Německé ekologické organizace a udržitelný rozvoj měst

Německo se dlouhodobě snaží o snižování emisí skleníkových plynů a zlepšování kvality ovzduší ve městech. K tomuto účelu zavedlo řadu environmentálních opatření, včetně nízkoemisních zón (Umweltzonen) a systému ekologických plaket (Umweltplakette nebo Feinstaubplakette).

Ekologické zóny a ekologické plakety

Od 1. ledna 2008 Německo zřídilo ve městech ekologické zóny. Ekologická nálepka je povinná v mnoha centrech německých měst. Toto potřebujete pro vstup do ekologických zón (Umweltzones).

Ekologická plaketa je barevná samolepka, která se lepí na vnitřní stranu čelního skla vozidla. Existují tři barvy: červená, žlutá a zelená. Plaketa je platná po celou dobu životnosti vozidla - není tedy potřeba ji obnovovat, pokud vůz vlastníte.

Ekologická plaketa je povinná ve většině velkých německých měst a jejich centrech, kde byly zavedeny tzv. nízkoemisní zóny (Umweltzonen). Do těchto oblastí smí vjet pouze vozidla s příslušnou barevnou plaketou.

Kde získat ekologickou plaketu?

• Stanice technické kontroly (TÜV, DEKRA, GTÜ, KÜS): Stačí zastavit na jedné z těchto poboček, předložit technický průkaz (Fahrzeugschein nebo český TP) a nechat si vystavit plaketu.
• Autorizované autoservisy a autosalony: Některé autoservisy (zejména značkové) také plakety vydávají.
• Městské úřady a dopravní úřady: V některých městech lze plaketu vyřídit na radnici nebo místním dopravním úřadu (Straßenverkehrsamt).

Pokud preferujete pohodlí, můžete si plaketu koupit i na oficiálních stránkách německých institucí. Po zadání údajů a nahrání kopie technického průkazu vám plaketa přijde poštou.

Čtěte také: Německý prodejce LUMAG CZ a reklamace

Ekologická plaketa musí být nalepena na čelním skle zevnitř, a to ideálně do pravého dolního rohu (z pohledu řidiče). Měla by být dobře čitelná zvenčí.

Platnost a omezení

V roce 2021 byla zavedena pravidla, podle kterých vozidla s červenou emisní plaketou nemají vstup do ekologických zón v Německu povolen. Vozidla se žlutou nálepkou mají povolen vjezd pouze do nízkoemisní zóny Neu-Ulm v Bavorsku. Vozidla se zelenou nálepkou mohou naopak vjet do všech nízkoemisních zón v Německu.

Do jaké emisní kategorie vás systém zařadí záleží na tom, kdy bylo auto vyrobené, jaké používá palivo a jak je na tom s emisemi (=údaje z technického průkazu). Většina vozů s benzínovým motorem s třícestným katalyzátorem (standard od 90. let), zelenou nálepku dostane.

Nálepka platí ve všech ekologických zónách v Německu, nikoliv pouze v JEDNOM městě. Se zelenou nálepkou na vozidle tedy můžete do všech měst v Německu.

Setkáte se však s některými regionálními výjimkami. Ty se týkají zón bez nafty - vozidla na diesel nesmí do určitých oblastí.

Čtěte také: Německé ekologické známky

V tomto seznamu najdete města, která jsou součástí zákazu. Zákaz nafty by měl být zaveden v průběhu let i v dalších městech.

Sankce

Pokud byste se tato opatření rozhodli nedodržet, hrozí vám tučné pokuty. Za jízdu bez zelené nálepky hrozí pokuta od 100 EUR.

Nové klimatické cíle a kontroverzní reforma

Německo dosáhne neutrality emisí skleníkových plynů v roce 2045, což je o pět let dříve proti původnímu záměru. Nový a ambicióznější plán, který bude zakotven v chystané novele zákona o ochraně klimatu, schválila vláda kancléřky Angely Merkelové.

Německý parlament schválil kontroverzní reformu klíčové legislativy pro dosažení klimatických cílů, která ruší závazné cíle jednotlivých odvětví. Změny pobouřily řadu nevládních organizací, které tvrdí, že povedou k prodlevám ve snižování emisí skleníkových plynů, a jsou proto "protiústavní".

Vládní reforma zákona o opatřeních v oblasti klimatu oslabuje odpovědnost jednotlivých ministerstev za snižování emisí skleníkových plynů v jejich odvětvích tím, že se zaměřuje výhradně na celkové ambice země snížit emise skleníkových plynů.

Čtěte také: Odpad z Německa trápí Frýdlantsko

"Je to protiústavní a porušuje to rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z roku 2021, protože to omezuje svobodu budoucích generací," dodala Langkampová.

Zastánci reformy argumentovali tím, že reforma zajistí, aby emise mohly být sníženy tam, kde je to nejefektivnější, a že po změnách nesmí být vypuštěny žádné emise skleníkových plynů navíc, protože celkové cíle zůstávají zachovány.

Německý zákon o opatřeních v oblasti klimatu stanoví, že země musí do roku 2045 dosáhnout neutrality z hlediska emitovaných skleníkových plynů a splnit průběžné cíle snižování emisí: 65 % do roku 2030 a 88 % do roku 2040 ve srovnání s úrovní z roku 1990.

Až dosud mělo Německo kromě celkových cílů také do roku 2030 stanoveny roční emisní limity pro jednotlivá hospodářská odvětví. Díky reformě by překročení limitu v určitém odvětví již neznamenalo, že odpovědné ministerstvo musí okamžitě přijít s programem, který by dané odvětví uvedl na správnou cestu.

Nevládní ekologická organizace Přátelé Země Německo (BUND) uvedla, že Německo nyní nemá účinný zákon, který by zajistil potřebnou úroveň ochrany klimatu. Klimatická organizace mládeže Fridays for Future obvinila vládu, že dobrovolně ohrožuje práva budoucích generací.

Freiburg jako průkopník udržitelného rozvoje

Německý Freiburg je průkopníkem udržitelného městského rozvoje. Za nejudržitelnější město Německa byl vyhlášen v roce 2012. K pozici průkopníka udržitelného městského rozvoje Freiburg předurčuje několik faktorů.

Na počátku 20. století se tehdejší starosta Otto Winterer rozhodl město koncipovat jakožto útočiště zajištěných lidí v důchodu - a neindustrializovat ho. Vytrvalý příliv mladých zvídavých lidí městu zajišťuje univerzita. Studenti tvoří asi desetinu obyvatel, lidé pod třicet let přibližně pětinu, a jde tak o jedno z nejmladších měst Německa.

Zlomový moment nastal v sedmdesátých letech, kdy Německo plánovalo nedaleko od Freiburgu postavit jadernou elektrárnu. „Protijaderné hnutí zpočátku tvořili místní farmáři, kteří byli naštvaní, protože je vláda nezahrnula do rozhodování o plánované výstavbě jaderné elektrárny. K vystřízlivění německé vlády z nadšení pro jádro značně přispěla tragédie v Černobylu, a od záměru stavět jadernou elektrárnu tak nakonec upustila. Místní občané si nicméně uvědomili, že pokud se chtějí obejít bez jaderné energetiky jednou provždy, je nutno nabídnout alternativu. Tehdy ještě nikdo o klimatické krizi nemluvil.

Infrastruktura a iniciativy ve Freiburgu

Nová radnice, jejíž výstavba byla dokončena v roce 2017, se stala celosvětově první veřejnou budovou, která vyrobí více energie, než spotřebuje. Již tehdy se začal do města stahovat zelený byznys, jelikož obchodníci s udržitelností v místním vývoji vycítili příležitost. První solární panely se však na střechách objevily na základě iniciativy místních občanů.

Vauban, kde do sjednocení Německa nestálo nic než kasárny obývané francouzskými vojáky, platil za první vskutku udržitelně postavenou nízkoemisní čtvrť ve Freiburgu. Tím, kdo rozhodoval o podobě jednotlivých domů i celkové čtvrti, byli občané. Město zde rozprodávalo malé plochy pozemků a zároveň omezilo počet pozemků, jež může koupit jeden aktér.

Cyklistika a doprava

Vzhledem k pěti stům kilometrům cyklistických pruhů - ve městě o dvou stech tisících obyvatel - kolo ve Freiburgu představuje nejrychlejší, nejpohodlnější a navíc zcela bezpečný způsob dopravy. Ve Freiburgu nepotřebujete nejen auto, ale téměř ani veřejnou dopravu. Nejrychlejším, nejpohodlnějším a přitom velmi bezpečným dopravním prostředkem je tu kolo.

Bydlení a komunita

Čtvrť Rieselfeld se stala po Vaubanu druhou udržitelně postavenou nízkoemisní čtvrtí, jež ve Freiburgu vznikly v 90. letech. I tady hrál zásadní roli důraz na participaci občanů. Čtvrť Rieselfeld kombinuje vlastnické, nájemní a sociální bydlení. Žije tu proto pestřejší směs lidí než ve Vaubanu.

Výzvy a kritika

Freiburg je městem, kde lidé do bydlení měsíčně investují vůbec nejvyšší podíl svého příjmu v celém Německu: průměrně devětadvacet procent. Právě zanedbání otázky bydlení bývá označováno za jeden z důvodů, proč v roce 2018 po šestnácti letech vystřídal starostu ze Strany zelených Dietera Salomona nezávislý kandidát Martin Horn.

Skutečnost, že pro udržitelný rozvoj města představuje zásadní problém právě vytrvalý růst populace, zdůraznily i nedávné tenze ohledně výstavby nové uhlíkově neutrální čtvrti Dietenbach. Proti nové čtvrti protestovali především místní farmáři, jelikož má výstavbě padnout za oběť část lesa a orné půdy.

Projekt silničního tunelu město obhajuje tvrzením, že pokud se podaří dostat auta pod zem, bude moct vzniknout ještě více cyklistických pruhů a zón určených výhradně pro pěší. Zvláště kamionům mířícím do Německa z Francie a Španělska, které se dnes Freiburgu vyhýbají, by však usnadnil průjezd Černým lesem.

Ekonomika a udržitelný byznys

A pak je tu další zásadní skutečnost, která Freiburgu umožňuje zelenat se. Jeho ekonomika vytrvale roste a na jeho zeleném renomé se přímo podílí turistický sektor a byznys obecně. Ze zelené nálepky města se stal lákavý marketingový prvek, na němž lze vydělat.

Doporučení a další informace

Pokud plánujete cestu automobilem do Německa, doporučuje se včas si obstarejte ekologickou známku. Alespoň 1 reflexní vesta, výstražný trojúhelník a lékárnička jsou v Německu, podobně jako u nás, povinné. Při nedodržení zaplatíte pokutu 15 euro.

Doporučujeme českým občanům, aby u sebe měli během pobytu v SRN evropský průkaz zdravotního pojištění pro případ, že budou potřebovat lékařské ošetření.

tags: #německé #ekologické #organizace

Oblíbené příspěvky:

• Zlepšení odpadového hospodářství v Kyjově
• Kompost a plíseň
• CNG emise Brno: Kompletní servis
• měření emisí Turnov
• Aktivní program pro seniory v Krajské Táborové Škole v Přírodě