Největší producenti pevného odpadu na světě

Lidstvo v současnosti vyprodukuje 1,3 miliardy tun odpadů ročně. Podle americké studie by lidé v roce 2025 mohli vyprodukovat za rok až 2,6 miliardy tun odpadů. Jde o papír, plasty, sklo a kovy z domácností, kanceláří nebo obchodů.

Hlavními producenty pevného domovního odpadu jsou bohaté státy. V čele celosvětové statistiky jsou Spojené státy, jejichž 310 milionů obyvatel každý den vytvoří více než 620 tisíc tun odpadu.

Peking - Čína denně produkuje sto tisíc tun odpadu. Naprostá většina z tohoto množství se však na skládku nedostane, o recyklaci ani nemluvě. Stavebním firmám se to nevyplatí, proto odpad radši vyklopí na nelegální skládky.

Odvrácená strana stavebního boomu v čínském hlavním městě Pekingu nese jméno odpad. Odborníci odhadují, že druhá největší ekonomika světa pohltí čtyřicet procent světové produkce cementu a oceli. O to, kam s odpadem, už se ale firmy nezajímají. „Většina stavebního odpadu je na místech, která k tomu nejsou určena, tedy nelegálně. Znečišťuje se tak životní prostředí. Stejně jako klasické domovní odpadky špiní podzemní vody,“ tvrdí Čchen Ťia-Lung z Pekingského institutu stavebnictví a architektury.

Produkce odpadu v Evropské unii

V roce 2022 bylo v Evropské unii vyprodukováno přes 2 233 milionů tun odpadu. Produkce odpadů v členských zemích EU se v roce 2022 pohybovala od téměř 20 tun na obyvatele ve Finsku, po 1,3 tuny v Lotyšsku.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Největším producentem se stalo Německo s téměř 386 miliony tun, následovala Francie, kde vzniklo více než 345 milionů tun odpadu. V Česku byla zaznamenána produkce ve výši 39 milionů tun. Tyto dvě země dohromady tedy tvořily téměř třetinu produkce celé EU.

Pro lepší mezinárodní srovnání je ale vhodnější používat přepočet na jednoho obyvatele. Ten v EU dosáhl hodnoty 4 991 kg, a rekordmanem se stalo Finsko s produkcí 19 950 kg. Na druhém konci pomyslného žebříčku se ocitlo Lotyšsko s 1 330 kg. Jeden Čech vyprodukoval 3 672 kg odpadu, a tuzemsko se tak zařadilo mezi Německo (4 604 kg) a Dánsko (3 333 kg).

Z dlouhodobého hlediska se produkce odpadů v Evropě příliš nezměnila. Oproti roku 2012 bylo vyprodukováno o 0,4 % celkových odpadů méně. V přepočtu na jednoho obyvatele se mezi lety 2012 a 2022 objem vyprodukovaného odpadu snížil z 5 086 na 4 991 kilogramů.

Struktura odpadu v EU

Vysoký podíl na celkové produkci v rámci Evropy tvoří odpady z těžby a dobývání (22,7 %) a ze stavebnictví (38,4 %). Nejvyššího zastoupení těžby a dobývání dosáhlo Rumunsko s 85,2 %. Stavebnictví se na celkové produkci odpadů nejvíce podílelo na Maltě (77,7 %). V Česku je podíl těžby a dobývání zanedbatelný (0,3 %), nicméně stavebnictví dosahuje 43,8 %.

V některých zemích s vysokým zastoupením zmíněných odvětví a menším počtem obyvatel může být těmito odpady, což jsou typicky zeminy nebo minerální demoliční odpady, celková produkce odpadů na jednoho obyvatele značně zkreslená. Proto Eurostat sleduje i kategorii „odpady s výjimkou hlavních minerálních odpadů“.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

V té dosáhla celková produkce na obyvatele Evropské unie 1 777 kg a na obyvatele Česka 1 519 kg. Od ostatních zemí se značně vychýlilo Estonsko se 7 491 kg, což souvisí s tamní výrobou energie založenou na roponosných břidlicích.

Dalším významným původcem odpadů je zpracovatelský průmysl, který se v EU na celkové produkci podílel 10,3 % a v České republice dokonce 12,5 %. Na celkových téměř 231 milionech tun odpadu vyprodukovaných zpracovatelským průmyslem v EU mělo nejvyšší podíl Německo s 55 miliony tun, s odstupem následovaly Itálie (28 mil. tun) a Polsko (téměř 26 mil. tun).

Nekovové odpady

Za pozornost stojí i pohled na složení vyprodukovaných odpadů. Například nekovový odpad (kód 07) se dělí na několik dílčích kategorií. Jednou z nich je skleněný odpad (kód 071), který se dále skládá ze skleněných obalů (kód 0711) a ostatních skleněných odpadů (0712). Zmíněného skleněného odpadu bylo v EU v roce 2022 vytvořeno více než 18 milionů tun (41 kg na obyv.), přičemž Česko se na tomto množství podílelo přibližné 309 tisíci tun (29 kg na obyv.). Největším producentem skleněného odpadu byla Itálie s téměř 3,8 miliony tun. V přepočtu na jednoho obyvatele vévodila Belgie se 111 kg.

Itálie dosáhla i nejvyšší produkce odpadních plastů, na celkové produkci EU mírně přesahující 20 milionů tun se svými více než 5 miliony tun (90 kg na obyv.) podílela přibližně 26 %. Odpadu z papíru a lepenky na území evropské sedmadvacítky vzniklo 44 milionů tun (98 kg na obyv.), což tvořilo 5,5 % z celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů). V České republice tvořil odpad z papíru a lepenky 8,7 % celkových odpadů (s vyloučením hlavních minerálních odpadů), tedy 1,4 milionu tun v absolutním vyjádření a 132 kg na jednoho obyvatele. V rámci EU tvořily největší část nekovových odpadů dřevěné odpady (téměř 47 milionů tun). Německo, Francie a Itálie dohromady přispěly k tomuto množství 58 %, Česko s 270 tisíci tun ani ne jedním procentem.

Nebezpečné odpady

Samostatnou kategorií odpadu jsou pak odpady nebezpečné, které mohou představovat zvýšené riziko pro lidské zdraví a životní prostředí, nejsou-li likvidovány správně. Z odpadů vytvořených v EU v roce 2022 bylo jako nebezpečný odpad klasifikováno 119 milionů tun (266 kg na obyv.). Mezi lety 2020 a 2022 byl pozorován podstatný nárůst celkového množství nebezpečného odpadu (25 %), z velké části způsobený téměř devítinásobným nárůstem jeho objemu ve Finsku.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

V roce 2022 se podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů pohyboval mezi 0,7 % v Rumunsku a 26,4 % ve Finsku. V tuzemsku tvořily nebezpečné odpady 4 % z celku.

Komunální odpad v České republice

Česká legislativa i EU nově za komunální odpad považuje nejen odpad z domácností, ale i jemu podobný vznikající u firem, pokud jeho složení odpovídá tomu odpadu z domácností. Podle MŽP je produkce komunálních odpadů v ČR přibližně 550 kg/obyvatel/rok, podle ČSÚ je to kolem 500 kg/obyvatel/rok. Přímo obce produkují podle ČSÚ zhruba 360 kg/ob/rok, asi 40 kg/ob/rok jde do výkupen. Celková produkce komunálních odpadů mírně roste. Je to dáno ale především tím, že evidujeme víc odpadů z údržby zeleně a zahrad.

Informace o produkci komunálních odpadů v jednotlivých evropských zemích jsou zveřejňovány na webu Eurostatu. V ČR podle údajů MŽP bylo v roce 2020 skládkováno 47,8 %, energeticky využito 12,6 % a materiálově využito 38,6 % komunálních odpadů. ČSÚ vykazuje podle nás přesnější údaje, podle kterých bylo skládkováno téměř 48 %, energeticky využito téměř 17 % a materiálově využito cca 35 % komunálních odpadů.

Oproti průměru EU ČR skládkuje v průměru víc než dvojnásobek komunálních odpadů. Materiálové využití komunálních odpadu v EU je vyšší asi o 10 %.

Produkce SKO v ČR v roce 2019 byla cca 262 kg/ob/rok. Obce produkují cca 193 kg/ob/rok, firmy 69 kg/ob/rok. Kromě toho produkujeme ještě cca 30 kg/ob/rok objemného odpadu.

Tato produkce SKO je vysoká, je to zhruba o 100 kg/ob/rok víc než je tomu v Německu či Rakousku. Oproti průměru EU skládkujeme a spalujeme asi o 70 kg/ob/rok více odpadu.

Třídění odpadu v ČR

Česká republika má hustou sběrnou síť na odpady, kdy je průměrná docházková vzdálenost s tříděným odpadem k barevným kontejnerům rok od roku nižší, aktuálně je necelých 90 metrů!

Obyvatelé ČR se dle statistik opravdu dlouhodobě řadí mezi špičku v třídění obalových odpadů. Možná je to i díky velmi propracovanému systému třídění odpadu do veřejně přístupných barevných kontejnerů (příp. do pytlů a nádob určených pro individuální sběry odpadu z domácností), sběrných dvorů, výkupen či speciálních sběrných míst.

Statistiky uvádějí, že systém třídění je dostupný na 99 % území ČR, průměrně to ke kontejnerům máme méně než 90 metrů, a je tak pravděpodobné, že možná i díky tomu se u nás počet třídičů zvýšil!

Aktuálně v ČR třídí neuvěřitelných 75 % obyvatel! Za pozornost zajisté stojí i informace, že 55 % respondentů si koupí produkt vyrobený z recyklovaných materiálů, ale pouze v případě, že je levnější než běžné výrobky. Veřejně dostupná síť barevných kontejnerů a nádob pro individuální sběry odpadu čítá na 850 000 nádob.

Výzkumná agentura IPSOS uvádí, že 66 % dotazovaných Čechů se považuje za udržitelné a etické spotřebitele. Z analýzy také vyplývá, že 53 % obyvatel ČR kompostuje biologicky rozložitelný odpad, resp. třídí bioodpad.

Z výše uvedených dat vyplývá, že třídění je u nás běžné pro tři čtvrtiny obyvatel - prostě třídění patří k životu! Čím dál více z nás si snad také uvědomuje, že třídění je projevem ohleduplného přístupu k přírodě a životnímu prostředí, kterým pomáháme tím, že předcházíme ukládání odpadu na skládky.

Nakládání s odpady v EU

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s přibližně 1 992 miliony tun odpadu. Množství využitého odpadu v roce 2022 dosáhlo 1 223 milionů tun a podíl využití na celko­vém nakládání s odpady byl 61,4 %. Množství od­padů určených k odstranění činilo 769 milionů tun.

V zastoupení různých přístupů k nakládání s odpady byly mezi zeměmi EU značné rozdíly. V průměru evropské sedmadvacítky dosáhla míra recyklace 40,8 % a sklád­kováno bylo 30,2 % odpadu. Česko dosáhlo v recyklaci nadprůměrných vý­sledků, neboť podíl využití odpadů zde činil 86,5 %. Češi se tedy ve využití odpadu umístili na šesté příčce v EU.

V roce 2022 bylo v EU nakládáno s celkem 99,6 milionu tun nebezpečného odpadu, přičemž více než 70 % z toho bylo vykázáno pouze ve čtyřech zemích EU, a sice ve Finsku (29,3 mil. tun), v Německu (21,4 mil. tun), v Bulharsku (13,7 mil. tun) a ve Francii (7,5 mil. tun). Hlavní způsoby nakládání s nebezpečnými odpady v EU byly skládkování (41,0 %), recyklace (27,2 %) a ostatní formy odstranění (18,5 %)

Plasty a jejich recyklace

Polyethylen (PE) a polypropylen (PP), jež se řadí do třídy polyolefinů, jsou nejpoužívanější termoplasty na světě. V případě HDPE se jedná dokonce o majoritní oblast jeho použití. Z jeho celkového množství uvedeného na unijní trh připadá na výrobu obalů až 62 %.

Jak ukazuje Graf 3, dominantní oblastí použití flexibilních polyolefinů je opět obalový průmysl, kde je využito až 81 % z jejich celkové produkce. V obalovém průmyslu se z flexibilních polyolefinů nejčastěji vyrábí nepotravinářské (non-food contact) obaly, kam patří strečové a smršťovací fólie a fólie dodávané v rolích, u nichž není natahování nebo smršťování vyžadováno.

Druhou skupinu tvoří potravinářské (food contact) obaly, kde má na rozdíl od ostatních oblastí významné zastoupení polypropylen, a to především z důvodu jeho zdravotní nezávadnosti. Kromě jednodruhových materiálů (PE a PP) se v potravinářských obalech vyskytuje poměrně mnoho kompozitů.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii podporuje projekt NUTEC Plastics, který si kromě přesného monitorování a měření výskytu plastů v životním prostředí jadernými technologiemi rovněž klade za cíl snížit množství plastového odpadu pomocí radiačního zpracování vyřazeného plastu a jeho přípravy pro recyklaci na nové materiály a výrobky.

„Odhaduje se, že na Filipínách se denně vyprodukuje 61 000 tun pevného odpadu, z čehož až 24 % tvoří plasty,“ říká Carlo Arcilla, ředitel Filipínského institutu jaderného výzkumu (PRNI) na ministerstvu vědy a technologie. Aby se vypořádaly s problémem znečištění plasty, Filipíny nyní ve spolupráci s iniciativou MAAE NUTEC Plastics testují aplikaci jaderných technologií. Cílem je přidat plastovému odpadu jinou, další hodnotu a zabránit tomu, aby se vůbec dostal do oceánu.

Snahy o snížení produkce odpadu

Společnost Brambles, globální společnost na poli řešení pro dodavatelské řetězce působící v téměř 60 zemích, ve spolupráci se svými zákazníky se podařilo ušetřit: 2 miliony tun CO2, 1,7 miliónu krychlových metrů dřeva, 2 595 megalitrů vody, 1,3 milionů tun pevného odpadu a 1,7 milionů stromů. Těchto úspor bylo dosaženo prostým nahrazením obalů na jedno použití či cestu vícekrát použitelnými alternativami, které lze kontinuálně sdílet, opravovat a znovu používat v rámci dodavatelského řetězce.

Společnost nedávno spustila program Svět bez plýtvání (ZWW - zero waste world) zaměřený na vytváření partnerství s výrobci a maloobchodníky ve snaze vyřešit velké výzvy sdílené ekonomiky a zároveň ušetřit čas, peníze a přírodní zdroje. Tento program usnadňuje a urychluje přechod na cirkulární hospodářství, přičemž iniciativy programu jsou zaměřeny na tři hlavní oblasti: eliminaci odpadu a „prázdných“ kilometrů při přepravě a redukování neefektivity díky inovativním řešením.

Jsme na předním místě na světe v udržitelnosti Všechny tyto úspěchy byly oceněny magazínem Barron, publikovaným společností Dow Jones & Company, který vyhlásil Brambles druhou nejlepší firmou z hlediska udržitelného rozvoje na světě.

tags: #největší #producenti #pevného #odpadu #na #světě

Oblíbené příspěvky:

• Důsledky ohrožení autem
• Gufera ventilů a emise u Octavie
• Tipy pro puzzle Ravensburger 1500
• Ekolog v Karlovarském Kraji
• Jaderné havárie a role Greenpeace