Největší znečištění z dopravy: Oxid uhelnatý a studie o jeho vlivu


09.03.2026

Navzdory obecně uznávané závažnosti situace se znečištění evropského ovzduší snižuje jen pomalu. Takové je hlavní zjištění nové studie Evropské agentury pro životní prostředí, která díky údajům z tisíců sledovacích stanic mapuje kvalitu vzduchu mezi lety 2000 a 2017.

Z celé řady sledovaných látek jsou zřejmě nejnebezpečnější pevné částice do 2,5 mikrometru, označované obecně jako PM2,5. Vědci odhadují, že drobné částečky ve vzduchu nesou odpovědnost za 400 tisíc předčasných úmrtí Evropanů ročně. Zatímco hrubší částice lidské tělo dokáže odfiltrovat, drobné mohou pronikat do plic a usazovat se. Nebezpečná smítka pocházejí z celé řady zdrojů, především spalování pevných látek například při topení, z průmyslu a dopravy. Jejich výskyt se výrazně liší podle regionů.

Česká republika v čele se severovýchodní Moravou se drží i na špici v hodnotách benzo[a]pyrenu: málo známé, ale silně rakovinotvorné a mutagenní látky. Ta zvyšuje riziko smrtelných chorob u dospělých a může ovlivňovat i genetickou informaci ještě nenarozených dětí, a vyvolávat tak například astma. Benzo[a]pyren pochází z nedokonalého spalování při nízkých teplotách.

Poměrně obstojně se Evropě daří nakládat s dalšími potenciálně nebezpečnými látkami, jako je oxid siřičitý, oxid uhelnatý či benzen. Prvý jmenovaný se ve zvýšené koncentraci vyskytuje zcela minimálně, a to hlavně díky povinnému odsiřování zplodin z provozů užívajících méně kvalitní hnědé uhlí. Větší množství oxidu uhelnatého se pro změnu přirozeně omezuje na místa přetížená dopravou či těžkým průmyslem.

Doprava jako významný zdroj znečištění

Doprava je jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší. Do ovzduší se prostřednictvím dopravy dostávají především oxidy dusíku (zejména oxid dusičitý), suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 (prachové částice), oxid uhelnatý a uhlovodíky. Všechny tyto látky mají řadu negativních dopadů na lidské zdraví i vegetaci.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Platná legislativa stanovuje imisní limity, které však nejsou na mnoha místech (města, okolí frekventovaných komunikací) plněny, což vystavuje ČR možnosti sankcí ze strany Evropské Komise.

Dopady letecké dopravy

Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší.

Vliv znečištění z dopravy na zdraví

Nová studie provedená na University of California potvrzuje, že dlouhodobé vystavení vzduchu znečištěnému automobilovou dopravou má vliv na dřívější a rychlejší propuknutí Alzheimerovy choroby. Zjištění tak potvrzuje předchozí domněnky o existenci tohoto spojení.

Studie potvrdila, že ovzduší znečištěné dopravou u krys opravdu urychluje rozvoj Alzheimerovy choroby. „Překvapivé ale je, že se tak dělo nejen u těch krys, které měly k rozvoji této choroby genetické predispozice, ale i u krys, které tyto predispozice neměly. To je důležité, protože intenzivní doprava způsobuje znečištění ovzduší všude na světě.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Odborná zpráva o monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k venkovnímu a vnitřnímu ovzduší obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků získaných v rámci tohoto subsystému v roce 2023 v sídlech České republiky.

Doprava je ve městech dlouhodobě dominantním zdrojem znečištění ovzduší a má hlavní podíl na zvýšené zátěži obyvatel suspendovanými částicemi PM10 a PM2,5, NO2 a PAU. Potvrzuje to i vyhodnocení ročních imisních charakteristik těchto látek v městských, dopravně významně zatížených lokalitách.

Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají dlouhodobě největší význam aerosolové částice frakcí PM10 a PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky.

Tým vědců z celého světa publikoval v dubnu 2023 komplexní studii založenou na obrovském množství dat a zdrojů a potvrdil tak přímé spojení mezi znečištěným vzduchem a délkou života lidí v oblastech s hustou automobilovou dopravou.

Opatření ke snížení znečištění ovzduší z dopravy

Opatření ke snížení znečištění ovzduší způsobené dopravou jsou nezbytnou součástí strategických dokumentů v oblasti ochrany ovzduší - Národního programu snižování emisí (NPSE) a Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Realizace opatření by měla být řešena koncepčně a se zohledněním celé řady aspektů kvalitního života ve městech (životní prostředí, bezpečnost, pohodlí, parkovací plochy, alternativní způsoby dopravy, kvalitní hromadná doprava, atd.). Takové koncepční řešení nabízí např. plány udržitelné městské mobility nebo Smart Cities.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Nízkoemisní zóny jsou nástrojem k omezování znečištění ovzduší z dopravy ve městech. Podstatou jejich fungování je omezení vjezdu určitých skupin vozidel (na základě emisní kategorie, do níž příslušné vozidlo spadá) do města, příp. jeho části. Ačkoli na území ČR nebyla doposud žádná nízkoemisní zóna vyhlášena, jedná se o nástroj, který funguje v řadě evropských měst.

Emise z dopravy a alternativy: Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů.

V osobní dopravě v Evropě i v Česku dnes lidé spoléhají především na auta. To je také důvod, proč emise skleníkových plynů z osobní dopravy každoročně rostou - nová auta jsou sice efektivnější a produkují méně CO2 na kilometr, zároveň ale aut stále přibývá a míra jejich využití stoupá.

Snížení celkových emisí v dopravě proto není jen technologický problém, jde také změnu některých vzorců chování, jež jsou dnes s osobní dopravou spojeny.

Vliv lodní dopravy

Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí uvádí, že se lodě v Evropské unii na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví.

Jenže oč méně emisí oxidu uhlíku lodě uvolňují, o to více chrlí do atmosféry jiných zplodin, a to oxidů síry. Ty pocházejí z nekvalitních paliv, jež se v lodní dopravě používají. Toto znečištění netvoří skleníkové plyny, nýbrž částice, které oteplování naopak zpomalují.

Aktuální stav znečištění ovzduší v ČR

Česká republika je spolu se sousedním Polskem zemí s mimořádně špatnou kvalitou ovzduší dlouhodobě. Na vině je těžký průmysl, zastaralá energetika i stále poměrně rozšířené domácí topení nevhodnými palivy.

Kombinací přírodních podmínek a chování člověka se za minulý, vskutku podivný rok v Česku výrazně zlepšila kvalita ovzduší. Na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dosáhla koncentrace většiny látek znečišťujících ovzduší svých minimálních hodnot v historii měření, čili od 90. let minulého století.

Podle vedoucího Laboratoře pro studium kvality ovzduší z Ústavu pro životní prostředí Univerzity Karlovy Jana Hovorky pandemická opatření ovzduší skutečně ovlivňují, a to celosvětově. "Snižuje se průmyslová produkce, díky které se do vzduchu dostávají škodlivé látky. Takže pokud se omezí výroba, sníží se i znečištění vzduchu," vysvětluje.

Odborníci upozorňují, že mnohem větší vliv na kvalitu ovzduší mají rozptylové a meteorologické podmínky, které byly v uplynulém roce mimořádně dobré, než omezení dopravy nebo částečně i průmyslu.

Právě letošní únor, kdy v Česku platila a stále platí přísná protiepidemická opatření, poukázal na to, že i když jsou lidé více doma a nikam nejezdí, příliš nízké teploty pozitivní účinek opatření dokážou téměř vymazat. Pandemie tedy nebyla hlavní příčinou výjimečného stavu ovzduší, pouze k němu v určitých fázích přispěla.

A pokračuje: "Jde to vidět na případě, který srovnává oba únory. V začátku letošního roku byly koncentrace vybraných znečišťujících látek výrazně vyšší na všech hodnocených stanicích v Brně a Praze ve srovnání s předchozím rokem.

Závěr

Znečištění ovzduší z dopravy představuje komplexní problém s mnoha aspekty, od vlivu na lidské zdraví po dopady na klima. Je nezbytné pokračovat ve výzkumu, zavádět účinná opatření a podporovat udržitelné způsoby dopravy, abychom zajistili čistší a zdravější životní prostředí pro budoucí generace.

tags: #největší #znečištění #z #dopravy #oxid #uhelnatý

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]