Pojďme si říci, co to je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, která má zkratku BOZP, jaký má cíl, kdo má tuto oblast ve firmě na starosti a jak a kdy budete na BOZP školeni. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je důležitější než kdy dříve, abychom byli dobře informováni a připraveni. Dodržovat BOZP není jen nutností, ale také morální a etickou odpovědností každého, kdo se podílí na pracovním procesu.
Na začátek si pojďme říci, co to je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, která má zkratku BOZP. Cílem BOZP je zamezení vzniku ohrožení či poškození zdraví nebo ztrátám na životech pracovníků. Do oblasti BOZP spadá každý proces, kde se zaměstnanci pohybují. Ve většině větších a velkých společností již mají tým zaměstnanců, kteří problematiku BOZP mají na starosti.
S oblastí BOZP souvisí administrativa, protože na vše je nutné mít směrnice, zaměstnance se směrnicemi seznámit a opakovaně proškolovat. Při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců musí organizace dodržovat požadavky právních a ostatních předpisů. Mezi základní zákony patří:
Žádný ze zákonů nepracuje s pojmem dokumentace BOZP. Můžete si ji představit jako soubor všech dokumentů, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví zaměstnanců na pracovišti.
Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečné pracoviště, tedy je zodpovědný za celou oblast BOZP. Respektive zaměstnavatelem najatá a pověřená osoba, “bezpečák”, odborně způsobilá osoba v prevenci rizik. Zaměstnavatelé hrají klíčovou roli ve vytváření bezpečného a zdravého pracovního prostředí. Jejich povinnosti jsou definovány především Zákoníkem práce (Zákon č. 262/2006 Sb.) a souvisejícími předpisy, jako je Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Čtěte také: Jak předcházet nemocem z povolání
Zaměstnanci hrají aktivní roli ve vytváření a udržování bezpečných pracovních podmínek. Zahrnuje to jak identifikaci rizik, tak implementaci konkrétních bezpečnostních opatření a školení. Oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaručuje zaměstnanci řadu práv. Zaměstnanec, který byl řádně a prokazatelně seznámen s riziky souvisejícími s jeho prací, má své povinnosti.
Cílem BOZP školení je poskytnout informace o hrozícím nebezpečí a o způsobu ochrany proti němu. Vstupní BOZP školení je povinné pro všechny nově nastupující zaměstnance, bez ohledu na pozici, na kterou nastupují. BOZP školení může probíhat elektronicky, kdy si nejprve nastudujete teoretickou část a následně odpovídáte na kladené dotazy.
Žádný zákon nestanovuje, jak často by se mělo školení BOZP opakovat. Pouze říká, že pokud to vyžaduje povaha a závažnost potenciálního rizika, musí být opakováno v pravidelných lhůtách a termínech, které ale nejsou nikde specifikovány. Informace a pokyny musí být zajištěny vždy při přijetí zaměstnance, při jeho převedení, přeložení nebo změně pracovních podmínek, změně pracovního prostředí, zavedení nebo změně pracovních prostředků, technologie a pracovních postupů.
Zaměstnanci mají právo na informace o rizicích jejich práce a opatřeních na ochranu před jejich působením. Dále mají právo odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jejich život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob.
Mezi povinnosti zaměstnanců patří účastnit se školení BOZP, podrobit se pracovnělékařským prohlídkám, dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP, používat stanovené pracovní prostředky a osobní ochranné pracovní prostředky, nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci.
Čtěte také: Změna klimatu: Co můžeme dělat?
Prevenci rizik (§ 102 ZP) zajišťuje zaměstnavatel prostřednictvím odborně způsobilé osoby (§ 9. zákona č. 309/2006 Sb.). Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie je jím vykonávaná práce zařazena. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti se práce zařazují do čtyř kategorií. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií jsou stanoveny zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 432/2003 Sb.).
Pokud nelze rizika odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky - OOPP. Tyto prostředky chrání zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat dané požadavky. Tyto prostředky poskytuje zaměstnavatel dle vlastního seznamu na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce.
Vybaví-li zaměstnavatel zaměstnance OOPP, je tento zaměstnanec povinen tyto prostředky při konkrétní pracovní činnosti používat. Každému zaměstnanci, kterému byly vydány OOPP, je veden tzv. evidenční list. Zaměstnanci musí být se způsobem používání ochranných prostředků seznámeni a předem informováni o rizicích, před kterými je používání ochranných prostředků chrání.
Pracovní úraz je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovní úraz, o kterém se sepisuje záznam o úrazu je pracovní úraz, jehož následkem je pracovní neschopnost zaměstnance delší než tři kalendářní dny, nebo smrtelný pracovní úraz.
Takové úrazy je zaměstnavatel povinen ohlásit a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím dle NV č. 201/2010 Sb. Při pracovním úrazu vniká poškozenému (pozůstalým) nárok na odškodnění (§ 269 a § 270 ZP). Zaměstnavatel je povinen vyšetřit příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, přijímat opatření proti opakování úrazu, evidovat pracovní úrazy a oznamovat je stanoveným orgánům a institucím.
Čtěte také: Bezpečnostní zákony v ČR
Zaměstnavatel je povinen dle zákona zajistit, aby zdraví zaměstnanců nebylo ohrožováno kouřením na pracovištích, kde pracují také nekuřáci. Ve všech prostorech areálu společnosti platí zákaz kouření, kromě míst k tomu určených, které musí být označeny tabulkou: „Místo vyhrazené pro kouření“ nebo tabulkou s obdobným textem. Zaměstnanci nesmí požívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště.
Zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance tzv. pracovnělékařskou péči. Vedoucí zaměstnanci zařazují zaměstnance na práci a pracoviště se zřetelem k jejich zdravotnímu stavu. Zaměstnanci jsou povinni se podrobit preventivním lékařským prohlídkám souvisejícím s nástupem do zaměstnání a výkonem pracovní činnosti za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci.
Zabezpečení první pomoci se týká všech stavů ohrožujících zdraví a život, poskytnutí první pomoci je povinností, jelikož neposkytnout první pomoc je trestný čin, a to dle trestního zákona č. 40/2009 Sb. Včasné, rozsahem i kvalitou správné poskytnutí první pomoci může pak nejen omezit následky úrazu, ale i zabránit bezprostřednímu ohrožení života.
Základním právním předpisem, kterým je řešena požární ochrana v ČR je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ke kterému byl vydán prováděcí předpis - vyhláška MV č. 246/2001 Sb. Při zdolávání požárů, živelných pohrom a jiných mimořádných událostí je každý povinen poskytovat přiměřenou osobní pomoc a potřebnou věcnou pomoc.
tags: #dodrzovat #pro #zabraneni #ohrozeni #bezpečnost #a