Martin Zika z BusinessInfo zpovídal Mikuláše Hurtu, zakladatele a ředitele startupu Nilmore, který se prezentuje jako první cirkulární oděvní značka na světě. Nilmore vyrábí stoprocentně recyklovatelný textil z inovativních materiálů.
Nilmore vyrábí oblečení, které je plně cirkulární. Zákazník oblečení nosí po libovolně dlouhou dobu, poté ho firmě vrátí, která ho zrecykluje a vyrobí z něj oblečení nové.
Prvotním impulsem pro založení firmy bylo zděšení z toho, co tak prostá věc, jako je nákup oblečení, způsobuje nám a naší planetě. A zároveň fakt, že většina současných produktů oděvního průmyslu je zelená jen na visačce. Díky cirkulárnímu modelu dokáže Nilmore eliminovat pro životní prostředí nejvíce zatěžující výrobní fáze oděvního průmyslu, v nichž dochází k významnému plýtvání zdroji, poškozování kvality ovzduší atd. Což je jedním z hlavních cílů Nilmore.
Cesta k tomuto cíli začala v letech 2018-2019 myšlenkou vytvořit skutečně cirkulární módu bez kompromisů. Hledal se způsob, jak cirkularity vůbec dosáhnout, protože dnes je většina konceptů spíše tzv. downcyklačních. To znamená, že se například obnošené oblečení roztrhá a potom se z něho dělají výplně matrací, různé termoizolace atd. Firma tedy hledala dobře recyklovatelný materiál, který je možné opakovaně používat bez ztráty kvality.
Spolupracovali s českými vědci z VUT v Brně a Technickou univerzitou v Liberci. Nakonec se jim zdál fajn materiál, který se jmenuje PLA, polylaktid, neboli kyselina polymléčná. Ten je totiž dobře molekulárně recyklovatelný, kdy se rozpadá na jednu homogenní molekulu, a tím pádem je možné ho opakovaně používat požadovaným způsobem. Následovala dlouhá cesta vývoje, a to jak v recyklační části, tak v té textilní. Řešili, jak vůbec z tohoto materiálu udělat takové textilie, jako má Hurta na sobě.
Čtěte také: O přitažlivosti přírody
Nilmore je vůbec první firma na světě, která tento materiál přinesla do oděvních textilií. Ono v nějaké formě vlákna už i předtím existovaly především netkané textilie, technické aplikace atd. My jsme první, kdo z něj vytvořil oděvní látky, oděvní textilie. Ten materiál byl používaný především v oblastech, jako je obalový průmysl, případně se z něj dělalo jednorázové nádobí. Zaměřoval se dost na jednorázové aplikace.
Hurta tvrdí, že pokud nahradíme recyklátem surovinový zdroj, tak de facto z celého toho procesu omezíme dopady výroby toho surovinového zdroje na jedné straně. A na druhé straně ten end of life, neboli to pálení, skládkování atd., což jsou, obecně řečeno, dvě fáze života oblečení s největšími negativními dopady.
Podle dostupných údajů je textilní průmysl zodpovědný za desetinu veškerých celosvětových skleníkových plynů a má na svědomí 20 % světového znečištění vody. Na výrobu jednoho trička je potřeba zhruba 2700 litrů vody. Nilmore se snaží tyto dopady minimalizovat.
Pokud se bavíme o konkrétních materiálech, tak první otázka je cena. Takže například bio bavlna. To bio znamená, že to samotné pěstování proběhlo za trošičku lepších podmínek. Nejsou používané tak agresivní pesticidy a herbicidy. Je daleko kontrolovanější ten samotný proces pěstování, ale potom veškeré ty procesy jako zvlákňování, předení, pletení látek, barvení, šití už probíhá za těch konvenčních podmínek například.
Existují dvě cesty recyklace, které Nilmore využívá. Jedna z nich je termomechanická, kde materiál degraduje každou recyklací a dá se otočit dvakrát nebo třikrát. Ještě se z něj nedají odstranit barviva atd. Druhá cesta spočívá v tom, že ten materiál rozložíme na molekuly. Takže například z té košile, co mám na sobě, se stane kapalina. V tom procesu to prochází destilační fází, tím pádem plynnou fází, potom to zase kondenzuje, zkapalní, zase tuhne a z toho vytváříme nová vlákna. Jinými slovy díky té molekulární recyklaci jsme schopni si poskládat ty molekuly tak, jak chceme. Jsme schopni z toho dostat různé přísady tak, jak chceme a de facto na výstupu té recyklace vytvořit více kvalitní materiál, než je na vstupu. U té termomechanické recyklace jsme schopni recyklovat nějaký 98 %. Tam jsou to úplně minimální ztráty. U té molekulární recyklace se dostaneme někde k 90 %, když je ten proces dobře nastavený. Takže když chceme být opravdu faktičtí, tak potom není to úplně jakože 100 %.
Čtěte také: DVD Zázraky přírody: Nekonečná krása – recenze
Původní myšlenka byla, že budeme dělat jenom čistě svoji značku. Potom byl takový zájem firem, že jsme zjistili, že ten firemní sektor má daleko větší potenciál a my můžeme skrze ty firmy vytvořit daleko větší pozitivní dopad, což je hlavní cíl našeho podnikání. Takže časem jsme ten byznys model přehodnocovali a stále s tím byznys modelem velmi flexibilně pracujeme.
Na rozjezd podnikání není potřeba ani koruna. Je to čistě o tom, kolik jste schopni do toho dát. Co do toho člověk dá, to se mu vrátí a vždycky se dá nějak domluvit. U univerzit se dá vždycky domluvit. Pokud profesoři vidí, že to myslíte vážně, že jste pro věc nadšení, že chcete něčeho opravdu dosáhnout, tak ty náklady skryjí do bakalářských prací, diplomových prací a dá se tímhle způsobem začít. To samé i ty firmy. Když vidí potenciál, že by z toho něco mohlo být, a věří vám, tak jsou schopni spoustu věcí udělat zadarmo v rámci testování. Potom jsme se snažili a získali jsme pre-seedovou investici, takže v rámci pre-seedové investice jsme začali více a více věcí financovat.
Čtěte také: Inspirace z přírody
tags: #nekonecna #smycka #recyklace #soubor #nelze #odstranit