Největší producenti odpadu v České republice

Jedním z velkých problémů současné společnosti jsou odpady. Jak si s nimi dokážeme poradit v České republice? Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje odpadovou problematiku ze dvou úhlů: produkce a nakládání.

Produkce odpadů zahrnuje veškerý odpad vzniklý na území České republiky v daném časovém úseku, včetně produkce sekundárního odpadu (odpad ze zpracování odpadu). Nakládáním s odpady se rozumí finální využití či odstraňování odpadů. Do nakládání se nezahrnují přípravné operace, vývoz odpadu, uskladnění ani předání jiné oprávněné osobě. Naopak nakládání může kromě vlastní produkce zahrnovat i dovezené odpady nebo zůstatek na skladě z předchozích období, pokud s nimi bylo daný rok nakládáno.

Celková produkce odpadů

Celková produkce odpadů dosáhla v roce 2022 hodnoty 39,2 mil. tun meziročně tedy došlo k poklesu o cca 0,3 %. Celková produkce odpadů dosáhla v roce 2023 hodnoty 38 mil. tun. Oproti roku 2022 to znamená o 1 milion tun odpadů méně a meziroční snížení o 3,1 %. V roce 2024 dosáhla celková produkce odpadů v Česku hodnoty 40,2 milionu tun. Meziročně se zvýšila o 6 %, tedy o 2,3 milionu tun.

Pokud se podíváme na podíl za sekce CZ-NACE na celkové produkci odpadů, tak vidíme, že stabilně největší podíl odpadů připadá na sekci Stavebnictví (v průměru 42 %). Další důležitou sekcí je Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení. Zde se podíl pohybuje průměrně kolem 16 %. U této sekce je třeba zmínit, že více než 70 % zde tvoří odpady produkované obcemi, tedy i odpady komunální.

Největší část celkové produkce odpadů tvořily odpady minerální (59,2 %), tedy stavební a demoliční odpady, zeminy nebo odpad ze spalování. Druhý největší podíl na vyprodukovaných odpadech měl kovový odpad (14,2 %), následovaný směsným odpadem (11,5 %) a nekovovým odpadem (7,5 %).

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

„Nekovový odpad se skládal hlavně z odpadu z papíru a lepenky (50 %), odpadních plastů (23,6 %), skleněného odpadu (11,4 %) a odpadu ze dřeva (10,6 %),“ uvádí Český statistický úřad, který zveřejnil data o produkci odpadů v roce 2023.

Další část nekovového odpadu tvořil pryžový a textilní odpad nebo odpad obsahující polychlorované bifenyly (PCB), který spadá do kategorie nebezpečných odpadů. I produkce nebezpečných odpadů, které tvořily necelá 4 % celkové produkce odpadů, oproti roku 2022 poklesla o 1,8 % na 1,53 mil. tun.

Produkce odpadů v krajích ČR (2022)

V krajském srovnání produkce odpadů na základě sídla provozovny daného původce bylo v roce 2022 nejvíce odpadů (5,3 mil. tun) vytvořeno ve Středočeském kraji. Nejméně pak v Karlovarském kraji, a to 0,6 mil. tun. Při zohlednění počtu obyvatel se na první příčku dostal kraj Jihomoravský se 4 385 kg odpadu na jednoho obyvatele. Celorepublikový průměr činil 3 643 kg na obyvatele. Nebezpečných odpadů bylo v tuzemsku na jednoho obyvatele v roce 2022 vyprodukováno 145 kg. Nejvíce (284 kg) v Moravskoslezském kraji, nejméně (67 kg) v Praze.

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce odpadů bylo v roce 2023 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,8 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (1,0 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 724 kg). Celorepublikový průměr se snížil na 3 489 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2023 dosáhla 141 kilogramů. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském kraji s 225 kilogramy na obyvatele, nejméně nebezpečného odpadu produkovali v Karlovarském kraji s 67 kilogramy na obyvatele.

Srovnáme-li produkci odpadů v jednotlivých krajích Česka, nejvíce jich bylo v roce 2024 vytvořeno v Jihomoravském kraji (5,7 mil. tun), naopak nejméně v Karlovarském kraji (0,8 mil. tun). Jihomoravský kraj je na pomyslném prvním místě i při přepočtu odpadu na obyvatele (4 678 kg). Celorepublikový průměr se zvýšil na 3 697 kilogramů odpadů na jednoho obyvatele. Produkce nebezpečných odpadů na jednoho obyvatele v roce 2024 dosáhla 140 kilogramů.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Komunální odpady

Komunálního odpadu se předloni vyprodukovalo 5,8 milionu tun, což odpovídá množství 537 kilogramů na každého obyvatele České republice. Za rok 2021 bylo v České republice vytvořeno 5,9 milionů tun komunálních odpadů. Jeden obyvatel České republiky vyprodukoval průměrně 562 kg komunálních odpadů.

Z celkem 5,4 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,4 milionu tun z obcí, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se jednalo o 409 kilogramů „obecního komunálního odpadu“.

Krajem, kde se komunálního odpadu v obcích na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Středočeský kraj se 457 kilogramy na osobu. V rámci komunálních odpadů největší část tvořily směsné odpady (58,9 %), dále nekovové odpady (15,7 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (15,4 %). Největší podíl na nekovových odpadech měl odpad z papíru a lepenky (42,6 %), odpadní plasty (24,4 %) a sklo (19,9 %). Menší část nekovových komunálních odpadů připadla na odpady ze dřeva (10,4 %) a textilní odpad (2,7 %). Meziročně o 4,2 % rostl podíl nebezpečných komunálních odpadů s produkcí 9 643 tun.

Z celkem 5,9 milionu tun komunálního odpadu pocházelo 4,9 milionu tun z domácností, respektive od občanů a dalších subjektů, pro které sběr odpadu zajišťují obce. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka se v roce 2024 jednalo o 451 kilogramů. Krajem, kde se komunálního odpadu z domácností na jednoho obyvatele vyprodukovalo nejvíce, byl Moravskoslezský kraj s 570 kilogramy na osobu. Komunální odpad tvořily směsné odpady (57,4 %), nekovové odpady (15,9 %) a odpady živočišného a rostlinného původu (14,8 %).

Největší část nekovových odpadů tvořil odpad z papíru a lepenky s podílem 41,1 %, 25 % zaujímaly plasty a 18,3 % sklo. Menší část nekovových komunálních odpadů tvořily odpady ze dřeva (12,8 %) a textilu (2,8 %).

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Nakládání s odpady

Důležitější než absolutní čísla je tedy sledovat relativní poměry jednotlivých forem využití či odstranění. Z celkového množství odpadů, s nimiž bylo nakládáno, bylo 3,9 % energeticky využito, tedy jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie. Pro recyklaci materiálů bylo využito 51,3 %. Pro účely kompostování sloužila 3 % odpadů a podíl odpadů využitých k zasypávání činil 28,3 %. Skládkováno bylo 13,2 % odpadů a pouze 0,2 % bylo spáleno bez energetického využití.

Zatímco 97,5 % skleněných odpadů, 96,8 % papírových odpadů či 90 % dřevěných odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů, v případě plastových odpadů tvořila materiálová recyklace již o poznání menší podíl (60,9 %). Dále bylo 20,8 % plastových odpadů energeticky využito a 18,3 % skládkováno. Textilních odpadů bylo využito pro recyklaci materiálů 36,6 %, energeticky bylo využito 22,9 % a skládkováno 37,6 %. U směsných odpadů tvořilo skládkování 70,5 % z celkového nakládání a 23,3 % směřovalo k energetickému využití. Z minerálních odpadů byl největší podíl (56,1 %) využit pro materiálovou recyklaci a 39 % sloužilo k zasypávání.

V roce 2024 vzrostlo také množství vyvezeného odpadu z Česka o 10 % na 4,1 milionu tun. Dominantní složkou exportovaného odpadu byl s třemi miliony tun kovový odpad. Do Česka bylo dovezeno téměř dva miliony tun odpadu, což oproti předchozímu roku znamenalo pokles o 22,7 %.

Z pohledu nakládání s odpady převažovala v roce 2024 recyklace materiálu, která se na celkovém nakládání podílela 53,1 %. Následovalo zasypávání (využití odpadu k terénním úpravám) s 24,4 % a skládkování s 14,7 %. Tzv. energetické využití odpadu tvořilo 4,4 % a kompostování 3,1 %.

V roce 2023 také pokleslo množství dovezeného odpadu do Česka o 15,4 % na 2,5 mil. tun. Z Česka bylo vyvezeno téměř 3,7 mil.

Třídění odpadu v České republice

Češi se nadále zlepšují ve třídění odpadu. V rámci Evropské unie patří k státům, kterým se v tomto směru dlouhodobě daří. Díky spolupráci obcí, měst, firem i snaze jednotlivců se daří vracet zpět do oběhu stále více vytříděných obalových odpadů, čímž se snižuje množství skládkovaného odpadu a zároveň šetří přírodní zdroje.

V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:

1. Olomoucký kraj 51,6 %
2. Pardubický kraj 51 %
3. Kraj Vysočina 50,2 %
4. Moravskoslezský kraj 48,7 %

Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.

Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.

tags: #největší #producenti #odpadu #v #České #republice

Oblíbené příspěvky:

• Ekocentrum Dům ochránců přírody Praha
• Účinky sušených rajčat
• Měření emisí a ochrana ovzduší
• Měření emisí Kutná Hora
• Škola v přírodě: Biologie