Snížení státní podpory na obnovitelné zdroje: Dopady a kontroverze

Na první pohled se zdálo, že snížení státní podpory na obnovitelné zdroje energie (OZE) je výhodné pro státní rozpočet. Nicméně, vláda opomněla zohlednit dopady tohoto kroku na spotřebitele a firmy.

Národní dotace jsou financovány z daní, a tedy přispíváme na ně my všichni. Pokud se dotace zruší a náklad se přenese na spotřebitele bez současného snížení daní, vláda přesouvá daňovou zátěž na přímé výdaje spotřebitele, čímž ji často i zvyšuje.

To se týká i poplatku na obnovitelné zdroje, o kterém vláda rozhodla, že jej od příštího roku budou opět platit spotřebitelé, tedy domácnosti a firmy. Ještě v květnu ministr financí Zbyněk Stanjura tvrdil, že chce snížit objem dotací na obnovitelné zdroje minimálně o 14 miliard, a to tak, aby jej neplatil ani stát, ani spotřebitelé.

Náklady měli nést výrobci tzv. zelené energie, tedy převážně majitelé starých solárních elektráren, kterým stát vyplácí podporu, ke které se zavázal na 15 až 20 let. To je sice pravda a kdo si vzpomíná, kterak ji poslanci sсhvalovali, tomu dá i za pravdu, nicméně Stanjura není první, kdo ji chtěl zredukovat. Neúspěšně, byť i on hlásal, že se arbitráží nebojí a je ochotný riziko sporů podstoupit.

Výrobci zelené energie i jejich právní zástupci tvrdili, že jde o protiprávní krok, upozorňujíce na jejich závazky vůči bankám, jejichž součástí je i státní podpora.

Čtěte také: Emise benzinu a biopaliva: Analýza

Energetický regulační úřad (ERÚ) se v srpnu vyjádřil k plánu na seškrtání státní podpory obnovitelných zdrojů. K připomínkám ministerstva financí v tom smyslu, že výrobci energií dosahují díky vysoké ceně energií mimořádně vysokých zisků, pouze uvedl, že pokud by mělo být zachováno osvobození zákazníků od platby příspěvku na OZE, potom musí stát poskytnout dotaci v plné výši. A že konsolidace rozpočtu nemá vliv na platné smlouvy. A tak nakonec vláda rozhodla, že část poplatku za zelenou energii vrátí na vrub peněženky spotřebitelů.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela dokonce připustil, že zdražení energie může být plošné a v horším scénáři si domácnosti dokonce připlatí víc, než byla úroveň cenových stropů. Výsledkem politiky škrtů v dotacích jsou tak viditelně dvě velké chyby a jeden nechtěný úspěch.

Za prvé vláda opět ukázala, že právní závazky je ochotna dodržet jen ve chvíli, kdy má nůž pod krkem. Na rozdíl od podpory stavebního spoření jej v případě zelené energie zřejmě měla. Což je špatná zpráva po spotřebitele, protože ti vždy tahají za slabší konec. Snad s výjimkou předvolebního období. Za druhé vláda opět zbytečně slibovala. Zbytečně proto, že kabinet Petra Fialy ve skutečnosti nedělá víc chyb, než by dělala za současné situace jakákoliv jiná, spíš naopak. Bohužel očekávání, která pravidelně vyvolává, nemůže naplnit.

A nakonec za třetí tu přece jedna pozitivní zpráva je, byť trochu nezamýšlená. Pokud se vláda na jaře chlubila, že zastropováním cen energie i dotací zelené složky snížila inflaci, teď k jejímu zpomalení neplánovaně přispěje znovu. Což je důležitá věc, i když ji doopravdy ocení jen málokdo.

Nový zákon má zavést přísnější kontrolu výdělečnosti solárních elektráren s výkonem nad 30 kilowattů, které začaly fungovat v letech 2009 a 2010. Majitelé těchto elektráren budou muset každý rok do 15. prosince oznámit, jestli budou v příštím roce chtít dostávat podporu.

Čtěte také: Udržitelnost v McDonald's Česká Republika

Počítají s tím vládní pozměňovací návrhy, které ve středu Sněmovna vložila do novely energetického zákona. Musí je ještě schválit Senát a podepsat prezident. Novela měla původně hlavně zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny.

Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun. Se zkrácením státní podpory nesouhlasí nejen opoziční hnutí ANO, ale varují před ním i zástupci obnovitelných zdrojů. Někteří investoři už kvůli tomu chtějí zahájit se státem arbitráže.

Podpora měla klesnout ještě výrazněji, ale poslanci dnes naopak neschválili snížení maximálního vnitřního výnosového procenta, zjednodušeně výnosnosti investice, na 8,4 procenta. To je hranice, do níž je podpora zdrojů ještě přiměřená. Platný zákon stanoví hranici pro podporuvyšší, a to 8,4 až 10,6 procenta.

Další novinkou, kterou poslanci vložili do zákona, naopak je, že výnosnost investice do obnovitelného zdroje se má nově odvíjet od celé životnosti zařízení, nikoli od doby práva trvání na podporu. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS) pak stáhl svůj návrh, který vypracovalo ministerstvo průmyslu a který znamenal, že solární elektrárny uvedené do konce roku 2012 nebudou mít nárok na provozní podporu v době záporných cen energií. Podle Adamce byl špatně napsaný.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) řekl již v říjnu, že obavy z případných arbitráží nemá. Všechna opatření jsou podle něj v souladu s evropskou legislativou i českým právním řádem. Ve středu zdůraznil, že stát nechce měnit pravidla, ale chce zavést pouze důslednou kontrolu. „Maximálně vezmeme těm, kteří berou víc, než jsou česká a evropská pravidla,“ prohlásil. Stanjura upozorňoval, že pokud nyní některý solární zdroj dostává podporu za výnosnost nad 8,4 procenta, pak porušuje česká i evropská pravidla. Zdůrazňoval, že stát chce zavést pouze důslednou kontrolu.

Čtěte také: Příklady z knih: Snížení emisí

Před vládním návrhem varoval někdejší vicepremiér Karel Havlíček (ANO). „Už je to dneska vůbec o zachování důvěryhodnosti investičního prostředí v České republice,“ uvedl. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl již dříve, že pokud by se nepodařilo snížení podpory schválit, stát by ji během roku doplatil.

Stanjura ve středu před poslanci popsal, že z celkové podpory obnovitelných zdrojů, která pro příští rok bude představovat ze státního rozpočtu i z peněz odběratelů celkově 50 miliard korun, půjde zhruba 30 miliard korun na fotovoltaiku, přičemž z těchto 30 miliard půjde 80 procent na solární elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010. Vyjádřil se i k připomínkám, které již dříve zazněly v hospodářském výboru, a to, že individuální kontroly dopadnou na obce a školy. Uvedl, že pouze deset obcí a tři školy mají solární elektrárnu uvedenou do provozu v uvedeném období.

Projednávaná novela měla v předloženém znění především zavést do legislativy pravidla pro ukládání a agregaci elektřiny. Rozvoj akumulace, tedy časově odložené dodávky vyrobené elektřiny do soustavy, je podle MPO nutný zejména pro zvýšení odolnosti soustavy při výkyvech v provozu, integraci obnovitelných zdrojů do soustavy či investice. Upravuje také flexibilitu.

Flexibilita, jak popisuje důvodová zpráva, je schopnost v případě potřeby snížit, nebo naopak zvýšit spotřebu i výrobu elektřiny, která je jako služba využitelná na trhu s elektřinou.

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) ve středu novinářům řekl, že schválení novely považuje za důležitý okamžik pro českou energetiku. Do konce volebního období chce najít shodu nejen ve vládní koalici pro další novelu energetického zákona. „Jejíž obsahem bude zrychlený povolovací proces na větší zdroje energie, zhruba nad 100 megawattů.

Zákazníkům má novela přinést nezávislý srovnávač cen elektřiny i další opatření na jejich ochranu. Srovnávač cen umožní porovnávat nabídky dodávek elektřiny a plynu včetně nabídek smluv se spotovými cenami. Bude to informační systém veřejné správy a spravovat ho bude Energetický regulační úřad. Obchodníci s elektřinou a plynem mu budou poskytovat konkrétní adresy internetových stránek, na nichž jsou jejich nabídky veřejně přístupné.

Do zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) vložili poslanci ustanovení, že platnost některých starších stanovisek EIA vydaných podle zákona účinného do roku 2015 lze prodloužit opakovaně. Týká se to stanovisek k vyjmenovaným stavbám vedení přenosové soustavy 400 kV.

Do zákona poslanci vložili i opatření, které by mělo státu pomoci zajistit energetickou bezpečnosti v případě, že se provozovatelé uhelných elektráren rozhodnou z ekonomických důvodů svá zařízení urychleně odstavit. Důvodem můžou být podle zdůvodnění třeba ceny elektřiny nebo emisních povolenek. Energetický regulační úřad bude moci distributorům elektřiny nebo plynu uložit povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence, pokud bude existovat naléhavá potřeba zajistit jejich distribuci a bude-li na tom veřejný zájem.

Sněmovna schválila prodloužení nároku na podporu u zdrojů elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla s celkovým instalovaným výkonem nad pět MWe. Jde o zařízení uvedená do provozu do 31. prosince 2012. Podpora měla skončit na konci příštího roku, ale prodlouží se o čtyři roky do 31. prosince 2029. Poslanec ODS Ivan Adamec, který návrh předložil, poukazuje na to, že v letech 2023 a 2024 byla tato podpora stanovená jako nulová. Ministerstvo průmyslu mělo v hospodářském výboru neutrální postoj, ministerstvo financí naopak zaujalo negativní postoj, který zdůvodnilo tím, že osvobození je v rozporu s evropskými předpisy. Návrhu se ve výboru zastal zástupce provozovatelů bioplynových stanic, který argumentoval tím, že jde o událost, která se stane třeba jen jednou do roka.

Tento návrh umožní některým vojenským specialistům se ženijní nebo logistickou specializací ve vymezených prostorách vojenských újezdů uskutečňovat některé vybrané činnosti ve výstavbě. Uváděným důvodem je ochrana základních bezpečnostních zájmů ČR.

Vládou navrhované snížení dotací pro podporované zdroje energie (POZE) by podle solárníků vedly ke zrušení až dvou gigawattů (GW) stávajících fotovoltaických elektráren (FVE) a zároveň by ohrozily výstavbu dalších zařízení. Veřejné rozpočty by tím přišly do roku 2030 o výnosy zhruba za 141 miliard Kč. Problémy by se navíc mohly přesunout i do dalších oborů včetně bankovního sektoru. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte, kterou zveřejnila Solární asociace. Dotace na POZE stát vyplácí od roku 2006, do loňska na nich vyplatil v souhrnu více než 538 miliard Kč. Vláda chce v příštím roce vyčlenit ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie 8,5 miliardy korun, stejně jako letos. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) přitom původně pro rok 2025 podle stávajících pravidel počítalo s částkou 31,2 miliardy korun. Kabinet navrhl například individuální vyhodnocování výnosnosti provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Vláda bude také podporu vyplácet na nižší úrovni než dosud. Bez výraznější provozní podpory se však provozovatelé podle Solární asociace neobejdou, samotné příjmy z prodeje energie totiž nestačí. Podle studie tak hrozí neschopnost investorů platit nájmy, úvěry bankám a další závazky. Při platební neschopnosti navíc provozovatelům hrozí odebrání licence Energetického regulačního úřadu (ERÚ) pro dodávku elektrické energie do sítě.

„V současné době je cca 72 procent investic do nových velkých FVE realizováno investory, kteří již v ČR FVE vlastní a provozují. Zastavení výstavby nových solárů by podle studie mělo dopad i na HDP nebo domácnosti a to v řádu desítek miliard korun. Podle asociace by se negativní dopady přelily i do dalších oborů. Bankám by podle studie hrozilo nesplácení úvěrů za stávající fotovoltaiky ve výši 30 miliard korun. Dalším z důsledků by pak bylo oslabení konkurenceschopnosti českých firem kvůli nedostatku tzv. „Abychom pokryli potřeby stávajících českých firem, je zapotřebí velmi rychle stavět nové obnovitelné zdroje. Upozornil, že návrh bude mít vliv i na důvěru investorů.

Vláda porušila svou zákonnou povinnost. Do konce září totiž nestihla určit výši příspěvku ze státního rozpočtu na úhradu části nákladů na obnovitelné zdroje a podporu teplárenství. Příčinou je spor mezi ministerstvy o výši státního příspěvku. Podle platného znění zákona o podporovaných zdrojích energie má vláda výši příspěvku určit nejpozději do 30. září. Na tuto informaci marně čeká Energetický regulační úřad, který následně stanovuje výši regulovaných plateb za energie včetně výše poplatku na podporované zdroje energie (POZE) pro domácnosti a podniky. Ještě v horší pozici je státem vlastněný správce energetického trhu OTE, který provozní podporu majitelům „zelených“ elektráren a tepláren proplácí. Kvůli sporům mezi ministry nebyl návrh ministerstva průmyslu a obchodu na výši platby ze státního rozpočtu ve středu 25. září schválen. Nenalezneme jej ani na programu dnešního jednání vlády. Sektor energetiky se vinou této nečinnosti dostává do značné nejistoty. Rovnice totiž v tuto chvíli nevychází. Na jedné straně jsou výdaje na POZE v odhadované výši přes 51 miliard korun, na druhé platby vybrané od spotřebitelů elektřiny ve výši zhruba 19 miliard korun plus příspěvek ze státního rozpočtu, který chce ministerstvo financí zredukovat na 8,5 miliardy korun.

Zpochybňování závazků státu v oblasti financování obnovitelných zdrojů kritizuje také vlivný Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Proto naši podporu měl a má návrh ministerstva průmyslu na stanovení potřebných zdrojů na straně státu ve výši 31,2 mld. Kč k zajištění našeho požadavku vrácení poplatku za podporu podporovaných zdrojů energie ve výši z roku 2021. Jak v pondělí uvedl zpravodajský web Novinky.cz, na ministerstvu financí zvažují několik variant, jak objem státních dotací na POZE snížit. Takové návrhy kategoricky odmítají firmy působící v oboru zelené energetiky. „Současná vláda před dvěma lety potvrdila, že výnosnost solárních a dalších elektráren není nepřiměřeně vysoká, ale že je v průměru okolo 7 procent, přičemž zde nejsou započítané úroky z úvěrů. Kromě toho minulá vláda v roce 2021 zvýšila solární odvod pro elektrárny dokončené v letech 2009 a 2010 o dalších 10 procent.

Záměry ministerstva financí navíc ohrožují výstavbu nových obnovitelných zdrojů energie, protože řada investorů do nových fotovoltaik vlastní i starší elektrárny z doby solárního boomu. Pokud jim stát sebere podporu na stávající zdroje, banky jim nepůjčí na nové a firmy nebudou mít důvod v Česku investovat. „Pokud stát říká, že počítá do budoucna s výstavbou nových obnovitelných zdrojů, tak nevíme, kdo je bude chtít stavět, když stejný stát chce firmy v oboru likvidovat. Kromě toho hrozí další arbitráže, přičemž Česku již jednu kvůli solárnímu odvodu prohrálo.

Jak doplnil legislativní expert Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek, cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), které stanovilo výši provozní podpory pro obnovitelné zdroje a moderní teplárny v roce 2025, je už vydané. Podle zdrojů Ekonomického deníku kolují po trhu divoké spekulace, že se Zbyněk Stanjura pokusí s pomocí spřátelených poslanců prosadit omezení plateb na POZE jako přílepek k novele energetického zákona. V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí skoro 23 miliard korun na obnovitelné zdroje. Peníze mají ze zákona připadnout provozovatelům solárních parků a dalších zelených zdrojů. Ministerstvo financí řeší, jak platby snížit. Variant je ve hře několik. Konkrétně je ale šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) nepředstavil. Jasno chce mít do konce roku.

Dotčené firmy hrozí v případě krácení podpory arbitrážemi.„Bezesporu to vyžaduje legislativní zásah. Našli jsme asi šest nebo sedm nástrojů. Bezesporu to bude kombinace těch nástrojů, ale v této chvíli to ještě chystáme, jak legislativně, tak propočítáváme pozitivní dopady, protože je třeba říct, že to platí všechno daňoví poplatníci,“ uvedl Stanjura.

Během takzvaného solárního boomu, tedy kolem roku 2010, vzniklo přes dvacet tisíc solárních elektráren. Kromě větších projektů se jednalo i o podstatně menší fotovoltaiky. „Vzhledem k tomu, že ty elektrárny stále ještě splácí úvěry, tak opravdu už není možnost podporu snižovat. V případě snížení hrozí, že budou firmy krachovat, a to způsobí vlnu žalob,“ upozornil předseda Solární asociace Jan Krčmář.

Zatímco letos stát na podporované zdroje energie vydá necelých třináct miliard, příští rok to má být asi dvaapůlkrát tolik. Stojí za tím i levnější elektřina - čím je cena nižší, tím víc jde na garantované dotace.

Podle ministerstva průmyslu bude potřeba víc než 31 miliard. Teď má v rozpočtu, který začnou ve sněmovně za dva týdny projednávat poslanci, jen 8,5 miliardy. Chybí tedy téměř 23 miliard.„Máte sto procent výdajů na obnovitelné zdroje, zjistíte, že devadesát procent jde na jeden typ a to jsou fotovoltaické elektrárny, a pak zjistíte, že z toho 90 procent jde na fotovoltaické elektrárny připojené v roce 2009 a 2010. Tam budeme hledat legislativní a exekutivní řešení,“ sdělil Stanjura.

Kandidát na ministra průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) konstatoval, že překompenzace tady prostě je. „Ale na druhou stranu říkám, že musíme žít ve stabilním právním prostředí, aby to nepoškodilo jméno České republiky,“ poznamenal.

Na zelenou elektřinu přispívají na fakturách i spotřebitelé, domácnosti už jsou na zákonném maximu. Proti přenesení nákladů na firmy tvrdě vystupuje podnikatelský sektor. Podle jeho zástupců by některé společnosti vydávaly za energie i stovky milionů ročně navíc.„Což v situaci, kdy například německá vláda tyto poplatky svým firmám plně odpouští, by znamenalo dramatický propad konkurenceschopnosti českých firem vůči jejich zahraničním konkurentům,“ varoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček absolutně odmítá, že se za pochodu bude pro investory měnit prostředí. „Stejně tak odmítám to, že se budou zvyšovat ceny firmám. My jsme měli velké pře s investory do solárů a udělali jsme za tím jednou pro vždy tlustou čáru, zvýšili jsme jim daň,“ podotkl.

Na chybějící miliardy upozorňuje i Národní rozpočtová rada, podle ní by měl návrh rozpočtu stát na schválených zákonech a nepředjímat změny.

Podporované energetické zdroje získávají z rozpočtu a z dalších nařízených odvodů každoročně desítky miliard. Třeba v letech 2016 až 2021 to bylo vždy mezi 43 až 46 miliardami. Loni asi o polovinu méně. Suverénně nejvíc inkasují zdroje obnovitelné. Fotovoltaiky loni dostaly 24 miliard. V dalších kategoriích jsou sumy výrazně nižší. Třeba vodním elektrárnám šlo necelých 400 milionů a větrným ještě mnohem míň.

Po delší době začaly v tuzemsku opět růst větší solární parky. Stát teď jejich výstavbu podporuje z modernizačního fondu. Provozní dotace už novým projektům nedává.

Například roční výroba z fotovoltaické elektrárny Vrskmaň uživí víc než čtrnáct set českých domácností. Právě na severu Čech je pro ně prostor, ale také možnost připojení. Ještě větší výkon nabízí elektrárna u nedalekých Hrušovan. Celkem 11 tisíc panelů tam pokrylo svah.

Premiér Petr Nečas zdůraznil nutnost kontroly oprávněnosti dotací a podpor. „Každý, kdo hraje nepoctivě, musí být odhalen a potrestán. Je však potřeba také jasně říci, že z celkového počtu skoro 25 tisíc solárních elektráren je určitě 90 procent normálních, slušných podnikatelů, kteří využili nastavení podpory ze strany státu a postavili si např. na střeše svého domu malý panel. Dalším krokem pro příjemce státní podpory by měla být povinnost rozkrýt majetkovou strukturu, jinak dojde k jejímu pozastavení.

Cílem vlády je zasadit se o nastavení férových podmínek pro domácnosti a podnikatelské subjekty. Kromě podporovaných zdrojů energie, je podle premiéra Nečase nutné regulovat i ostatní části energetiky tak, aby se odlehčilo všem spotřebitelům. „Vítám záměry ERÚ i v oblasti regulace distribučních poplatků v plynárenství a doufám, že brzy dojde k dohodě, která bude mít za výsledek snížení cen na fakturách za plyn. „Chceme se soustředit na to, abychom v době krize zbytečně nezvyšovali povinné výdaje a náklady pro firmy, ani rodiny.

Stát sníží podporu pro domácnosti na pořízení solárních elektráren. Nově budou dotace určeny na fotovoltaické elektrárny (FVE) s výkonem maximálně do pěti kilowattů (kW), což je polovina dosud podporovaného výkonu. Klesnout by zřejmě měla i maximální výše dotace. Vyplývá to z dokumentů k novým podmínkám dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Podle solárníků jsou změny pro obor příliš razantní a ohrozí další rozvoj sektoru v ČR, včetně některých firem. "Považujeme změny za nyní příliš razantní v situaci, kdy solární sektor letos zažívá velice neklidné období," řekl ČTK výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Pro realizační firmy podle něj může omezení podpory znamenat až o polovinu menší zakázky a pro zákazníky pak snížení podpory z 50 procent na 30 procent. "Již dnes vidíme, že sektor velkých FVE se nerozvijí tak rychle, jak je třeba a obáváme se, že tyto změny budou mít negativní dopad na dosažení cílů, kterých samo MŽP chce dosáhnout a které jsou nastavené správně," podotkl Krčmář.

Stát dotace z NZÚ snižoval už letos, kdy například maximální podpora klesla z 200.000 na 160.000 korun. Už po těchto úpravách podle Krčmáře se rezidenční segment fotovoltaik propadl o polovinu. Kromě toho podle něj situaci v oboru komplikují také problémy s administrací dotací, potíže se stavebními povoleními a další. K destabilizaci celého sektoru pak podle něj přispívají také změny ohledně podpory provozu obnovitelných zdrojů energie.

Nové podmínky programu kritizoval také předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky Aleš Hradecký, podle něhož v praxi jdou proti trendu soběstačných budov i proti sdílení a také souběžné instalaci tepelných čerpadel. "A jde i proti evropským směrnicím. Komplexní zateplování je proti tomu podpořeno bez limitů a do výše až 50 procent. A to vše v situaci, kdy není jasné, zda zateplování je pro stát a klima výhodnější, než čisté zdroje," uvedl Hradecký.

Podle jednatele společnosti Acetex Reného Miloty ohlášené změny přinášejí extrémní znevýhodnění pro zájemce o fotovoltaické elektrárny z řad majitelů rodinných domů. Snížení podpory podle něj povede k markantnímu zpomalení přechodu českých domácností na obnovitelné zdroje energií a negativně dopadne na celý trh. "Tyto radikální změny budou likvidační nejen pro spoustu realizačních firem, ale i pro dodavatele komponent a další společnosti v celém obchodním řetězci," dodal Milota.

V České republice bylo v prvním pololetí letošního roku zprovozněno 24.000 nových fotovoltaických elektráren, meziročně o 21.200 zařízení méně. Instalovaný výkon přesto meziročně klesl jen o 0,5 procenta na 484 megawattů (MW), postupně totiž roste průměrná velikost připojených elektráren.

Tabulka: Podpora podporovaných zdrojů energie (údaje v milionech Kč)

tags: #snížení #státní #podpory #na #obnovitelné #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Dotace na kompostér
• Recyklace alkalických baterií
• Dopady solení na ekosystémy
• Ohrožené rostliny ČR
• Ekologická výchova - Aktivity pro děti