Rakousko, ležící v srdci majestátních Alp, kde se snoubí dechberoucí přírodní scenérie s bohatou kulturní historií, představuje jedinečný způsob života a zdroj obživy. Zemědělství v Rakousku je fascinujícím mixem tradice a inovace, což z něj činí jeden z nejefektivnějších a zároveň nejvíce ekologicky udržitelných systémů v Evropě.
Rakouské farmy, často rodinné a předávané z generace na generaci, kombinují tradiční metody s moderními technologiemi, aby produkovaly vysoce kvalitní potraviny a udržely rovnováhu mezi udržitelností a ekologií. V roce 2023 bylo více než 23 % rakouské zemědělské půdy certifikováno jako ekologické, což je nejvyšší podíl v rámci Evropské unie.
Rozloha zemědělské půdy
V Rakousku činí celková výměra zemědělské půdy přibližně 2,7 milionu hektarů. Podle dat z roku 2023 se zhruba 1,3 milionu hektarů (48 %) využívá jako orná půda, která zahrnuje pěstování obilovin, kukuřice, brambor a dalších plodin. Trvalé travní porosty pokrývají přibližně 1,1 milionu hektarů (41 %), což je důležité pro chov skotu a produkci mléka. Zbytek, tedy přibližně 300 000 hektarů (11 %), je věnován trvalým plodinám, zahrnujícím zejména vinice a sady.
V roce 2018 bylo v rakouské databázi INVEKOS evidující všechny podniky, které získávají podpory, celkem 23 477 podniků v režimu ekologického zemědělství. Obhospodařovaly 637 805 ha zemědělské půdy. Ekologické podniky obhospodařují 24,7 % zemědělsky využívaných ploch, vyplývá ze Zelené zprávy, která se týká roku 2018. Podíl těchto podniků oproti roku 2017 vzrostl o 414, tedy 2 %. Největší přírůstek z celkových 18 285 ha zaznamenala polní produkce, konkrétně 12 751 ha.
Mezi nejrozšířenější plodiny v ekologickém režimu patří ozimá pšenice (34 703 ha), kukuřice na zrno a CCM (19 590 ha) a sója (19 567 ha). Celková plocha obilnin činila 123 314 ha a olejnin 30 698 ha. Brambory se pěstovaly na 3872 ha a cukrovka na 700 ha. Proteinové plodiny rostly na 13 472 ha (převažoval bob na 5590 ha) a zelenina na 4244 ha. Tradičně významný podíl (55 523 ha) činí krmné plodiny na orné půdě. Trvalých travních porostů v ekologickém režimu v roce 2018 přibylo jen 1 %, celková plocha činí 385 639 ha (32 %). Opět vzrostla plocha biovinic na celkových 6001 ha, což činí 15 % veškerých ploch, na kterých se vinná réva pěstovala.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Pětiletý průměr a rok 2018
Pětiletý průměr (2014-2018) celkových výnosů pšenice byl v Rakousku 5,68 t/ha a v suchém a horkém roce 2018 se oproti němu propadl na 84,5 %.
Podpora a dotace pro farmáře
Systém dotací a podpory zemědělců je dobře strukturovaný a efektivní. Rakouská vláda spolu s Evropskou unií poskytuje řadu finančních podpor a dotací zaměřených na ekologické zemědělství, ochranu biodiverzity a udržitelné hospodaření. Klíčovou roli v tomto systému hraje Agrarmarkt Austria (AMA), která je hlavní organizací zodpovědnou za regulaci a podporu zemědělských trhů a bio certifikace. AMA také zajišťuje marketing a propagaci rakouských zemědělských produktů, což pomáhá udržovat vysokou úroveň kvality a důvěry mezi spotřebiteli.
V roce 2023 Rakousko vyplatilo zemědělcům v rámci dotací přibližně 9,16 miliardy eur. Tyto prostředky jsou součástí národního Strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku (CAP) pro období 2023-2027, který byl schválen Evropskou komisí.
Produkty rakouského zemědělství
Jedinečnost rakouských produktů spočívá v kombinaci tradičních receptur, ekologického přístupu a inovativních technologií. Mezi nejvýznamnější produkty patří mléčné výrobky, čokoláda, víno, a řada dalších potravin, které jsou ceněny jak na domácím trhu, tak v zahraničí.
Mléčné výrobky
Mléčné výrobky jsou bezesporu jedním z nejvýznamnějších sektorů rakouského zemědělství. Rakousko produkuje širokou škálu mléčných výrobků, mezi které patří hlavně sýry jako Bergkäse, Emmentaler, Tilsiter nebo Camembert, ale i lahodné jogurty vyrobené z mléka horských farmářů jako jsou Bergbauern Jogurt, ovocné Fruchtjogurt nebo přírodní jogurty bez přidaného cukru či aromat Naturjogurt. Sýry jsou často vyráběny tradičními metodami a z mléka pocházejícího z alpských krav, což zaručuje jejich vysokou kvalitu a vynikající chuť. Mléko a mléčné výrobky tvoří významnou část exportu, přibližně 45 % své mléčné produkce, což svědčí o jeho významné roli na mezinárodním trhu.
Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl
Čokoláda
Čokoláda je další oblastí, kde Rakousko exceluje. Známé rakouské čokoládové značky, jako je Zotter a Manner, jsou synonymem pro vynikající kvalitu a inovaci. Zotter je známý svým ekologickým a udržitelným přístupem, používáním organických a fair trade ingrediencí a širokou nabídkou neobvyklých a kreativních příchutí. Manner, naopak, je tradiční značka, jejíž historie sahá až do roku 1890 a která je známá především svými lahodnými oplatkami.
Další významné produkty zahrnují brambory, obiloviny, jablka a chřest, které jsou pěstovány v různých regionech Rakouska a jsou důležitou součástí místní kuchyně i exportu.
Chov skotu
Chov skotu je v Rakousku tradičním a důležitým sektorem zemědělství, který se soustředí na produkci mléka a masa. Rakousko je známé svým důrazem na welfare zvířat a ekologické standardy, což se odráží ve vysoké kvalitě produkovaných výrobků.
Tradiční rakouská plemena skotu zahrnují Pinzgauer, Tux-Zillertal, a Braunvieh. Plemeno Pinzgauer je známé svou odolností a schopností přizpůsobit se horským podmínkám. Toto plemeno je využíváno jak pro produkci masa, tak mléka. Tux-Zillertal je další tradiční plemeno, které je ceněno pro své kvalitní mléko a maso, a je často chováno v ekologických farmách. Braunvieh je plemeno známé pro svou vysokou produkci mléka a je široce využíváno po celém Rakousku.
Export masa je důležitým sektorem rakouské ekonomiky.
Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii
Zemědělské regiony a tradice
Zemědělské regiony a tradice v Rakousku tvoří základ jedinečné a bohaté mozaiky, která se vyznačuje vysokou kvalitou a rozmanitostí produkce. Od horských pastvin Tyrolska, kde se produkují vyhlášené sýry, přes vinařské oblasti Dolního Rakouska a Burgenlanska až po ovocné sady Štýrska, každý region přináší své vlastní speciality a udržuje tradice.
- Tyrolsko je známé především pro chov skotu a produkci mléčných výrobků. V horských oblastech Tyrolska se nacházejí rozsáhlé pastviny, kde se chová dobytek na výrobu tradičních sýrů, jako je Bergkäse. Tyrolsko má přibližně 15 % zemědělské půdy z celkové plochy regionu.
- Dolní Rakousko je největší zemědělskou oblastí Rakouska, s více než 900 000 hektary zemědělské půdy, což představuje zhruba 35 % celkové zemědělské plochy země. Tento region je známý svou produkcí vína, zejména odrůd Grüner Veltliner a Riesling. Kromě vinařství se zde pěstují obiloviny, brambory a kukuřice.
- Štýrsko, někdy nazývané „zelené srdce Rakouska“, má kolem 700 000 hektarů zemědělské půdy, což představuje přibližně 27 % z celkové zemědělské plochy Rakouska. Tento region je proslulý svou produkcí ovoce, zejména jablek, a také vinařstvím. Kromě toho se zde pěstuje chřest a dýně, přičemž štýrský dýňový olej je jedním z místních delikates.
- Salcbursko je podobně jako Tyrolsko charakterizováno horskými oblastmi a chovem skotu. Má přibližně 10 % zemědělské půdy z celkové plochy regionu. Salcbursko je známé svou produkcí mléčných výrobků a tradičních sýrů.
- Burgenlandsko je proslulé svými vinicemi, zejména východními částmi regionu. S více než 250 000 hektary zemědělské půdy představuje zhruba 10 % celkové zemědělské plochy Rakouska. Kromě vína se zde pěstuje kukuřice, slunečnice a zelenina.
- Horní Rakousko je významnou zemědělskou oblastí s více než 600 000 hektary zemědělské půdy, což představuje asi 23 % celkové zemědělské plochy. Region je známý produkcí mléka, obilovin a brambor. Horní Rakousko je také centrem ekologického zemědělství, s významným podílem ekologicky obhospodařovaných farem.
Díky kombinaci tradičních metod a moderních technologií se Rakousko stalo lídrem v ekologickém zemědělství, přičemž jeho produkty jsou ceněny po celém světě.
Vinařství
Vinařství v Rakousku je synonymem pro tradici, kvalitu a jedinečnost. Nejznámější vinařské oblasti se rozprostírají především v Dolním Rakousku, Burgenlandu, Štýrsku a Vídni, z nichž každá přináší své specifické charakteristiky a chutě. Dolní Rakousko, největší vinařská oblast, je známé zejména pro odrůdu Grüner Veltliner, která je považována za národní poklad. V Burgenlandu, díky teplejšímu klimatu, dominují červená vína, jako je Zweigelt a Blaufränkisch. Štýrsko se zase proslavilo aromatickými bílými víny, jako je Sauvignon Blanc a Chardonnay, zatímco Vídeň je známá svou unikátní směsí Gemischter Satz.
Roční produkce vína dosahuje přibližně 2,5 milionu hektolitrů, z čehož zhruba 40 % je exportováno. Hlavními exportními trhy jsou Německo, Švýcarsko a USA. Rakouská vína si získávají uznání pro svou kvalitu a jedinečný charakter, což se odráží v rostoucí poptávce na světových trzích.
Mezi nejznámější rakouské značky a vinařství patří Domäne Wachau, Weingut Bründlmayer, Weingut Prager, Schloss Gobelsburg a Weingut Knoll. Rakouské vinařství se vyznačuje vysokým důrazem na kvalitu a udržitelnost. Kombinace tradičních metod a moderních technologií, spolu s jedinečnými klimatickými a geografickými podmínkami, produkuje vína, která jsou světově proslulá a vysoce ceněná.
Typické farmy
Typické farmy v Rakousku mají své kořeny hluboko v rodinné tradici a jsou často předávány z generace na generaci. Většina rakouských farem jsou rodinné podniky, což představuje zhruba 90 % všech zemědělských podniků. Tyto rodinné farmy mají průměrnou rozlohu okolo 20 hektarů, což je relativně malá plocha ve srovnání s farmami v jiných zemích. Rakousko má přibližně 140 000 zemědělských podniků, což z něj činí významného hráče na evropské zemědělské scéně.
Na rakouském trhu není žádný monopol, ačkoli existují velké nadnárodní farmy, ty tvoří menší část celkového počtu farem. Rodinné farmy jsou podporovány řadou organizací, které zajišťují spravedlivé podmínky a podporu pro malé zemědělce. Mezi hlavní organizace patří Agrarmarkt Austria (AMA), která reguluje trh a podporuje kvalitu rakouských zemědělských produktů. Další významnou organizací je Raiffeisenverband, která se zaměřuje na družstevní výkup a podporu malých farmářů.
V Rakousku funguje systém odběru mléka prostřednictvím družstev, která zastřešují celý proces od sběru až po zpracování mléka. Hlavními hráči v tomto systému jsou organizace jako Berglandmilch a NÖM AG. Farmáři pravidelně dodávají své mléko do sběrných míst těchto družstev, kde je mléko kontrolováno na kvalitu a hygienu. Družstva poskytují technickou podporu a poradenství, aby farmáři mohli dodávat mléko odpovídající vysokým standardům. Po sběru je mléko přepravováno do zpracovatelských závodů, kde se mění na různé mléčné produkty jako sýry, jogurty, máslo a další.
Malé rodinné farmy
Malé rodinné farmy v Rakousku jsou srdcem zemědělského života. Jednou z nejznámějších rodinných farem je Biohof Adamah, kterou založila rodina Zach v roce 1997 v Dolním Rakousku. Tato farma se specializuje na ekologickou produkci zeleniny, ovoce a bylinek. Biohof Adamah je známý svou komunitní podporou a přímým prodejem produktů přes vlastní bedýnkový systém, který zásobuje tisíce domácností čerstvými a bio certifikovanými produkty.
Další významnou rodinnou farmou je Hinkerhof v regionu Štýrsko, která byla založena v roce 1920. Tato farma se specializuje na chov skotu a produkci vysoce kvalitního hovězího masa. Hinkerhof je známý svým důrazem na udržitelné a etické zemědělské praktiky, přičemž dobytek je chován na rozlehlých pastvinách, což přispívá k výjimečné kvalitě masa.
V Tyrolsku nalezneme rodinnou farmu Gasslbauer. Tato farma byla založena v roce 1930 a nachází se v malebné oblasti Alpbachtal. Gasslbauer se specializuje na chov skotu a produkci vysoce kvalitního mléka a mléčných výrobků. Farma je známá svým ekologickým přístupem a tradičními metodami. Kromě produkce mléka se Gasslbauer také věnuje agroturistice, což návštěvníkům umožňuje zažít autentický život na tyrolské farmě a ochutnat čerstvé místní produkty přímo na místě.
Malé rodinné farmy jsou klíčové pro rakouskou ekonomiku a kulturu. Farmaření v Rakousku je více než jen způsob obživy; je to způsob života hluboce zakořeněný v tradici a úctě k přírodě. Každá farma, ať už se nachází v horských oblastech Tyrolska nebo v úrodných nížinách Dolního Rakouska, přináší příběh rodinné vášně a tvrdé práce. Krása rakouského zemědělství tkví v jeho jednoduchosti a autentičnosti. Farmáři zde pečují o krajinu s vědomím, že kvalita a udržitelnost jsou klíčové.
Rostoucí význam biopotravin
Potraviny z ekologického zemědělství se v Rakousku těší stále větší oblibě. Jsou žádané jednak samotnými spotřebiteli, ale roste i počet zemědělců, kteří přechází na ekologický provoz. Ekologické zemědělství přináší mj. mnoho výhod - vysokou kvalitu potravin, nižší spotřebu pesticidů a hnojiv a méně emisí CO₂. Rostoucí význam bioproduktů se ve společnosti stále více odráží v nákupním chovaní. Jedním z důvodů nárůstu je ekologický aspekt a zejm. otázka ochrany klimatu, která se dostává do povědomí společnosti. Lidé si začínají uvědomovat, že ekologická udržitelnost a tím i ochrana životního prostředí, klimatu a zachování biologické rozmanitosti patří k základním kompetencím ekologického zemědělství.
Během koronavirové krize se poptávka po biopotravinách v Rakousku výrazně zvýšila. Téměř polovina Rakušanů podle vlastního hodnocení změnila během pandemie, pokud jde o potraviny, své nákupní chování. V červnu 2020 překročil v Rakousku bio-podíl nakoupených potravin poprvé hranici 10 %. Také v roce 2021 zaznamenaly bioprodukty opětovný nárůst poptávky. Celkově se podíl biopotravin v rakouských maloobchodech za poslední dvě desetiletí více než ztrojnásobil - a to z 2,7 na 11,3 %. Jinak je tomu v pohostinství, kde je podíl biopotravin s cca 3 % poměrně nízký. Největší podíl bioproduktů je dlouhodobě u mléka (30 %), jogurtů (26 %), brambor (24 %) a vajec (24 %). Stoupající obliba bio výrobků mění také veřejný sektor.
Rakouský zájem o biopotraviny se odráží i v zemědělství a pro mnoho farem v Rakousku představuje ekologická produkce atraktivní alternativu. V posledních letech roste počet ekologicky obhospodařovaných ploch a také počet ekologických farem. V roce 2020 bylo v Rakousku registrováno kolem 24 500 ekologických farem, což odpovídá 22,7 % z celkového podílu. Pokud jde o rozlohu, více než čtvrtina zemědělské plochy je vedená ekologicky. Každý 4. hektar je obhospodařován ekologicky, každá 5. farma je ekologická.
Zvýšená poptávka po biopotravinách tak představuje šanci i pro české firmy. Klimatické změny, globální cenová politika a aktuálně i dopady konfliktu na Ukrajině vytváří i na rakouské zemědělce stále větší tlak. Inovativní postupy jako jsou digitální nástroje ke zvýšení výnosů bez použití pesticidů tak budou nabývat na významu. Technická podpora je nutná i při nových ekologických metodách, zde se nabízí další příležitosti pro české firmy.
EU Organic Awards 2023
Dne 25. září 2023 bylo na slavnostním ceremoniálu v Bruselu vyhlášeno osm vítězů druhého ročníku soutěže EU Organic Awards (evropské ceny za ekologické zemědělství). Letošními vítězi jsou různé subjekty z evropského ekologického odvětví, z nichž každý představuje vynikající výsledky v rámci celého ekologického hodnotového řetězce. Letos se do užšího výběru dostalo 24 kandidátů z téměř 100 přihlášek z celé Evropské unie.
Program EU Organic Awards zahrnuje 7 kategorií a 8 individuálních ocenění. Oceňují vynikající, inovativní, udržitelné a inspirativní projekty, které vytvářejí skutečnou přidanou hodnotu pro ekologickou produkci.
Mezi oceněnými subjekty patří:
- Paní Benito Pacheco, která provozuje velkou ekologickou kozí farmu.
- Rodinná farma Moschos v Kastorii, specializující se na ekologický chov ovcí a výrobu mléčných produktů.
- Burgenland, který se díky vědecké implementaci strategie „Bioland Burgenland“ stal vzorem v oblasti ekologické přeměny.
- Rakouské hlavní město, které vyrábí ekologické zemědělské produkty pro své obyvatele ze svých 44 000 hektarů lesní a zemědělské půdy v souladu se strategií „Z farmy na vidličku“.
- Merry Mill, irská rodinná ekologická farma, která vyrábí v uzavřeném systému řadu bezlepkových biopotravin.
- Luftburg - Kolarik im Prater, největší plně certifikovaná bio restaurace na světě.
Prezident IFOAM OE Jan Plagge uvedl: „Ceny EU za ekologické zemědělství ukazují roli ekologického dodavatelského řetězce v udržitelném zemědělsko-potravinářském systému v souladu s cíli strategií EU „Farm to Fork“ a „Strategií EU pro biodiverziru“.
Ekologické vinohradnictví v Rakousku
Poprvé v historii se může celá čtvrtina všech rakouských vinic pochlubit certifikací ekologicky obhospodařovaných vinohradů. Jak ukazují nejnovější údaje rakouského Spolkového ministerstva zemědělství, jde o nový rekord. I díky němu si Rakousko nadále udržuje pozici světové jedničky v ekologickém vinohradnictví. Celkem 10 524 hektarů vinic v Rakousku má v tuto chvíli certifikaci, že na nich vinohradníci pracují v ekologickém režimu. To představuje přesně jednu čtvrtinu všech vinic.
Podle zprávy The World of Organic Agriculture 2025 dosáhl podíl ekologických vinic v Rakousku už v roce 2023 hodnoty 22,6 %. Rakousko má ve srovnání s většími vinařskými zeměmi náročnější klimatické podmínky. To ekologické vinohradnictví rozhodně neusnadňuje - spíše naopak. Přesto rakouští vinaři věří, že ekologicky odpovědná práce ve vinici je cestou do budoucna. Jak ve vinici, tak ve sklepě mají ekologičtí vinaři méně povolených prostředků. Rozpustná minerální hnojiva či syntetické přípravky na ochranu rostlin jsou pod přísným zákazem. Což sleduje jasný cíl: zvyšovat vitalitu, úrodnost a biodiverzitu vinohradního ekosystému. Pro vinaře to znamená více - často ruční - práce při péči o révu. Navzdory větší pracovní zátěži a podnikatelskému riziku se k ekologii hlásí stále více rakouských vinařů. V roce 2000 činil podíl ekologických vinic pouhých 1,7 %.
Vedle toho se rozšiřují počty i dalších certifikací. Více než jeden z deseti ekologických vinohradů vinaři obhospodařují biodynamicky (14 % ekologické plochy). … a výsledkem jsou krásná, čistá, živá a přírodní vína.
Ekologické, biodynamické či udržitelné vinohradnictví otevírá vinařům i nové obchodní příležitosti. Tyto vína jsou ve velké poptávce u určitých skupin zákazníků a na exportních trzích, například ve Skandinávii nebo v Kanadě.
V současné době má Česká republika zhruba necelých 18 000 ha osázených vinic, z toho je podle sdružení EKOVÍN certifikováno jak ekologických asi 1 000 ha. což znamená zhruba 5,6 %. Zhruba 12 000 ha spadá do režimu integrované produkce (63 % všech vinic), tedy režim “integrovaného zemědělství”. Pouze jedno vinařství v ČR, a to Vinné sklepy Kutná Hora, mají organickou certifikaci Demeter. Silná pozice integrované produkce však ukazuje na postupné přibližování k ekologickým metodám, i když na plnou certifikaci dosud přechází jen menší část vinařů.
Ekologické zemědělství v Evropě
Za dvě poslední desetiletí se plocha ekologicky obdělávané zemědělské půdy v Evropě rozšířila ze 100.000 ha na 5,4 mil. ha. V roce 2002 tvořila 3,4% z celkové výměry zemědělské půdy v Evropské unii. Nejdynamičtější rozvoj ekologického zemědělství probíhal v 90. letech. I když se v posledních době tempo růstu poněkud zpomalilo, prognóza na tuto dekádu předpokládá další rozšíření podílu ekologicky obdělávané půdy proti současnému stavu o 3-5%. V Rakousku, Dánsku, Finsku, Itálii a Švédsku je sektor ekologického zemědělství relativně nejsilnější - provozuje se na 6-8% veškeré zemědělské půdy těchto zemí. Na druhé straně Řecko a Portugalsko jsou teprve na začátku prosazování ekologického zemědělství a podíl takto obdělávané půdy je zde vcelku zanedbatelný.
V nových členských státech EU pokročil rozvoj ekozemědělství nejdále v České republice, kde podíl ekologicky obdělávané půdy tvoří 5% (vyšší než je průměr EU). Na Maltě naproti tomu ekologické zemědělství neprovozují vůbec. Pokud jde o spotřebu ekologických potravin, prodává se téměř polovina světové produkce na trzích EU. Nejvíce se těchto potravin spotřebuje v Německu a Velké Británii. V roce 2002 se na trzích EU prodaly ekopotraviny v hodnotě 10 mld. eur.
Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky.
Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU. Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030. Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku. Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.
Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU. Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.
Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.
Ekologické zemědělství v jednotlivých zemích EU (2002)
| Země | Podíl ekologických farem (%) | Podíl ekologické půdy (%) | Hlavní produkty |
|---|---|---|---|
| Rakousko | 10 | 6-8 | Hovězí maso, mléko |
| Belgie | - | 1,5 | Chov skotu |
| Kypr | - | - | Obiloviny, ovoce, zelenina, hrozny, aromatické byliny, olivy, olivový olej |
| Česká republika | - | 5,5 | Zelenina, brambory, pšenice, žito, oves, ječmen, mléko, hovězí maso, ovčí maso |
| Dánsko | 6,7 | - | Mléko, chov krav, objemná krmiva, obiloviny |
| Estonsko | - | - | Chov skotu a ovcí |
| Finsko |
