Světový oceán, největší souvislý ekosystém na světě, vytváří 95 % oživeného prostoru naší planety. Oceány a moře hrají klíčovou úlohu při vytváření podnebí a udržování biodiverzity a celá tisíciletí poskytují lidstvu potravu a další zdroje. Většinu kyslíku, který dýcháme, produkuje oceán. Ten také absorbuje velké množství oxidu uhličitého, čímž pomáhá před skleníkovým efektem a také udržuje stabilní teplotu atmosféry.
Pro mnoho lidí jsou živočichové získané z moře jediným zdrojem obživy a potravy. Oceán je také velmi důležitý z ekonomického hlediska, velké množství zboží se převáží námořními cestami. Lidstvo bylo během své historie schopno prozkoumat necelých 20 % vod. V této známé pětině mořské masy žije 230 000 druhů živočichů, od mikroskopických bakterií až po několika set tunové velryby.
Rozdělení a význam oceánů
Tento podmořský svět se rozděluje na 5 částí: Indický oceán, Tichý oceán, Atlantický oceán, Severní ledový oceán a Jižní oceán.
Život v oceánech
Mezi bezobratlé živočichy patří medúzy, měkkýši, plži, hvězdice a korýši. Důležitou skupinou bezobratlých jsou houbovci, přisedlé organismy, které se živí filtrováním planktonu z mořské vody. Měkcí houbovci jsou koráli, sasanky, medúzovci nebo trubýši, tvrdí houbovci se nazývají větevníci a společně tvoří korálové útesy.
Korálové útesy
Korálový útes je podmořský ekosystém charakteristický svou barevností a životem. V současné době je podle odhadů na 280 000 m² mořského dna pokryto korálovými útesy. To pro představu odpovídá velikosti zhruba 39 fotbalových hřišť. Tvoří sice jen zlomek oceánu - méně než 1 %, poskytují ale domov a útočiště 4 000 různých druhů (25 %) mořských živočichů. Koráli bývají často mylně označovány za rostliny či kameny. Ve skutečnosti jsou to však živočichové, kteří společně žijí ve velkých skupinách zvaných kolonie. Korálové útesy poskytují domov pestrému množství mořských živočichů a jejich záhuba by se negativně podepsala na ztrátě bohaté biodiverzity. Na zdravých korálech je však ekonomicky závislá i půl miliarda lidí, která se živí rybolovem. Korálové útesy také plní důležitou roli při ochraně pobřežních komunit před bouřemi a přívaly vody. Působí jako nárazník a jsou schopny zabránit pobřežní erozi.
Čtěte také: Vše o mořských konících
Mořští obratlovci
Mořští obratlovci jsou to první, co si většina lidí představí, když se řekne život v oceánu. Patří sem ryby, žraloci, kytovci nebo želvy. Každý z těchto druhů má své místo. Pro větší druhy je poměrně typický jejich nomádský způsob života. Mnoho druhů velryb se pohybuje po polovině planety a mnoho z životních rituálů a zvyklostí (nejen) kytovců ještě není prozkoumáno a známo. Například mořské želvy se po vylíhnutí vydávají na moře a na svou rodnou pláž se vracejí až po dosažení pohlavní dospělosti, kdy na ni přicházejí klást svá vejce.
Plankton
Plankton je souhrnný název pro celou škálu organismů. Plankton je jednou z nejdůležitějších složek v potravní síti oceánu, a proto má nesmírný význam pro celý biom. Existuje několik dělení planktonu, např. zooplankton a fytoplankton.
Ohrožení mořských ekosystémů
Dobře známá skutečnost, že moře zabírají 70,8 % zemského povrchu, často vyvolává pochopitelnou představu, že světový oceán, zůstává i nadále prostředím jen minimálně, pokud vůbec, pozměněným lidskou činností. Podle nejnovějších odhadů přitom lidé již ovlivnili 87 - 97 % světového oceánu a na 59 % jeho rozlohy působí současně hned několik vnějších činitelů, jako je nadměrný rybolov (přelovování), znečištění pocházející ze souše, změny podnebí a lodní doprava.
Korálové útesy jsou také jedním z nejvíce zasažených ekosystémů znečištěním. Jedním z velkých rizik ohrožující korálové útesy je zvyšující se teplota vody a UV záření, které způsobuje jejich blednutí. K tomu dochází proto, že mořské řasy v reakci na vyšší teplotu vody začnou produkovat nadbytek kyslíku. Aby korál přežil, vypuzuje řasy ze svého útočiště, což pro něj představuje ztrátu živin a oslabení. Mezi nejvíce ohrožující vlivy patří činnost člověka. Ta se negativně podepisuje především chemickým znečištěním, škodami způsobenými loděmi a čluny, ilegálním sběrem korálů a nadměrným rybolovem, který často používá dynamit.
Změny podnebí vedou ke zvýšení průměrné teploty nejen atmosféry, ale i oceánu, zejména ve vrstvě do dvou kilometrů pod hladinou. Navíc od konce 80. let 20. století moře reaguje na zvýšený příjem CO2 okyselováním (acidifikací) a od začátku 70. let 20. století ve vodním sloupci kilometr pod hladinou ubývá kyslík. V mořích se ve velkém množství ukládají nespotřebované živiny, zejména dusík a fosfor, přinášené vodními toky.
Čtěte také: Ekosystémy pod hladinou
Světový oceán dnes obsahuje více než 150 milionů tun umělých hmot, představujících nejméně 5 bilionů jejich různě velkých částí. Bez omezujících opatření by nejpozději do roku 2080 mohlo být v mořích, pokud jde o hmotnost, více plastů než ryb. Konzumací mořských živočichů se umělohmotné částice dostávají do lidského organismu, přičemž jejich působení na zdraví je dosud jen málo známé.
V současnosti již v mořích naší planety, a to nejen u pobřeží, převládají zvuky vyvolané lidskou činností nad přírodními. Nejvíce jsou jimi ovlivněni mořští savci, u nichž dochází ke změnám v chování a fyziologii. Počet rybářských lodí ve světovém oceánu se od roku 1950 zdvojnásobil, takže v roce 2015 čítala světová rybářská flotila 3,7 milionu plavidel, provozujících rybolov na nejméně 55 % rozlohy světového oceánu. V současnosti sužuje přelovování celou třetinu všech hejn mořských ryb, zatímco ještě v roce 1974 se jednalo jen o 10 %. Ilegální, nehlášený a nekontrolovaný rybolov se odhaduje na 26 milionů tun ročně, což představuje 31 % oficiálního světového úlovku ryb.
Nová studie zjistila, že okyselování oceánů poškozuje hlavní zbraň a nástroj k přežití žraloků - jejich zuby. Zrychlující se okyselování oceánských vod by mohlo urychlovat ztráty zubních řad těchto mořských dravců nad rámec jejich nahrazování. Lov potravy by tak mohl pro žraloky náhle představovat problém, který by mohl potenciálně ústit až do narušení celkového mořského ekosystému.
Zatímco soustavné vyhlašování chráněných území v suchozemském prostředí má již téměř dvousetletou tradici a k 1. 6. 2021 oficiálně vyhlášená chráněná území pokrývala 15,7 % souše, v případě mořských ekosystémů je situace naprosto rozdílná. K témuž datu na naší planetě existovalo 17 852 mořských chráněných území, zabírajících plochu více než 28 milionu km2, tedy území téměř třikrát větší než Evropa. Nicméně toto na první pohled ohromné číslo představuje jen 7,9 % celkové rozlohy světového oceánu. Navíc mořské plochy, kde není povolena žádná činnost člověka, tvoří jen 2,7 % rozlohy světového oceánu.
Ukazuje se ale, že pokud mají být mořská chráněná území skutečně účinná, měl by v nich být zakázán rybolov a těžba nerostných surovin, měla by být dobře střežena, fungovat déle než 10 let, zabírat plochu větší než 100 km2 a být izolována hlubokou vodou nebo pískem. Mezinárodní vody, které nepatří žádnému státu, tvoří více než 64 % povrchu světového oceánu a 95 % jeho objemu.
Čtěte také: Význam mořských ekosystémů
Po třinácti letech úmorných diskusí o tom, jak zlepšit ochranu mořské biodiverzity a udržitelné využívání jejích složek v mezinárodních vodách, rozhodlo Valné shromáždění OSN na Štědrý den 2017 zahájit vyjednávání směřující k uzavření mezinárodní právně závazné dohody v rámci UNCLOS, mj. nastavující jasná pravidla pro vyhlašování a správu chráněných území v oceánu nespadajícím do jurisdikce jednotlivých států.
Proto uznávané prognózy tvrdí, že ve 21. století dojde jak k snížení biomasy společenstev mořských živočichů včetně ryb, tak ke změnám jejich druhového složení. Zejména přísně chráněná, dobře obhospodařovaná, dostatečně velká a prouděním vzájemně propojená území zůstávají důležitým prostředkem, jak snížit dopady lidské činnosti na mořské a pobřežní ekosystémy. Proto by měla být rozumným způsobem kombinována s nejdůležitějšími metodami zabraňujícími nadměrnému, necitlivému a místy zcela predátorskému využívání zdrojů, jehož dopady bývají méně viditelné než na souši.
Uvedený přístup by přispěl nejen k ozdravení moří, ale současně by pomohl zmírnit dopady změn podnebí a podporovat potravinovou bezpečnost lidstva zdroji z moře. Prostředkem k dosažení uvedeného cíle zůstává na vědeckých poznatcích založená integrovaná péče o moře využívající mj. ekosystémový přístup. Prvním krokem v tomto smyslu zůstává nezbytná změna chápání moře jako citlivého ekosystému významně ovlivňujícího existenci lidstva jako celku, a nikoli jako nevyčerpatelného zdroje.
Jak se můžeme zapojit do ochrany moří
O záchranu životního prostředí se může aktivně snažit každý z nás. Než vyrazíte na cesty, sepište si seznam věcí, které s sebou budete potřebovat. Zamezíte tak kupování zbytečností a tvoření dalšího odpadu. S sebou si zabalte ekologické kosmetické prostředky, které jsou ke korálům a dalším mořským živočichům šetrnější. Nezapomeňte na minerální opalovací krémy označovány jako „reef safe“ nebo „reef friendly“. Neobsahují škodlivé chemikálie a jsou k mořskému světu šetrnější. Snažte se také snížit spotřebu přibalením vlastní láhve na vodu a nerezových boxů na jídlo.
Pro někoho se to může zdát jako samozřejmé, ale ne každý to respektuje. Stoupáním na korálové útesy se podílíme na jejich poškození. Během mořských sportovních aktivit proto stoupejte pouze na kameny či dno. Je to bezpečnější jak pro vás, tak i pro korál. Nesbírejte ani nekupujte suvenýry z korálů a jiných mořských živočichů i pokud najdete jejich mrtvé schránky na pláži. I prázdné mušle hrají v rámci celého ekosystému důležitou roli, korál je navíc veden v CITES seznamu ohrožených druhů živočichů, a to platí i pro jejich mrtvé schránky.
Pokud se během dovolené rozhodnete, že byste rádi zkusili potápění, vyhledejte si kurzy, které pracují zodpovědně a které podporují udržitelnou ochranu korálových útesů. Zakotvení lodě nad korálovými útesy může vážně ohrozit mořské dno. K ukotvení využívejte vyvazovacích bójí, nebo nalezněte kotviště bez korálových útesů.
Projekt "Útěk do Pacifiku"
Projekt "Útěk do Pacifiku - Escape to Pacific" je iniciativou na ochranu mořské fauny a flóry, která je věnována průzkumu, pozorování a ochraně oceánského ekosystému Tichého oceánu. „Útěk do Pacifiku“ je klíčovou iniciativou zaměřenou na zachování zdraví a rozmanitosti našich oceánů pro budoucí generace.
tags: #nejstabilnější #mořské #ekosystémy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]