Největší ekologické problémy České republiky

Ekologie a ochrana přírody v moderním pojetí patří mezi velmi mladé obory. O tom svědčí i to, že termíny jako například trvale udržitelný rozvoj se začaly ve větší míře používat až ve druhé polovině 20. století. Česká republika se prvního zákona o ochraně přírody dočkala v 50. letech. I proto vznikl v roce 1979 Český svaz ochránců přírody, který nedávno oslavil 35 let své existence. Od té doby se vnímání ekologie velmi proměnilo a stalo se i předmětem politických debat.

Přístup Čechů k ekologii se za posledních deset let proměnil. Stále více lidí třídí odpad, téměř 90 % domácností šetří elektřinou. Hlavní výzvou je podle ekologů sucho, boj s jednorázovými plasty a stav českého zemědělství. Společně s ekologií je často zdůrazňována ekonomická stránka věci. Platí to zejména při úsporách energií. Podle loňského průzkumu agentury Ipsos pro společnost E.ON se 88 % obyvatel v České republice snaží šetřit energii. Do popředí ekologických témat se s obdobím sucha dostávají také úspory vody.

Sucho a nedostatek vody se začínají v posledních letech projevovat i v České republice. V průměru každý z nás spotřebuje kolem 90 až 100 litrů pitné vody denně, ještě před několika lety byla průměrná spotřeba na obyvatele kolem 120 litrů. Češi si plýtvání vodou uvědomují a podle průzkumu se 85 % domácností snaží vodou šetřit. „Silnou stránkou české ekologie je, že vzniká řada nových a aktivních organizací.

Třídíme, zajímáme se, uklízíme Česko. Podle posledního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění třídí odpad 87 % domácností. V třídění odpadu patří obyvatelé České republiky ke špičce v Evropské unii. Každý z nás ročně vytřídí kolem 20 kilogramů papíru a asi 12 kilogramů plastu. Třídění odpadů podporuje rozsáhlá síť kontejnerů - Češi mají k dispozici přibližně 307 tisíc barevných popelnic, které jsou na sídlištích i v zástavbách u rodinných domů. „Průměrná vzdálenost k nejbližším barevným kontejnerům se s každým rokem postupně zkracuje.

Ekologii v České republice podporují dlouhodobě dotace. Například dotační program pro zateplování Nová zelená úsporám nyní běží v kontinuální výzvě, což znamená, že domácnosti mohou o dotace požádat kdykoli do roku 2021. Ministerstvo životního prostředí společně s kraji připravilo i kotlíkové dotace. „V rámci druhé vlny výzev byla celkem uvolněna částka 3,4 miliard korun, což je dle plánu připraveno na výměnu 35 tisíc kotlů. Výše podpory může činit až 80 % uznatelných nákladů,“ doplňuje Luboš Vrbata, vedoucí oddělení Nová řešení společnosti E.ON. Program sponzoruje výměnu starých kotlů na uhlí za nová ekologická zařízení, například za tepelná čerpadla nebo plynové kondenzační kotle.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Vrásky na čele dělá ekologům doprava. Zatížení životního prostředí silniční dopravou vnímá 83 % Čechů. Ovšem jen pětina z nich omezuje jízdu autem. Vedle státní podpory existují i soukromé iniciativy, které oceňují ekologické projekty, jež přicházejí od jednotlivců. Příkladem je soutěž E.ON Energy Globe, která oceňuje úspory, ekologii a inovace už deset let. Dům s mokřadní střechou vznikl v husté zástavbě pražských činžáků. „Pokrývka domu z mokřadních rostlin funguje jako střešní kořenová čistička. Právě úspory vody jsou podle ekologických organizací jednou z výzev, jimž Česko aktuálně čelí.

Za největší ekologické problémy České republiky považují její obyvatelé množství odpadu, odlesňování a množství obalů. O tématu udržitelného rozvoje jsou lépe informovaní mladí lidé a také lidé s vyšším vzděláním. Z Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) jsou pro českou populaci nejdůležitější Cíle Zdraví a kvalitní život, Pitná voda a kanalizace a Důstojná práce a ekonomický růst. Více než polovina populace někdy slyšela o pojmu udržitelnost a udržitelný rozvoj, nejčastěji se jedná o mladé lidi a lidi s vyšším vzděláním.

Mezi hlavní ekologické problémy Češi řadí množství odpadu, odlesňování a množství obalů, ve kterých je baleno zboží. Právě přemíru obalů Češi považují za problém častěji než lidé v ostatních zemích (mezinárodní výzkum Ipsos Earth Day, 20 590 respondentů z 29 zemí, březen 2020). Lidé v ostatních zemích světa naopak častěji zdůrazňují problém globálního oteplování a klimatických změn a také znečištění vzduchu. Jsou lidé ochotni sami něco udělat pro snížení dopadu klimatických změn? Nejčastěji uvádí, že budou v příštím roce nakupovat produkty od lokálních dodavatelů (61 %), budou se vyhýbat výrobkům, které mají hodně obalu (55 %), nebudou tolik nakupovat nové věci, ale upřednostní použité či opravu stávajících (45 %), upřednostní dovolenou v ČR před zahraničím (45 %) a budou také šetřit vodou (44 %) a energiemi (43 %).

Co naopak měnit nechtějí jsou stravovací návyky - neplánují omezit konzumaci mléka ani masa, jejichž produkce však negativně ovlivňuje klimatické změny. „Od roku 2016 výrazně rostla důležitost cíle Pitná voda a kanalizace. V roce 2019 (označovaném za druhý nejteplejší rok) Češi tento cíl vnímali dokonce jako hlavní prioritu pro českou vládu. Nejlépe je hodnoceno řešení Cíle Pitná voda a kanalizace, to je zároveň oblastí, v níž veřejnost zaznamenala největší zlepšení za uplynulý rok - uvedla to téměř třetina populace.

Výzkum realizovala výzkumná společnost Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti, probíhal v srpnu 2020 na reprezentativním vzorku populace ČR (dle pohlaví, věku, regionu, velikosti místa bydliště, vzdělání), zúčastnilo se ho 1 000 respondentů. Sběr dat probíhal na online panelu Populace.cz. Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. O environmentálních problémech se mluví víc a víc. Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Globální problémy s dopadem na ČR

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Podle většiny vědců za to může vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy a jsou nahrazovány infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím. K dalším těžkostem se řadí degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře.

Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Nové výstavby například větrných či vodních elektráren zabírají mnohdy ornou půdu, musí se kvůli nim stěhovat část obyvatelstva z jejich obydlí a likvidují se původní porosty. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Pozitivní změny v přístupu Čechů

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné. Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Hlavní environmentální problémy v ČR

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok a podílí se i na celé řadě zdravotních problémů, od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podstatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Hodnocení stavu životního prostředí veřejností

Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá. Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů.

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.

Řešení environmentálních problémů

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí. K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů.

Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou. Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Produkce odpadů

V České republice se ročně vyprodukuje 507 kg odpadu na obyvatele, což znamenalo v hodnocení 15. příčku.

Míra recyklace

Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, za což si vysloužila 19. místo. Eurounijní průměr zde činí 40 %.

Emise z vytápění domácností

Z vytápění či ochlazování domácností vzniká v České republice 813,53 kg skleníkových plynů na člověka. Tento výsledek odpovídá 20. pozici v hodnocení.

Emise z dopravy

Z dopravy a skladování vzniká v České republice 1133,87 kg skleníkových plynů na člověka, což vyneslo ČR na 3 příčku za Rumunsko a Polsko.

Emise z průmyslu

Česká republika zaujala 17. pozici v hodnocení.

Emise z využívání půdy a lesnictví

Zdravé lesy mají schopnost odčerpávat CO2 a další skleníkové plyny z atmosféry. Ve Švédsku takto lesy a půda absorbují 35 milionů tun ekvivalentu CO2. V Česku ale naopak jejich obhospodařováním dochází k vypouštění 14 milionů tun skleníkových plynů do atmosféry, a to zejména kvůli kůrovcovitým kalamitám a vlnám extrémního sucha jako třeba roku 2015. Česko je v poměru absorbovaných/vyprodukovaných emisí z využívání půdy a lesnictví poslední z celé EU.

Lesy v EU jsou schopny ročně pohltit v průměru 9 % skleníkových plynů. Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Emise skleníkových plynů na obyvatele

Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Znečištěné ovzduší ve městech

Česká republika dosáhla na 20. místo.

Úmrtí způsobená znečištěným ovzduším

Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU.

Obnovitelné zdroje v energetice

OZE se podílejí na produkci energie ČR 17,303 %, v rámci zemí je to umístění na 19. příčce.

Plocha země pokrytá lesy

Lesy pokrývají 36,2 % půdy země, což znamená 11. místo.

Investice do ochrany životního prostředí

Podle Eurostatu investuje ČR do ochrany životního prostředí třetí nejvyšší podíl HDP v EU, konkrétně 2,7 % HDP.

Nenechte si ujít ani náš newsletter, díky kterému se dozvíte o chystaných akcích a veřejných událostech spojených s přírodou v Česku.

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc.

Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek. Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech.

tags: #největší #ekologické #problémy #české #republiky

Oblíbené příspěvky:

• Koše HÅLLBAR, SORTERA, KNODD a DAMMÄNG
• Krásy domácí přírody
• Třídění nebezpečného odpadu v ČR
• Vše o kompostování
• Dopad environmentální citlivosti