V 50. letech 20. století, v období rozvoje průmyslu v Československu, vznikla potřeba systematického měření a kontroly emisí. Státní podnik pro měření emisí sehrál v této oblasti klíčovou roli.
Cílem novelizace je podle předládací zprávy naplnění účelu právní úpravy fluorovaných skleníkových plynů v českém právním řádu ve smyslu zákona č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, potažmo i ve vazbě na evropské právní předpisy.
Dochází například novelizaci odkazu na právní předpis v poznámce pod čarou, a to s ohledem na přijetí nařízení o fluorovaných skleníkových plynech.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech, bylo nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2017 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006.
Třetí okruh úprav reflektuje změnu limitu pro podávání zpráv ze 100 kg na 200 tun ekvivalentu CO2 , která byla do právního řádu zavedena zákonem č. 89/2017 Sb., kterým se mění zákon č.
Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím
Poslední systematická úprava ruší oddělené jímání a uskladňování regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů v oddělených nádobách.
Analýzu směsi chladiv lze provést i speciálním přístrojem.
Z uvedeného vyplývá, že existence povinnosti třídění a odděleného jímání chladiv již není při užití nejmodernějších technologií nezbytná.
Ve sbírce předpisů ČR vyšla Vyhláška č. 472/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 257/2012 Sb., o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů.
Novela je prováděcím předpisem k zákonu č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech a bude platná od 1.
Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR
Vláda znovu posílá do Sněmovny novelu zákona o vodách, která přináší změny například v kontrolách vypouštění odpadních vod do kanalizací.
Novela mimo jiné přenáší poplatkovou agendu spojenou s poplatky za vypouštění odpadních vod z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí, který bude při jejich předpisu a kontrole postupovat podle daňového řádu.
Ministerstvo životního prostředí dnes předložilo na vládě návrh zákona, který byl již vládou projednán a schválen usnesením ze dne 5. října 2016.
Následně byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně dne 5. října 2016 (sněmovní tisk č. 930).
Návrh novely vodního zákona byl v prvním čtení projednán teprve 5.
Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody
Z tohoto důvodu Ministerstvo životního prostředí předkládá vládě návrh novely vodního zákona k opětovnému k projednání, a to ve znění schváleném vládou již v říjnu 2016.
Do návrhu zákona byly zapracovány pouze legislativně-technické úpravy, jejichž potřeba vyvstala zejména v důsledku změn některých právních předpisů, uskutečněných v mezidobí mezi předložením obou návrhů.
Jedná se o novelu stavebního zákona vyhlášenou pod č. 225/2017 Sb., přijetí zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a zákona č.
Obsahem předkládané novely vodního zákona je změna stávajícího systému správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, upřesnění ustanovení týkajících se definice odpadních vod a jejich likvidace, náprava nedostatečné implementace čl. 4.7. Rámcové směrnice o vodách zakotvením způsobu udělování výjimek vodoprávním úřadem, změna ustanovení týkající se geologických prací spojených se zásahem do pozemku a změna ustanovení týkajících se ochrany před povodněmi a záplavových území.
Předloženým návrhem dochází též k naplnění některých požadavků plynoucích z usnesení vlády č. 72 ze dne 30. ledna 2013 (tzv.
Předkládaný návrh zákona byl již vládou ČR schválen usnesením ze dne 5. října 2016 č. 868, jeho projednávání na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR bylo v průběhu jejího 7. volebního období započato, nebylo však dokončeno (projednáván byl návrh zákona jako sněmovní tisk č. 930).
Z důvodu naléhavé potřeby maximálního urychlení dalšího průběhu jeho schvalování pro jeho implementační povahu k němu na základě výjimky udělené ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu a předsedou Legislativní rady vlády nebylo opětovně prováděno opakované meziresortní připomínkové řízení.
Novelizace správy poplatků: Dochází k přenesení správy poplatku za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí (ČIŽP) na Státní fond životního prostředí České republiky (Fond) a ke změně systému administrace ze správního na daňový řád.
Fond se tak stává správcem poplatku ve smyslu daňového řádu.
Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu namísto dosavadního správního řádu a z centralizace celého procesu, je pozitivem tohoto řešení také snížení administrativní zátěže ČIŽP, která je a měla by být primárně orgánem kontrolním.
Implementace Rámcové směrnice o vodách: Návrh napravuje nedostatečnou implementaci Rámcové směrnice o vodách: (čl. 4.7.) tím, že zakotvuje způsob udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody.
Návrh umožňuje dotčeným vodoprávním úřadům dvoufázově zhodnotit, zda posuzovaným záměrem nedojde ke zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru.
Odpadní vody: Jsou novelizována některá ustanovení týkajících se odpadních vod, především upřesněna definice pojmu odpadní voda a způsoby likvidace odpadních vod podle vodního zákona, včetně vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v bezodtokových jímkách jako reakce na novelu zákona o odpadech, která na základě požadavku Evropské komise zavádí zbytkovou kompetenci tohoto zákona nad nakládáním s odpadní vodou.
Rozšiřuje se možnost vypouštění odpadních vod do vod podzemních i pro soubory staveb (např. část obce), v případech, kde je tento způsob z hlediska ochrany vod vhodnější než vypouštění do vod povrchových jako reakce na existující problémy s vypouštěním odpadních vod z čistíren odpadních vod v některých oblastech bez vhodného recipientu povrchových vod.
Ekoaudit: Předloženým návrhem dochází též k naplnění některých požadavků plynoucích z usnesení vlády č. 72 ze dne 30. ledna 2013 (tzv. ekoaudit).
Dochází k významnému omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy je v návrhu novely upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků (zrušení záloh).
Geologické práce a ochrana před povodněmi: Je navrhována úprava ustanovení týkající se geologických prací spojených se zásahem do pozemku, která dává vodoprávnímu úřadu možnost posoudit nebezpečí případného ovlivnění vodních poměrů před realizací geologických prací.
Sankční ustanovení: Dochází k upřesnění sankčních ustanovení a vodoprávního dozoru ve vodním zákoně.
Ministerstvo životního prostředí poslalo do připomínkového řízení Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.
Základním cílem návrhu zákona je adaptace ustanovení Nařízení do českého právního řádu.
Konkrétně jsou změny promítnuty do zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zákona č.
Co se týče zákona o odpadech, tak jsou v novém § 37x zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, pouze upraveny podrobnosti plnění některých ohlašovacích povinností.
V chemickém zákoně jsou zejména doplněny nové skutkové podstaty přestupků a příslušné sankce.
Rovněž jsou v zákoně doplněny kompetence a povinnosti Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva životního prostředí ohledně posuzování oznámení o záměru uvádět na trh nové výrobky s přidanou rtutí nebo používat nové výrobní procesy.
tags: #statni #podnik #mereni #emisi #Ceskoslovensko #50.