Největší hráči s odpady v České republice

Lukrativnímu byznysu skládkování v tuzemsku dominují čtyři silné odpadové skupiny. FCC, Marius Pedersen a Suez sem přišly ze zahraničí, čtvrtá AVE má českého majitele. Další skládky provozují samy obce či obecní společnosti, ty však mají z hlediska celého trhu menší podíl. Každá z velkých odpadových skupin zahrnuje mnoho firem blízce či více vzdáleně souvisejících s nakládáním s odpady.

Silná čtyřka v odpadovém hospodářství

Pod dánskou Marius Pedersen spadá v tuzemsku 28 firem od hlavní akciové společnosti Marius Pedersen po regionální podniky, jako je Skládka Tušimice, Moravská skládková společnost či Ipodec Čisté Město. „Akciovka“ Marius Pedersen měla předloni tržby 3,4 miliardy korun a zisk po zdanění 469 milionů. Další firmy ve skupině jsou menší, například Skládka Tušimice předloni utržila 28,7 milionu korun, z čehož skládkování představovalo 27 milionů, a zisk dosáhl pěti milionů korun.

Španělská skupina FCC má jedenáct skládek, z toho dvě jsou mimo provoz. Podle výroční zprávy za rok 2020 jí v Česku patří devatenáct firem. Zřejmě největší z nich je FCC Česká republika, pod níž spadají skládky Ďáblice, Březová a Řepiště, sběrné dvory, zařízení na lisování a balení odpadů, třídící linky. Tuzemská FCC předloni utržila 3,68 miliardy korun a zisk po zdanění činil 32 milionů. Koncem loňského roku se sloučila s FCC Uhy, provozovatelem skládky v okrese Kladno.

Další z obrů, společnost AVE, patří do skupiny EP Industries miliardáře Daniela Křetínského. Čtvrtinu v této odpadové společnosti drží Kaprain Industrial Holding Karla Pražáka, bývalého manažera a blízkého spolupracovníka zesnulého majitele PPF Petra Kellnera. AVE v Česku provozuje osm skládek, převážně ve Středočeském kraji. Poslední z velké odpadové čtyřky je francouzský Suez, který se zaměřuje hlavně na odpad z firem a průmyslových provozů. Kromě šesti skládek, kompostáren, třídiček a recyklačních linek provozuje i zařízení na energetické využití odpadu v Ostravě. Koncem loňského roku se Suez na nadnárodní úrovni spojil s francouzskou Veolií do jednoho koncernu.

Skládkování a jeho dopady

Protože současných zhruba 140 tuzemských skládek se zaplňuje a nové se nepovolují, snaží se firmy o jejich rozšíření. Jen za posledního půl roku se v systému EIA (Posuzování vlivů na životní prostředí) objevilo patnáct žádostí o zvětšení kapacity. Většinu úředníci schválili, u pár si vyžádali doplnění.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Už několikrát procesem rozšíření prošla například skládka u Nasavrk v Pardubickém kraji, rozšiřovat se má skládka v Mutěnicích na jižní Moravě. Glejt na rozšíření skládky u Nasavrk přitom AVE získala i přes odpor místních a spolku Čisté Nasavrcko. Tamní zhruba sedmdesát metrů vysoký kopec odpadu se nyní tyčí do výšky 545 metrů nad mořem a podle zpráv ze schvalovací dokumentace převyšuje některé okolní kopce a přírodní dominanty. Nyní se jedná už o šesté etapě rozšíření.

Příkladem je největší skládka v zemi provozovaná na severním okraji Prahy v Ďáblicích skupinou FCC. „Zatímco založení skládky bylo na poměrně bezpečném podloží nepropustných jílů, pak ji postupně protahovali do kopce, na horizont a dále do prostupných písků a nikoho to nezajímalo. Poslední pokus o rozšíření ďáblické skládky v roce 2018 mířil do výšky. Zatím se obci podařilo navýšení zablokovat. Jak ale Růžička dodává, není jisté, že u toho zůstane: „Územní změny plánu jsou možné pořád, je to jen otázka budoucího politického uspořádání.“

Podobně chce FCC využít sesednutí skládky ve středočeských Úholičkách, které leží nedaleko ruzyňského letiště. Záměr z roku 2020 mluví o „dotvarování“ kopce o deset metrů, o které si rekultivovaná skládka sedla. Vzniklo tak místo pro zhruba 540 tisíc tun odpadků. A není v tom sama. O „modernizaci Centra komplexního nakládání s odpady“ usiluje společnost AVE i v Benátkách nad Jizerou. Jak vyplývá ze zpracovaného záměru, modernizace zahrnuje kromě nové a automatizované třídící linky a drtiče k výrobě paliva z odpadů i rozšíření skládky.

Vývoj produkce a využití odpadů v ČR

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, což je o 879 tis. tun méně než v roce 2021. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.

Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %). V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Třídění odpadu v ČR

Češi si v rámci třídění vedou v porovnání s průměrem EU nadprůměrně. Z dat Eurostatu je míra recyklace vyšší až o 14 procentních bodů nad průměrem (ten činil 40,8 % v roce 2022). Celkem tak každý vytřídil v průměru zhruba o 6 kilogramů více než v roce 2021. Oproti minulým rokům třídili lidé především kovy a papír častěji také prostřednictvím výkupen surovin.

V roce 2021 ho vytřídil každý obyvatel ČR do barevných kontejnerů v průměru 71,8 kilogramů. I přes velké změny ve společnosti způsobené pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech. Třídění zůstali Češi věrní, v ČR se podařilo i v roce 2021 udržet stav, kdy bezmála ¾ všech obyvatel pravidelně třídí své odpady.

Češi v posledních letech dokazovali zbytku Evropy, že třídit umí a že je třídění baví. Loni ale skutečně překvapili - třídění se nevzdali ani během pandemie a dokonce třídili s větší intenzitou. Díky tomu vytřídil každý obyvatel ČR 66,8 kilogramu odpadu.

Budoucnost odpadového hospodářství

Na konci dekády se byznys výrazně promění. Kvůli chystanému konci skládkování může byznys odpadářských firem částečně oslabit. Druhým směrem bude naopak působit růst cen alternativních služeb ke skládkování.

Členské firmy ČAOH svými výsledky ve využívání odpadů přispívají k zásadní úspoře primárních materiálů, fosilních paliv i CO2. V třídících zařízeních pak připravili přes 300 000 tun vytříděného papíru, který putoval k dalšímu využití a recyklaci. K další úspoře stromů přispěla také recyklace odpadního dřeva. Členové ČAOH do svých provozoven loni svezli a zpracovali více než 320 tisíc tun bioodpadů. Většina množství byla materiálově využita, mimo jiné také na zemědělské půdě.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Členské společnosti ČAOH, zapojené do sčítání, ve sledovaném období vyprodukovaly více než 127 000 tun certifikovaných paliv z odpadů vhodných pro moderní energetické koncovky. Je vhodné, aby se na odpady nahlíželo jako na zdroje surovin pro další výrobu a ty vytříděné již nerecyklovatelné odpady, aby se využily energeticky například ve formě paliv z odpadů. Do součtu zapojeni členové České asociace odpadového hospodářství mají v tomto ohledu velmi dobré výsledky.

Česká asociace odpadového hospodářství sdružuje téměř 100 společností v oblastech svozu, sběru, třídění, materiálového i energetického využívání a odstraňování odpadů. Firmy, které se zapojily do loňského prvního sčítání, společně zvládly za předchozí rok zpracovat více než 2 230 000 tun odpadů. Z prvního srovnání vyšlo, že v rámci materiálového využití zúčastnění členové ČAOH ročně využili nebo recyklovali zhruba 616 600 tun odpadů a k dalšímu využití do finálních výrobků předali dalších minimálně 420 550 tun odpadů.

tags: #největší #hráči #s #odpady #v #České

Oblíbené příspěvky:

• Svislý postup připojení odpadu
• Velké bezdotykové koše - recenze
• Ekologický Oskar
• Nakládání s živočišným odpadem
• Plasty a zdraví: Co potřebujete vědět