Kompostování: Průvodce pro zahrádkáře i městské komunity

Založit si vlastní kompost? To je otázka, kterou si klade téměř každý majitel zahrady. Některé odradí představa, že se budou muset o kompost složitě starat, bude zapáchat a hyzdit okrasnou zahradu. Za tu cenu jim trocha kompostu nestojí...

Tato představa o kompostu je však mylná, založení kompostu není nijak zvlášť složité, správně udržovaný kompost nezapáchá a v žádném případě nemusí hyzdit zahradu. Na trhu existuje velké množství kompostérů z nichž si vybere téměř každý. Kutilové si mohou jednoduše postavit kompostovací zařízení přesně podle svých představ.

Co je to kompostování?

Kompostování je přírodním procesem, při němž dochází k rozkladu kompostovaného materiálu, působením živých organismů žijících v půdě, vody a kyslíku, na humus. Člověk se tento proces snaží urychlit tím, že kompostu vytváří co nejideálnější podmínky k rychlému vyzrání. Hlavními aktéry při tvorbě kompostu jsou žížaly a další drobní živočichové. Díky těmto živočichům se ze zbytků z domácnosti, trávy a dalšího kompostovaného materiálu stane velmi brzo, na zahradě téměř neocenitelná surovina - kompost, který obsahuje především humus.

Jak založit kompost

Prvním krokem při zakládání kompostu je nalezení vhodného místa a zvolení správného kompostovacího zařízení. Kompost by měl být situován na dobře přístupném místě, zároveň by však neměl rušit celkový vzhled zahrady. Kompost by ideálně neměl být vystaven přímému slunci, větru a hustému dešti. Nejvhodnější je tedy polostinné stanoviště pod stříškou (pokud si neplánujete pořídit kompostér s víkem).

Při výběru stanoviště pro kompostér se nesmí zapomenout na to, aby do kompostu měli přístup "dělníci" tj. žížaly a další půdní organismy. Kompostér tedy nesmí stát na betonové ani jiné nepropustné podložce. Výběr kompostovacího zařízení závisí na plánovaném množství kompostovaného materiálu i na zručnosti zahrádkáře. Pro menší zahrádkáře jsou jako stvořené plastové kompostéry o objemu cca 400 - 600 litrů. V našem e-shopu si můžete vybrat plastový kompostér v neutrální černé barvě. Na větších zahradách, kde se předpokládá i kompostování většího množství trávy, listů a větví je vhodnější sestavení si vlastního kompostéru např. z desek ze starých europalet, plotovek...

Čtěte také: Vše o kompostování

Při výrobě kompostéru nezapomeňte na prázdné dno a možnost odstranit jednu stranu kompostéru při překopávání kompostu. Nápadům českých kutilů se při výrobě kompostéru meze nekladou. Kompostér, ať už zakoupený či vlastnoručně vyrobený, stojí na vybraném místě, nastává čas založit první kompost. Na dno kompostéru by měly přijít drobné větvičky, které budou mít za úkol přivádět do kompostu vzduch - provzdušňovat ho ze spod. Na větvičky je možno skládat další kompostovaný materiál.

V případě, že do kompostu budete dávat najednou větší množství trávy, listí či zbytků zelenin,y je dobré promíchat je s trochou běžné zeminy. Zápachu lze zamezit dobrým provzdušněním kompostu pomocí větviček nebo vrstvy ze slámy. Díky smíchání zeminy s kompostovaným materiálem mají drobní živočichové a půdní mikroorganismy ulehčenou práci, protože se nemusí dostávat přes tak velké množství materiálu. Skládání kompostovatelného materiálu a jeho prokládání lze provádět až do naplnění kompostéru.

Provzdušňování pomocí větviček či slámy nestačí, proto je třeba alespoň 1-2x ročně kompost překopat. Důkladným překopáním se do kompostu dostane dostatek vzduchu důležitého pro urychlení vyzrávání kompostu. Kompost by neměl být ani příliš suchý ani příliš mokrý. Sucho by mohlo utlumit kompostovací procesy, díky přemokření by mohlo dojít k hnití.

Jak pečovat o kompost

Příliš suchý kompost je rozeznatelný na první pohled. Jeho povrch je zbarven do šeda, drolí se, nově přidaný materiál se téměř nerozkládá nebo se rozkládá příliš pomalu. Znakem příliš suchého kompostu jsou i svinky. První pomocí pro suchý kompost je pokropení dešťovou vodou, překopání a přidání dostatečného množství čerstvého a vlhkého materiálu. Zásada praví - vždy míchat vlhké se suchým. Opačným problémem je přemokřený kompost. Příliš vlhký kompost ucítíte již z dálky. Přemokření si pak jednoduše ověříte zmáčknutím malého množství kompostu v dlani - pokud z něj vytéká voda, je to špatně.

Hlavním opatřením proti přemokření je zamezení zatékání vody do kompostu - zastřešení. Při přemokření není vhodné do kompostu přidávat vodnaté ovoce a zeleninu. Jak již bylo řečeno, díky zásahu člověka se doba kompostování zkrátí oproti běžné době téměř o polovinu. Při vytvoření ideálních podmínek je možné první kompost získat cca po 8 - 10 týdnech kompostování. Tento kompost však ještě není dostatečně vyzrálý a hodí se zejména k mulčování. Zralosti, tj. optimální doby pro použití kompost dosáhne po cca 7 - 12 měsících. V tuto dobu by již z kompostovaného materiálu měla být temně hnědá, drobivá hmota, která bude příjemně vonět po lesní půdě.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Typy kompostérů

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá.

Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu. Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace. My vám představíme několik typů kompostérů z nabídky našeho e-shopu ekonakup.cz, které uvedená kritéria splňují.

Modulární kompostér JERY

Naší srdeční záležitostí je modulární kompostér JERY. Jery Je Rychlý v každém směru. Je to zahradní kompostér, který má řadu předností, protože jsme ho vyvinuli na základě letitých zkušeností a vyrobili vlastníma rukama. Základem je unikátní konstrukce: Díky rychlému spojování dílů dokážete kompostér smontovat i demontovat během 5 ti minut a snadno přemístit. Jednoduchý systém otevírání komor vám usnadní překopávání, které vede k zintenzivnění a zrychlení rozkladu materiálu. Díky systému mechanických spojů se navíc minimalizuje obsah škodlivých látek. Základní kompostér můžete rozšířit o další moduly a vytvořit tak vícekomorový systém, který vám umožní kompostovat kontinuálně ve dvou fázích. Zatímco v jedné komoře shromažďujete nový materiál, ve druhé či třetí komoře kompost v klidu zraje. Všechny díly kompostéru jsou plně obnovitelné a recyklovatelné, což umožňuje dosáhnout prakticky neomezené životnosti. K výrobě používáme přírodní lokální materiál -trvanlivé modřínové dřevo odolné proti vlhkosti, mrazu i slunci. Kompostér pochází z místní rukodělné výroby, což snižuje zátěž životního prostředí dopravou.

Dřevěný kompostér

Speciálně pro velké zahrady jsme navrhli a vyrábíme odolný masivní dřevěný kompostér ve dvou variantách - o objemu 3 000 a 6 000 litrů.

Zateplený otočný kompostér JORA

Úplně z jiného těsta než předchozí dva dřevěné je zateplený otočný kompostér JORA, který se hodí nejen na zahradu, ale třeba i ke komunitnímu kompostování ve městě. Dovážíme ho k nám už řadu let ze Švédska a v nabídce ho máme ve třech velikostech. Rotační kompostér je uzavřená nádoba ve tvaru sudu sestaveného z lakovaných ocelových panelů umístěná na galvanizované ocelové konstrukci. Hlavní vtip tohoto kompostéru spočívá v tom, že se materiál uvnitř nemusí překopávat. Stačí prostě pokaždé, když do kompostéru něco vyhodíte, zatočit. Permanentně tak dochází k promíchávání starého a nového obsahu a kompostovaný materiál se provzdušňuje.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Pokud si pořídíte tento kompostér, bude vaším hlavním úkolem dbát na správné složení kompostovaného materiálu. Pokud budete do kompostéru vhazovat především zbytky z kuchyně, je pravděpodobné, že v něm bude převažovat dusíkatá složka, obsah uhlíku doplníte například přidáním pilin, listí, jemné štěpky nebo natrhaného kartónu od vajíček. Další výhodou je, že díky rychlosti a intenzitě kompostování můžete do kompostéru bez obav vyhazovat syrové i vařené zbytky jídla, a to nejen rostlinné, ale i živočišné. Protože je kompostér JORA uzavřený a uzamykatelný, nehrozí, že by do složení obsahu mohli bez vašeho vědomí zasahovat nepovolaní lidé. Navíc je tak zabezpečený proti případným škůdcům - vandalům i hlodavcům. Kompostér je umístěný nad zemí, takže škůdci k odpadu nemají přístup, bohužel ani žížaly. Ty lze do kompostéru cíleně nasadit, v praxi máme v praxi vyzkoušené, že Jora funguje ještě rychleji jako vermikompostér.

Postranní ventily zlepšují proudění vzduchu, což snižuje či úplně odstraňuje zápach. Díky zateplení a častému provzdušňování je proces kompostování tak intenzivní, že se čerstvý bioodpad rozkládá dřív, než začne hnít, páchnout, přitahovat škůdce a obtížný hmyz. Vnitřní zateplení kompostéru umožňuje za určitých okolností dosáhnout uvnitř teploty až 75 °C. Kompostéry Jora tak díky němu pokračují v práci i během zimního období, dlouho poté, co se v běžných kompostérech proces kompostování výrazně zpomalí. Dvoukomorový systém navíc dovoluje kontinuální kompostování, kdy se jedna komora plní, zatímco v druhé zraje kompost. V okamžiku, kdy už první komora nepojme víc odpadu, vyprázdní se kompost z druhé komory a cyklus začíná nanovo. Prvního hnojiva se tak dočkáte už za 4 až 6 týdnů.

Než si některý typ kompostéru Jora vyberete, měli byste spočítat předpokládanou potřebnou kapacitu. Obecně platí, že průměrná městská domácnost vyprodukuje týdně asi 10 litrů kuchyňského bioodpadu, takže by jí měl stačit kompostér Jora JK 125, který zvládne zhruba 12 litrů bioodpadu týdně. Kompostér Jora JK 270 si v jedné domácnosti poradí kromě kuchyňského bioodpadu i s rostlinnými zbytky ze zahrady. Vhodný je také jako menší komunitní kompostér pro 10 až 12 osob, tzn. 2 až 4 domácnosti.

Drátěný kompostér GABI

Prakticky nezničitelný je drátěný kompostér GABI. Kromě odolnosti (výrobce garantuje životnost minimálně 20 let) vás na něm zaujme i nízká cena a jednoduchá montáž. Praktická je také nastavitelná velikost objemu, kterou můžete přizpůsobit momentálním potřebám. Maximální průměr kompostéru je 124 centimetrů a maximální objem je 1170 litrů. Jediným problémem tohoto typu kompostéru může být přílišné odpařování vody z kompostu.

Co kompostovat?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií. Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N. A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu. Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Komunitní kompostování

Jestli žijete ve městě, v bytě bez zahrady, pak třídění bioodpadu pro vás není tak snadné. V zásadě máte tři možnosti. Můžete si objednat hnědý kontejner na svoz bioodpadu (pokud je u vás zaveden), pořídit si interiérový vermikompostér (a recyklovat bioodpad s pomocí kalifornských žížal) a nebo se připojit k sousedům a začít kompostovat komunitně.

Komunitní kompostování má u nás už relativně dlouhou tradici a také zatím velký nevyužitý potenciál. První český komunitní kompostér SIVA přišel na svět už v roce 2005, kdy ho vymysleli a vyrobili v neziskovce Ekodomov. V Praze se poprvé objevil na sídlišti v Řepích v roce 2007 a kompostování tu od té doby frčí dodnes. SIVU (i další typy komunitních kompostérů) dnes najdete na desítkách míst nejen v Praze, ale po celých Čechách. V Praze se v posledních letech realizovalo hned několik větších projektů zaměřených právě na podporu komunitního kompostování v jednotlivých městských částech.

Součástí všech těchto projektů byla i snaha shromáždit od správců kompostérů i od kompostujících komunit zpětnou vazbu a lépe tak komunitnímu kompostování porozumět. Proč se lidé do společného kompostování pouštějí? Jaké má tento způsob výhody, kde jsou jeho limity? Co představuje hlavní výzvy do budoucna?

Žebříček motivací ke komunitnímu kompostování jasně vedou ekologické důvody, přesněji snaha s odpady správně nakládat a snižovat tak množství směsného komunálního odpadu. Druhou příčku obsadil sociální aspekt projektu - 42,9 % respondentů z Prahy 8 zdůrazňovalo, že se jim líbí, že jde o společný projekt podobně zaměřených lidí, pro respondenty z Prahy 10 je důležitý pocit sounáležitosti a přispění komunitě, ve které žijí. Třetím, ryze praktickým důvodem byla chuť využít vyrobený kompost k pěstování - k přihnojení pokojových květin nebo ke zušlechtění záhonů kolem domu. Nezanedbatelnou roli v rozhodnutí, proč do komunitního kompostování jít, hraje i skutečnost, že se žádné jiné přijatelnější možnosti nenabízejí.

Komunitní kompostování se přirozeně rozvíjí v rámci komunitních zahrad nebo na školních pozemcích, kde ale kompostéry fungují v jiném režimu, než když jsou umístěné přímo ve veřejném prostoru. Sousedské kompostování, které se odehrává jako „přívažek“ společného zahradničení nebo pěstitelských prací, podléhá jiným pravidlům. Čistě komunitní kompostování zpravidla iniciují městské části ve spolupráci s neziskovkami.

Komunitní kompostér SIVA

„Pravé“ komunitní kompostování vyžaduje speciálně zkonstruovaný kompostér, u kterého se počítá s tím, že bude muset odolávat „přirozeným nepřátelům“. A těch je například uprostřed sídliště celá řada. Namátkou jmenujme potkany, kteří jsou postrachem všech kompostářů a mohou se stát důvodem, proč komunitní kompostování ztroskotá. Kompostér SIVA z dílny Ekodomova má na dně otvory, díky nimž dovnitř proudí vzduch, odtéká přebytečná tekutina a hlodavci sem mají znesnadněný přístup.

Dvoukomorový komunitní kompostér SIVA je určený k celoročnímu zpracování bioodpadu. Zatímco v zahradních kompostérech se proces kompostování s klesající teplotou postupně utlumí, SIVA musí fungovat dál, protože množství kuchyňského odpadu přes zimu nijak výrazně neklesá. Proto je kompostér vybavený izolací, která uvnitř (bez ohledu na počasí) zajišťuje stálou teplotu. Zároveň musí být kompostér schopen čelit nečasu i z vnějšku.

Proto, aby ke kontaminaci kompostéru nedocházelo, je kompostér SIVA uzamykatelný a přístup do něj by měla mít jen poučená kompostující komunita, která ve vlastním zájmu dodržuje základní pravidla. Použít lze i kraft-papírové kompostovatelné sáčky. Ty jsou mimo jiné užitečné také tím, že vysušují přebytečnou vlhkost, která je pro materiál kompostovaný v komunitních kompostérech typická. Zvláštní skupinu „vandalů“ tvoří sprejeři, které anonymní šedivá bedna kompostéru SIVA provokuje k tomu, aby ji nějak výtvarně pojali. Protože výsledky těchto akcí zatím nemají patřičnou úroveň, vznikla v rámci projektu Ekodomova Zelená zákoutí iniciativa, jejímž cílem je dát jednotlivým kompostérům vlastní tvář.

Jak probíhá komunitní kompostování?

Postup je jednoduchý. Návod, co do kompostéru házet (a co tam nepatří), by měl viset na každém kompostéru i s kontaktem na správce. V případě dvoukomorového kompostéru komunita postupně plní první (označenou) komoru. Po jejím naplnění kompost přehází do druhé komory, aby se provzdušnil. Pokud jsou v „hotovém“ kompostu nezetlelé kusy, je dobré ho přesít přes katrovačku a nehotový materiál vrátit k dokompostování. Po rozdělení kompostu se uvolní druhá komora, kam se přehází kompost z komory první, aby tu mohl zrát.

Správce dohlíží na plynulé opakování tohoto koloběhu a zároveň průběžně kontroluje správnou vlhkost kompostu. Z dlouholetých zkušeností je jasné, že materiál v jednotlivých kompostérech vykazuje rozdílnou vlhkost, což je dáno tím, že se složení bioodpadu od komunity ke komunitě liší. Ve většině případů ale vykazují komunitní kompostéry nadbytečnou vlhkost materiálu, která je daná převahou kuchyňského bioodpadu. Svépomocné řešení vynalezla komunita kompostující v ulici Hrdličkova na Praze 11. Na zadní stranu kompostéru připevnili zásobník na piliny vyrobený z pytle od krmiva pro psy s chlopní, díky níž do pilin nenaprší. Každý, kdo vysype do kompostéru bioodpad, přihodí zároveň hrst pilin, čímž se vlhkost materiálu vyrovnává.

Z průzkumu udělaného na Praze 10 vyplývá, že jedno stanoviště v průměru využívá 40 lidí, čísla se liší v závislosti na typu, případně počtu kompostérů, přičemž nejčastější typ - komunitní kompostér SIVA - je výrobcem dimenzovaný na 15 - 20 domácností. Obecně se dá ale říci, že v poslední době zájem o komunitní kompostování roste a s ním i počet zapojených sousedů. To může mít několik důsledků. Buď si komunita sežene další kompostér (jako se to například stalo už několikrát v Řepích), nebo vyhlásí stop stav. Velkou rezervu viděli kompostující ve větší osvětě mezi občany, hlavně těmi, kteří dosud bioodpad netřídí.

Přehazování kompostu

Přehazování kompostu patří k hlavním společným sportům, které komunitní kompostáře zaměstnávají. Zhruba polovina respondentů průzkumu na Praze 10 uváděla, že se účastní nebo organizují tzv. Proto začíná Praha 10 ve spolupráci se spolkem Ekodomov postupně propojovat jednotlivé správce kompostérů a nabízí jim poradenství při správě a péči o kompostér, respektive komunitu. Během jara proběhlo společné překopávání v ulicích Jerevanská a Oravská a v komunitní zahradě Na Barče, kde se odehrálo i první setkání správců komunitních kompostérů se zástupci Městské části Praha 10 a Ekodomovem, který tu představil projekt Zelená zákoutí. Cílem projektu je proměnit anonymní šedé kompostéry SIVA v „reklamu na komunitní kompostování“ a zkrášlit jejich okolí tak, aby se tu sousedé mohli potkávat a časem třeba využívat vyrobený kompost ke společnému pěstování.

Kompostéry JERY - Technické specifikace

Kompostéry JERY jsou dostupné v několika variantách. Níže je uvedena tabulka s technickými specifikacemi:

Městské služby Písek jsou provozovatelem městské kompostárny, jejíž majitelem je město Písek. Kompostárna zpracovává bioodpad vznikající při údržbě veřejné zeleně na území města Písku a jeho místních částí (Smrkovice, Semice, Nový Dvůr) a bioodpad vyprodukovaný v domácnostech občanů města Písku a jeho místních částí.

Kompost je nejlepší hnojivo pro vaši zahrádku. Proto, jestli ho ještě nemáte, je na čase ho zřídit. Úplně na začátku je potřeba vybrat místo, kde kompost zřídíte. Základní pravidlo je, že kompost by neměl přijít na přímé slunce. Rovněž vystavení dešti a silnému větru by vám vaše kompostovací plány mohlo zhatit. Volte tedy nějaké zastíněné místo, které je rovněž chráněno před větrem a alespoň trochu před deštěm. V tomto ohledu je vhodnější si pořídit některý z kompostérů, ty totiž poskytují ochranu proti dešti i větru. Pokud se rozhodnete pro kompostér, volte takový, který umožní žížalám pronikat z půdy do kompostu. Tedy nejlépe s perforovaným dnem. Při výběru vhodného kompostéru přemýšlejte o objemu kompostovaného materiálu.

Kompostér je již na svém místě. Nyní už můžete začít. Hned v úvodu je vhodné dát na dno kompostéru menší větvičky, případně asi 5 cm tlustou vrstvu slámy. Docílíte tím toho, že do kompostéru a následně do kompostu bude pronikat vzduch. Vás ani sousedy tak nebude obtěžovat nepříjemný zápach. Nyní už můžete přidávat bioodpad. Vhodné jsou zbytky ovoce a zeleniny. Snad s výjimkou citrusových plodů. Ty pro kompostování nejsou příliš vhodné. Vyhnout byste se rozhodně měli těm zbytkům rostlin, které jsou napadené chorobou či škůdci, živočišným zbytkům, ale také natím z brambor či peckám z ovoce.

Kompost je nutné pravidelně překopávat, aby jeho tvorba byla rovnoměrná. Pro urychlení jeho zrání můžete přidat některý z urychlovačů kompostování. Vhodné je jednou za čas přidat do kompostéru malé množství zeminy. Důležité je hlídat správnou vlhkost kompostu. Nesmí být moc vlhký, jinak kompost hnije a zapáchá. V případě, že je příliš suchý, zase nedochází k rozkladným procesům. Proto je vhodné vlhkost pravidelně kontrolovat. Když je příliš suchý, pomůže prolití kompostu vodou. Kompost samozřejmě zakládáte kvůli využití na zahrádce, ale rozhodně jeho použití neuspěchejte. Kompost potřebuje na vyzrání asi 7-12 měsíců.

tags: #prekopavani #kompostu #plast

Oblíbené příspěvky:

• Jak recyklovat efektivně
• Charakteristika umělých ekosystémů
• Průvodce výběrem drtiče
• Staré vodiče a recyklace
• Umístění kontejnerů v České Třebové