše jeho novější snímky, ti nadšenější snad i dokumenty z devadesátých, nebo dokonce osmdesátých let.

Začátky kariéry Davida Attenborougha

S natáčením zvířat ve volné přírodě nicméně Attenborough začal už o několik desetiletí dříve, v polovině let padesátých. Jak se vůbec ke svému bez přehánění životnímu poslání dostal a jak vypadaly začátky jeho kariéry coby tvůrce přírodopisných filmů? Jak se všechno vlastně semlelo, Attenborough prozrazuje hned v předmluvě. Líčí v ní, jak v roce 1952 nastoupil jako začínající producent do tehdy mladé BBC a po dvou letech, během nichž se při přípravě různých projektů trochu otrkal, dostal nápad na zcela nový typ pořadu o zvířatech. Plán byl takový, že BBC naváže spolupráci s londýnskou zoo a vypraví „společnou expedici s cílem rozšířit sbírku zvířat [pro zoo],“ během níž bude mít televize příležitost získat jedinečné záběry různých tvorů přímo ve volné přírodě.

První výprava se uskutečnila v září 1954 a vedla do Afriky, konkrétně do Sierry Leone. Podařilo se natočit dostatek zajímavého materiálu, který se v prosinci téhož roku objevil na televizních obrazovkách, trochu nečekaně s Attenboroughem v roli moderátora (původně se před kameru vůbec postavit neměl). Pořad zaznamenal mimořádný úspěch a tvůrci si uvědomili, že železo je třeba kout, dokud je žhavé. Brzy tedy padlo rozhodnutí uspořádat další a rozsáhlejší „výpravy do divočiny“.

V roce 1955 se filmaři vydali do Jižní Ameriky a za cílovou destinaci si zvolili Guyanu, tehdy ještě známou pod názvem Britská Guyana, odkud do Londýna přivezli kupříkladu kajmana, mravenečníka, anakondu, kapustňáka či několik kapybar. O rok později zamířili do Indonésie na „lov“ komodských draků neboli varanů komodských. Ty si domů sice nakonec vzít nesměli, leč s prázdnou neodjeli. Místo nich do londýnské zoo dopravili třeba orangutana, medvěda, krajtu a všelijaká další stvoření. V roce 1958 se pak Attenborough vrátil do Jižní Ameriky, tentokrát ale vyrazil dále na jih, do Paraguaye. Spadeno měl především na pásovce, zástupce starobylé a co do vzhledu zcela nezaměnitelné skupiny chudozubých savců. Několik druhů se mu chytit opravdu podařilo, byť spokojený úplně nebyl.

Navzdory vší snaze a pomoci mnoha lidí, jež na svých cestách potkal, nedokázal pro zoo získat pásovce velkého, v jehož existenci už ve slabších chvilkách přestával věřit. Attenborough je skvělý vypravěč, a když popisuje, co během všech tří výprav zažil, jak chytal různá zvířata, což často vyžadovalo hodně důvtipu a improvizace, nebo s jakými problémy se on a jeho společníci museli potýkat, má čtenář často pocit, jako by byl členem expedice i on sám. Výpravy do divočiny jsou cestopisem se vším všudy. Čtenáře neseznamují jen s přírodními zajímavostmi navštívených míst nebo fakty o jednotlivých druzích. Líčí též setkání s nejrůznějšími lidmi, na něž filmaři při svém putování narazili a kteří jim často zcela nezištně pomohli.

Čtěte také: Ekologické e-shopy: Kde nakupovat udržitelně

Asi nejmrazivější zkušenost si Attenborough a jeho kameraman odnesli z dobrodružné plavby na ostrov Komodo. Nejenže kapitán lodi oblast vůbec neznal, ale nebyl ani dvakrát dobrý námořník. Tím to ovšem nekončí. V polovině cesty se dokumentaristé spíše náhodou doslechli, že povedený kapitán, který už byl v hledáčku indonéských úřadů, lanařil domorodce, aby mu pomohli bohaté Evropany okrást. Nicméně podobně hrozivých historek kniha moc neobsahuje a převažují ty veselé. K nim patří i jedna o pásovcích a zrádném jménu, jež jim bylo přisouzeno v guaránštině, jihoamerickém domorodém jazyku. Stejným slovem, „tatu“, se v něm totiž označuje také „jistý druh mladé dívky“.

Vyzněním i návratem do dob, kdy bylo ještě běžné pořádat expedice za účelem doplnění sbírek zoologických zahrad, kdy neexistoval internet ani mobilní telefony a svět se notně lišil od toho současného, připomenou také úžasné knihy britského dobrodruha, zoologa, spisovatele a humoristy Geralda Durrella.

Nejlepší přírodopisné dokumenty BBC

Když ale dojde na žebříček těch nejlepších přírodopisných dokumentů, nikoho asi příliš nepřekvapí, že se BBC a David Attenborough podíleli na vzniku většiny z nich. Níže vybrané pořady byste tak neměli minout. Nejenže patří mezi nejlepší v jejich produkci, ale i mezi to, co můžete v daném oboru vidět.

Zázračná planeta II (2016) - hodnocení: 98 %

Nejvyššího hodnocení ze všech seriálů v produkci BBC a ve spolupráci se sirem Davidem Attenboroughem se dočkala Zázračná planeta s pořadovým číslem dvě. Šestidílná dokumentární série navazuje na úspěšný seriál Zázračná planeta a hudbu k ní složil Hans Zimmer. Jeho skladby náležitě doplnily neuvěřitelné záběry, mezi kterými je nutno vyzdvihnout souboj čerstvě vylíhnutých leguánů s užovkami. Nic napínavějšího jste asi ještě nikdy neviděli.

Natáčení probíhalo ve čtyřiceti zemích světa a filmový štáb musel absolvovat sto sedmnáct cest, během kterých pracoval 2089 dní. Kdyby štáb natáčel nepřetržitě, trval by vznik Zázračné planety II 5,7 let. Navíc se jedná o úplně první dokument, který BBC natáčela v rozlišení 4K. O čemž svědčí i případ, kdy se během bouře na ostrově Zavodovski, který je součástí Jižních Sandwichových ostrovů, utopila jedna kamera. Vyměnit ji za novou by lodí trvalo sedm dní, členové štábu ji tak zahřívali ohřívacími polštářky, spali s ní a sušili ji nad kamny, aby mohli dál natáčet.

Modrá planeta II (2017) - hodnocení: 97 %

Fascinující výpravy nejen do podmořského světa naší planety po letech pokračují s novými filmovými možnostmi a pohledy tvůrců... V roce 2001 natočili britští dokumentaristé ve spolupráci s Davidem Attenboroughem veleúspěšný seriál Modrá planeta. A protože se od té doby naše poznatky o životě ve světovém oceánu podstatně změnily, rozhodli se pod hladinu moří opět vrátit. Ve skrytu pod vlnami totiž stále žijí živočichové přesahující naši představivost.

Pomocí nejmodernějších technologií dnes můžeme vstupovat do nových světů a pozorovat jejich chování metodami, které před pouhou jednou generací byly zcela nedostupné. Při zkoumání těchto světů jsme dospěli k neradostnému zjištění, že zdraví světového oceánu je ohrožené. V současnosti se mění mnohem rychleji než kdykoli předtím v lidské historii. Natáčení Modré planety II trvalo čtyři roky a stejně jako u Zázračné planety II cestovali filmaři po celém světě. Navštívili třicet devět zemí a potřebovali na to sto dvacet pět expedic. Nejzajímavější je ale fakt, že filmaři strávili při natáčení přes 6000 hodin pod vodou a že se dostali do hloubek, ve kterých před nimi nikdo nenatáčel, což jim samozřejmě umožnila stále dokonalejší technologie. Autorem hudby je opět Hans Zimmer.

Život savců (2002) - hodnocení: 96 %

Třetím nejlepším dokumentem v našem výběru je Život savců. Režíroval ho sám David Attenborough a nabízí jedinečný pohled na pozoruhodnou skupinu těchto zvířat. Ukazuje mnoho fascinujících druhů planety, včetně nás samotných, a ilustruje, jak se savci stali tak mimořádně rozmanitými a úspěšnými.

Na štáb jako již tradičně čekalo mnoho náročných výzev. Aby bylo možné poprvé zachytit záběry skunků hledajících potravu v jeskyni plné netopýrů, bylo nutné vybavit štáb speciální ochranou, protože se jednalo o velmi nebezpečné prostředí. Vzduch byl plný čpavku, hlavní obyvatelé seshora vydatně močili a k dalším obyvatelům jeskyně patřili masožraví červi a chřestýši. A velké kočky lovící v noci, jako jsou lvi, leopardi a tygři, ještě nikdo při lovu pořádně nenatočil. Ale nejnovější infračervená technologie, kterou měl štáb BBC k dispozici, konečně odhalila chování, o kterém se dosud spekulovalo až na základě důkazů objevených další den.

Lov (2015) - hodnocení: 94 %

Souboje mezi lovci a lovenými patří k nejdramatičtějším událostem v přírodě. V sázce je život jednoho nebo druhého. Predátoři musejí být dokonale přizpůsobeni prostředí, v němž žijí. Aby ulovili kořist, vyvinuly se u nich mimořádně strategie. Ale i lovení tvorové mají své zbraně... Přežití závisí na mnoha schopnostech - rychlosti, síle, výdrži, vlastní nápaditosti, účinném maskování nebo týmové spolupráci. To, jakým způsobem zvíře dokáže své schopnosti využít, rozhoduje o úspěchu a selhání, životě a smrti.

Seriál Lov zachycuje v dramatických detailech různé taktiky, které si zvířata osvojila, aby dostala svou kořist, a také ty, které jejich kořist používá, aby unikla do bezpečí. V sedmi špičkově natočených epizodách navštívíme otevřené travnaté pláně, husté lesy, divoký oceán i zmrzlou Arktidu. A staneme se svědky zřídka vídaného chování zvířat.

Život (2009) - hodnocení: 93 %

Objevte nekonečnou pestrost života na Zemi a ty nejvýstřednější taktiky přežití, které se u zvířat a rostlin vyvinuly. Tak vypadá evoluce v akci - jedinci pod extrémním tlakem musejí překonat nástrahy protivníků a prostředí a posunují tak hranice svého chování. Jedinečná technika zachycuje ty nejúžasnější momenty, které jsou v přírodě k vidění!

První rok výroby seriálu byl věnován zkoumání možných příběhů. Tým seriálu Život kontaktoval vědce a odborníky z celého světa a hledal nové objevy, které by mohl natočit. Až poté následovaly téměř tři roky natáčení, zahrnující sto padesát natáčení na všech sedmi kontinentech, včetně několika velmi náročných expedic do vzdálených oblastí divočiny. Štáb měl navíc k dispozici i novou kamerovou technologii, zvláště v té době průkopnické používání stabilizovaných kamer namontovaných na helikoptéře. Štábu Života se podařilo pomocí gyroskopické stabilizace vytvářet rovnoměrné záběry z jedoucích vozidel, a to i v drsném terénu, což úplně poprvé umožnilo sledovat stáda sobů a slonů. Pro zachycení života hmyzu byly požity miniaturní kamery s velmi vysokým rozlišením.

V Zambii točili z horkovzdušného balónu, aby nerušili obrovská hejna kaloňů plavých. Aby nebyl narušen život divokých klaunů očkatých, bylo jejich chování natočeno v akváriu na velšské univerzitě. Přes veškerou snahu filmařů ale mnoho natočeného materiálu skončilo na podlaze střižny. Například záběry dokazující, že hlavními predátory mláďat sobů ve Finsku jsou orlové skalní. Vědci neměli nikdy důkazy, aby mohli svou hypotézu potvrdit. BBC je pro ně sice získala, ovšem vše bylo natočeno z takové dálky, že nemohly být v dokumentu použity.

Naše planeta (2019) - hodnocení: 92 %

Natáčení osmídílného seriálu Naše planeta trvalo čtyři roky, probíhalo v padesáti zemích světa a účastnilo se ho přes šest set členů štábu. Tentokrát se ale ve větší míře zaměřili na otázku ochrany přírody a to, jak moc jednotlivé rozmanité oblasti naší planety a jejich obyvatele ovlivňuje činnost člověka. Naše planeta je prvním přírodopisným dokumentem z našeho výběru, který nevznikl v BBC, ale natočil ho Netflix, pro který to byla v oblasti přírodopisných dokumentů premiéra.

Zázračná planeta (2006) - hodnocení: 90 %

Posledním z nejlepší sedmičky je Zázračná planeta, jejíž vznik podnítil ohromný úspěch seriálu Modrá planeta z roku 2001, který sklidil pochvalu nejen od publika po celém světě, ale i od kritiků a získal tak řadu ocenění. Modrá planeta zaujala hlavně epickou výpravou, neobvyklými scénami s méně známými zvířecími druhy a celkovou kvalitou použitých záběrů. BBC tak nemuselo přemýšlet dlouho, diváci jasně ukázali, co se jim líbí, proto přišel další seriál v podobném formátu.

K Zázračné planetě vznikl i doprovodný televizní seriál Planeta Země: Budoucnost, který se věnoval ochraně životního prostředí se zaměřením na některé živočišné druhy ze seriálu.

V jedenácti dílech Zázračné planety se diváci seznámili s jednotlivými biomy na naší planetě a jejich obyvateli. Na konci každé padesátiminutové epizody byl připraven desetiminutový dokument z natáčení daného dílu. Druhá řada seriálu s názvem Zázračná planeta II svého předchůdce v mnohém předstihla, takže asi nikoho příliš nepřekvapí, že všichni netrpělivě vyhlížejí další pokračování s názvem Zázračná planeta III.

Další pozoruhodné dokumenty

• Putování tučňáků (2005): Francouzský režisér Luc Jacquet natočil v roce 2005 dokument o tučňácích, který o rok později získal Oscara za nejlepší celovečerní dokument.
• Nebe a led (2015): Na úspěch tučňáků navázal režisér Luc Jacquet dalším snímkem, tentokrát mapujícím klimatické změny.
• Planeta Česko (2017): První celovečerní film o české přírodě si místo v top nejlepších přírodních dokumentech zaslouží.
• Earth: Den na zázračné planetě: Na úspěch dokumentární série Zázračná planeta z roku 2006 z produkce BBC navazuje dokumentární film Earth: Den na zázračné planetě.

Vývoj technologií v přírodopisných dokumentech BBC

Přírodopisné oddělení BBC v Bristolu natáčí dokumenty přes 60 let. Průvodce Sir David Attenborough je nejznámějším hlasem tohoto žánru. Prvním velkým průlomem byly lehké kamery s 16mm filmem. Televize začínala jako studiový formát, měli obrovské kamery větší než člověk. Kamery na 16mm film byly přenosné, ale v BBC se setkaly s odporem. Ale Attenborough na nich při své první cestě za oceán trval, a samozřejmě se vrátil se záběry, které do té doby nikdo nenatočil.

Problémem je stabilizace. Filmové kvality se mohlo dosáhnout pomocí jeřábů, vozíků a kolejnic, pokud to šlo. Ale po celá desetiletí se dokumentaristé s výjimkou podvodních záběrů museli spolehnout na kameru se stativem. BBC vyměnila kvůli sérii Zázračná planeta filmové kamery za digitální. Tato změna jim přinesla nástroj s názvem cineflex heligimbal, což je stabilizační systém pro kamery na helikoptérách. Získali tak nový způsob, jak natáčet například lov.

Cineflex používá digitální kamery, protože objektiv a paměť jsou oddělené. Tehdy to byly digitální kazety, s filmem tohle nebylo možné. Tyto senzory zachycují změny v orientaci a malé motorky na ně ihned reagují. Kameraman tak objektiv ovládá joystickem z helikoptéry a zaostřuje bez ztráty stability. O 10 let později se tato technolgie objevuje v menších a levnějších verzích, které se dají zabudovat do dronů a držáků pro ruční kamery. Tato technologická změna přišla Zázračné planetě II přesně vhod.

Stabilizátory jsou efektivní u záběrů zblízka, což se mnohým zvířatům nelíbí, a tak nikdy nenahradí stativy. Dobrý film však nedělají dobrým jen záběry, ale i příběh. Styl přírodopisného oddělení se možná změnil z naučného na filmařský, ale na příběhy nezapomněli.

O pořadu

V zahraničí se vždy shodují, že česká krajina vyzařuje nezaměnitelnou, okouzlující a téměř mystickou romantiku. Režisér Michael Schlamberger k filmu sám říká: „Mnohokrát jsem natáčel v různých oblastech Čech a Moravy. Všiml jsem si, že tato místa vždy vyzařovala nezaměnitelnou, okouzlující romantiku. Takže vznikl nápad vyprávět film o české přírodě jako pohádku o této fantastické zemi.“

V mnoha známých pohádkách zvířata mluví jako lidé a mají jejich vlastnosti. Příběhem nás ve filmu provází krkavec. Vezme nás na cestu skrze zemi, která vypadá jako z pohádky a zároveň nám odhalí leccos o místní přírodě a tvorech, kteří ji obývají.

tags: #nejlepší #vypravěči #pořadů #o #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Česká ochrana přírody
• Kontroly Řidičů v ČR
• Likvidace autovraků Dolní Břežany a okolí
• Instalace odpadkových košů: Průvodce
• Výpočet poplatku za znečišťování ovzduší