Stupně ohrožení zvířat podle organizace IUCN

Mezi volně žijícími živočichy, planě rostoucími rostlinami a dalšími organismy se státní i dobrovolná ochrana tradičně zaměřuje na druhy ohrožené vymizením, tedy vyhynutím nebo vyhubením.

Začátky červených knih a červených seznamů spadají do roku 1959, kdy tehdejší předseda Komise pro přežití druhů (SSC) - plukovník Leofric Boyle začal vytvářet kartotéku ohrožených druhů.

Na rozdíl od všeobecně vžité představy nesouvisí barva soupisů ohrožených druhů s dopravními světly. Uvádí se, že se všestranně nadaný Sir Peter Scott, který v čele komise nahradil Boyla, nechal inspirovat seznamem pohřešovaných lodí, který již více než 150 let vede známá pojišťovací společnost Llyod a který je uložen právě v červených deskách.

Červené knihy a následně červené seznamy se staly obdobným přehledem druhů, o které můžeme přijít stejně jako o pojištěné lodě, pokud se jim nebudeme včas rozumným způsobem věnovat. První červená kniha celosvětově ohrožených druhů (Red Data Book) přinášela na jednotlivých kartách údaje o určitém druhu: jeho popis, rozšíření, ohrožení a bionomie.

Během 70. a 80. let 20. století se červené seznamy a knihy staly významným nástrojem, napomáhajícím stanovit priority pro konkrétní ochranářské akce a získat pozornost nejširší veřejnosti a řídících pracovníků ohledně aktuálních problémů, které souvisejí s péčí o přírodu a obecněji o životní prostředí.

Čtěte také: Ohrožení terorismem v ČR: nový systém

Ve snaze vyřešit uvedený problém přijala IUCN v roce 1994 nové kategorie pro zařazování druhů do červených seznamů spolu s objektivnějšími a vědecky přísnějšími kritérii. Po intenzivní diskusi a ověřování byla jejich závěrečná verze v roce 2000 schválena a oficiálně uveřejněna o rok později.

Od roku 2004 jsou soupisy druhů a dalších taxonů ohrožených v celosvětovém měřítku každoročně IUCN aktualizovány a jsou zdarma dostupné na internetové adrese www.iucnredlist.org.

Protože pokračuje zájem vydávat červené seznamy a červené knihy ohrožených druhů v jednotlivých částech světa nebo státech, vypracovala IUCN v roce 2003 podrobný návod pro používání kategorií a kritérií pro červené seznamy na úrovni nižší, než je celosvětová. Máme na mysli kontinenty či jejich části nebo státy a jejich administrativní a geograficky vymezené jednotky.

Na základě úspěšnosti červených seznamů pro ohrožené druhy připravuje IUCN kritéria pro hodnocení stupně ohrožení ekosystémů. Měla by odrážet míru změny v jejich rozsahu, složení, struktuře a fungování.

Podle posledních dostupných údajů dosud uveřejnilo celostátní seznamy ohrožených druhů 113 zemí: 70,7 % již využilo kritéria IUCN pro zařazování druhů do červených seznamů na úrovni nižší než celosvětové a 11,3 % je upravilo.

Čtěte také: Znečištění vody v ČR

V Evropě publikovalo alespoň jeden celostátní seznam ohrožených druhů 89 % zemí, zatímco v Oceánii jen 13 %. Jen 36 % států má k dispozici alespoň jeden aktuální červený seznam ohrožených druhů.

V bývalém Československu začaly červené seznamy vycházet od konce 70. let 20. století. V letech 1988-1999 byla uveřejněna edice červených knih ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů Československa, resp. ČR a SR. Rozsahem i způsobem zpracování se bezpochyby řadí mezi nejzdařilejší publikace tohoto typu v celoevropském měřítku.

Od roku 1995 byly v ČR sestaveny červené seznamy využívající nové kategorie a kritéria IUCN či jejich upravené verze. Přípravou oficiálních červených seznamů pověřilo MŽP AOPK ČR. Až dosud byly uveřejněny celostátní červené seznamy všech hlavních taxonomických nebo ekologických skupin: hub, lišejníků, mechorostů, cévnatých rostlin, bezobratlých a obratlovců.

V současnosti čelí podle odborníků sestavujících červené seznamy ohrožených druhů v ČR zvýšenému nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení plná třetina druhů. Ukazuje se ale, že čím méně druhů hodnocený taxon či ekologická/funkční skupina zahrnuje, tím je v ní patrnější jak stupeň ohrožení, tak počet vyhynulých nebo vyhubených druhů.

Červené seznamy ohrožených druhů nejsou nikde - s výjimkou Ukrajiny - legislativní normou, a nejsou tedy právně závazné. Představují nicméně ucelený názor na to, jak hodnotí stav cílových druhů a dalších taxonů z hlediska jejich ohrožení přední odborníci, a zůstávají tak těžko nahraditelným informačním zdrojem pro tvorbu příslušných zákonů, vyhlášek, nařízení či výnosů.

Čtěte také: Stupně Ohrožení Terorismem v ČR

Přestože je pochopitelná snaha odborníků, kteří připravovali uvedený systém hodnocení druhů, používat pro přípravu červených seznamů pouze jedinou metodiku, je nanejvýš problematické, zda vůbec může být natolik obecná, aby plně platila pro tak rozdílné taxony či ekologické skupiny, jako jsou kupř. řasy a savci.

Soudobé ochranářské plánování je založeno na zranitelnosti a nenahraditelnosti složek biologické rozmanitosti. Pro hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA), přípravu a naplňování resortních strategií, koncepcí, plánů, akcí a realizaci mezinárodních mnohostranných úmluv, dohod a protokolů bychom neměli brát v úvahu jen závěrečné zařazení cílového taxonu do určité kategorie ohrožení, ale zejména údaje, které k němu vedly.

Červené seznamy celosvětově ohrožených druhů připravované IUCN poskytují cenná data o ohrožení hodnoceného taxonu, ale i o jeho rozšíření a do určité míry také o jeho nárocích na prostředí.

Aktualizované vydání Červeného seznamu IUCN představila Mezinárodní unie ochrany přírody také na 5. světovém kongresu ochrany přírody, který proběhl v říjnu 2012 na jihokorejském ostrově Čedžu.

Pašování a nelegální obchod s ohroženými druhy

Sloni, nosorožci nebo chráněné tropické dřevo. To jsou příklady pašeráckého zboží, které zabavili celníci a policisté ze 133 zemí během Operace Thunder. Tu od roku 2017 každý rok koordinuje Interpol a Světová celní organizace.

Cílem je zastavit obchodování s volně žijícími živočichy a dřevem. Takzvaný wildlife crime neboli zločin proti živočichům a rostlinám žijícím ve volné přírodě bývá velmi lukrativní trestnou činností.

Česká republika se s wildlife crime potýká dlouhodobě. Medializovanou se minulý rok stala kauza odebrání mláděte tygra ze soukromého chovu zápasníka Karlose Vémoly, který neprokázal původ a legální způsob pořízení zvířete.

Podle právních předpisů Evropské unie se slonovina může prodávat v případě, že jde o starožitnost (předpokládaný původ by měl být starší než rok 1947), přičemž stáří slonoviny odhalí jen zkušený odborník. Slonovina se přesto hojně prodává i na českých webech s inzercí.

Zoo Dvůr Králové v letech 2014 a 2017 pálila své zásoby rohoviny z nosorožců, aby symbolicky upozornila na kritickou situaci nosorožců ve volné přírodě, za kterou může jejich vyvražďování.

Podle Říhové, která pracovala 27 let pro ČIŽP, je členkou expertní skupiny Interpolu pro boj proti wildlife crime a nyní pracuje v Centru environmentálních forenzních věd na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, si Česká republika dlouho vedla v této oblasti dobře.

„Aktuální situace je ale bohužel spíše stagnující. V příslušných státních institucích - ČIŽP, Celní správě i Policii ČR - probíhají různé změny a restrukturalizace. Hodně zkušených lidí ze státní správy odešlo a nové se daří získat jen obtížně,“ vysvětluje Říhová pro investigaci.cz.

Hlavní příčiny ohrožení druhů

Příčin ohrožení druhů je mnoho. Žádný faktor ohrožující existenci druhu samozřejmě nepůsobí osamoceně. Nejhorší situace vzniká, když se jejich negativní účinky vzájemně posilují.

• Nadměrný lov: v minulosti neregulovaný, s cílem obživy, ale dnes zejména ve formě pytláctví kvůli luxusním surovinám.
• Lhostejné odlesňování: ponechává bezradná zvířata napospas predátorům a nedostatku potravy.
• Destrukce přirozeného biotopu: trpí hlavně úzce specializované druhy, neschopné rychlé adaptace.
• Znečištěné půdy a vodní zdroje: decimují ryby a obojživelníky.
• Invazní druhy: agresivní invazní druhy bez přirozeného nepřítele, vytlačují ty původní a narušují potravinové řetězce.
• Nadměrný stres: oslabení imunity a vyšší náchylnost k chorobám.

Další faktory ovlivňující ohrožení druhů

Některé vlastnosti samotných druhů je však přímo předurčují k tomu, že budou v námi pozměněném světě více zranitelné. Mezi takové „nešťastné“ charakteristiky patří velké tělesné rozměry, nízký počet potomků či jejich pomalý růst.

Zvláště tragické jsou pak pro jejich nositele znaky, které mají lidé z nějakých - často dosti bizarních - důvodů v oblibě. Varovným příkladem je nosorožčí roh, populární v čínské alternativní medicíně.

Intenzifikace zemědělství a její dopady

Intenzivní obdělávání půdy s sebou přineslo aplikaci vysokých dávek hnojiv a pesticidů. Některé z nich mohou být pro dropy přímo či nepřímo toxické, ohrožena jsou především mláďata.

Dalším důsledkem aplikace vysokých dávek chemikálií je to, že monokultury zemědělských plodin jsou zcela sterilní, silně je potlačen jak výskyt divoce rostoucích rostlinných druhů, které jsou považovány za plevele, tak výskyt drobných živočichů od bezobratlých po drobné obratlovce. V takovém prostředí drop velký nenachází dostatek potravy, především živočišné, která má zásadní význam pro odchov mláďat.

Dráty elektrického vedení jsou pro dropa velmi nebezpečné. Ačkoli je zřejmé, že toto nebezpečí narůstá v čase snížené viditelnosti, tj. za tmy či soumraku nebo za mlhy, jsou dokumentována četná úmrtí dropů po střetech s elektrickým vedením i za zcela slunečného počasí, např. při letu v protisvětle.

Červený seznam IUCN

Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě.

Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin.

Mezinárodní organizace IUCN kategorizuje druhy podle stupně ohrožení v projektu Červený list ohrožených druhů. Tato klasifikace vyhodnocuje informace, jako rychlost zmenšování biotopů, počet jedinců druhu, či míra jejich pokles.

Zvýšená pozornost se věnuje zejména druhům ve třech skupinách - zranitelné, ohrožené a kriticky ohrožené. Ty se nacházejí ve stavu s reálnou hrozbou vyhynutí a vyžadují intenzivní management ochrany.

Mezní hodnoty vážné zranitelnosti jsou (pro klasifikaci IUCN stačí jedna z hodnot):

• 50-70% pokles populace za posledních 10 let
• zeměpisná plocha biotopů menší než 5 000 km2 (500 km2 pro lokální populace)
• méně než 2 500 dospělých jedinců (250 lokálně)
• statistická předpověď vyhynutí do 20 let

Ohrožené druhy

Počet ohrožených živočišných druhů se řádově pohybuje ve stovkách. Každý z nich plní v ekosystému určitou funkci a přesný dopad případného vyhynutí je nemožné přesně odhadnout.

Zbývající počet jedinců nejmenší velryby, Sviňuchy kalifornské, podle mexických biologů nepřesahuje 22. Lemur je endemitem Madagaskaru, kde ho žije 111 druhů a poddruhů. 105 z toho je v ohrožení kvůli nedovolenému lovu, obchodování a pytláctví, jejichž hlavními důvody jsou chudoba (lemuři slouží jako zdroj obživy) a zájem o chov lemurů jako domácích zvířat.

Význam záchrany ohrožených druhů

Jedna studie z roku 2012 odhadla roční náklady na záchranu jen ohrožených druhů zvířat žijících na souši na 76 miliard dolarů. A přestože zřejmě málokdo zapochybuje, že svět je krásnějším místem s pandami než bez nich, proč chránit například vlka? Nedalo by se ty miliardy využít lépe?

Ekosystémy fungují a stabilizují se díky úzkým a komplexním vztahům, organismy na sobě navzájem závisí a závisí na nich i člověk. A nejde jen o přežití, ale i o kvalitu života a v neposlední řadě také o ekonomický rozvoj.

Závěrem další studie bylo, že pokud pro záchranu ohrožených druhů (včetně rostlin a mikroorganismů) neuděláme nic, 18% dnešního ekonomického výkonu zmizí do roku 2050.

Jak přispět k záchraně ohrožených druhů?

Podílet se svým malým dílem na údržbě komplexity ekosystému a tím i biodiverzity je v silách každého:

• Vzdělávejte se. Znalost ohrožených druhů a znalosti o jejich důležitosti jsou prvním krokem k jejich záchraně.
• Navštivte národní parky a chráněná území. Zážitek z pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí je nenahraditelný.
• Přizpůsobte vaše obydlí. Zajistěte nádoby s odpadem a domácí zvířata, abyste nelákali ty divoce žijící.
• Původní rostliny lákají původní druhy. Invazivní druhy soupeří o zdroje a často vytlačují ty původní.
• Vyhněte se herbicidům a pesticidům.

Podíl kritických ohrožených, ohrožených a zranitelných druhů (v %) z celkového počtu druhů v ČR, Evropě a ve světě

Stav k 1. 4. 2015, uvedeny jsou pouze skupiny, u nichž bylo hodnoceno nejméně 90 % známých druhů; naopak skupiny zahrnující méně než 150 druhů nejsou uvedeny.

tags: #stupně #ohrožení #zvířat #organizace

Oblíbené příspěvky:

• Seznam stanovišť měření imisí
• Co je Vlastní Ohrožení?
• Udržitelné zemědělství a recyklace živin
• HS13: Charakteristika a Hospodaření
• Letištní Stanoviště Pardubice