Největší znečišťovatelé ovzduší v Moravskoslezském kraji

Obyvatelům Moravskoslezského kraje by se mělo dýchat lépe.

Všech osm největších znečišťovatelů v kraji už má totiž schválený regulační řád, podle kterého budou muset v některých případech omezovat výrobu, pokud budou špatné rozptylové podmínky.

S regulačními opatřeními počítá takzvaná smogová vyhláška, která v Česku platí už od listopadu.

Největší znečišťovatelé v zemi jsou zahrnuti v ústředním regulačním řádu, který se v Moravskoslezském kraji vztahuje právě na osm závodů nebo provozů.

Regulační řády schvalovala Česká inspekce životního prostředí, jako první byl schválen řád pro třineckou Energetiku, dnes schválila inspekce i poslední řád, který se týká výroby surového železa ve Třineckých železárnách.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Po doručení rozhodnutí běží ještě patnáctidenní lhůta, kdy se společnosti mohou proti obsahu regulačního řádu odvolat.

Kromě osmi provozů zahrnutých v ústředním regulačním řádu však v kraji existuje dalších více než 300 velkých zdrojů znečišťování ovzduší a na 2500 středních zdrojů.

Podle odborníků se velcí znečišťovatelé podílí na kvalitě ovzduší zhruba jednou třetinou, další třetina pak připadá na dopravu a stejný poměr na lokální topeniště.

V budoucnu tak bude moci Český hydrometeorologický ústav na základě špatných rozptylových podmínek vyhlásit tzv. signál regulace, který právě pro podniky zapsané v ústředním regulačním řádu znamená spuštění regulačních opatření.

Ještě před signálem regulace by firmy měly obdržet signál upozornění.

Čtěte také: Jaderný odpad a Černobyl

Firmy má připravit na možnost vyhlášení signálu regulace, při něm už se musí řídit regulačními řády.

V Moravskoslezském kraji může za znečištěné ovzduší mimo jiné i Polsko, které nemá tak přísné zákony, jako platí v naší zemi.

Změnit se to snaží krajská politická reprezentace, která vyrazila do Slezského vojvodství a setkala se tam se svými protějšky.Výsledkem je společný projekt i nové zkušenosti.

Asi každý ví, že největší znečišťovatelé ovzduší jsou tři. Lokální topeniště, průmyslové podniky a doprava.

V Moravskoslezském kraji se k nim ještě přidává další výrazný zdroj - Polsko.

Čtěte také: Ochrana australské přírody v Austrálii

Důvodem je samozřejmě zeměpisná poloha a proudění větru.

Marek Bruštík, vedoucí Oddělení ochrany ovzduší MS kraje: “Ve Slezském vojvodství je 560 tisíc lokálních zdrojů na tuhá paliva. V MS kraji je jich kolem 55 tisíc. Takže to je 10 krát více.

Proto se zástupci krajského úřadu sešli ve Slezském vojvodství a v Katowicích se svými protějšky, aby projednali společný postup a zkušenosti v boji proti znečišťování ovzduší.

Marek Bruštík, vedoucí Oddělení ochrany ovzduší MS kraje: “Chtěli bychom je dotlačit k tomu, aby ty věci, které my už standardně zveřejňujeme, zveřejňovali taky.

Pokud bude projekt i-Air Region schválen, mohl by po obou stranách hranice odstartovat v lednu příštího roku.

Hnutí ANO v Moravskoslezském kraji má ale naprosto jasnou vizi, jak se dá úspěšně ŽIVOTNÍ PROSŘEDÍ V KRAJI ZLEPŠIT.

Ke spolupráci přitom přizýváme aktivní politiky a experty bez ohledu na stranickou příslušnost.

Máme jasnou vizi ohledně životního prostředí pro náš kraj.

Vydali jsme brožuru Čistý vzduch pro Ostravu a celý Moravskoslezských kraj a přečíst si ji můžete na odkaze zde.

Víme, že náš kraj je nejprůmyslovějším krajem ČR, nicméně skončila doba tolerance a neplnění závazků ze strany největších průmyslových podniků, a to především na Ostravsku.

Druhým největším znečišťovatelem ovzduší jsme my sami.

Hlavně majitelé rodinných domů v období topné sezóny.

Řešením je výměna starých kotlů za nové, které spalují ekologicky a díky tomu neznečišťují vzduch škodlivými spalinami a prachem.

Zajistili jsme výměnu starých kotlů za téměř miliardu korun, aniž by lidé museli čekat hodiny ve frontě před úřadem.

Moravskoslezský kraj je nejlepší v čerpání kotlíkových dotací v Česku.

Na druhé kolo výzvy jsme vyčlenili ze svého rozpočtu 69 milionů korun.

Dalšími 45 miliony korun předfinancuje příspěvky 78 obcí, které s krajem spolupracují.

Dieslové motory u velkých a těžkých automobilů nám moc nepomáhají a řešení samozřejmě není v tom, že budeme mít méně těchto vozidel, ale že nahradíme jejich pohon za více ekologický.

To samé ale platí i pro osobní automobily a veřejnou dopravu.

Prioritou je také častější čištění silnic, které výrazně sníží prašnost v okolí cest.

Sucho nás začalo trápit již před několika lety a je to jeden z těch problémů, který bychom určitě neměli podceňovat.

Z projektů, které nám proti suchu mohou pomoci, je to například tzv. dešťovka, neboli zachycení dešťové vody na našem území pro pozdější využití.

Ostatně, ti z vás, kteří mají zahradu, tento systém určitě znáte.

Podpořili jsme návrh řešení nakládání s vodami pro obce.

Připravujeme celé odpadové hospodářství našeho kraje na obrovskou výzvu, kterou je zákaz skládkování směsných komunálních odpadů platné od 1. ledna 2024.

Příprava celého sektoru odpadů, ale také části energetiky je dlouhodobým procesem, který by v konečném důsledku neměl způsobit ekonomické zatížení občanů nad únosnou mez.

Tuto vizi jsme vydali společně s brožurou Čistý vzduch pro Ostravu a celý Moravskoslezský kraj, kde se dočtete více o strategiích jednotlivých politických úrovních.

Liberty Ostrava a znečištění ovzduší

Diskuse a polemiky o vlivu a míře znečištění ovzduší podnikem Liberty Ostrava jsou staré jako huť sama.

Avšak i přes velkou ekologizaci podniku pořád jitří emoce.

Lidé dostávají dvě diametrálně odlišné informace.

„Liberty se nepochybně ve srovnání s obdobím před rokem 2010 zlepšila, ale přece jen od té doby uběhla dlouhá doba a opět se dere na místo nejvýznamnějšího průmyslového zdroje znečištění na Ostravsku.

Právě od Arniky dostala někdejší Nová huť či ArcelorMittal před pár týdny poslední „nakládačku“.

Vyplývá z ní, že ze všech průmyslových podniků v zemi vypustila Liberty v loňském roce do ovzduší nejvíce prachu (téměř 383 tun), na druhém místě žebříčku je v množství plynů způsobujících kyselé srážky, oxidu uhelnatého, emisí kyanidů vypouštěných do vody i v dioxinech, což je hrozba pro imunitní a nervový systém.

„Za rok 2021 byly emise prachu z Liberty Ostrava 383 tun (pouze větší frakce PM10, pozn. red.), což je o 600 tun méně, než umožňují při daném objemu výroby emisní limity platné v Evropské unii při užití nejlepších dostupných technologií.

Huť Liberty Ostrava tak tyto limity stále nejen plní, ale hluboko podkračuje,“ argumentuje mluvčí podniku Barbora Černá-Dvořáková, podle níž huť dlouhodobě snižuje emise i dalších látek než jen prachu.

Souhlasí i ministerstvo životního prostředí (MŽP).

tags: #největší #znečišťovatelé #ovzduší #Moravskoslezský #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Charakteristika lesů vlhkého mezotermního klimatu
• Umění a příroda ve vrcholném středověku
• Dámské ledvinky a udržitelnost
• Činnost člověka a příroda
• Princip a využití infračerveného analyzátoru emisí