Jaderná Energie a Klimatické Cíle: Pohled na Českou Energetickou Koncepci

Výsledek pařížské konference OSN o ochraně klimatu je velkým závazkem pro Českou republiku. Téměř dvě stovky států světa se o víkendu v Paříži zavázaly udržet globální oteplování do konce století výrazně pod dvěma stupni Celsia oproti předindustriálnímu období. Dohoda, která je již nyní označována za historickou, má po ratifikaci od roku 2020 nahradit kjótský protokol.

Podle vědců a ekologů by vláda měla co nejdříve schválit antifosilní zákon a prosadit jej v Parlamentu. Ještě více by se měly podporovat domácí obnovitelné zdroje a začít odstavovat uhelné elektrárny. Pařížská dohoda je podle expertů příležitostí pro rozvoj nových technologií, inovací a podnikání.

Česko je na dobré cestě splnit závazky přijaté s ostatními státy Evropské unie, podle kterých má do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Prohlásil to v Paříži český ministr životního prostředí Richard Brabec na konferenci OSN o klimatických změnách.

Současná Energetická Koncepce ČR a Obnovitelné Zdroje

Smutnou skutečností české energetické koncepce je apriori zamítnutí jakékoliv jiné než jaderné cesty, s doplňkem plynu, stejně emisně ničivého jako uhlí, a s malým doplňkem obnovitelných zdrojů. Neproběhla žádná řádná odborná, veřejná či politická diskuse nad návrhy zásadně jiné energetické koncepce, nebyly přeloženy žádné alternativy. Naproti tomu se stále opakuje, že v ČR nemáme pro obnovitelné zdroje podmínky. A to přesto, že v blízkosti ČR jsou realizované projekty úplného zásobování obnovitelnou energií a nesčetné teoretické studie potvrzují veliké potenciály obnovitelné energie.

Do roku 2024 navrhuje MPO stát podpořit výstavbu 3000 MW plynových zdrojů a dotovat elektrárnám a teplárnám 500 Kč za tunu CO2 z uhlí při výrobě tepla. Větrných elektráren chce přitom podpořit pouhých 180 MW a fotovoltaických zdrojů nic. Větrná podpora by se měla týkat asi dvaceti 3 MW větrných elektráren ročně.

Čtěte také: Světelné znečištění a Česká republika

V české energetické koncepci se hrubě podceňují výhody obnovitelné energie, ale dostupné potenciály. Příkladem může být mimo jiné podceněný energetický potenciál střech, kde se pro ČR uvádí odhadem podíl 18 %, zatímco ve vídeňské studii Solarkatastr bylo na základě geodat zjištěno teoretických 70 % střešní plochy využitelné pro solární termiku či fotovoltaiku. To jen ve Vídni odpovídá ploše asi 38 km2. Z této plochy se 6 km2 považuje za velmi dobře a 32 km2 za dobře se hodící. Těžko tento rozdíl s českým odhadem svádět na malou únosnost střech, když se plošná hmotnost fotovoltaiky uvažuje ve velikosti 11-12 kg/m2. Pro sníh se předpokládá u střech se sklonem od 40° do 60° zatížení 40 kg/m2.

Potenciál Obnovitelné Energie

Nejnovější teoretické studie potvrzují vysoký potenciál obnovitelné energie. V práci jsou uvedeny abstrakty 56 recenzovaných (peer-reviewed) článků od 18 nezávislých výzkumných skupin se 109 autory po celém světě, které podporují výsledek, že energii pro elektřinu, dopravu, vytápění či chlazení budov a/nebo průmysl lze spolehlivě dodávat se 100 % nebo téměř 100 % obnovitelnou energií na různých místech po celém světě.

V práci Potsdamského institutu jsou uvedeny potenciály pro zásobování obnovitelnou energií, které byly odvozeny na základě přírodních podmínek i lokálních okolností a zohledňují také sociální a ekologické podmínky. Ve studii autoři počítali pouze s možností větrné a sluneční energie, přičemž stranou ponechali odpadní biomasu a vodní a geotermální energii. Studie zpracovává potenciál různých zemí i jejich regionů a dochází k závěru, že většina oblastí, s výjimkou velkých aglomerací může být zásobena z lokálních zdrojů energie.

Na základě těchto předpokladů autoři konstatují, že všechny evropské země lze plně ve všech segmentech spotřeby zásobovat pomocí lokální sluneční a větrné energie. Výjimku tvoří pouze některá větší města, ale jejich spotřeba může být doplněna obnovitelnou energií z okolí. Pro zajištění konstantní dodávky energie jsou nutné techniky skladování a přeměny energie.

Srovnání s Německem

V Německu je mnoho okresů, regionů, měst a obcí, které jsou plně zásobovány obnovitelnou elektřinou. Často vyrábí přebytky, které vyvážejí a dále pracují na rozšíření obnovitelné energie v segmentech tepla a dopravy. Jedná se například o stotisícový okres Rhein Hunsrück v Porýní Falci, který není ani na větrném severu ani ve slunné Itálii a v současné době exportuje přes 400 % své lokální produkce obnovitelné elektřiny, i bavorské město Hassfurt, ležící 140 km od našich západních hranic, v prakticky shodných klimatických podmínkách jako ČR.

Čtěte také: Mapování velkých šelem

Navzdory tomuto propadu docházelo v Německu až do roku 2020 k relativně stálému růstu podílu zelené elektřiny. Objem obnovitelné elektřiny se zdvojnásoboval každých sedm let - z přibližně z šesti procent v roce 2000 na dvanáct procent v roce 2007, kolem 27 procent v roce 2014 a necelých 50 procent v roce 2020. V České republice naproti tomu se prakticky nic neinstalovalo. Jako by se čekalo na spásnou novou technologii.

V Německu, které bylo svého času považováno za vlajkovou loď obnovitelné energetiky, zbrzdila velká koalice pod vedením Angely Merkelové dynamiku rozvoje obnovitelných zdrojů. V roce 2013 poklesl nárůst instalací ve fotovoltaice, v roce 2016 u bioplynu a od roku 2018 u větrné energetiky. Hlavními příčinami byl přechod z fixní výkupní ceny na výběrová řízení a nárůst byrokracie při schvalování.

V případě, že by instalace větru a fotovoltaiky pokračovaly historicky nejvyšší dosaženou rychlostí z předešlých let, mohlo by mít Německo již dnes 100 % obnovitelné elektřiny v síti.

Nové Technologie a Skladování Energie

Dochází rovněž k podstatným změnám v technologiích i v teoretických koncepcích obnovitelných zdrojů. Perovskitová fotovoltaika, jejíž produkce je mnohem levnější, než klasická křemíková má ambice vysoké účinnosti. Účinnost perovskitových laboratorních vzorcích solárních článků se zvýšila z 3,8 % v roce 2009 na 25,7 % v roce 2021 v kompozici s jedním přechodem a v tandemových článcích s křemíkem na 29,8 %. Nově byla představena strategie nových rozpouštědel, která zajištuje tvorbu vysoce kvalitních perovskitových filmů s nízkou koncentrací prekurzorových roztoků.

Konceptem, který se již podařilo zrealizovat do komerční zralosti jsou drakové elektrárny firmy SkySails Power GmbH.

Čtěte také: Příroda vs. lidé v Providence

Vedle zmíněných železo vzdušných baterii je dalším řešením středně a dlouhodobé skladování vodíku nebo zemního plynu bohatého na vodík v porézních formách v podzemí. V minulosti se při skladování plynu pozorovala mikrobiální metanace jako vedlejší efekt. Vznikl koncept podzemní biometanace, který využívá mikrobiální metabolismus k přeměně vodíku a oxidu uhličitého na metan. Praxe spočívá ve vhánění plynného vodíku a oxidu uhličitého do podzemních struktur během špiček výroby energie, které se následně částečně přeměňují na metan. Výsledná plynná směs bohatá na metan se při vysoké spotřebě energie odebírá.

Závěr

Je hrubou politickou i odbornou chybou orientovat se na drahou, komplikovanou a potenciálně nebezpečnou jadernou energii a čekat na nové a neprověřené jaderné koncepty. Zcela naopak je třeba ze všech sil podporovat obnovitelné zdroje včetně akumulace, které, jak teorie a praxe ukazují, jsou jedinou rozumnou budoucností. Obnovitelný energetický systém přináší trvalou zaměstnanost a podporuje lokální ekonomiku.

Vzhledem ke krátícímu se času, který máme k dispozici na ukončení emisí skleníkových plynů, nemůže jaderná energie hrát jinou než marginální roli, ale o to více bude alokací zdrojů brzdit výstavbu obnovitelných zdrojů energie.

tags: #ekolist #sobotka #jaderná #energie #klimatické #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Pracovní listy Prvouka 2. třída
• Ekologické stavby světa
• Podmínky skládky zeminy
• Tipy pro umístění kompostu
• Určení světových stran pomocí hvězd