Nejvyšší dynamika nárůstu ploch ekologického zemědělství a statistiky v České republice

Ekologicky obhospodařovaná plocha v ČR se nadále stabilně zvyšuje a představuje 17,1 procenta celkové zemědělské půdy. Podle Registru ekologických podnikatelů hospodaří ekologicky 5576 farem na celkové výměře 604 878 ha (k 1. 11. 2024), což představuje 17,1% podíl na celkovém zemědělském půdním fondu podle LPIS.

Meziroční srovnání ukazuje oživení vývoje EZ po stagnaci v letech 2019 a 2020. Počet farem registrovaných v EZ od roku 2021 vzrostl o 17,6 % a celková výměra ploch v EZ o 11,2 %, tj. o 820 farem a 61 092 ha. Přibližně desetina výměry je v tzv. Informuje o tom v časopise Ing. Jan Trávníček (Czech Organics, s. r. o.).

Ekologické zemědělství se v ČR rozvíjí tradičně v méně příznivých horských a podhorských oblastech. Dle podílu výměry celkové ekologické půdy na celkové zemědělské půdě vede s 44 % Karlovarský kraj. V současné době je ekologickými zemědělci v ČR obhospodařováno více jak 40 % všech trvalých travních porostů, téměř 2 % orné půdy, přes 10 % ploch trvalých kultur (15 % sadů, 5 % vinic a 0,1 % chmelnic).

V rámci trvalých kultur dominují sady (86 %), z nichž asi 60 % tvoří sady tzv. intenzivní, tedy produkční a 40 % sady extenzivní. Vinice přesáhly v letech 2012 až 2014 výměru 1 000 ha, v roce 2015 spadly na 978 hektarů a tvoří 14 % trvalých kultur.

Roste také domácí trh biopotravin, v roce 2022 o 12,9 procenta na obrat téměř sedm miliard korun.

Čtěte také: Více o nejvyšších přípustných koncentracích emisí

Podle poslední ročenky ekologického zemědělství Ministerstva zemědělství se ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což je 15,7 procenta zemědělské půdy. Tento způsob hospodaření se ale podle statistik soustřeďuje v podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem.

Dominantní jsou trvalé travnaté porosty, tedy louky nebo pastviny. Tvoří zhruba 80 procent plochy zařazené v ekologickém zemědělství. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy v roce 2021 meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103 000 hektarů.

Urbánková podotkla, že u pastvin a luk již není příliš velký prostor pro další rozšiřování zemědělské půdy. To vyplývá i ze statistik, podíl travnatých porostů na celkové ploše ekologického zemědělství se od roku 2005 prakticky nemění. Podpora hospodaření na orné půdě je podle Urbánkové také nedostatečná, ceny komodit se v současnosti propadly.

Vede to i k situaci, kdy je ekologická produkce z orné půdy nerentabilní. Poukázala na to, že v Česku chybí výraznější podpora nákupu technologií. Pokud se nezavede proaktivní politika podporující ekologické zemědělce, bude podíl orné půdy spíše klesat, míní.

Česko může dosáhnout cíle EU mít do roku 2030 čtvrtinu půdy v ekologickém zemědělství, vyžaduje to ale větší podporu odbytu od státu. Řekla to manažerka svazu organizace PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Kateřina Urbánková. Nyní se ekologicky hospodaří na zhruba 15 procent zemědělské půdy a většinu tvoří trvalé travnaté porosty.

Čtěte také: Česká republika: biodiverzitní hot spoty

Podle Urbánkové je současná politika státu nastavená tak, že pro ekologické zemědělce toho příliš nedělá. "Přístup státu musí být nejenom dotační, ale potřebujeme, aby šel ruku v ruce nástroj odbytový a zpracovatelský," řekla. Jako příklad uvedla, že v dánské Kodani je ve všech státních institucích 90 procent potravin ve veřejném stravování v bio kvalitě, jde tedy o školy, školky nebo nemocnice. V ČR by mohly do školního stravování z ekologického zemědělství směřovat těstoviny nebo pekárenské výrobky.

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU.

Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030. Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku. Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.

Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU.

Čtěte také: Globální dopady ekologické stopy

Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.

Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.

Plocha využívaná k ekologickému zemědělství se v Evropské unii vytrvale rozšiřuje a v roce 2022 činila 16,9 milionu hektarů. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. O rok dříve plocha pro ekologické zemědělství činila 15,9 milionu, v roce 2020 pak 14,7 milionu hektarů. V roce 2022 byla plocha využívaná pro ekologické zemědělství ekvivalentem 10,5 procenta celkové využívané zemědělské plochy v EU.

V letech 2012 až 2022 se plocha využívaná pro ekologické zemědělství nejrychleji rozšiřovala v Chorvatsku, za uvedené období se zvýšila o 306 procent. Nejvyšší podíly ploch ekologického zemědělství na celkové využívané zemědělské ploše byly v Rakousku, a to 27 procent, dále v Estonsku (23 procent) a ve Švédsku (20 procent). Naopak v pěti zemích EU byl podíl ekologického zemědělství v roce 2022 pod pěti procenty.

Ekologické zemědělství je v České republice na vzestupu. Zatímco v roce 2020 bylo ekologicky obhospodařováno více než 93 tisíc hektarů orné půdy, o rok později to už bylo téměř 103 tisíce hektarů. To je nárůst o 9,7 %.

„Počty ekologických farem u nás stále rostou. Zatímco v roce 1990 byly pouhé tři, předloni už jich bylo téměř 5 tisíc. Meziroční nárust ekologicky obhospodařované orné půdy téměř o 10 % (více než 9 tisíc hektarů) svědčí o tom, že ekologicky hospodaří stále více produkčních zemědělců, tedy těch, kteří se zaměřují na pěstování plodin nebo na chov zvířat. Celkový počet ekologických zemědělců meziročně vzrostl o 2,8 % (z 4 665 na 4794). Jako výrobce biopotravin bylo ke konci roku 2021 registrováno 944 podniků, o rok dříve to bylo 865.

Většina ekologických ploch v ČR leží v horských a podhorských oblastech, nejčastěji jde o trvalé travní porosty. Orná půda nyní tvoří zhruba pětinu celkové výměry ekologických pozemků.

Česká republika patří mezi dvacet zemí světa s největší výměrou půdy v režimu ekologického zemědělství (8. místo v Evropě) a mezi patnáct zemí světa s nejvyšším podílem ploch v ekologickém zemědělství na celkové zemědělské půdě (7. místo v Evropě, 5.

Zemědělsky obhospodařovaná půda tvoří skoro polovinu rozlohy České republiky. Obhospodařovanou zemědělskou půdu sleduje ČSÚ od roku 2002. Je to půda, která se aktivně využívá pro zemědělské účely, především pro pěstování zemědělských plodin nebo trvalých porostů a pastvu hospodářských zvířat. Zahrnuje ornou půdu, trvalé travní porosty a trvalé kultury, to jsou především vinice, chmelnice a ovocné sady.

V roce 2024 obhospodařovaná zemědělská půda činila 3 535 tis. ha, tedy 45 % z celkové rozlohy Česka. Od roku 2002 se její výměra zmenšila o 117 tis. ha. Na úkor zemědělské půdy se rozšířily lesní pozemky, zvýšila se také rozloha vodních ploch nebo zastavěných a ostatních ploch s obytnými nebo průmyslovými zónami, logistickými centry či dopravní infrastrukturou.

Z celkové rozlohy obhospodařované zemědělské půdy v loňském roce zabírala největší podíl orná půda (71 %). Ve srovnání s rokem 2002 se zornění, to je podíl orné půdy na obhospodařované zemědělské půdě, snížilo o 4 procentní body. Naopak podíl trvalých travních porostů se zvýšil z 23 % v roce 2002 na 27 % v roce 2024. Trvalé kultury zabíraly v loňském roce 40 tis. ha, to je 1 % z obhospodařované zemědělské půdy.

V roce 2024 zemědělci obhospodařovali 2 525 tis. ha orné půdy, tedy o 242 tis. ha méně oproti roku 2002. Nejvyšší podíl orné půdy na celkové výměře obhospodařované zemědělské půdy vykazovaly kraje Jihomoravský (88 %) a Středočeský (87 %), naopak nejnižší podíl měly kraje Karlovarský a Liberecký (shodně 38 %).

Nejčastěji pěstovanými plodinami na českých polích jsou pšenice, ječmen, kukuřice a řepka, které v loňském roce zabíraly na 72 % orné půdy, podobně jako v roce 2002.

Orná půda zahrnuje také úhor, to je dočasně neobdělávanou zemědělskou půdu. V předchozích dvou letech se plocha úhoru výrazně rozšířila kvůli povinnosti zemědělců vyčlenit část obhospodařované půdy jako neprodukční plochy v rámci pravidel společné zemědělské politiky. V loňském roce úhor zabíral 109 tis. ha, tedy čtyřikrát větší plochu ve srovnání s rokem 2022, kdy dosahoval rozlohy 26 tis. ha. Ve srovnání s rokem 2002 byla loňská plocha úhoru vyšší o 31 %.

Trvalé travní porosty zahrnují louky a pastviny. I když stavy hospodářských zvířat od devadesátých let minulého století klesají, a tím se snižuje i potřeba krmiv, tradiční pastva je stále významná zejména v horských a podhorských oblastech. Její význam se v poslední době ještě zvyšuje s využíváním pastevního chovu masných plemen skotu. Trvalé travní porosty mají také důležité mimoprodukční funkce, zadržují vodu v krajině nebo chrání půdu proti erozi.

V loňském roce se na území Česka nacházelo 969 tis. ha trvalých travních porostů, to je o 130 tis. ha více než v roce 2002. Nejvyšší podíl trvalých travních porostů na celkové ploše obhospodařované zemědělské půdy mají kraje Karlovarský (62 %) a Liberecký (61 %), naopak nejmenší kraje Jihomoravský (6 %) a Středočeský (13 %).

V roce 2024 bylo u nás evidováno 16 996 hektarů vinic. Plocha vinic se v porovnání s rokem 2002 zvětšila o 5 tis. ha. Největší rozšíření vinic ale proběhlo do roku 2005. Od vstupu Česka do Evropské unie podléhá nová výsadba vinic regulacím, a od roku 2016 je možné nové vinice zakládat pouze na ploše odpovídající jednomu procentu celkové výměry vinic předchozího roku. Převážná většina vinic se nachází v Jihomoravském kraji (93 %), v daleko menší míře se réva vinná pěstuje v krajích Zlínském, Ústeckém a Středočeském.

Spíše než do krajů se ovšem vinice regionálně řadí do vinohradnických oblastí. Významnější Moravská vinohradnická oblast zahrnuje podoblasti Mikulovskou, Slováckou, Velkopavlovickou a Znojemskou, Česká vinohradnická oblast se člení na podoblasti Mělnickou a Litoměřickou. Na vinicích převažují bílé odrůdy révy vinné (73 %), nejčastěji pěstovanými jsou Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Müller Thurgau. Z modrých odrůd je nejrozšířenější Frankovka, Svatovavřinecké a Rulandské modré.

Produkčních ovocných sadů v posledních dvou desetiletích výrazně ubylo. V roce 2024 se na území Česka nacházelo 11 824 ha sadů, přičemž v roce 2002 to bylo 20 990 hektarů. Za uvedené období se výměra ovocných sadů zmenšila o 9 tis. ha a z české krajiny zmizelo více než milion ovocných stromů a keřů. Od roku 2020 se plocha sadů snižovala výrazněji, nejrazantněji v posledních dvou letech. Důvodem je dlouhodobě špatná ekonomická situace v odvětví ovocnářství. Nepříznivý průběh počasí snižuje úrodu a to, co se podaří sklidit, pěstitelé jen těžko uplatňují na trhu. Starší a nerentabilní sady se proto likvidují bez náhrady novou výsadbou. Největší rozlohu sadů vykazují kraje Středočeský (20 % z celkové výměry sadů), Jihomoravský (16 %), Královéhradecký (11 %) a Zlínský (10 %). Nejrozšířenějším ovocným druhem jsou jabloně, které se pěstují téměř na polovině z celkové produkční plochy sadů (45 %). Následují slivoně (16 %), višně (10 %), meruňky (7 %), třešně (7 %) a hrušně (6 %).

Česko je po Německu druhým nejvýznamnějším evropským producentem chmele. V loňském roce chmelnice u nás zabíraly 5 521 ha. V roce 2002 plocha chmelnic dosahovala 8 tis. ha, a od té doby se postupně zmenšovala. Pod 6 tis. ha poprvé klesla v roce 2012. Většina chmelnic se nachází v krajích Ústeckém (57 %), Středočeském (31 %) a Olomouckém (12 %). Mezi největší chmelařské oblasti se řadí v Čechách Žatecká a Úštěcká, na Moravě Tršická.

Ekologické zemědělství se začalo v Česku rozvíjet od devadesátých let minulého století, významněji po vstupu do EU. Ke konci roku 2024 bylo evidováno v registru ekologických podnikatelů Ministerstva zemědělství 5 564 farem s výměrou 604 tis. ha obhospodařované zemědělské půdy. V roce 2002 to bylo 717 farem s 235 tis. ha. Podíl ekologicky obhospodařované zemědělské půdy na její celkové výměře se zvýšil z 6 % v roce 2002 na 17 % v roce 2024. V ekologickém zemědělství převažuje pastevní chov skotu na trvalých travních porostech v horských a podhorských oblastech. V loňském roce se v režimu ekologického zemědělství obhospodařovala polovina z celkové výměry trvalých travních porostů (49 %) a téměř čtvrtina ovocných sadů (23 %). Naproti tomu podíl orné půdy nebo vinic v ekologickém zemědělství na jejich celkové výměře je poměrně malý (5 %, resp. 8 %). V roce 2024 činila průměrná velikost ekofarmy v česku 109 ha.

Ministerstvo zemědělství zveřejnilo při zahajování kampaně září - měsíc biopotravin, aktuální statistiky ekologického zemědělství v ČR.

Tato zpráva je výstupem tematického úkolu s názvem „Statistická šetření ekologického zemědělství (ekologické farmy - bioprodukce, zpracování, odbyt a trh s biopotravinami)“, zpracovávaného každoročně již od roku 2007. Předkládaná zpráva o trhu s biopotravinami v České republice je jedním ze dvou výstupů tematického úkolu (č. 4212) s názvem „Statistická šetření ekologického zemědělství“, jehož zadavatelem je Ministerstvo zemědělství .

Pokud vás například zajímá, kolik je u nás ekofarem, na jakých výměrách hospodaří, najdete tato čísla na webových stránkách Ministerstva zemědělství v uvedené tiskové zprávě.

Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558 124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula loni uvedl, že v roce 2022 jich bylo již přes 5000.

Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. Zpráva uvádí, že ČR patří k zemím s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků jak v konvenčním, tak ekologickém zemědělství. Průměrná velikost ekofarem je 116 hektarů.

Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny.

Na farmách v ekologickém režimu zemědělci chovali téměř 440 tisíc kusů zvířat. Nejvíce se chovalo skotu, přes 278 tisíc kusů. Farmáři měli přes 75 tisíc ovcí. Výrazně přibylo drůbeže, které se chovalo přes 32 tisíc kusů, meziročně to je o oproti roku 2020 nárůst o 31 procent. Nejvíce se na nárůstu podílel chov nosnic.

Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso.

Tabulka: Srovnání ploch ekologického zemědělství v EU (2022)

tags: #nejvyssi #dynamika #narustu #ploch #ekologicke #zemedelstvi

Oblíbené příspěvky:

• Návod na bivakování
• Ohrožené druhy zvířat
• Vysvětlení recyklačních značek
• Legislativa z roku 1996 a znečištění zemin
• Jak vybrat telefon do přírody?