První pomoc je definována jako soubor opatření a úkonů, které slouží k omezení následků úrazu či nemoci do doby poskytnutí odborné pomoci. Jinými slovy se jedná o okamžitou pomoc poskytnutou člověku před jeho kontaktem s profesionální péčí. Poskytnout první pomoc (PP) je v rámci svých možností a schopností povinen každý občan České republiky, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život.
Člověk by měl jako první zhodnotit celou situaci a zachovat vlastní bezpečí. To je jedna z nejdůležitějších věcí, na kterou se často zapomíná. Ano, člověk by měl poskytnout první pomoc, ale ne za cenu ohrožení vlastního zdraví či dokonce života.
Další věc, kterou by měl člověk bezprostředně udělat, je přivolat pomoc a teprve poté sám první pomoc poskytnout.
Jak již bylo zmíněno výše, měl by člověk dodržovat při poskytování první pomoci bezpečnost. U dopravní nehody bychom měli zastavit v bezpečné vzdálenosti a zapnout výstražná světla. Dále zajistíme bezpečnost ostatních spolucestujících a označíme sebe a místo nehody. U havarovaného auta bychom měli vypnout motor a zatáhnout ruční brzdu.
Jako první zjistěte, jestli zraněný netrpí život ohrožujícím stavem, jako je masivní krvácení, bezvědomí či to, zda postižený člověk normálně dýchá. V případě, že zjistíte život ohrožující stav, ihned poskytněte první pomoc a přivolejte záchranáře na lince 155.
Čtěte také: Bezprostřední ohrožení života: První pomoc
Při dalším „vyšetření“ člověka bychom měli zjistit kvalitu dýchání, barvu kůže, známky úrazu (rány, deformace), různé abnormality v obličeji, oči a tepovou frekvenci. S postiženým také komunikujte, pokud je to možné.
Pokud si nejste jistí, záchranáře raději zavolejte. Záchranku voláme vždy, pokud se jedná o život ohrožující stav nebo máme podezření, že by mohl nastat. Pokud si nejsme jistí, je lepší záchranáře zavolat. Při telefonátu bychom měli zachovat klid a nahlas říct: co se stalo a kde se to stalo. Důležité je také neukončovat hovor jako první, zůstat na příjmu a dodržovat pokyny dispečera.
Do příjezdu záchranářů bychom v první řadě měli dbát na vlastní bezpečí a na bezpečí ostatních. Pokud je to možné, komunikujte s postiženým a uklidněte jej. Zajistěte jeho tepelnou pohodu a sledujte jeho stav (zejména životní funkce). S postiženým manipulujte jen v případě, pokud je to nezbytně nutné.
Do zotavovací polohy ukládáme postižené, kteří normálně dýchají a bezvědomí nastalo v důsledku otravy či opilosti. Když je důsledkem tonutí, postižený krvácí z nosu, úst, či zvrací. Zotavovací poloha je také vhodná v případě, když musíme postiženého z nějakého důvodu opustit.
Pokud člověk nereaguje na zevní podněty ani při oslovení či zatřesení a má povolené svalstvo, je v bezvědomí. Při bezvědomí může také dojít k různým komplikacím, jako je zapadnutý kořen jazyka, zástava ostatních životních funkcí, podchlazení či pád. Při podezření na bezvědomí zakloňte postiženému hlavu a zjistěte, jestli dýchá, a zavolejte pomoc. Pokud dýchá, udržujte záklon hlavy až do příjezdu odborné pomoci. V případě, že člověk nedýchá, okamžitě zahajte resuscitaci. Až do příjezdu pomoci bychom měli kontrolovat dýchání a zabránit podchlazení. Při resuscitaci bychom měli na třicet stlačení udělat dva vdechy.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Resuscitace, oživování, je soubor úkonů, kterými můžeme postiženému zajistit v životně důležitých orgánech náhradní oběh okysličené krve. Provádíme ji, pokud je postižený v bezvědomí a nedýchá normálně nebo vůbec. Postiženému bychom měli zaklonit hlavu tahem za bradu a tlakem na čelo a začít provádět masáž srdce až do příjezdu záchranky. Při masáži srdce položte jednu dlaň na střed hrudníku a dlaň druhé ruky na ruku první, kdy tlak bude vyvíjet pouze hrana dlaně. Nakloníme se nad postiženého a stlačujeme mu hrudní kost asi o pět až šest centimetrů, ruce máme napjaté v loktech. Stlačování provádíme frekvencí zhruba 100 až 120 stlačení hrudníku za minutu. Stlačení a uvolnění by mělo probíhat stejnou dobu a po každém stlačení umožněte návrat hrudníku do původní podoby.
Při resuscitaci můžeme provádět také umělé dýchání, ale není nezbytně nutné. Při umělém dýchání bychom po 30 stlačení hrudníku měli postiženému zaklonit hlavu tlakem na bradu a čelo, prsty stisknout nos, normálně se nadechnout a plynule vdechnout do úst postiženého, poté bychom měli vdechnout ještě jednou.
Pokud postižený vdechne cizí těleso, musíme postupovat rychle, jelikož nemůže dýchat. Postižený člověk má při vdechnutí cizího telesa většinou tyto příznaky: kašle či sípá, nemůže dýchat nebo mluvit, drží se za ohryzek, zrudne či dokonce zmodrá a v nejhorším případě může dojít k zástavě dechu až bezvědomí.
První pomocí je vykašlávání, podpořte tedy dotyčného, aby prudce vykašlával. Další pomocí je úder mezi lopatkami, kdy se postavíme za postiženého, který se předkloní, a silně jej udeříme dlaní mezi lopatky. Úder bychom měli opakovat. Pokud se jedná o kojence, položíme ho obličejem dolů na své předloktí, kdy hlava dítěte směřuje šikmo k zemi, a prsty zafixujeme hlavu dítěte. Starší dítě si pak položíme přes své stehno hlavou dolů.
V běžném životě není povinnost poskytnout první pomoc absolutní - ze zákona jsme povinni poskytnout pomoc jen při přímém ohrožení života nemocného, při vážné nemoci nebo úrazu. Jestliže člověk, jenž ve výše zmíněném příběhu vytáhl řidiče z auta, sám řídil jiný vůz, který se účastnil dopravní nehody, pak byl povinen poskytnout první pomoc.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Zákon pamatuje na situace, kdy neodbornou pomocí dojde k druhotnému poškození nemocného, institutem tzv. krajní nouze. V zásadě platí, že pokud někdo odvrací hrozící nebezpečí a způsobí při tom škodu (případně poruší zákony či jiné předpisy) v míře, která není nepřiměřená možnému ohrožení, trestní ani jiná odpovědnost nevzniká. V praxi to znamená, že pokud je pro poskytnutí první pomoci vážně zraněnému nutné například rozstřihnout část oděvu, rozbít okénko auta, vykopnout dveře kanceláře apod., zachránce za tuto škodu neodpovídá.
Platí, že čím je zdravotní stav ohroženého vážnější, tím více si laik při poskytování pomoci může a má dovolit. Nikdo nemůže právně ani morálně nikomu nic vyčítat, pokud šlo o záchranu života. Jedině snad, kdyby člověk první pomoc poskytoval v rozporu se zřetelným přáním postiženého a násilím. Jinak řečeno: pokud by byl řidič vozu zjevně ohrožený na životě (byl v bezvědomí, nedýchal, masivně krvácel), pak by bylo nutné zasáhnout. V situaci, kdy řidič dýchá, nijak silně nekrvácí a komunikuje, je však dobré jednat s rozvahou a držet se do příjezdu IZS zpátky.
KPZ - krabička poslední záchrany obsahuje výbavu, která se sejde každému turistovi, milovníkovi campingu nebo nadšenci survival aktivit. V malém praktickém balení naleznete nejpotřebnější věci k přežití ve chvíli, kdy nemáte přístup ke svému kompletnímu výstroji. KPZ může být v provedení i jakési minilékárničky, díky které můžete podat základní ošetření sobě nebo ostatním členům výpravy. V některých případech může krabička poslední záchrany doslova zachránit i život.
V kontextu bezprostředního ohrožení života je zajímavý i právní výklad možnosti pořízení závěti v takové situaci. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4333/2017, ze dne 11. 7., je klíčové posouzení, zda událost, která vedla k ohrožení života, byla neočekávaná a jen stěží předvídatelná.
Ustanovení § 1542 o.z. neobsahuje taxativní výčet událostí, které jsou považovány za nenadálé. Posouzení závisí na okolnostech každého případu. Skutkový stav, kdy si zůstavitel byl vědom vážnosti svého onemocnění a jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval, neumožňuje závěr, že by k pořízení závěti došlo v situaci bezprostředního ohrožení života v důsledku nenadálé události.
V níže uvedené tabulce jsou shrnuty klíčové body, které je nutné zvážit při poskytování první pomoci v situacích bezprostředního ohrožení života.
| Krok | Popis |
|---|---|
| Zhodnocení situace | Zajistěte vlastní bezpečnost a zjistěte, co se stalo. |
| Přivolání pomoci | Volejte 155 a sdělte dispečerovi potřebné informace. |
| Zjištění život ohrožujících stavů | Zkontrolujte dýchání, vědomí a přítomnost masivního krvácení. |
| Poskytnutí první pomoci | Zahajte resuscitaci, zastavte krvácení, uložte do zotavovací polohy. |
| Zajištění komfortu | Uklidněte postiženého a zajistěte jeho tepelnou pohodu. |
tags: #ocitl #v #bezprostrednim #ohrozeni #zivota #první