Největší znečištění ovzduší: Příčiny a důsledky

Pojďme si dnes promluvit o něčem, co se dotýká nás všech, o něčem, co vnímáš, když se ráno nadechneš čerstvého vzduchu, nebo když se díváš na modrou hladinu řeky. Mluvím o přírodě. Je to náš domov, naše tichá opora. Jenže náš domov volá o pomoc.

Možná si myslíš, že znečištění přírody je problém někoho jiného, vzdálený a velký. Ale věř mi, dotýká se to přímo tebe. Každý kousek plastu, který vidíš válet se na cestě, každý šedý opar nad městem - to jsou zprávy, které nám příroda posílá. Znečištění není jen o viditelném smogu nebo o hromadách odpadků. Je to komplexní záležitost.

Dotýká se vody, kterou piješ, půdy, na které roste tvoje jídlo, a vzduchu, který udržuje tvůj život v chodu. Bez ní nemáme nic. Přesto ji neustále zatěžujeme. Dnes a denně se setkáváš s tématem mikroplastů ve vodě. Přemýšlej o tom, jak se tyto malé částečky dostávají do potoků, řek a nakonec i do tvého pitného režimu. Zemědělská činnost a nadužívání pesticidů a hnojiv. Domácí odpadní vody, pokud nejsou správně čištěny.

Představ si křišťálově čistý potok, jaký si pamatuješ z dětství. Chceš, aby takový zůstal i pro tvé blízké? Když vyjdeš ven, dýcháš. To je tak automatické, že nad tím nepřemýšlíš. Ale kvalita vzduchu se v mnoha oblastech rapidně zhoršuje. Znečištění ovzduší, především jemnými prachovými částicemi PM2.5, je tichý nepřítel tvých plic. Vidíš občas smog, ten šedý závoj, který omezuje výhled? To je vizuální projev toho, jak moc znečišťujeme atmosféru.

Důsledky pro zdraví jsou značné. Zdroje tohoto znečištění jsou často lokální, takže máš možnost je ovlivnit. Víš, jaký dopad má tvoje volba dopravy na lokální kvalitu ovzduší? Země, na které pěstuješ, je základem tvého jídla. Znečištění půdy je méně viditelné, ale stejně devastující. Přemýšlej o tom, jak se toxiny dostávají do rostlin. Tyto látky pak končí na tvém talíři.

Čtěte také: Největší zabijáci ovzduší v ČR

Jedním z nejviditelnějších projevů našeho znečištění je neuvěřitelné množství odpadu. Odpadová krize je globální výzva. Každý obal, každá PET lahev, kterou hodíš do běžného koše, putuje na skládku, kde se rozkládá a uvolňuje škodlivé látky do půdy a vody. Tvoje snaha o minimalizaci odpadu má obrovský dopad. Pamatuj, že recyklace je až poslední možnost. První je vždy snížit spotřebu.

Znečištění přírody nevraždí jen rostliny a živočichy přímo. Ono narušuje jemnou síť života, kterou nazýváme ekosystém. Ztráta biodiverzity je přímý důsledek znečištěného prostředí. Představ si les. Každý strom, každý brouk, každý mech hraje svou roli. Když zasáhneš například kyselými dešti, které vznikají z průmyslových emisí, narušuješ stabilitu celého tohoto společenství.

Nezapomínejme na dva často opomíjené znečišťující faktory: hluk a světlo. Nadměrný hluk z dopravy a průmyslu narušuje klid zvířat i tvůj vlastní odpočinek. Když si večer užíváš tmu, bez oslnivého pouličního osvětlení, děláš něco pro přírodu i pro svůj spánek.

Nemusíš hned zachraňovat oceány. Začni tam, kde stojíš. Tvá síla je v tvé každodenní volbě. Malé změny se skládají do velkého celku. Když změníš jen jednu věc - třeba začneš používat látkovou tašku na nákup namísto jednorázové - posíláš jasný signál. Tento signál se šíří. Pamatuj, že starost o přírodu není jen povinnost, ale privilegium.

Soustřeď se na menší spotřebu hovězího masa, nakupuj lokální sezónní potraviny a minimalizuj plýtvání jídlem. Evropská agentura pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA) vydala nedávno souhrnnou zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě (Air Quality in Europe - 2018 Report), ve které jsou obsažena nejnovější data o kvalitě ovzduší na našem kontinentu. Jedná se o aktualizované vydání sledující kvalitu ovzduší v Evropě za období od roku 2000 do roku 2016.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Globální hrozba znečištění ovzduší

Znečištění ovzduší představuje globální hrozbu s dopady na zdraví lidí i ekosystémy. V řadě světových zemí dochází k růstu emisí a koncentrací znečišťujících látek v ovzduší a také na řadě míst v Evropě není kvalita ovzduší dobrá i přes snižování emisí a tedy i imisí. Účinné snížení znečištění ovzduší vyžaduje mj. dobrou znalost zdrojů znečištění, šíření znečišťujících látek v ovzduší, reakční mechanizmy a vznik sekundárních polutantů a samozřejmě také dopady, které tyto znečišťující látky mají jak na lidi, tak ekosystémy.

Podle Evropské komise je znečištění ovzduší druhým nejvýznamnějším rizikem pro životní prostředí, po změně klimatu. Znečištění ovzduší je významnou příčinou předčasných úmrtí a onemocnění a nejvýznamnějším zdravotním rizikem životního prostředí v Evropě s přibližně 400 tisíci předčasných úmrtí ročně. Krátkodobé i dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší může u dětí i dospělých vyvolávat snížení funkce plic, infekce dýchacího traktu, zhoršení stavu astmatiků, u žen snížení fertility, a negativní dopady na těhotné a novorozené děti. Byl také prokázán vliv kvality ovzduší na rozvoj diabetu typu II a asociace s obezitou, rozvojem Alzheimerovy choroby, demence aj.

Vliv na klima a globální oteplování

Význam kvality ovzduší je velký a nezahrnuje pouze zdravotní dopady. Úzce například souvisí s již zmíněnou změnou klimatu. Několik znečišťujících látek významně ovlivňuje klima a globální oteplování v krátkodobém hledisku. Troposférický ozon a tzv. black carbon (černý uhlík, BC), které tvoří součást suspendovaných částic, jsou příkladem látek, které přispívají ke globálnímu oteplování.

Imisní limity a doporučení WHO

Imisní limity v České republice jsou specifikovány v zákonu o ochraně ovzduší a vychází z doporučení EU. Doporučení WHO jsou však výrazně přísnější, než hodnoty současných imisních limitů. Například u suspendovaných částic PM10 doporučuje WHO roční průměrnou koncentraci do 20 µg/m3 (imisní limit má hodnotu 40 µg/m3), u jemnější frakce PM2,5 je to 10 µg/m3 (imisní limit má hodnotu 25 µg/m3).

Velkým problémem je v současnosti polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož imisní limit je 1 ng/m3. Tento limit je překračován na velkém podílu stanic v České republice i v Evropě a WHO doporučuje hodnotu ještě výrazně nižší - 0,12 ng/m3.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Hodnota 24h imisního limitu pro PM10 je v České republice 50 µg/m3. Stejnou hodnotu doporučuje i WHO, avšak podle platné legislativy je tento limit považován za překročený při více než 35 překročeních ročně, WHO doporučuje pouze 3.

Plány pro zlepšení kvality ovzduší

Plány pro zlepšení kvality ovzduší (tzv. PZKO) byly implementovány po celé Evropě a tvoří základní pilíř v managementu kvality ovzduší. suspendované částice (PM) - především SO2, NH3 a NOx reagují v atmosféře za vzniku NH4+, SO42- a NO3- látek, které tvoří nové částice nebo se spojují s již existujícími. Vznikají tak tzv. troposférický ozon (O3) - vzniká složitými fotochemickými reakcemi za přítomnosti slunečního záření.

Vývoj emisí v EU

Jak ukazuje následující graf, dochází v posledních letech ke snižování emisí všech znečišťujících látek a paralelně ke vzrůstu hrubého domácího produktu (GDP). To je pozitivní jak pro životní prostředí, tak pro produktivitu a ekonomický stav. Jednoznačně největší pokles od roku 2000 zaznamenaly emise oxidů síry (SOx), významný je také pokles oxidu uhelnatého (CO), oxidů dusíku (NOx) a BC. Stacionární a mobilní spalovací procesy jsou hlavním zdrojem řady primárních polutantů (například NOx, SOx, PM, benzo[a]pyren, CO, C6H6 a toxické kovy).

Při spalovacích procesech se SOx uvolňuje především ve formě SO2 a NOx jako NO. V České republice je jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem suspendovaných částic lokální vytápění domácností. U větších částic (PM10) tvoří tento zdroj přibližně 57 % (emisní bilance 2016), u menších, zdravotně potenciálně nebezpečnějších částic je to více než 74 %.

Nejvíce postižené oblasti v Evropě

Nejhůře postiženou zemí v Evropě je Severní Makedonie. Téměř dvě třetiny lidí zde žijí v oblastech, kde je znečištění ovzduší malými částicemi PM2,5 více než čtyřikrát vyšší, než určují směrnice WHO. Ve čtyřech místech bylo dokonce zjištěno téměř šestinásobné znečištění ovzduší, včetně hlavního města Skopje.

Až 98 procent Evropanů dýchá vysoce znečištěný vzduch, který má na svědomí 400 000 úmrtí ročně. Téměř všichni Evropané podle výzkumu žijí v oblastech s vysoce škodlivým znečištěním jemnými prachovými částicemi, které překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle současných směrnic WHO by roční průměrná koncentrace PM2,5 neměla překročit pět mikrogramů na metr krychlový. Podle analýzy pouze dvě procenta Evropanů žijí v oblastech, které se do tohoto limitu vejdou.

Východní Evropa je na tom výrazně hůře než západní Evropa, s výjimkou Itálie, kde více než třetina obyvatel Pádské nížiny a okolních oblastí na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje hodnoty WHO pro nejnebezpečnější částice v ovzduší.

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Odborníci tvrdí, že je třeba přijmout naléhavá opatření. Některá města po celé Evropě, včetně Londýna a Milána, činí kroky k řešení znečištění ovzduší, od zavedení zón s velmi nízkými emisemi až po programy na snížení intenzity dopravy a iniciativy v oblasti pěší a cyklistické dopravy.

Rok ovzduší a inovace

Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik se proto rozhodl ještě více zaměřit pozornost na tuto problematiku a vyhlásil rok 2013 rokem ovzduší. V této souvislosti Evropská komise přistoupila ke komplexní revizi politiky EU týkající se kvality ovzduší a začala se soustředit na vyhledávání zajímavých ekologických inovací a jejich uvádění do praxe. Nadějným příkladem tohoto snažení se jeví být proklamace Inteligentní města a obce - evropské inovační partnerství (EIP), jehož cílem je urychlit zavádění inovativních řešení směřujících ke zvyšování efektivity využívání přírodních zdrojů a energií, zlepšování veřejné dopravy a snižování emisí skleníkových plynů v městských zástavbách.

Vedle mnoha negativních důsledků pro lidské zdraví má znečištění také výrazný ekonomický dopad: poškozováním zdraví lidí nejen zatěžuje národní rozpočty náklady na zdravotní péči, ale také degraduje ekosystémy a kvalitu jimi poskytovaných služeb a v neposlední řadě snižuje výnosy např. V důsledku celosvětového lockdownu v loňském roce výrazně poklesl obsah škodlivých látek v ovzduší, vodě a půdě. Tuto krátkodobou situaci nemůžeme použít jako model pro naši dlouhodobou cestu k nulovému znečištění, ale ukázalo se, že do kvality životního prostředí můžeme výrazně zasáhnout.

Hlavní zdroje znečištění

• Zemědělství: Zemědělský průmysl je zodpovědný za 90 % emisí amoniaku.
• Vytápění budov: Vytápění domácností a komerčních budov produkuje 53 % jemných částic (PM) při znečištění ovzduší prachem.
• Odpady: Špatné nakládání s odpady přispívá ke znečištění ovzduší a ovlivňuje celé ekosystémy.

Téměř všichni obyvatelé evropských měst jsou denně vystaveni znečištění ovzduší, které překračuje úrovně stanovené v pokynech Světové zdravotnické organizace. Společné pro látky znečišťující ovzduší je to, že jsou produktem systémů výroby a spotřeby, které jsou v naší společnosti pevně zakořeněné. Dosažení nulového znečištění ovzduší by po celém světě zvýšilo produktivitu a snížilo náklady na zdravotní péči.

Technologie pro čistší ovzduší a vodu

Vysoce účinné čističky vzduchu a vody využívající světelnou energii mohou pomoci řešit problém znečištění. Například projekt ALFA se zaměřuje na efektivní likvidaci nežádoucích látek obsažených ve vzduchu v interiérech. Cílem projektu byl návrh, konstrukce a výroba prototypu čističky vzduchu, která pracuje na principu fotokatalýzy. Dalším výstupem projektu byl vývoj technologie a výroba prototypu čističky odpadních vod.

Nové české přípravky zlepší půdní vlastnosti a zdraví pěstovaných rostlin. Namísto rizikových pesticidů do půdy dodají potřebné živiny a neohrozí ostatní necílové organismy.

Znečištění moří

Všechna moře v Evropě v současnosti čelí rozsáhlému problému se znečištěním, které se pohybuje od 75 % do 96 %. Znečištění způsobuje rybolov, lodní doprava, cestovní ruch nebo těžba ropy a zemního plynu. Vznikají tak vysoce koncentrované škodlivé chemické látky, které se dál pohybují v mořském ekosystému.

Hlukové znečištění

Podle Světové zdravotnické organizace má dlouhodobá expozice hluku, a to i na úrovních, na které jsme zvyklí v městských oblastech, výrazně negativní dopady na lidské zdraví - může způsobit srdeční nemoci nebo chronické narušení spánku. Podle odhadů je dlouhodobé celodenní hlukové zátěži z dopravy nad 55 decibelů vystaveno 113 milionů Evropanů.

K nejoblíbenějším opatřením ve městech patří nahrazení staršího dláždění ulic hladším asfaltem nebo snížení nejvyšší povolené rychlosti na 30 km/h. Pro snížení hluku z dopravní cesty se v současné době využívají materiály umožňující pohlcování akustické energie.

Syntetické látky a pesticidy

Syntetické chemické látky jsou všude okolo nás. Těm zdraví škodlivým lze podle některých odhadů připsat přibližně 6 % celosvětové zátěže způsobených nemocí včetně chronických a nádorových onemocnění nebo neurologických a vývojových poruch. Příkladem jsou perfluorované a polyfluorované alkylové látky (PFAS), které mohou být v pitné vodě, potravinách, obalech, prachu, kosmetice nebo textiliích.

Jisté druhy látek určených k hubení škůdců v zemědělství dramaticky ohrožují včely, které mají v produkci potravin klíčovou roli. V roce 2013 Evropská komise výrazně omezila používání přípravků na ochranu rostlin a ošetřeného osiva, které obsahují určité neonikotinoidy na ochranu včel medonosných.

Snižování úmrtnosti

Počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší se v celé Evropě snížil o 10 %. Přesto měl v roce 2019 tento neviditelný zabiják na svědomí stále 307 000 předčasných úmrtí. Pokud by se členské země řídily nejnovějšími pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší, zemřela by na následky znečištění vzduchu jen asi polovina lidí oproti tomu, kolik obětí přinesl rok 2019. Vyplývá to z poslední zprávy EEA.

Lidé zpravidla umírají v důsledku nemocí, k jejichž vzniku zásadně přispěje vdechování jemných částic. Jde nejčastěji o srdeční choroby a mrtvice, ale také onemocnění plic včetně rakoviny. I když se situace zlepšuje, EEA varuje, že většina zemí Evropské unie stále překračuje doporučené limity znečištění.

Podle dat WHO způsobuje znečištění ovzduší na celém světě sedm milionů předčasných úmrtí ročně a svými důsledky je tak stejně nebezpečné jako kouření a špatná strava. Evropská unie chce do roku 2030 snížit počet předčasných úmrtí způsobených jemným znečištěním ovzduší o nejméně 55 % ve srovnání s rokem 2005. Jen v Česku kvůli znečištěnému ovzduší zemřou ročně tisíce lidí.

Role dopravy a průmyslu

Země Evropské unie se potýkají se znečištěným ovzduším, nejhůře jsou na tom obyvatelé velkých měst. Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Jednou z hlavních příčin jsou podle vědců automobily. Podle posledních dat bylo špinavé ovzduší v Evropě v roce 2016 příčinou 400 tisíc předčasných úmrtí.

Pro zlepšení kvality městského vzduchu je tedy podle Ortize omezení počtu aut. Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni.

Dopady znečištění ovzduší

Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety. Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO.

V infografice můžeme sledovat zdravotní dopady znečišťujících látek na lidský organismus. Znečištění ovzduší je rizikovým faktorem mnoha hlavních příčin úmrtí, včetně např. Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Emise a imise

Pod pojmem emise označujeme množství škodlivin vypouštěných daným zdrojem do ovzduší. Uvádí se v jednotkách hmotnosti za rok (např. t/rok). Pojem imise vyjadřuje stav znečištění, tedy koncentraci škodlivin v ovzduší. Imise vznikají rozptylem a promícháním emisí v atmosféře.

Částice PM

Tyto zkratky označují polétavý prach “particulate matter”. Jedná se o částice s nejvýznamnějším rizikem pro zdraví. Částice jsou značeny podle velikosti v mikrometrech (µm) a právě částice menší než 10 µm jsou pro naše zdraví nejškodlivější, protože se nezachytí v horních cestách dýchacích (např. v nose), ale pronikají hluboko do plic a mohou se dostat až do krevního oběhu. Důsledkem jsou respirační dopady a kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění: ischemická choroba srdeční a mozková mrtvice. V roce 2013 byly tyto částice zařazeny také jako příčina rakoviny plic.

Polyaromatické uhlovodíky (PAU)

Jedná se o skupinu látek, o polyaromatické uhlovodíky, z nichž řada má toxické, mutagenní či karcinogenní vlastnosti. Mezi jejich hlavní zdroje v Česku patří vytápění domácností tuhými palivy a silniční doprava (nedokonalé spalování). Patří mezi tzv. endokrinní disruptory, látky poškozující funkci žláz s vnitřní sekrecí, tlumí náš imunitní systém a u těhotných žen ovlivňují růst plodu. Prenatální expozice PAU pak může souviset s výrazně nižší porodní hmotností a pravděpodobně také s negativním ovlivněním kognitivního vývoje dětí.

Oxid dusičitý (NO2) a přízemní ozón (O3)

Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož koncentrace nad 200 μg/m3 může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Vzniká ve spalovacích motorech a v domácnostech v kotlích, krbech, plynových sporácích a troubách. Jeho koncentrace v ovzduší proto kulminuje v dobách dopravní špičky.

Přízemní ozon je jednou z hlavních složek fotochemického smogu. Vzniká fotochemickou reakcí slunečního svitu a nečistot (např. oxidů dusíku) v ovzduší. Proto je znečištění ozonem nejčastější během slunečných dní. Koncentrace ozonu v ovzduší může způsobovat dýchací problémy, astma, omezovat činnost plic nebo způsobovat plicní choroby.

Oxid siřičitý (SO2) a radon

Oxid siřičitý vzniká spalováním fosilních paliv nebo zpracováváním minerálních rud obsahujících síru. SO2 ovlivňuje dýchací soustavu a funkci plic a způsobuje podráždění očí.

Radon je radioaktivní plyn, který vychází z určitých skalních a půdních útvarů a ... Dospělý člověk spotřebuje denně kolem 15 kg vzduchu, z nichž se při klidném dýchání asi 1/2 kg kyslíku vstřebává do krve a je metabolizováno v těle. Ve srovnání s denní spotřebou přibližně 1,5 kg potravin a asi 2 l vody k pitným účelům je to značné množství. Člověk je až na výjimečné případy vždy odkázán na ovzduší, ve kterém se bezprostředně nachází bez možnosti jakéhokoliv výběru. Dýchací systém je branou, jíž do organismu vstupují nejen plyny tvořící normální ovzduší, ale i plynné imise, které se dostanou do ovzduší jako znečišťující látky škodlivé až toxické pro organismus.

Do organismu se dostávají tuhé imise (prach, popílek, saze) a mikroorganismy (baktérie, viry, spory plísní apod.). Při tom mají velký význam také fyzikální vlastnosti ovzduší (teplota, vlhkost, ionizace, barometrický tlak aj.). Kyslík. Při normálním tlaku vzduchu se nedostatek kyslíku začíná projevovat zřetelnými obtížemi až tehdy, když koncentrace kyslíku klesne na 10-12 objemových procent. Oxid uhličitý se používá také jako indikátor znečištění atmosféry místností pobytem člověka.

Dusík za normálního tlaku prakticky nemá fyziologický význam, při vyšším tlaku je, jak známo, příčinou tzv. kesonové nemoci, která vzniká tehdy, jestliže člověk byl po určitou dobu vystaven vyššímu tlaku vzduchu a je rychle dekomprimován. V takovém případě se dusík vyloučí v podobě bublinek, které mohou způsobit až smrt, v důsledku plynové embolie, zvláště mozkových cév. Vytvoření umělé atmosféry v přetlakovém prostoru je jednou z možností, jak předejít tomuto riziku.

tags: #největší #znečištění #ovzduší #příčiny #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Snížení NOx u CNG motorů
• Charakteristika klimatických regionů
• Efektivní třídění papíru
• Historie Šáreckého divadla
• Borek o novém zákoně o odpadech