Ochrana přírody v České republice v rámci Evropy

Jednou za šest let si Evropská unie vyžádá od svých členských států zprávu o stavu a ochraně přírody na jejich území. Zajímá se o evropsky významnou přírodu - tedy druhy a stanoviště, která jsou vzácná a chráněná v evropském měřítku, které může být občas odlišného od toho národního. Ze zaslaných informací pak vytvoří souhrnnou zprávu o stavu přírody v EU.

Pokud jste někdy procházeli kolem míst označených názvy NATURA 2000 nebo LIFE, narazili jste na kus přírody chráněné unijně. Zaměřuje se na druhy a stanoviště, které jsou vzácné v rámci celé Evropy.

Celkové hodnocení zprávy je, že Evropská unie zatím nedokázala zastavit úbytek chráněných druhů a stanovišť. Navzdory opatřením členských států nedošlo ani ke zlepšení stavu, ani trendů. V nejhorším stavu v místní ochraně jsou pobřeží a moře. Ve špatném stavu jsou i duny, vrchoviště, rašeliniště a močály. Podobně jsou na tom travinné porosty, zvláště pokud vyžadují aktivní obhospodařování.

Pokud se z pevniny vydáme na moře, zjistíme, že tam navíc nemáme dostatečné znalosti. Stav přibližně čtvrtiny mořských stanovišť v EU zůstává z hlediska ochrany nezjištěn.

V druhové ochraně zpráva uvádí 63 % druhů (mimo ptáky) nedostatečný nebo špatný stav, což je podobné jako v roce 2015, kdy to bylo 60 %. Ptáci mají svou vlastní kategorii ochrany i hodnocení. Z ní vyplývá, že 47 % všech druhů ptáků má dobrý stav populace, což je ale o 5 % méně než v roce 2015.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Co evropskou přírodu nejvíce ohrožuje, je zemědělství. Mezi nejčastější tlaky se počítá opouštění zemědělské půdy, intenzifikace zemědělství, znečištění a mizející meze a remízky. Další tlaky na druhy i jejich stanoviště přicházejí spolu s urbanizací - rozšiřováním měst a staveb, sportovními aktivitami a turismem. V lesích je problémem odstraňování mrtvého dřeva a starých stromů.

Toto hodnocení stavu z hlediska ochrany představuje nejrozsáhlejší a nejúplnější kontrolou stavu přírody, která byla dosud v EU provedena.

Nařízení o obnově přírody

Nařízení o obnově přírody, plným názvem Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869 (PDF, 1,93 MB) (nazýváno také Nature Restoration Regulation/Law, NRR/NRL) je první komplexní zákon svého druhu na evropském kontinentu, který se zaměřuje na průřezová témata ochrany a obnovy biologické rozmanitosti neboli biodiverzity v jednotlivých typech ekosystémů.

Je klíčovým prvkem Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (PDF, 696 kB), která určuje závazné cíle pro obnovu degradovaných ekosystémů, především těch s největším potenciálem pro zachytávání a ukládání uhlíku a pro předcházení negativním důsledkům přírodních katastrof či jejich snižování.

Evropská příroda se nachází v alarmující situaci, více než 80 % habitatů je ve špatném stavu. Aby mohl být tento nepříznivý stav napraven a negativní trend zvrácen, je třeba začít okamžitě jednat. Právě NRR může situaci velmi výrazně pomoci, nastartovat obrat pozitivním směrem a zdraví naší přírody zachránit.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Obnova mokřadů, řek, lesů, travnatých porostů, zemědělských půd, mořských ekosystémů a druhů, které je využívají, pomůže mimo jiné:

• zvýšit biologickou rozmanitost
• zabezpečit dlouhodobost a udržitelnost tzv. ekosystémových služeb, které nám příroda poskytuje zdarma (např. čistění vody a vzduchu, opylování zemědělských plodin nebo ochrana před povodněmi)
• omezit globální nárůst teploty na 1,5 °C
• vybudovat odolnou a strategickou autonomii pro Evropu, ochránit ji před přírodními katastrofami a omezit riziko potravní nezabezpečenosti

Nařízení o obnově přírody si klade za cíl dlouhodobou a udržitelnou obnovu přírody v zemích EU napříč různými typy prostředí (pevninské, sladkovodní i mořské), které má být dosaženo prostřednictvím plnění závazných cílů jak pro specifické habitaty, tak pro druhy.

Mezi klíčové přínosy implementace nařízení se řadí:

• umožnění dlouhotrvající a udržitelné obnovy biodiverzity a přírodní resilience (odolnosti)
• přispění k dosažení cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně
• splnění mezinárodních závazků

Nařízení má být implementováno prostřednictvím Národních plánů na obnovu přírody (NPOP).

Nařízení o obnově přírody v kontextu ostatních strategií a politik

Nařízení o obnově přírody představuje zcela novou, rozsáhlou a dlouhodobou agendu s významným dopadem na řadu sektorových politik - od zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství přes územní plánování až po energetiku, adaptaci na změnu klimatu či majetkoprávní otázky. Text nařízení přímo navazuje na řadu dalších evropských politik a právních předpisů (např. Společná zemědělská politika, Rámcová směrnice o vodách, Nařízení o využívání půdy a lesnictví, legislativa k obnovitelným zdrojům energie, lesní strategie aj.).

Čtěte také: Současná ochrana přírody

V rámci resortu MŽP je zajištováno prolínání NRL s ostatními strategiemi, jakými jsou Strategie ochrany biologické rozmanitosti (SOBR (PDF, 5,81 MB)), Politika krajiny (POKR), Národní strategie pro opylovače atd.

Cíle

Ze své podstaty má nařízení přispět zejména k plnění mezinárodních závazků Evropské unie, dosažení zastřešujících cílů EU v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a neutrality z hlediska degradace půdy a také k posílení potravinového zabezpečení. Stěžejní přínos pak spočívá v zajištění dlouhodobé a trvalé obnovy biologicky rozmanitých a odolných ekosystémů v pevninských i mořských oblastech členských států (především prostřednictvím obnovy poškozených ekosystémů).

Nařízení také členským státům ukládá, aby na základě stanoveného rámce zavedly účinná a územně specifikovaná opatření na obnovu, přičemž společným cílem EU je do roku 2030 pokrýt alespoň 20 % pevninských oblastí a alespoň 20 % mořských oblastí. Do roku 2050 pak mají být pokryty všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.

Specifické cíle (dle jednotlivých článků nařízení):

Článek 4 Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů

Konkretizuje cíle obnovy přírodních stanovišť a biotopů druhů z příloh EU směrnic „o stanovištích“ (PDF, 893 kB) a „o ptácích“ (PDF, 648 kB). Hlavním cílem je zavést opatření nezbytná pro soustavné zlepšování stavu, kvality a rozlohy stanovišť druhů, znovuvytvoření stanovišť v oblastech, kde se nevyskytují, s cílem dosáhnout příznivého referenčního areálu (= příznivé rozlohy) a zabránění zhoršování stavu ploch stanovišť v dobrém stavu.

Článek 5 Obnova mořských ekosystémů

Týká se obnovy mořských stanovišť (např. porosty mořské trávy nebo sedimentační dna), která přinášejí významné výhody, včetně zmírňování změny klimatu, a obnovy stanovišť důležitých mořských druhů, jakými jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci.

Článek 8 Obnova sídelních ekosystémů

Do roku 2030 mají členské státy zajistit, aby nedošlo k žádné čisté ztrátě sídelní zeleně a korunového zápoje sídelní zeleně a následně od roku 2031 zajistit rostoucí trend zmíněných indikátorů až do dosažení uspokojivé úrovně.

Článek 9 Obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území

Z hlediska povrchových vod je třeba vypracovat seznam umělých překážek na vodních tocích a určit překážky vhodné k odstranění. Společným cílem v rámci EU je do roku 2030 obnovit 25 000 km volně tekoucích řek. Zavedením příslušných opatření má také dojít ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových území a k zachování přirozeného propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových oblastí.

Článek 10 Obnova populací opylovačů

Do roku 2030 mají být zavedena opatření pro zlepšení rozmanitosti opylovačů a zvrácení poklesu jejich populací, od roku 2031 je třeba zajistit rostoucí trend jejich populací, a to až do dosažení uspokojivých úrovní.

Článek 11 Obnova zemědělských ekosystémů

Členské státy zavedou, s ohledem na zajištění udržitelné zemědělské produkce EU, opatření nezbytná pro zvýšení biologické rozmanitosti těchto ekosystémů. Dále budou do roku 2030 usilovat o dosažení rostoucího trendu a následně uspokojivých úrovní pro alespoň 2 ze 3 následujících indikátorů: indikátor motýlů v travních porostech; zásoba organického uhlíku v minerální složce půdy; podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou rozmanitostí. Povinně pak mají členské státy zajistit dosažení rostoucího trendu a daných úrovní pro další indikátor, kterým jsou běžné druhy polních ptáků. Dílčím cílem je také obnova zemědělsky využívané organické půdy na odvodněných rašeliništích.

Článek 12 Obnova lesních ekosystémů

Cílem tohoto článku je rovněž zvýšení biologické rozmanitosti příslušných ekosystémů, se zohledněním rizika lesních požárů, a dále také do roku 2030 dosažení rostoucího trendu a následně stanovených hodnot indikátoru běžných druhů lesních ptáků. Kromě toho je třeba do roku 2030 zajistit rostoucí trend alespoň u 6 ze 7 následujících indikátorů: stojící mrtvé dřevo; ležící mrtvé dřevo; podíl lesů s bohatou věkovou strukturou; propojení lesů; zásoba organického uhlíku; podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin; druhová rozmanitost dřevin. Cílem je u všech indikátorů dosáhnout uspokojivých úrovní.

Článek 13 Výsadba tří miliard stromů

Nařízení o obnově přírody také přináší závazek v podobě výsadby 3 miliard dalších stromů v Unii. Členské státy mají výsadbou přispět k tomuto cíli, a to při plném respektování ekologických zásad.

Časová osa

Proces vyjednávání NRL byl součástí hned několika předsednictví. Návrh byl Evropskou komisí představen v době českého předsednictví v Radě EU (2. polovina roku 2022), obecný přístup (= komisní návrh upravený členskými státy) byl vyjednán v době švédského předsednictví (1. polovina roku 2023), trialogy (= vyjednávání o finálním znění mezi Radou EU a Evropským parlamentem) proběhly za španělského předsednictví (2. polovina roku 2023) a nařízení bylo přijato za belgického předsednictví (1. polovina roku 2024).

• 20. květen 2020: Publikace Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030
• 22. červen 2022: Komise přijímá návrh Nařízení o obnově přírody
• 27. únor 2024: Evropský parlament odsouhlasuje finální text Nařízení o obnově přírody
• 17. červen 2024: Rada EU přijímá Nařízení o obnově přírody
• 18. srpen 2024: Nařízení o obnově přírody vstupuje v platnost

Harmonogram implementace nařízení pro ČR, důležité milníky:

• březen 2024: I. setkání horizontální koordinační platformy
• říjen-prosinec 2024: I. kolo setkání pracovních skupin
• březen 2025: přijetí prováděcího nařízení, kterým se stanoví jednotný formát NPOP
• březen-červen 2025: bilaterální jednání s resorty, II. kolo setkání pracovních skupin
• říjen-prosinec 2025: III. kolo setkání pracovních skupin
• březen-květen 2026: IV. kolo setkání pracovních skupin
• 1. září 2026: členské státy EU odevzdají Komisi první draft NPOP
• březen 2027: vyhodnocení NPOP Evropskou komisí
• 1. září 2027: zapracování připomínek a zveřejnění finálního NPOP
• 30. června 2032: první revize NPOP

Právní úprava ochrany přírody v Evropě

Právní úprava zakotvení ochrany přírody, krajiny a biodiverzity (dále také jen „ochrana přírody“) v evropských zemích, a jejich srovnání mezi sebou, je téma samo o sobě natolik rozsáhlé a složité, že by si zasloužilo snad samostatnou knihu. Státy, resp. země sousedící s Českou republikou, mají (alespoň při hranicích, nemám teď na mysli Alpy či Baltské moře) podobné geomorfologické členění terénu a podobné druhy biotopů, resp. přírodních ekosystémů. Mají zároveň často i podobné environmentální problémy. A ty dnes nelze řešit izolovaně, bez mezinárodní spolupráce.

Všechny okolní státy mají prameny právní úpravy ochrany přírody, krajiny a biodiverzity součástí systému práva životního prostředí, který je opřen jednak o ústavní základy a o evropské prameny tzv. primárního práva EU, a má svůj hluboký základ i v mezinárodním právu. Ochrana přírody, krajiny a biodiverzity je v zemích střední Evropy věcí veřejného zájmu a stojí tak mimo jiné i pod soudní ochranou.

Všechny právní úpravy států (či zemí) střední Evropy komparované v tomto článku mají v Ústavách (jakožto nejvyšších zákonech států a zemí) zakotvenu ochranu životního prostředí či ochranu přírody a krajiny, ochranu přírodního bohatství, případně udržitelné využívání přírodních zdrojů. V zemích s federativním uspořádáním (Německo, Rakousko) mají své Ústavy dokonce i jednotlivé spolkové země, rovněž s výslovnými ustanoveními o ochraně přírody.

Všechny sledované státy Střední Evropy mají svůj samostatný zákon o ochraně přírody (a krajiny), tedy ČR (z roku 1992), Slovensko (z roku 2002), Polsko (z roku 2004). Německo má tento zákon jednak na spolkové úrovni (z roku 2009) a jednotlivé spolkové země (šestnáct) mají své zemské zákony o ochraně přírody. Rakousko nemá dle ústavního dělení kompetencí mezi spolek a země ochranu přírody, krajiny a biodiverzity v celostátní (spolkové) působnosti, oprávnění přijímat zákony z této oblasti však mají jednotlivé země. Rakousko má devět spolkových zemí (včetně Vídně) a tudíž devět obsahově podobných, ale i rozdílných zákonů na ochranu přírody a krajiny.

Systém zákonů věnovaných organizaci veřejné správy, základním principům, formám a nástrojům ochrany přírody pak v některých zemích doplňují speciální zákony, většinou implementující požadavky evropského unijního práva (např. oblast CITES, oblast prevence a regulace invazních druhů) nebo reflektující národní specifická témata (náhrada škody způsobená chráněnými druhy živočichů).

Z hlediska forem ochrany přírody se koncentrují právní předpisy ve sledovaných státech logicky na kombinaci územní a druhové ochrany přírody, s tím, že rozlišování na obecnou a zvláštní ochranu má striktně jen české právo. U jiných států (a zemí) tak ostrá hranice většinou není, a sice především v oblasti územní ochrany přírody a krajiny (národního charakteru).

Český a slovenský zákon o ochraně přírody a krajiny se liší co do podmínek ochrany přírody u zvláštní územní ochrany, kde na Slovensku mají systém pětistupňové územní ochrany, který u nás neznáme. Odlišnost spočívá také v případě slovenské úpravy určení společenské hodnoty prvků přírody (rovněž u nás zatím neznámé).

Všechny sledované státy mají pochopitelně ve svých zákonech o ochraně přírody transpozici směrnice č. 147/2009/ES, o ptácích a směrnice č. 92/43/EHS, o stanovištích, z nichž vyplývají požadavky evropské unijní územní a druhové ochrany přírody. Nově se od loňského roku v členských státech EU řeší i adaptace nařízení (EU) č.2024/1991, o obnově přírody.

Na Slovensku, na rozdíl od České republiky, je problematika náhrady škod způsobených vybranými chráněnými živočichy, hrazená poškozeným vlastníkům státem, upravena přímo slovenským zákonem o ochraně přírody a krajiny.

V polském právu nejsou invazivní druhy regulovány zákonem o ochraně přírody, nýbrž zákonem o cizokrajných druzích z roku 2021, který zavádí přísné zákazy zavádění a přemísťování těchto organismů na území Polska.

Na Slovensku je adaptace nařízení EU 1143/2014 obecně zajištěna zákonem o ochraně přírody, avšak hlavní úpravu představuje zákon č. 150/2019 Zb. z., o prevencii a manažmente introdukcie a šírenia inváznych nepôvodných druhov a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

Pro zajímavost je třeba uvést, že na Slovensku od roku 2022 platí zákaz držení velkých kočkovitých šelem, medvědů a primátů, s výjimkou např. zoologických zahrad.

Evropské směrnice v oblasti ochrany přírody a krajiny implementované v ČR

Evropská unie má několik směrnic v oblasti ochrany přírody a krajiny, které Česká republika implementuje do svých zákonů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zajišťuje naplňování především směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které obě ukládají vytvořit síť evropských chráněných území pod názvem soustava Natura 2000 a sledovat stav druhů a stanovišť.

• Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (Směrnice o ptácích): Představuje jeden z prvních právních předpisů Evropské unie na ochranu přírody a je jednou ze dvou směrnic na ochranu biologické rozmanitosti (biodiverzity) na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území známé jako Natura 2000. Tato směrnice se týká ochrany populací všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na území členských států EU. Česká republika implementovala směrnici o ptácích do zákona o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) a jednotlivé ptačí oblasti (anglicky Special Protection Areas - SPA) jsou v ČR vyhlašovány samostatně formou nařízení vlády.
• Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť a volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Směrnice o stanovištích): Tato směrnice představuje jednu ze dvou směrnic na ochranu biodiverzity na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území zvané Natura 2000. Typy stanovišť a druhy rostlin a živočichů, kterých se tato Směrnice týká, jsou uvedeny v jejích Přílohách I, II a IV. Česká republika implementovala směrnici o stanovištích do zákona o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) a jednotlivé evropsky významné lokality (anglicky Special Areas of Conservation - SAC) jsou v ČR vyhlašovány samostatně formou nařízení vlády.
• Směrnice č. 2000/60/ES, Rámcová směrnice o vodách: Pokrývá celou oblast životního prostředí. Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických, pobřežních a podzemních vod (vztahuje se tedy na veškeré vodstvo).
• Nařízení Evropského parlamentu EU č. 1143/2014, o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů: Jedním z nejvýznamnějších právních aktů v rámci EU, který sjednocuje přístup EU v boji proti invazním druhům je od ledna 2015 účinné. Nařízení se vztahuje na druhy v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (tzv. "unijní seznam"), který byl publikován v roce 2016 jako Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141. Obsah těchto nařízení byl implementován do naší legislativy, konkrétně do novely zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších dotčených předpisů.

Závěr

Ochrana přírody v České republice je úzce spjata s evropskou legislativou a strategiemi. Nařízení o obnově přírody představuje významný krok k zajištění trvalé obnovy biologické rozmanitosti a odolnosti ekosystémů. Implementace tohoto nařízení vyžaduje koordinaci s národními politikami a zajištění adekvátní finanční podpory. Důležitá je také spolupráce s dalšími státy a zeměmi Evropy, sdílení zkušeností a společné řešení environmentálních problémů.

tags: #ochrana #prirody #cr #v #ramci #evropy

Oblíbené příspěvky:

• Obchodníci se strachem: skeptický pohled
• Výživa prasat v bio chovu
• Kompostování s hnojem a vápnem
• Přírodní Krása Okolí Penzionu U Malířských
• 1971 Czechoslovak Climate Regions