Největší tvorba odpadu: Statistiky a trendy v České republice

26.11.2025

Třídění odpadů v Česku nabralo na obrátkách. Češi nejenže udrželi rostoucí trend, třídili navíc s takovým elánem, že překvapili i celkovým množstvím vytříděného odpadu. A třídili ještě více, než kdy předtím. Tříděním odpadů se snižuje zátěž životního prostředí - každoročně tříděním a recyklací obalových odpadů šetříme přírodní zdroje surovin, energii a zamezujeme rozšiřování skládek. A díky třídění a recyklaci odpadů se nám také daří významně snižovat uhlíkovou stopu.

Produkce a využití odpadů v ČR

V roce 2022 Česká republika vyprodukovala 39,1 milionů tun všech odpadů, což je o 879 tis. tun méně než v roce 2021. Z toho činily 1,6 milionů tun nebezpečné odpady a 37,5 milionů tun ostatní odpady. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů zaujímá 14,8 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2022 vyprodukovali 5,8 milionů tun, to je o 155 tisíc tun méně než v roce 2021. Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 553 kg komunálního odpadu.

Odpady obecně dokáže ČR využívat. Z 39,1 milionů tun všech odpadů bylo využito 86 %, z toho 83 % materiálově a 3 % energeticky. V roce 2022 jsme využili 53 % vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 41 % materiálově a 12 % energeticky. Na skládkách v roce 2022 skončilo 45 % komunálních odpadů (pro srovnání - průměr v EU je 23 %). V roce 2022 se podařilo vyseparovat z obcí 1,1 milionu tun surovin (papír, plasty, sklo, kovy).

Do dat za rok 2022 se promítají pozitivní efekty přijatých opatření, jakými jsou nový legislativní rámec pro nakládání s odpady z roku 2020, vzrůstající skládkovací poplatek a blížící se zákaz skládkování směsného komunálního odpadu, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2030. Obce se mj. začínají připravovat na rozšíření tříděného sběru textilního odpadu od roku 2025 a biologického kuchyňského odpadu.

Vývoj produkce komunálního odpadu v Praze

Vývoj produkce odpadu komunálního v hl. m. Praze kopíruje vývoj v celé ČR. Celková produkce komunálního odpadu má v Praze mírně rostoucí tendenci. Výjimku tvoří rok 2002, kdy došlo k mimořádnému navýšení v souvislosti s katastrofickými povodněmi. Ve srovnání rok 2001 a rok 2006 v Praze vzrostla produkce komunálního odpadu o 22 %. K nárůstu došlo i v přepočtu na bydlící obyvatelstvo.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Podstatné pro problematiku odpadového hospodářství a v souvislosti se životním prostředím zvlášť je otázka nakládání s odpady. V hlavním městě se i v tomto ohledu zaměříme na odpad komunální, protože odpad podnikový je ze statistického hlediska pro Prahu nepřehledný.

Třídění odpadu v ČR

Češi si v rámci třídění vedou v porovnání s průměrem EU nadprůměrně. Z dat Eurostatu je míra recyklace vyšší až o 14 procentních bodů nad průměrem (ten činil 40,8 % v roce 2022). Celkem tak každý vytřídil v průměru zhruba o 6 kilogramů více než v roce 2021. Oproti minulým rokům třídili lidé především kovy a papír častěji také prostřednictvím výkupen surovin.

V roce 2021 ho vytřídil každý obyvatel ČR do barevných kontejnerů v průměru 71,8 kilogramů. I přes velké změny ve společnosti způsobené pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech. Třídění zůstali Češi věrní, v ČR se podařilo i v roce 2021 udržet stav, kdy bezmála ¾ všech obyvatel pravidelně třídí své odpady.

Češi v posledních letech dokazovali zbytku Evropy, že třídit umí a že je třídění baví. Loni ale skutečně překvapili - třídění se nevzdali ani během pandemie a dokonce třídili s větší intenzitou. Díky tomu vytřídil každý obyvatel ČR 66,8 kilogramu odpadu.

Faktory ovlivňující třídění

Jedním z hlavních faktorů, které často rozhodují o tom, zda lidé své odpady třídí, je určitý komfort. To znamená, že barevných kontejnerů musí být dostatek a lidé to k nim nesmí mít daleko. Tento předpoklad byl v loňském roce splněn. Pokračovali jsme ve spolupráci s obcemi na dalším zahušťování sběrné sítě tam, kde dosud neodpovídala potřebám domácností.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Díky tomu Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě, lidé mají k dispozici už přes 838 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. A s každým rokem se zkracuje i vzdálenost, kterou musí k nejbližším barevným kontejnerům absolvovat. Podle aktuálních průzkumů lidé odhadují, že k nádobám na třídění musí v průměru ujít 87 metrů, což znamená, že docházková vzdálenost se meziročně zkrátila o další dva metry.

V roce 2021 se průměrná vzdálenost zkrátila o další metr, na pouhých 89 metrů (to je zhruba 127 kroků). Pokud bychom to srovnali s počátky systematického třídění, tedy s rokem 1999, pak se tato vzdálenost zkrátila skoro o polovinu.

Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě o další způsoby sběru tříděného odpadu - někde mohou lidé třídit odpady doma rovnou do barevných pytlů nebo do menších separačních nádob, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin. Novinkou posledních let je i tzv. vícekomoditní nádobový sběr, kdy lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy či nápojové kartony.

Jak vyplývá z nejnovějších průzkumů, nejvíce zastoupení jsou mezi třídiči lidé, kterým není lhostejný stav životního prostředí, ženy, lidé z vyšší třídy a lidé, kteří mají vlastní zahradu. A znovu se potvrzuje, že třídění je ovlivněno i dostupností kontejnerů nebo menších nádob na tříděný odpad.

Obalové odpady

1 312 804 - tolik tun obalových odpadů vzniklo v roce 2022 na tuzemském trhu. Z tohoto celku se jich podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetickému využití 81 %. To je 1,065 milionu tun obalů. Většina obalových odpadů, 71 %, byla využita materiálově, tzn. recyklována. Dalších 10 % vytříděných obalů pak bylo využito energeticky.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Nejvyšší míry celkového využití se podařilo dosáhnout tradičně u papírových obalů, míra recyklace činila 91 % a dalších 5 % bylo využito energeticky. U skla dosáhla míra recyklace 85 % a u kovových obalů 63 %. U ostře sledovaných plastových obalů se míra dosažené recyklace meziročně zvýšila ze 43 % na 46 %, dalších 39 % pak bylo využito energeticky. Celková míra využití plastových obalů dosáhla tedy 85 %.

Struktura nákladů systému EKO-KOM

98 % celkových ročních nákladů AOS EKO-KOM, a.s., bylo v roce 2022 vynaloženo na zajištění sdruženého plnění. Konkrétně bylo rozdělení následující: 89 % představovaly přímé náklady odpadových činností (sběr obalů a zajištění sběrné sítě v obcích, sběr a využití průmyslových obalů, dotřídění odpadů z obalů, přímá podpora recyklace obalových odpadů). Přímé platby zapojeným obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování v roce 2022 tvořily celkově 65,7 %. Přes 23 % tvořily náklady na dotřídění obalových odpadů, náklady spojené se sběrem a využitím průmyslových obalových odpadů a náklady na přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalů.

4,7 % tvořily loni náklady na zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly a pravidelných auditů. Náklady na povinnou osvětu, vzdělávání žáků v oblasti ochrany životního prostředí, informování spotřebitelů a na další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů v ČR, představovaly 3,2 % celkových nákladů. Náklady na administrativu a řízení činily 1,5 % a zákonné odvody státu byly ve výši 0,9 % z celkových nákladů.

Cirkulární ekonomika

Koncept cirkulární ekonomiky se zabývá způsoby, jak zvýšit efektivitu produkce lidského společenství a napomoci tak kvalitě životního prostředí a udržitelnému rozvoji. Právě přeměna odpadů v opětovně využitelné suroviny je jedním z prvních kroků tohoto konceptu. Ministerstvo životního prostředí připravuje zvýhodněné úvěry, které pomalu nahradí dotace.

Omezení skládkování je jen jedním z mnoha kroků směrem k cirkulární ekonomice. Jedná se o celou koncepci, která má vést k maximálnímu snížení dopadů činnosti člověka na životní prostředí při zachování veškerých služeb, které máme k dispozici.

Směrnice EU a textilní odpad

Evropská unie chce radikálně snížit množství potravin a textilu, které končí v koši. Nová pravidla, která minulý týden schválil Evropský parlament, míří do peněženek domácností i firem. Do roku 2030 musí Česko zásadně omezit množství potravinového a textilního odpadu. Evropský parlament schválil nová pravidla, podle nichž bude muset každý stát snížit potravinový odpad o 30 procent v domácnostech, restauracích i maloobchodu. Sektoru výroby a zpracování potravin směrnice předepisuje snížení o 10 procent oproti průměru let 2021 až 2023.

Výrobci budou muset platit za sběr, třídění a recyklaci oblečení, které uvádějí na trh. To zahrnuje i bytový textil, jako jsou záclony nebo povlečení. I pro textil budou muset v Česku vzniknout systémy rozšířené odpovědnosti výrobců. Zjednodušeně řečeno: za sběr a recyklaci budoucího odpadu spotřebitel zaplatí hned při nákupu zboží. Opotřebovaný výrobek pak může vrátit na jakémkoliv sběrném místě. Systémy rozšířené odpovědnosti výrobců v oblasti textilních výrobků by členské státy měly zavést do třicet měsíců po vstupu nové směrnice v platnost.

Důležitost správného nakládání s odpadem

S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.