Výroba kompostu z trávy: Podrobný postup

Majitelé zahrad se dříve či později začnou potýkat s likvidací zahradního odpadu, ať už jde o posekanou trávu, plevel či shrabané listí. Byla by velká škoda, aby zahradní odpad končil na veřejných skládkách. Jeho správným zpracováním můžeme získat již za 1 rok velmi kvalitní a osvědčené přírodní hnojivo.

Kritéria pro založení kompostu

Pokud se pro založení kompostu rozhodnete, zvažte nejprve všechna kritéria pro a proti. V úvahu by mělo především přijít plánování místa. Kompost nebudete chtít mít v dohledu a blízkosti nejen vy, ale ani vaši sousedé. Správně založený kompost nezapáchá, ale i přesto byste jej měli dát na kryté místo, které nebude nikomu narušovat příjemný pocit z pobytu v zahradě. Ke kompostu byste měli mít dobrý přístup po zpevněné cestě, který oceníte především při pracích spojených s péčí o kompost.

Termokompostéry

Tvorbu vyzrálého kompostu urychlíte při použití termokompostérů, které byste měli jednorázově zaplnit až po okraj směsí materiálu připraveného ke kompostování a dále do něj více nepřidávat. Přibližně za dva měsíce se vytvoří kompost použitelný ke hnojení. Z tohoto vyplývá, že pro zpracování materiálu tímto způsobem budete potřebovat i místo, kde budete vyzrálý kompost skladovat, a místo pro přípravu kompostové směsi. Tento systém může působit poněkud komplikovaně, ale zaručuje vám možnost rychlého zpracování kvalitního kompostu - nečekáte 12 měsíců. Objem a počet termokompostérů musíte vždy přizpůsobit množství vznikajícího odpadu během jedné sezony.

Dále se vám bude na zahradě hodit také sekačka na trávu, drtič zahradního odpadu, elektrický vysavač listí, prohazovačka. U všech materiálů i strojů dbejte pokynů výrobce a návodů ke zpracování.

Postup práce při založení kompostu

1. Založení kompostu: podzim, na stinném a pohledy krytém místě, na udusané půdě, pod stromy.
2. Základní vrstva: hrubší materiál (drcená kůra či větvičky stromů nebo sláma).
3. Prostřední vrstva: směs rostlinných zbytků a odpadků (slupky zeleniny, posekaná tráva, nekvetoucí plevele, listí) s vhodnou zeminou 5:1. Pro zvýšení obsahu dusíku můžeme přidat chlévský hnůj.
4. Vrchní vrstva: 5 cm zahradní zeminy.

Kompost by neměl být vyšší než 1,5 m. Hromadu nesešlapujte, aby byla vzdušná a zrání probíhalo bez problémů. Kompost potřebuje pro zdárné tlení 40-60% vlhkost - nezapomínejte proto na zalévání vodou. Kompost nezakládejte nikdy v blízkosti pitných a vodních zdrojů (min. 10 m od studny). Poškozování navršeného kompostu předejdete ohrazením všech čtyř stran kompostu.

Čtěte také: Složení ekologické zubní pasty

Pro snadnější přípravu materiálu do kompostu použijte zahradní drtiče odpadu. Takto zpracovaný materiál tlí v kompostu velmi rychle. K vytvoření „správné“ směsi pro rychlé tlení míchejte „zelené“ a „hnědé“ odpady, tedy rostlinné s vysokým obsahem dusíku, a hnědé, tj. dřevité a suché zbytky rostlin, které mají vysoký obsah uhlíku. Důležité přitom je, aby se vrstvy „zeleného“ a „hnědého“ odpadu pravidelně střídaly.

Ke zlepšení tlení můžete použít i tzv. urychlovače kompostu, které koupíte v hobymarketech a drogeriích. Zakrytím kompostu zabráníte zbytečnému vypařování vody a zkryjete jej před pohledy návštěvníků vaší zahrady. Nedoporučujeme však provádět výsadbu rostlin (např. tykví) přímo na kompost. Takto vysazené rostliny odebírají z kompostu potřebné živiny. Rostliny (např. topinambury) vysazujte raději v jeho okolí.

Pro menší zahrady doporučujeme využít plastových kompostérů, které zajistí rychlé a skryté zpracování kompostů. Prodávány jsou v různých provedeních. Kompostéry bez dna zajišťují možnost přístupu žížal. Uvnitř správně založeného kompostu vznikají teploty až 60 °C. Aby docházelo ke stejnoměrnému zpracování materiálu, měli byste kompost občas přeházet. Správný čas nastává, když hromada klesne na polovinu své původní výšky. V zimě s materiálem nehýbejte. Při zachování všech pravidel získáte kvalitní kompost přibližně za 12 měsíců od jeho založení.

Rostliny nikdy nevysazujte do čerstvého kompostu, ale minimálně v poměru 1:1:1 se zahradní zeminou a pískem. Na jaře využívejte kompost k hnojení záhonů (6-8 kg/m2).

Co patří a nepatří do kompostu

Co do kompostu nepatří: kořeny košťálovin, plesnivé seno a potraviny, citrusové plody, tráva od frekventovaných silnic, kvetoucí plevele nebo jejich vytrvalé oddenky, části nemocných rostlin, zbytky masa a kostí.

Čtěte také: Výroba šetrných mycích prostředků

Co do kompostu patří: drcená sláma, drcená kůra a větvičky stromů, popel ze dřeva, listí ovocných stromů, chlévský hnůj, zahradní zemina, rašelina, mleté pálené vápno, slupky ze zeleniny.

Zelený odpad, který dáváme do kompostu, bychom měli prosypávat mletým páleným vápnem nebo mletým vápencem, abychom předešli následnému nepříjemnému zápachu (kysání kompostu). Prosypávání provádíme v poměru asi 3 kg na 100 kg hmoty.

Zralost a kvalitu kompostu nejlépe poznáte tak, že ho namícháte se zeminou v poměru 1:1 a do směsi nasijete řeřichu. Pokud začne zdárně růst a nemá namodralý odstín, získali jste hnojivo v patřičné kvalitě.

Využití posekané trávy

Když sekáte zahradu, posekaná tráva se hromadí rychleji, než byste čekali. Možná si říkáte, co s ní dělat, aby nezůstala ležet v hromadách, nekazila vzhled zahrady a zároveň posloužila k užitku. Věřte, že posekaná tráva není jen odpad. Naopak, může se stát cenným zdrojem živin i praktickým pomocníkem při péči o zahradu.

• Posekaná tráva obsahuje spoustu dusíku, který je pro rostliny zásadní. Pokud ji rozprostřete v tenké vrstvě po trávníku, rychle se rozloží a vrátí živiny zpět do půdy. Díky tomu nemusíte tak často používat chemická hnojiva.
• Máte zeleninovou zahradu? Pak určitě oceníte mulčování posekanou trávou. Pokud ji rozložíte okolo rostlin v záhonu, vytvoří ochrannou vrstvu, která brání rychlému vysychání půdy. Navíc snižuje růst plevelů, protože jim nedá prostor pro klíčení. Při mulčování dbejte na to, aby tráva nebyla mokrá. Mokrá tráva by mohla plesnivět a šířit choroby.
• Kompost je zlatý poklad každého zahrádkáře. Posekaná tráva je vynikajícím materiálem do kompostu, ale je potřeba ji kombinovat s jinými surovinami. Pokud byste do kompostu dávali jen trávu, slepí se a začne nepříjemně zahnívat.

Výroba vlastního kompostéru

Vyrobte si dřevěný kompostér. Víte, co má každý pořádný zahrádkář na záhonech nejraději? Přece kompost. A nejlépe z vlastního kompostéru. Postavit ho je přitom hračka. Stačí k tomu jen kousek místa, pár hodin práce a trochu dřeva.

Čtěte také: Recyklujte a vyrobte si vlastní mýdlo snadno a rychle

1. Ze všeho nejdřív si vyberte místo, kde kompostér bude. Nemělo by být příliš vlhké a zároveň na něj nesmí moc svítit. Zároveň myslete na to, že ke kompostéru budete potřebovat pohodlný přístup. A hodí se mít okolo dost místa i na jeho pozdější rozšíření.
2. Potom si připravte stavební pomůcky. Naměřte si požadované rozestupy a zatlučte do země čtyři delší hranoly. Nezapomeňte přitom spodní část kůlů předem naimpregnovat.
3. Poté vezměte kladivo nebo aku šroubovák a hřebíky či vruty a na třech stranách připevněte prkna na hranoly. Prkna by přitom neměla přes sloupky přečnívat. Zároveň mezi nimi zachovávejte vždy stejný rozestup. Kompostér tak bude lépe vypadat a kompost se bude správně provzdušňovat.
4. Poté vyrobte přední stěnu. Nezapomeňte přitom, že musí jít otvírat, abyste se pohodlně dostali k připravenému kompostu. Dejte je od sebe tak daleko, aby zapadly mezi sloupky na volné straně kompostéru, a poté mezi ně přibijte zbývající prkna. Ta by tentokrát přečnívat měla. Přední stěnu pak ke kompostéru přidělejte pomocí pevné šňůry. K bočním stěnám ji přivažte na čtyřech místech. Bude tak dobře držet a zároveň ji později snadno sundáte.

Pokud máte doma staré palety, můžete si udělat kompostér i z nich. Také si můžete zajistit jednodušší a pohodlnější přístup ke kompostu. Stačí přední stěnu připevnit pomocí otočných závěsů. A když máte na zahradě dostatek místa, vyplatí se připravit si rovnou tři kompostéry.

Abyste měli kvalitní kompost, musíte se o něj také správně starat. V první řadě to znamená dávat do něj jen věci, které tam opravdu patří. Pamatujte, že do kompostéru byste vždy měli dávat co nejpestřejší směs.

Výběr kompostéru

Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Kompostování listí

Podzimní listí není odpad, ale poklad plný živin. Naučte se ho správně kompostovat a proměňte hromadu listí ve voňavý humus, který dodá vaší zahradě sílu i život. Kompost z listové hmoty, někdy označovaný jako listovka, je měkký, drobivý a bohatý na stopové prvky.

Na rozdíl od běžného kompostu vzniká pomaleji, ale výsledný materiál stojí za to. Obsahuje dvanáct i více druhů rostlinných živin, které jsou pro kořeny snadno dostupné. Zahradníci ho používají jako vylepšovač půdy - přidává se do záhonů, ke kořenům stromů nebo jako příměs do substrátů pro výsev a přesazování.

Navíc listovka zlepšuje strukturu půdy - těžké půdy provzdušňuje, písčité naopak obohacuje o humus a pomáhá jim lépe držet vodu. A co je nejlepší: výroba nestojí vůbec nic, stačí jen pár chytrých kroků.

Kroky k dokonalé listovce

1. Listí vybírejte s rozumem. Vyhněte se nemocným a plesnivým listům, stejně jako těm napadeným škůdci. Takové listí raději dejte do hnědých popelnic nebo obecního kompostéru. Ideální by bylo ho spálit, aby se choroby nešířily dál, ale to se nesmí.
2. Listí před kompostováním nadrťte. Posekejte ho sekačkou - menší kousky se rozkládají rychleji. Pokud se do nich připlete trochu trávy, nevadí. Naopak! Přidáte tím do listovky dusík a urychlíte proces rozkladu.
3. Míchejte hnědé a zelené vrstvy. Listí bývá bohaté na uhlík (hnědá složka), proto přidejte i trochu zeleného materiálu - třeba posekanou trávu, kuchyňské zbytky nebo plevel bez semen. To urychlí kompostovací proces a výsledná hmota bude bohatší.
4. Hromadu zalévejte. Kompost musí být stále vlhký jako vyždímaná houba. Suché listí se nerozloží. Když prší, není zálivka potřeba. Příliš mnoho vody kompost dusí.
5. Teplo a vzduch jsou klíčem. Hromadu překryjte plachtou, aby nevysychala a lépe držela teplo. Občas ji prohrábněte nebo otočte, aby měl materiál přístup ke kyslíku.

Osvědčené metody kompostování listí

1. Drátěná klec - klasika, která funguje sama: Postavte čtyři kolíky do čtverce, obtočte je drátěným pletivem a listí vrstvěte dovnitř. Každou vrstvu mírně utlačte a prolijte vodou. Tím, že listy zůstanou v kontaktu s vlhkostí a vzduchem, začne se rychle tvořit přirozený rozklad. Během zimy se objem zmenší až o dvě třetiny - a na jaře získáte voňavý, sypký kompost připravený k použití.
2. Pytle - řešení pro malé zahrady: Naplňte velké jutové nebo plastové pytle suchým listím, zvlhčete, zauzlujte a plastové na několika místech propíchněte, aby mohla hmota dýchat. (U jutových to není třeba, protože skrze mezery mezi vlákny vstupuje do hmoty dost vzduchu.) Umístěte je do kouta zahrady do stínu. Po několika měsících listí zčerná a promění se v jemný humus. Tato metoda je ideální pro malé množství listí nebo městské zahrádky.
3. Do kompostéru - s mírou a rovnováhou: Pokud už kompostujete kuchyňský odpad, můžete přidávat i listí, ale opatrně. Ve větším množství by kompost „udusilo“. Vždy míchejte listí se zelenými složkami - například s čerstvou trávou nebo zbytky zeleniny.

Kompost z listí se rozkládá pomaleji než běžný - trvá to zhruba 12 až 18 měsíců, podle druhu listí a vlhkosti. Dubové a bukové listy vydrží déle, zatímco javorové nebo břízové se mění v humus už po roce. Poznáte ho snadno: má sypkou strukturu, tmavě hnědou barvu a vůni lesní půdy.

tags: #výroba #kompostu #z #trávy #postup

Oblíbené příspěvky:

• Žebříček ekologické situace
• Recenze ekologického praní
• Využití rezonance
• Oregonský Crater Lake
• Problém světelného znečištění