Elektroodpad v České republice: Výzvy a řešení

Ačkoliv pilně třídíme, využíváme systémy sběrných míst a míra skládkování klesá, je tendence ke zvyšování poplatků. I když v třídění odpadu padají rekordy, jsou tu rezervy. Zapotřebí je ještě víc vylepšit samotný sběrný systém třídění odpadu a fungování třídících linek, umést lépe cestičku odbytu recyklovaným materiálům a daňovému zvýhodnění výrobků. V roce 2030 bychom měli zrecyklovat 65 % komunálních odpadů.

Již 73 % obyvatel ČR aktivně třídí své odpady. V roce 2018 vytřídil každý z nás v průměru 21,3 kg papíru, 14,1 kg plastů a 13,2 kg skla. S připočtením kovů pak každý náš občan vytřídil za loňský rok v průměru 62,9 kg odpadů při použití systému 413 000 barevných kontejnerů. Celkově se tak podařilo vytřídit přes 665 tisíc tun odpadů. Ale nelze usnout na vavřínech. V soutěži My třídíme před třemi roky se dařilo Středočechům, zvítězily Říčany a Beroun. Např. v Berouně odevzdali 673 tun papíru, 294 tun plastů a 427 tun skla. A zrecyklujeme 450 726 tun papíru a lepenky, 248 585 tun plastu a 151 401 tun skla. Ročně u nás vyprodukujeme na osobu 21 kg odpadů. Jsou to dobré výsledky.

Největšími hráči na hřišti zvaném „elektroodpad“ jsou zde obaláři, obce a odpadářský sektor. Díky systému ASEKOL se v roce před třemi roky podařilo vytřídit 19 185 tun elektroodpadu. Svoje zásluhy na tom mají právě také obce a starostové kampaní Aktivní obec. Dle odborníků ASEKOLu můžeme elektrorecyklací ušetřit za rok neskutečné 4 miliony litrů ropy. Při výtěžku 19 000 tun elektroodpadu to znamená také úsporu elektřiny - 258 773 MWh. Zachráníme tak ročně přes 2,2 milionu vzrostlých stromů, jak hovoří výsledky systému EKO-KOM za rok 2018. Tato starostlivost se nám mnohonásobně vrátí. A je tu i fenomén zvaný Zelený bod. Už 18 zemí používá tento systém a značku na 400 mld. Připojil se i textilní sektor. Využívá recyklovatelné materiály a výrobky šetrné k životnímu prostředí. Hlavně nechtějí zaostávat prodejny potravin. Pozadu nechtějí zůstávat ani obaláři, kteří nyní řeší velký problém s plasty. Tisíckrát denně dávají shop asistenti igelitové sáčky a tašky kupujícím a markety jsou tak v samém čele této bojové fronty.

„Cílem nejsou skládky, ale fungující recyklace.“ Tak to vidí nejen obce, ale i Česká asociace odpadového hospodářství.

„Ročně je v České republice vyprodukováno přibližně 150 tun elektroodpadu. I nyní se lze bohužel setkat s tím, že vyřazená menší elektrozařízení končí ve směsném komunálním odpadu,“ upozornila na Achillovu patu současné recyklace Lenka Kleger ze společnosti REMA Systém. Bezplatný odběr vyřazených elektrozařízení zajišťují sami obchodníci, ale jen v případě, že si u nich současně zakoupíte nový přístroj. A občan? Rád přírodě pomůže tříděním a platí při nákupu spotřebičů recyklační poplatek. Ne každý občan má však univerzitu na všechny značky světa, například televizorů, které lze dát do sběrného dvora a které nikoli.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Elektroodpad je odpad ve formě elektrospotřebičů a jejich částí, elektrických a elektronických součástek. Odhadovaná celková hmotnost elektroodpadu na Zemi je 57 milionů tun. Myšleno pouze za rok 2021. Množství vyprodukovaného elektroodpadu roste každý rok zhruba o dva miliony tun, recykluje se ho ovšem méně než 20 %. Online průzkum RSC odhalil rostoucí poptávku spotřebitelů po udržitelnějších technologiích. Lidé mnohdy nevědí, jak s vlastním elektroodpadem nakládat.

„Výrobci a maloobchodníci musí převzít větší odpovědnost,“ prohlásila pro BBC Elizabeth Ratcliffová z organizace Royal Society of Chemistry. „Jde o vytvoření schémat zpětného odběru, v nichž by lidé měli jistotu, že odpad bude bezpečně recyklován. Nestálost v dodavatelských řetězcích tuto potřebu jen umocňuje. RSC doufá, že povzbudí Brity, aby staré a nepotřebné zařízení odnášeli do recyklačních center, místo aby je strkali do šuplíků a zapomněli na ně. Britští spotřebitelé mají možnost využít online rozcestník, kde najdou nejbližší centrum, které se zavazuje počítače, telefony a další zařízení bezpečně recyklovat.

Češi patří dlouhodobě mezi poměrně uvědomělé spotřebitele a recyklaci neberou na lehkou váhu, objem recyklovaného elektroodpadu podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2016 za předchozích deset let ztrojnásobili. Stále však máme co dohánět. Podle údajů časopisu Zboží a prodej z roku 2020 54 % dotázaných uvedlo, že svůj už nevyužívaný telefon nebo počítač mají někde doma odložený a příliš nepřemýšlí o tom, že by jej ekologicky zlikvidovali. Pouhých 17 % dotázaných vysloužilý telefon odkládá do speciálních kontejnerů. A jak jste na tom vy?

Osvětou předcházejme černým skládkám

Černé skládky hyzdí města a přírodu, navíc mohou představovat velké nebezpečí pro životní prostředí i zdraví lidí. Bojovat s nimi pomáhá dobrá dostupnost sběrných míst pro problematické druhy odpadu, jako je například elektroodpad, jednoduché svozové služby, ale zejména pak šíření osvěty. Všechny tyto aspekty se úspěšně snaží pokrýt společnost REMA Systém. Co se sběru a svozu starých elektrospotřebičů týče, je spolehlivým partnerem již více než 1 200 obcím napříč Českou republikou.

Černá skládka je místem, na němž dochází k nelegálnímu uložení odpadů bez povolení příslušných orgánů. Černou skládkou se nerozumím jen rozsáhlé plochy odpadu, ale například i hromádka jakéhokoliv odpadu vedle kontejneru či popelnice. Oficiální statistiky toho, kolik je v Česku černých skládek, nejsou k dispozici, zainteresované subjekty se však shodují na tom, že jich za pandemické roky přibylo. Lidé totiž byli v tomto období více doma a čas věnovali často vyklízením a zušlechťováním svých domácností.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

„Nejčastěji se na černých skládkách objevuje stavební odpad, starý nábytek, pneumatiky či vysloužilá domácí elektrozařízení. Právě ta však představují velké riziko a mohou způsobit značné ekologické škody,“ vysvětluje Petr Kubernát za REMA Systém. Mezi nejnebezpečnější druhy elektroodpadu patří například všechny druhy baterií, obrazovky, chladicí a klimatizační zařízení, světelné zdroje s obsahem rtuti, desky s tištěnými spoji, paměťová topná tělesa s obsahem azbestu a řada dalších.

Jak na černé skládky?

Menší obce se s problematikou černých skládek obecně potýkají méně než velká města. „S černými skládkami se potýkáme minimálně a jde v drtivé většině o odpad na náš katastr dovezený odjinud. Jedním ze způsobů, jak proti vytváření černých skládek bojovat, je zajištění spolehlivých, snadných a dostupných svozových a sběrných služeb pro obce i jejich občany. Například díky spolupráci se společností REMA Systém. V rámci služeb pro obce zajišťuje svoz a zpracování všech šesti skupin elektrozařízení stanovených v příloze číslo č. 1 k zákonu č. 542/2020 Sb. o výrobcích s ukončenou životností, a to na své náklady s minimem administrativních úkonů. Díky společnosti REMA Systém mohou sběr elektroodpadu zajišťovat i obce, které nedisponují sběrným dvorem - stačí pro tento druh vysloužilých elektrovýrobků zřídit sběrné místo. V případě, že obec provozuje sběrný dvůr, pak zapojením do systému REMA, získává finanční příspěvek na zajištění zpětného odběru elektrozařízení ve výši 0,50 Kč/kg.

Po převzetí a zpracování daného svozu je automaticky vygenerováno potvrzení o ekologickém nakládání s vyřazeným elektrozařízením či bateriemi. Objednávku uskuteční obce jednoduše přes online webový přístup do IS REMA. Navíc díky svozovým službám zmizí odpadní elektrozařízení z obce během několika dní, maximální deklarovaný čas pro realizaci svozu je totiž 10 pracovních dní od založení objednávky. Klienti společnosti REMA Systém si cení zejména kvality, komplexnosti a rychlosti poskytovaných služeb. Spolupráce je vždy přizpůsobena na míru dané obci. Díky odevzdání elektrozařízení na sběrné místo se nejen zamezí černým skládkám, ale navíc lze díky odevzdání vysloužilých elektrospotřebičů k recyklaci získat i cenné materiály. Z odpadního elektra je možné opětovně získat cenné kovy jako je například zlato, stříbro, měď, platina nebo paladium, ale i takzvané kritické suroviny, které představují kobalt, nikl, indium atp. Ve vysloužilém elektru se tak ukrývá nesmírná hodnota.

„Přiléhavě se tak mluví o konceptu urban miningu - zjednodušeně řečeno jde o získávání surovin z odpadu, zejména odpadních elektrozařízení. Velmi podstatné je ovšem i šíření osvěty v problematice nakládání s různými druhy odpadu. Pokud jsou občané měst i vesnic o problematice odpadů dobře srozuměni, brzy se naučí, jak nakládat i s problematickými druhy. „Naši občané se naučili průběžně odevzdávat elektrozařízení na sběrné místo a vysloužilé elektrospotřebiče se pak při svozových dnech velkoobjemového a nebezpečného odpadu objevují jen v zanedbatelném množství,“ popisuje Filip Mencl, starosta jihočeské obce Novosedly nad Nežárkou, která je jednou z více než tisícovky českých obcí, jež služeb REMA využívají. Tato skutečnost potvrzuje, že povědomí a zájem veřejnosti o třídění odpadu obecně, tak i elektroodpadu, stále narůstá.

Právě edukace široké veřejnosti o problematice nakládání s odpadem je důležitou součástí činnosti společnosti REMA Systém. Ta proto spouští nový vzdělávací program na téma nakládání s odpadem s důrazem na problematiku elektroodpadu. A zatímco předešlý program byl určen výhradně pro žáky škol zapojených do projektu Zelená škola, nový program je dostupný všem - využít ho mohou školy, obce, firmy i rodiny. „Program je připraven natolik atraktivně, aby k tématu recyklace elektroodpadu přitáhl všechny věkové kategorie. Vzdělávací program zahrnuje precizně připravené pracovní a metodické listy, nedílnou součástí je pak přesah do online světa. „Oproti předchozí verzi našeho vzdělávacího programu Odpad není k zahození, který jsme spustili v roce 2021 a který pracoval jen s tištěnými materiály, je online část programu velkou novinkou,“ popisuje Petr Kubernát s tím, že interaktivní hry doplňující vzdělávací program jsou dostupné na webu chytrarecyklace.cz.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

„Realizovat nějakým způsobem systém edukace o nakládání s odpadem nám ukládá sama legislativa. Tuto povinnost, která se vztahuje na žáky základních škol, si však REMA dobrovolně rozšířila tak, aby zahrnoval i děti ve školkách. Tvorbu vzdělávacího programu svěřila REMA organizaci Botič, o. p. s., ze střediska ekologické výchovy Toulcův dvůr, která má s environmentální edukací veřejnosti bohaté zkušenosti. „Při tvorbě programu jsme se snažili následovat trendy současného environmentálního vzdělávání a využívat metody, které jsou prověřené a efektivní pro dosažení vzdělávacích cílů. Největší výzvou podle ní bylo dostatečně tématem zaujmout cílovou skupinu. „Snažili jsme se program udělat snadno uchopitelným a atraktivním jak pro učitele, kteří program povedou, tak pro samotné dětské účastníky. Přitom bylo třeba vymyslet originální aktivity pro každou věkovou skupinu tak, abychom se neopakovali. U každé věkové skupiny tak začínáme problematikou odpadu obecně a pokračujeme k opatřením předcházení vzniku odpadu přiměřeným věku dětí,“ vysvětluje Vendula Stará.

Výhodou vzdělávacího programu je, že je přizpůsoben různým věkovým skupinám a reflektuje zájem a potřeby dětí ve školce ale i zvídavých teenagerů. „U menších dětí se držíme nejbližšího okolí a věcí, které si mohou osahat.

V současné době postihl podle odborníků dodavatelské řetězce doslova totální chaos a výroba se potýká s nedostatkem důležitých surovin. V kombinaci s nárůstem poptávky došlo k tomu, že například cena lithia vzrostla mezi lety 2021 a 2022 téměř o 500 %.

Materiály používané v elektronice a jejich využití:

• Gallium: Používá se v lékařských teploměrech, LED diodách, solárních panelech, dalekohledech.
• Yttrium: Používá se v bílých LED světlech a čočkách fotoaparátů.

tags: #největší #skládka #elektroodpadu #v #česku

Oblíbené příspěvky:

• Národní Pokladnice: Co to je a co dělá?
• Studie olše na farmaceutické fakultě
• Zjistěte více o Středisku ekologické výchovy
• Doprava a ovzduší v Praze
• Poplatek za odpad v Českém Brodě