Šíření znečišťujících látek v ovzduší a modely

Šíření znečišťujících látek probíhá od zdroje znečišťování do ovzduší, přičemž dochází ke zmenšování koncentrace dané látky v jednotce objemu vzduchu.

Hlavní roli při tom hrají meteorologické a rozptylové podmínky, orografie a vzdálenost od zdroje znečišťování.

Úroveň znečištění ovzduší je kromě rozptylu znečišťujících látek ovlivňována i procesy samočištění atmosféry.

Znečišťující látky v ovzduší se můžou šířit atmosférou stovky kilometrů a mluvíme o tzv. dálkovém transportu.

Toto platí obecně i pro další znečišťující látky, navíc dochází v atmosféře k reakcím, jejichž produktem jsou tzv. sekundární polutanty, které tak můžou vznikat nad zcela jiným územím, než kde vznikly primární polutanty, které v reakcí fungují jako reaktanty.

Čtěte také: Znečišťující látky z dopravy

Pokud se bavíme o sekundárních polutantech nelze nezmínit přízemní ozon, který je pouze sekundárním polutantem a primární zdroj nemá.

K faktorům ovlivňujícím šíření látek v ovzduší od zdroje patří například:

• rychlost a směr větru
• intenzita slunečního záření
• teplotní zvrstvení atmosféry (např. tvorba přízemní teplotní inverze)
• výskyt srážek
• výška emisního zdroje (např. komín domu, továrny apod.)
• topografie terénu
• typ znečišťující látky
• hmotnost a velikost částice

Hodnocení charakteru a významnosti dálkového transportu znečišťujících látek představuje velmi komplexní problematiku.

Používají se speciální modely, které berou v potaz řadu faktorů, jsou potřeba teoretické znalosti proudění na regionální i širší úrovni, znalost meteorologických a rozptylových podmínek, charakter a umístění zdrojů znečišťování ovzduší v konkrétních lokalitách, znalost reakcí látek v ovzduší atd.

Příklady dálkového transportu:

Čtěte také: Průvodce pěstováním metasekvoje čínské

• transport znečištění z Polska do Moravskoslezského kraje nebo dále na jih
• saharský písek transportovaný z Afriky až na území Evropy včetně České republiky

Monitorování a modelování znečištění ovzduší v Ostravě a okolí

Město Ostrava je významným průmyslovým centrem České republiky, kde znečištění ovzduší představovalo ve druhé polovině 20. století vážný problém. I přes restrukturalizaci a výše uvedená opatření zůstává kvalita ovzduší jedním z největších problémů města v oblasti životního prostředí.

V rámci projektu CLAIRO jsou v Ostravě prováděna přesná měření látek znečišťujících ovzduší a klimatických podmínek a také v dalších sousedních městech s cílem poskytnout základní informace pro vývoj modelu disperze, depozice a zachycování znečišťujících látek, který má v návaznosti umožnit návrh nejefektivnějšího složení a struktury zeleně pro výsadbu v cílovém území.

V Ostravě je v cílových oblastech projektu (v Radvanicích a Bartovicích, tedy nejvíce znečištěných městských čtvrtích) provozováno celkem 18 senzorových jednotek. Provozován je také jeden referenční systém, a to v prostorách Technické univerzity Ostrava. Ve vybraných sousedních městech navíc provádí měření dalších šest senzorových jednotek.

Senzorové jednotky monitorují koncentrace pevných částic různých frakcí (PM10, PM2.5, a PM1), oxidu dusičitého (NO2) a ozonu (O3), těkavých organických látek (VOC - volatile organic compound) a polycyklických aromatických uhlovodíků (benzo(a)pyren).

VŠB poskytuje Slezské univerzitě v Opavě ověřené údaje o kvalitě ovzduší a informace o přesné poloze senzorových jednotek pro vyvinuté modely.

Čtěte také: Ochrana přírody a plevel

Data odeslaná ze senzorů se zobrazují ve formátu mapy na platformě vytvořené IT4Innovations, tzv. geo-databázi Floreon. Platforma Floreon spojená se snímacími jednotkami CLAIRO ukazuje koncentrace částic (PM1, PM2.5 and PM10), NO2, O3, těkavých organických látek (VOC) a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU).

Měření znečištění ovzduší budou prováděna také v sousedních městech Ostravsko-karvinské průmyslové aglomerace za účelem získání podkladových údajů, srovnání s ostravskými lokalitami a posouzení podobností a rozdílů v situaci kvality ovzduší.

Inteligentní identifikační systém (IIS)

První příležitostí pro výzkum a využití senzorového měření v oblasti kvality ovzduší představoval pro společné vědecké týmy z výzkumných center IET, CENET a IT4I projekt IIS - inteligentní identifikační systém zdrojů znečišťování ovzduší.

IIS nenahrazuje standardní měření - jeho cílem je zdokonalit měření ve vybraném místě za účelem identifikace kritických bodů v dané oblasti.

Síť senzorů projektu CLAIRO je součástí Inteligentního identifikačního systému; 24 senzorových boxů nainstalovaných v rámci projektu CLAIRO doplňuje 30 původních senzorových jednotek IIS.

Systém Floreon+ integruje data, modely a simulace z několika tematických oblastí, jako je doprava, hydrologie, mobilita obyvatelstva a nově také znečištění ovzduší.

Systém IIS využívá infrastrukturu pro příjem, zpracování a vizualizaci dat stávajícího vlastního systému Floreon+; to umožňuje jednoduchou integraci nových senzorů nebo nových typů dat a poskytuje komplexní a snadno použitelné grafické rozhraní a využití infrastruktury HPC.

tags: #sireni #znecistujicich #latek #v #ovzdusi #modely

Oblíbené příspěvky:

• Kosmetické produkty
• Recyklace solárních panelů v ČR
• Více o útocích žraloků
• Ekologické zahradničení: Hnojení kompostem
• Zasazování přírodou a lidská činnost