Největší ekologické škody elektráren a jejich dopady

Elektrárny dodávají lidem světlo a teplo do jejich domovů, současně však patří mezi největší hříšníky v otázce životního prostředí. Severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích figurují hned v několika republikových žebříčcích největších znečišťovatelů, které uveřejnil ekologický spolek Arnika. Počerady, Prunéřov a Tušimice vedou tabulky hodnot skleníkových plynů, rtuti i plynů způsobujících kyselé srážky. Vloni tyto elektrárny vypustily dohromady více než 14 milionů tun skleníkových plynů. Oproti roku 2016 jde o pokles o 200 tisíc tun u každé z nich. Jak podotkl mluvčí ČEZ Ota Schnepp, v posledních letech elektrárny minimalizovaly hodnoty škodlivin, jako jsou tuhé látky, oxid siřičitý a oxidy dusíku. Nyní se zaměřují na snižování emisí rtuti.

„ČEZ rozjel rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem najít vhodné a účinné řešení snižování emisí rtuti v případě našeho hnědého uhlí. V otázce emisí skleníkových plynů dle jeho slov neexistuje žádná metoda čistění. „Jejich pokles je možný pouze nevýrobou nebo zvýšením účinnosti, kdy stejné množství uhlí vyrobí více elektřiny.

Rodák z Chomutova Miroslav Šuta se dopadem průmyslových podniků zabývá dlouhodobě. Žebříček největších znečišťovatelů opět zahrnuje mnoho míst z Ústeckého kraje. Zlepšuje se podle vás situace? Oproti situaci v 70. nebo 80. letech určitě ano, zdaleka však nejsou splňovány hodnoty, které by pro ochranu lidského zdraví plněny být měly. V 90. letech měli lidé životní prostředí a svoje zdraví mezi prioritami hodnot, dneska je životní prostředí někde ve druhé nebo třetí desítce.

Existuje nějaká pozitivní síla, která špatný stav mění? Ano, nenachází se však tady v Čechách, ale v proklínaném Bruselu. Co se týče velkých průmyslových zdrojů, došlo k dohodě, že se zpřísní limity pro velké zdroje znečištění, jakými jsou elektrárny. Teď půjde o to, jestli ČR svým poskytne výjimky nebo ne. Když se změna parametrů dělala před několika lety, nevládní organizace si daly takovou práci, že sepsaly zprávu, ve které vypsaly všechny továrny, teplárny, které dostaly výjimku z tehdejších limitů.

Vliv znečištění ovzduší na zdraví

Elektrárny jsou velkým zdrojem polétavého prachu PM10. Polétavý prach je podle současných poznatků škodlivinou, která má na svědomí nejvíc onemocnění a nejvíce předčasných úmrtí. Analýza Evropské agentury pro životní prostředí uvádí, že polétavý prach každý rok způsobí předčasnou smrt více než 10 tisícům obyvatel ČR. Největší podíl předčasných úmrtí připadá na nemoci srdce a cév. Člověk umře nenápadně, třeba na srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici, což si může a nemusí spojit s životním prostředím, ve kterém žije.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

„Je zřejmé, že zde docházelo k růstu koncentrace znečišťujících látek ve vzduchu vlivem spalování uhlí, a tento fakt měl následně vliv na zdraví kojenců,“ tvrdí autor studie Edson R. Severnini. Severnini uvedl, že je zde řada způsobů, jak může znečištěné ovzduší působit na vývoj plodu. Patří sem například zvýšené množství zánětů v těle matky, narušená krevní srážlivost a krevní tlak.

Jaderná energetika a její bezpečnost

V energetice není třeba kompromisů, ukazuje pohled na statistiky jednotlivých zdrojů. Nejbezpečnější zdroje, které mají na svědomí nejméně úmrtí, jsou zároveň ty nejčistší.Podle Organizace spojených národů „je energie ústředním bodem téměř všech hlavních výzev a příležitostí, kterým dnešní svět čelí“.

Stejně jako jiné lidské činnosti, ani výroba energie není úplně bezpečná. I kvůli ní lidé umírají. Další oblastí je znečištění ovzduší: v důsledku znečištění ovzduší každoročně předčasně umírá nejméně pět milionů lidí. Většinu těchto úmrtí mají na svědomí fosilní paliva a spalování biomasy: dřeva, dřevěnoho uhlí odpadu (hlavně sušeného trusu, který podle některých zdrojů používají v nějaké míře dvě miliardy lidí). Odstranění fosilních paliv by podle stejného odhadu mohlo snížit počet předčasných úmrtí v důsledku znečištění ovzduší přibližně o dvě třetiny.

Třetí oblastí, o které lze asi nejvíce debatovat, jsou pak emise skleníkových plynů. Fosilní paliva jsou hlavním zdrojem skleníkových plynů, které jsou s největší pravděpodobností hlavním faktorem změny klimatu. Do jaké míry je nebezpečná, a jak tomuto riziku čelit, to je otázka na delší rozbor, který se do tohoto textu se nevejde. Pravdou přitom je, že všechny zdroje energie mají negativní vliv na své okolí. Ale míra škodlivosti daného zdroje je různá.

Anil Markandya a Paul Wilkinson publikovali v roce 2007 v lékařském časopise The Lancet analýzu, která porovnávala počty úmrtí souvisejících s hlavními zdroji energie: tedy fosilních paliv, jaderné energie, vodní energie a biomasy. Vzali v úvahu úmrtí v důsledku havárií, pracovní úrazy (v dolech i v elektrárnách) a také předčasná úmrtí v důsledku znečištění ovzduší. Pro zajímavost dodejme, že u všech zdrojů převažují úmrtí související se znečištěním ovzduší.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Známý statistický web Our World in Data obě studie zkompiloval, doplnil do nich ještě další data (o tom dále) a dospěl k závěru, že i tak jaderná energie způsobí podle zhruba o 99,8 % méně úmrtí než hnědé uhlí, o 99,7 % méně než černé uhlí, o 99,6 % méně než ropa a o 97,5 % méně než plyn. V absolutních číslech je to tak, že na jednu terawatthodinu vyrobené elektřiny způsobí hnědě uhlí něco přes 30 úmrtí (zhruba někde v rozmezí 30-35). Černé uhlí zhruba 25, ropa 18, biomasa necelých pět, zemních plyn necelá tři úmrtí. Střední hodnoty jsou zhruba následující: jádro 0,07 úmrtí na TWh, větrné elektrárny 0,04; vodní elektrárny 0,02; solární elektrárny 0,02.

Míra úmrtnosti 0,07 úmrtí na terawatthodinu znamená, že by trvalo 14 let, než by zemřel jediný člověk. Například to, že navzdory všeobecnému přesvědčení hlavně v západních zemích jaderná energie ve své dosavadní historii jednoznačně zachraňovala lidské životy. Čísla vychází pro jádro tak příznivě i přesto, že statistici z Our World in Data do analýzy zahrnuli právě obě zmíněné havárie. V případě Černobylu na základě odhadů WHO do statistiky zahrnuly 4 000 úmrtí. V analýze je zahrnuto také 574 úmrtí ve Fukušimě.

Počet úmrtí na vyrobenou jednotku energie je 350krát nižší než u uhlí. O to nepochopitelnější je, že se k ní politici i veřejnost řady zemí staví zády. Útěchou nám může být alespoň to, že moderní obnovitelné zdroje, které jsou obecně přijímány lépe, v této metrice vychází velmi podobně (byť mají zase jiné nevýhody, samozřejmě).

Emise skleníkových plynů a vliv na klima

Dosud jsme se zabývali pouze krátkodobými dopady těchto zdrojů energie na zdraví. V tomto ohledu máme velmi dobrou zprávu: nejbezpečnější zdroje jsou pro nás dnes ty samé zdroje, které mají nejmenší dopad na klima. Následující tabulka shrnuje výpočet emisí ekvivalentu oxidu uhličitého (tedy i jiných skleníkových se stejným účinkem na klima jako dané množství CO2) pro výrobu 1 kWh elektřiny. Výsledek je zjednodušeně řečeno výsledkem „zprůměrování“ různých hodnot z různých studií a pochází z analýzy americké federální Laboratoře pro obnovitelné zdroje (NERL, čili National Renewable Energy Laboratory).

Svět tedy nestojí před kompromisem - bezpečnější zdroje energie jsou zároveň nejméně znečišťující. To je patrné ze symetrie grafu. Uhlí způsobuje největší škody v obou ukazatelích: má vážné zdravotní náklady v podobě znečištění ovzduší a nehod a vypouští velké množství emisí skleníkových plynů. Jaderná, větrná, vodní a solární energie se v obou ukazatelích nacházejí na konci tabulky.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Dopady přírodních katastrof

Hurikán ve Spojených státech amerických nebo záplavy v Evropě. To jsou příklady přírodních katastrof, které v roce 2021 napáchaly škody celkem za 170 miliard dolarů, tedy za více než tři biliony korun. Největší náklady mezi katastrofami roku si vyžádaly následky hurikánu Ida, který stál americkou ekonomiku 65 miliard dolarů, tedy přes bilion korun. Ničivé tornádo na Moravě způsobilo škody za desítky miliard korun.

Hurikán Ida, tropická bouře, která v srpnu zasáhla prudkým deštěm velkou část východu Spojených států amerických, zabil minimálně 95 lidí a vzniklé škody se vyšplhaly na 64 miliard dolarů, což je v přepočtu téměř bilion a půl korun. Informuje o tom americký zpravodajský web Bloomberg.

Tragické byly i záplavy, které v červenci zasáhly Evropu, zejména Německo. Tato přírodní katastrofa si vyžádala celkem 240 obětí a ekonomické ztráty ve výši 43 miliard dolarů, téměř 950 miliard korun. S těmito propočty přichází britská charitativní organizace Christian Aid.

Česku se letos přírodní katastrofy taktéž nevyhnuly. Moravou se podle serveru Severe Weather koncem června prohnalo nejtragičtější tornádo na evropském kontinentu od roku 1984. Zasáhlo oblast zhruba mezi Břeclaví a Hodonínem. Nejvíce zasažené byly obce Lužice a Mikulčice na Hodonínsku a Moravská Nová Ves nebo Hrušky na Břeclavsku. Značné škody napáchal živel i v hodonínské části Pánov, kterou tornádo téměř srovnalo se zemí. Výše materiálních škod byla odhadována přibližně na patnáct miliard korun, nyní se hovoří o vyšších miliardách. Poničeno bylo na 1200 domů, zhruba šestinu bylo nutné zbourat. K demolicím bylo v postižených obcích určeno přibližně 200 budov, z čehož téměř osmdesát jich zajišťovali hasiči. Zbývající část lidé zvládli strhnout svépomocí, také díky pomoci dobrovolníků, kteří se na Hodonínsko a Břeclavsko sjeli z celé země a pomáhali vesnice opravovat a znovu stavět. Podle expertů by se tornádo mohlo pro pojišťovny stát třetí až čtvrtou nejnákladnější živelní pojistnou událostí od vzniku ČR v roce 1993.

Červencové záplavy v čínské provincii Che-nan zabily více než tři stovky lidí a způsobily škody za více než sedmnáct miliard dolarů, což je více než 373 miliard korun. V jejím správním středisku, metropoli Čeng-čou, voda zabíjela v metru a proměnila ulice v dravé řeky, které strhávaly i vozidla. V tamním metru zemřelo nejméně čtrnáct lidí a ve vlakové soupravě v něm uvázlo asi 500 cestujících. Starostka města oznámila, že dalších 39 lidí zemřelo v podzemních parkovištích.

„Náklady v souvislosti s přírodními katastrofami spojené s klimatickými změnami byly letos opravdu vážné,“ uvedla vedoucí klimatické politiky v charitativní organizaci Christian Aid Kat Kramer. „Je vidět, že svět v současné době nedokáže zajistit bezpečný a prosperující život,“ dodala Kramer. Autoři zprávy o výši jednotlivých škod odhadli tyto škody na základě pojištěných ztrát, což znamená, že skutečné náklady na tyto katastrofy budou pravděpodobně ještě vyšší.

Zatímco východní Afriku sužovalo sucho, záplavy v Jižním Súdánu zdevastovaly i hospodářské plodiny jako čirok a proso a způsobily úhyn dobytka. Proč rostou ceny energií? Zástupci organizace Christian Aid uvedli, že situace pouze potvrzuje nespravedlnost klimatické krize a že takové události budou pokračovat, pokud nebudou přijata konkrétní opatření ke snížení emisí.

Letos v listopadu se konala konference COP26 ve skotském Glasgow, kde se představitelé téměř 200 zemí shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Ačkoliv původní znění dohody bylo navrženo tak, že dojde k úplnému zavržení používání uhlí k výrobě elektrické energie, nakonec dohoda hovoří o pouhém odklonu od uhlí. Formulace závazku byla na poslední chvíli takto oslabena pod tlakem Číny a Indie.

Závěr klimatické konference COP28

V říjnu schválila česká vláda národní klimaticko-energetický plán, který stanovuje růst podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030. Stoupnout má ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Na odchodu od fosilních paliv se navíc ve středu ráno shodly i téměř dvě stovky států v rámci klimatické konference COP28. Navzdory tomu ale zůstává region střední Evropy silně závislý na uhelných elektrárnách. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky.

Podle údajů think tanku Ember přispěly v roce 2022 uvnitř EU největším podílem do celkového množství vyprodukované elektřiny obnovitelné zdroje energie jako celek. Podle Eurostatu z nich už v roce 2021 pocházelo téměř 38 procent elektřiny. Na druhé příčce je se čtvrtinovým podílem následovala elektřina vyrobená v jaderných elektrárnách a třetí místo s 20 %y zaujaly elektrárny využívající zemní plyn nebo jiné průmyslové plyny.

Energetická paleta v Česku se od evropského rozložení o poznání liší. V tuzemsku byl v roce 2022 podle serveru Energy Charts největší instalovaný výkon v elektrárnách poháněných hnědým uhlím; druhou příčku obsadily jaderné elektrárny.

Elektrárny potřebují vodu pro chlazení nebo přímo pro výrobu elektřiny. Příkladem jsou hydroelektrárny nebo jaderné elektrárny, kde je voda nezbytná k chlazení. Typy udržitelnějších zdrojů, na které se v některých scénářích spoléhá jako na cestu k bezemisní produkci elektřiny (např. Metastudie z roku 2019 se zaměřila na povrchové sladkovodní zdroje, jako jsou jezera a řeky, a podzemní vody. Analýza pokrývá spotřebu napříč technologickým cyklem, což zahrnuje palivo, provoz a infrastrukturu elektrárny.

tags: #největší #ekologické #škody #elektrárny #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Jan Werich o životě
• Certifikace Green Key
• Příklady a souvislosti brazilské ekologické katastrofy
• Aktuální výzvy a řešení emisí nafty
• Klima a mamuti v Rýně