Dovoz odpadu do spaloven v České republice

Na severu Čech se rozhoduje o přestavbě uhelných tepláren na spalovny, které budou pálit odpady. Ožehavé téma rezonuje společností a vyvstává řada otázek: Potřebujeme spalovny? A kolik vlastně potřebujeme spaloven? A bude dost odpadu pro více spaloven? A co vlastně je v této době spalovna odpadů?

Obecně víme, že spalovny jsou zařízení pro likvidaci odpadu fungující na bázi jeho spalování. Teplo, které se ze spalování uvolní, se využívá k výrobě páry pohánějící turbínu pro výrobu elektřiny. Zbylá pára, nebo horká voda, se poté dodává do soustavy centrálního zásobování teplem.

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. účinný od 1. ledna 2021 přinesl zásadní změnu, a to tzv. „zákaz skládkování“ počínaje rokem 2030. Spalovny bývají často spojovány s projekty z 80. a raných 90. let, které jsou technicky generačně zastaralé. To, co odlišuje předchozí generace spaloven od dnešních projektů, je proces čištění spalin a přizpůsobení novým emisním požadavkům na tato zařízení.

Spalování se tak může na první pohled jevit jako poměrně bezproblémový způsob nakládání s odpady. Mohlo by se zdát, že spálený odpad prostě zmizí, maximálně z něj zbydou nějaké ty emise vypouštěné do ovzduší, z velké části zachycené filtry spaloven.

Spalovny či zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) potřebují hlavně dlouhodobý (až po dobu desetiletí) pravidelný přísun odpadů. Může se tak jednoduše stát, že za účelem udržení činnosti spaloven, budou dováženy do České republiky i odpady ze zahraničí. Česká odpadová legislativa přitom dovoz odpadů za účelem jejich spálení či takzvaného „energetického využití“ přímo nezakazuje, pouze si klade tu podmínku, že přednostně musejí být využity odpady z Česka.

Čtěte také: Výdělek z nelegálního dovozu odpadu

Vyrábět energii z odpadu po zveřejnění nového zákona o odpadech by chtěl snad každý. Záměr postavit zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) se rozšířil i na sever Čech, konkrétně do Chomutova. Jedná se o záměr společnosti Actherm, která chce odpadem nahradit spalování uhlí v tamní teplárně. Investor předpokládá zahájení přestavby chomutovské teplárny na ZEVO ke konci roku 2024, spuštění zkušebního provozu pak v roce 2027.

Jedná se v pořadí již o třetí snahu o energetické využití odpadů na území Ústeckého kraje. Velké objemy odpadu včetně plastů a použitých pneumatik spaluje cementárna Holcim Česko (dříve Lafarge Cement) v Čížkovicích u Lovosic. Komunální odpad má spalovat také chystané ZEVO s kapacitou 150 tisíc tun odpadu ročně v Komořanech u Mostu. Zde se již od roku 2011 počítá s předěláním uhelné teplárny Komořany u Mostu na spalovnu. V současné době tato společnost hledá solidního partnera pro stavební realizaci projektu.

Lze si představit, že chomutovská a mostecká spalovna - vzdálené pouhých 15 kilometrů od sebe - se budou „přetahovat“ o stejné palivo - odpad. Rivalita mezi oběma teplárnami a přetahování se o odpady z jednotlivých obcí, ke kterému by mohlo při stavbě spaloven v kraji docházet, se ukázala již na veřejném projednávání v Chomutově, kde měli oba zástupci budoucích spaloven svá zastoupení.

Někteří obyvatelé Chomutova nechtějí v centru Chomutova spalovnu komunálního odpadu. Vadí jim blízkost spalovny k obytné části, související nárůst dopravy a znečišťujících látek. Kromě veškerých nutných povolení ke stavbě spaloven jsou nejdůležitější závazné smlouvy s městy, která by měla odpad do spalovny dodávat.

Města Jirkov i Chomutov, již dříve podepsali předběžnou smlouvu s teplárnou Komořany. Ale již nyní si snadno spočítáme, že pro spalování odpadů pro obě spalovny nebude v kraji dostatečný objem. Což by jednak mohlo zablokovat recyklaci a předcházení vzniku odpadů a také mohlo vést k nutnosti dovozu odpadů ze zahraničí. K tomu by přispívala i blízkost hranic s Německem.

Čtěte také: Vietnam a dovoz plastového odpadu

Jak to vše dopadne uvidíme za pár let. Kde a jak budou města v severočeské uhelné pánvi brát elektřinu a kam budou dávat odpady se teprve uvidí.

Spalovny v České republice: Současnost a plány do budoucna

V tuzemsku je nyní v provozu asi čtyřicet zařízení, která slouží k energetickému využití odpadu. Spalováním komunálního odpadu vzniká tepelná energie, která slouží buď k vytápění objektů (centrální zásobování teplem ve městech), nebo je zdrojem pro výrobu páry a následně elektrické energie.

Jak to chodí ve spalovně odpadu

Likvidace odpadu spalováním má své příznivce i odpůrce. Spalovat nelze všechen dovezený odpad, proto je každá várka nejprve roztříděna. Odpad, který lze ještě využít, je určený k recyklování, zbytek pohltí plameny. Při spalování odpadu vzniká už zmiňované teplo, kromě toho samozřejmě i popel nebo struska. V moderních spalovnách se používají technologie, které čistí zplodiny, aby se do ovzduší dostávalo jen minimum emisí.

Spalovat lze nejen běžný komunální odpad, ale také průmyslový a zdravotnický odpad nebo čistírenské kaly. Ke spalování nebezpečných odpadů se používá vysokoteplotní spalování v rotačních cementových pecích při teplotách 1 200 až 1 500 °C.

Spalování odpadu v ČR zatím není zvlášť rozsáhlé. V tuzemsku se měsíčně spálí asi 77 tisíc tun odpadů, což představuje jen zlomek z celkové produkce odpadů. Do budoucna se ale počítá s rozšiřováním spaloven. V současné době najdeme v České republice hned několik velkých spaloven, ať už v Praze, v Brně nebo v Liberci. Vůbec první spalovna byla postavena v Brně už v roce 1905.

Čtěte také: Kompost pro vinařství Marcinčáka

Vzhledem k chybějícím kapacitám technologií pro energetické využívání odpadu v ČR je plánovaná výstavba ZEVO Opatovice sledována s velkou pozorností. Projekt přináší řadu otázek. Projekt je nyní v procesu EIA, kdy se zjišťují vlivy záměru na životní prostředí.

Co ZEVO Opatovice představuje?

• Důležitou součást dekarbonizace (odchodu od uhlí) a logický dílek skládačky do vhodného mixu budoucí palivové základny.
• Modernizaci zdroje spojenou se snižováním emisí.
• Službu městům a obcím s řešením otázky nakládání se zbytkovým odpadem z černých popelnic, jež nebude moci být po roce 2030 ukládán na skládky.
• Zajištění stability soustavy zásobování dálkovým teplem.
• Navýšení chybějící kapacity technologií pro energetické využívání odpadu v ČR.
• Bezpečné, lokální palivo hrající důležitou roli v otázce energetické bezpečnosti.

Na 18. Zasedání zastupitelstva Královehradeckého kraje bylo 2. náměstkem hejtmana Pavlem Bělobrádkem řečeno, že záměr ZEVO Opatovice skutečně není v rozporu se státními ani s krajskými základními dokumenty. „Pro nás je důležité, že přímé energetické využití odpadu je jednou z alternativ, která je v souladu s aktualizovaným plánem odpadového hospodářství. Pokud bychom řekli, že zde nebude ZEVO Opatovice se svou kapacitou, tak si musíme říci, kde a s jakou kapacitou vznikne alternativa,“ vysvětluje Bělobrádek.

„Dovoz odpadů ze zahraničí pro ZEVO zákon za současných podmínek zakazuje. Naše společnost je připravena zavázat se, že v zařízení budou končit pouze odpady od původců v České republice,“ zdůrazňuje manažerka vztahů s veřejností EOP.

V Česku se zvyšuje kapacita stávajících spaloven a aktuálně pokračují přípravy na vybudování nových zařízení k pálení odpadů. Podle dostupných dat má celková kapacita spaloven vzrůst téměř na dvojnásobek oproti dnešku a zařízení budou připravena pálit až 36 % komunálních odpadů. Jednoznačně tím převýší množství 25 % komunálních odpadů, které bude možné podle evropské strategie po roce 2035 pálit. Vytváří se tak obrovský tlak na dovoz odpadů pro spalovny ze zahraničí, který ještě více usnadnil i nový zákon o odpadech.

Cementárny již dnes spalují zčásti odpady dovezené ze zahraničí, například cementárna Prachovice tak činí z více jak 15 % své kapacity. Ministerstvo životního prostředí připravilo dokonalé podmínky pro spalovnářský byznys povolením dovozu odpadu k energetickému využití ze zahraničí v novele zákona o odpadech a vyhláškou vedoucí k využití strusky ze spaloven pro stavbu silnic ve velkém.

Jedním z cílů evropské strategie je také snaha o předcházení vzniku komunálních odpadů, jejichž množství by nemělo výrazně růst. Po roce 2035 při naplňování evropské směrnice budeme muset minimálně 65 % odpadů zrecyklovat a skládkovat nanejvýš 10 % komunálních odpadů, které nepůjde nijak využít. Pro spalovny tak zbyde 25 % komunálních odpadů (tj. 1,5 mil. tun), jenže při srovnání celkové kapacity všech spaloven (tj. 2,107 mil. Statistiky však nezahrnují kapacity plánovaných zařízení, bez kterých se Česká republika jednoznačně obejde.

Bilance nakládání s odpady v České republice

Poslední dostupné údaje od MŽP pochází z roku 2019, kdy v ČR produkce komunálních odpadů činila 5,87 mil. tun. Průměrný meziroční nárůst dlouhodobě činí zhruba 0,1 mil. tun, proto za rok 2020 počítáme s produkcí 6 mil. tun komunálních odpadů. Cílem do budoucna je celkové množství produkovaných odpadů snižovat anebo jejich růst zastavit, a proto počítáme se 6 mil. tun.

Ve spalovnách komunálních odpadů se v roce 2020 spálilo 723 tisíc tun odpadů, v cementárnách se celkem spálilo 338 tisíc tun odpadů, z nichž odhadem 15 % odpadů bylo importováno ze zahraničí. Například cementárna Čížkovice spaluje komunální odpady jen v menší části své kapacity. Spalovny a cementárny ani přitom nevyužily svou reálnou kapacitu, která v loňském roce činila 1,166 mil. tun.

Kapacity pro spalování odpadů neboli tzv. energetické využití odpadů v mil. tun:

• cementárny, které využívají odpad jako tuhé alternativní palivo: Českomoravský cement, a.s. Radotín, Lafarge Cement, a.s. Čížkovice, Cemex Czech Republic s.r.o. Prachovice, Českomoravský cement, a.s.

Česko bojuje s velkým nedostatkem firem schopných odpad zpracovat. Recykláty, ze kterých se vyrábí nové produkty, bývají navíc mnohem dražší než nové suroviny. U hůře využívaných druhů plastového odpadu pak zcela chybí ekonomická motivace k jejich využití.

Nebývalou podporou výstavby spaloven se tak Česko vydává opačnou cestou než evropské státy.

Každou žádost o dovoz komunálních odpadů ze zahraničí do českých spaloven je třeba posuzovat individuálně. Dovoz odpadů ze zahraničí za účelem odstranění je do České republiky zakázán, pro dovoz odpadů k využití členské státy obecný zákaz uplatnit nemohou.

Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že od podzimu podpoří výstavbu spaloven penězi z Operačního programu životní prostředí (OPŽP). Nová zařízení na energetické využití odpadu však budou muset splňovat přísná pravidla.

Podle platné legislativy se má do roku 2010 snížit množství bio odpadu na skládkách o 25 %, do roku 2013 o 50 % a do roku 2020 o 70 % oproti stavu v roce 1995. Přitom na skládkách v roce 2007 skončilo o čtvrtinu více bioodpadu, než kolik České republice pro rok 2010 směrnice povoluje.

Loni představený návrh odpadového zákona, který ministerstvo stáhlo kvůli schválení nové evropské směrnice, ale ještě počítal i se zpoplatněním spaloven. Ještě na konci února tvrdil Martin Bursík, že ministerstvo zvažuje pouze podpořit výstavbu jedné či dvou pilotních spaloven, které by využívaly vzniklé teplo jak pro vytápění, tak pro výrobu elektřiny, a jejichž kapacita by byla dimenzována na skutečně zbytkový odpad.

Druhou cestou je využít vyčištěného odpadu jako paliva v existujících provozech, například v tepelných elektrárnách. V zemích Evropské unie se používají obě možnosti pro splnění odpadové směrnice, tedy jak mechanicko-biologická úprava (MBÚ), tak spalovny komunálního odpadu.

Ministerstvo se řídí hierarchií nakládání s odpady, kterou ostatně požaduje i evropské směrnici o odpadech. A podle ní je třeba preferovat energetické využití před skládkováním. To primárně neznamená podporu výstavby spaloven. Alespoň nic takového se neobjevilo v návrhu nového zákona o odpadech, který ministerstvo představilo na konci února.

Novela zákona se snaží především snížit objem komunálního odpadu, který se ukládá na skládky. V České republice se i přes stále stoupající recyklaci na skládky dostává 71 % odpadků. Hlavním klíčem má být recyklace biologicky rozložitelné složky odpadu, tedy především zbytků z kuchyně v městské zástavbě nebo odpadů ze zahrad v případě rodinných domků. Bioodpad totiž tvoří až polovinu komunálního odpadu, na skládky se ho každý rok uloží 1,5 milionu tun.

Ministerstvo chce změnit poměry, s jakými se dnes s odpady zachází. V roce 2020 mělo 40 % odpadů recyklovat a na skládkách by mělo skončit jen 25 % komunálních odpadů. Stejně ale zbude zhruba 35 % odpadů, které by měl být spáleny.

Investoři v Česku aktivně pracují na přípravách výstavby nových spaloven komunálního odpadu. K aktuálním čtyřem v Praze, Brně, Plzni a Liberci by jich mohlo v krajním případě přibýt dalších osmnáct. Pak by ale nastal problém s tím je „uživit“. Jejich celková kapacita by byla mnohem větší, než je dostupné množství odpadu. A v kotlích by tak mohl končit i ten, který by šlo ještě využít - recyklovat. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto upozorňuje na možnost zavedení poplatků, kterými by jeho nadměrné energetické využívání omezilo.

V současnosti v České republice fungují tři spalovny komunálního odpadu:

• ZEVO Praha-Malešice s kapacitou zpracování odpadu 310 000 tun ročně
• Spalovna a komunální odpady (SAKO) v Brně s kapacitu 240 000 odpadů
• Spalovna odpadů (TERMIZO) v Liberci má kapacitu 96 000 tun za rok

tags: #dovoz #odpadu #do #spaloven #v #české

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická stopa výstav
• Odpadové hospodářství Dobruška
• Kontejnery na odpad
• Více o ekologické stopě Tasmánie
• Ekologické zóny Německo