Identifikace neplatných amerických dolarů

Tento dokument představuje operační rámec, který si Eurosystém zvolil pro jednotnou měnovou politiku v eurozóně. Obecná dokumentace sama o sobě protistranám neuděluje práva, ani jim neukládá povinnosti. Dokument je rozčleněn do sedmi kapitol. Kapitola 1 nabízí přehled operačního rámce měnové politiky Eurosystému. V kapitole 2 jsou stanovena kritéria způsobilosti pro protistrany, které se účastní operací měnové politiky Eurosystému. Kapitola 3 popisuje operace na volném trhu a kapitola 4 představuje stálé facility, které jsou protistranám k dispozici. Kapitola 5 vymezuje postupy uplatňované při provádění operací měnové politiky. V kapitole 6 jsou definována kritéria způsobilosti pro podkladová aktiva v operacích měnové politiky.

Evropský systém centrálních bank (ESCB)

Evropský systém centrálních bank (dále jen „ESCB“) je tvořen Evropskou centrální bankou (dále jen „ECB“) a centrálními bankami členských států EU. Činnost ESCB je prováděna v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). ESCB je řízen rozhodovacími orgány ECB. V tomto ohledu odpovídá Rada guvernérů ECB za formulaci měnové politiky, zatímco Výkonná rada je pověřena prováděním měnové politiky na základě rozhodnutí a obecných zásad přijatých Radou guvernérů. V rozsahu považovaném za možný a přiměřený a s ohledem na zajištění provozní účinnosti se ECB obrací na národní centrální banky za účelem provádění operací, které jsou součástí úkolů Eurosystému. Je-li to nezbytné pro provádění měnové politiky, mohou národní centrální banky se členy Eurosystému sdílet jednotlivé informace, jako např. operační údaje, které se týkají protistran, jež se účastní operací Eurosystému.

Podle čl. 127 odst. 1 Smlouvy je prvořadým cílem Eurosystému udržování cenové stability. Aniž je dotčen tento prvořadý cíl cenové stability, musí Eurosystém podporovat obecné hospodářské politiky v Unii.

Operace na volném trhu

Operace na volném trhu hrají v měnové politice Eurosystému důležitou roli pro řízení úrokových sazeb, řízení likvidity na trhu a signalizaci orientace měnové politiky. Eurosystém má pro provádění operací na volném trhu k dispozici pět druhů nástrojů. Nejdůležitějším z nich je reverzní transakce (na základě dohod o zpětném odkupu nebo zajištěných úvěrů). Eurosystém může rovněž využívat přímých transakcí, vydávání dluhových cenných papírů ECB, měnových swapů a příjmu termínovaných vkladů. Operace na volném trhu zahajuje ECB, která rovněž rozhodne o nástroji, který bude použit, a podmínkách jeho použití. Operace mohou být prováděny na základě standardních nabídkových řízení, rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů.

Druhy operací na volném trhu

1. Hlavní refinanční operace: Jsou pravidelné reverzní transakce na poskytnutí likvidity, které se provádějí každý týden a jejichž splatnost je obvykle jeden týden. Tyto operace provádějí národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení.
2. Dlouhodobější refinanční operace: Jsou reverzní transakce na poskytnutí likvidity, které se provádějí každý měsíc a jejichž splatnost je obvykle tři měsíce. Cílem těchto operací je poskytnout protistranám dodatečné dlouhodobější refinancování a provádějí je národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení.
3. Operace jemného doladění: Jsou prováděny ad hoc za účelem řízení likvidity na trhu a úrokových sazeb, a zejména zjemnění dopadů neočekávaných výkyvů likvidity na trhu na úrokové sazby. Operace jemného doladění mohou být prováděny v poslední den udržovacího období pro povinné minimální rezervy, aby kompenzovaly případnou nerovnováha likvidity nahromaděnou od přidělení poslední hlavní refinanční operace. Operace jemného doladění se provádějí především jako reverzní transakce, ale mohou mít rovněž podobu měnových swapů nebo příjmu termínovaných vkladů. Nástroje a postupy používané při provádění operací jemného doladění jsou přizpůsobeny typům transakcí a specifickým cílům, které tyto operace sledují. Operace jemného doladění běžně provádějí národní centrální banky na základě rychlých nabídkových řízení nebo dvoustranných postupů.
4. Strukturální operace: Eurosystém může vykonávat strukturální operace, a to prostřednictvím vydávání dluhových cenných papírů ECB a provádění reverzních a přímých transakcí. Tyto operace se provádějí, pokud si ECB přeje upravit strukturální pozici Eurosystému vůči finančnímu sektoru (na pravidelném nebo nepravidelném základě). Strukturální operace ve formě reverzních transakcí a vydávání dluhových cenných papírů vykonávají národní centrální banky na základě standardních nabídkových řízení. Strukturální operace ve formě přímých transakcí obvykle vykonávají národní centrální banky prostřednictvím dvoustranných postupů.

Stálé facility

Cílem stálých facilit je poskytovat a absorbovat jednodenní likviditu, určovat obecnou orientaci měnové politiky a omezovat jednodenní tržní úrokové sazby.

Čtěte také: Rozpoznávání padělaných dolarů

• Mezní zápůjční facilita: Protistrany mohou využít mezní zápůjční facilitu, aby proti způsobilým aktivům obdržely od národních centrálních bank jednodenní likviditu. Za obvyklých okolností neexistují žádná úvěrová či jiná omezení přístupu protistran k této facilitě, s výjimkou požadavku na poskytnutí dostatečných podkladových aktiv.
• Vkladová facilita: Protistrany mohou rovněž využít vkladovou facilitu, aby tak mohly provádět jednodenní vklady u národních centrálních bank. Za obvyklých okolností neexistují žádná vkladová či jiná omezení přístupu protistran k této facilitě.

Systém minimálních rezerv

Systém minimálních rezerv Eurosystému se vztahuje na úvěrové instituce v eurozóně a sleduje převážně cíle spočívající ve stabilizaci úrokových sazeb na peněžních trzích a vytváření (nebo rozšíření) nedostatku strukturální likvidity. Povinnost minimálních rezerv každé instituce se určuje ve vztahu k prvkům její rozvahy. Za účelem sledování cíle stabilizace úrokových sazeb umožňuje institucím systém minimálních rezerv Eurosystému využívat průměrovacího opatření. Dodržování povinnosti minimálních rezerv se určuje na základě průměrných denních rezerv držených institucí v průběhu udržovacího období.

Kritéria způsobilosti pro protistrany

Protistrany operací měnové politiky Eurosystému musí splňovat určitá kritéria způsobilosti:

1. Způsobilé být protistranami jsou pouze instituce podléhající systému minimálních rezerv Eurosystému podle článku 19.1 statutu ESCB.
2. Protistrany musí být finančně zdravé. Měly by podléhat přinejmenším jedné formě harmonizovaného dohledu Unie/EHP prováděného vnitrostátními orgány. S ohledem na svou zvláštní institucionální povahu podle práva Unie mohou být jako protistrany přijaty finančně zdravé instituce ve smyslu čl. 123 odst. 2 Smlouvy, které podléhají dohledu, jenž je srovnatelný s dohledem ze strany příslušných vnitrostátních orgánů.

Tato obecná kritéria způsobilosti jsou pro celou eurozónu jednotná. Instituce může ke stálým facilitám Eurosystému a operacím Eurosystému na volném trhu, které jsou založeny na standardních nabídkových řízeních, přistupovat pouze prostřednictvím národní centrální banky členského státu, ve kterém je zaregistrována. Pokud jde o měnové swapy prováděné pro účely měnové politiky, musí být protistrany schopny účinně provádět velkoobjemové devizové operace za všech tržních podmínek. Okruh protistran měnových swapů odpovídá těm protistranám usazeným v eurozóně, které jsou vybrány pro devizové intervenční operace Eurosystému.

Pokud jde o operace založené na rychlých nabídkových řízeních a dvoustranných postupech (reverzní transakce jemného doladění a příjem termínovaných vkladů), vybere každá národní centrální banka soubor protistran z institucí usazených v jejím členském státě, které splňují obecná kritéria způsobilosti. V tomto ohledu je hlavním kritériem činnost na peněžním trhu. V případě rychlých nabídkových řízení a dvoustranných operací jednají národní centrální banky s protistranami, které jsou součástí jejich souboru protistran pro operace jemného doladění. Rada guvernérů ECB může rozhodnout, že za výjimečných okolností může dvoustranné operace jemného doladění provádět sama ECB.

Sankce za nedodržování pravidel

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce, nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4), nařízením Rady (ES) č. 2531/98 ze dne 23. listopadu 1998 o uplatňování minimálních rezerv Evropskou centrální bankou a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) uvaluje ECB sankce na instituce, které neplní povinnosti vyplývající z nařízení a rozhodnutí ECB o uplatňování minimálních rezerv. Příslušné sankce a procesní pravidla pro jejich uplatňování jsou stanoveny v uvedených nařízeních. Kromě toho se opatření o vyloučení přijaté vůči protistraně nedodržující pravidla může vztahovat i na pobočky téže instituce, které jsou usazeny v jiných členských státech.

Čtěte také: Obrana proti nezákonné OZV

Veškerá diskreční opatření nezbytná k zajištění obezřetného řízení rizik Eurosystém uplatňuje a jejich parametry nastavuje přiměřeným a nediskriminačním způsobem.

Čtěte také: Platnost bankovek 5000 Kč

tags: #neplatné #emise #amerických #dolarů #identifikace

Oblíbené příspěvky:

• Výhodný výkup kovů
• Možnosti sponzorování ochrany přírody
• Výuka environmentální výchovy
• Recenze košů Gimi Nature 3 Plus
• Vztah populace a prostředí