Nelegální Skládky Odpadu: Hrozba pro Životní Prostředí a Co s Tím Můžeme Dělat


25.03.2026

Nelegální ukládání odpadů, známé jako černé nebo divoké skládky, je bohužel stále častým jevem, který představuje závažný problém pro životní prostředí i pro společnost.

Proč jsou černé skládky nebezpečné?

Černé skládky nepředstavují pouze estetický problém, ale především závažné riziko pro životní prostředí a lidské zdraví. To, že nepovolené skládky vizuálně hyzdí krajinu, je sice nejvíc patrné, ale vlastně je to až to poslední. Horší je, že jsou potenciálně nebezpečné únikem nejrůznějších látek do životního prostředí.

Na rozdíl od legálních skládek, kde je ukládaný odpad přesně specifikován a zajištěn proti únikům, u černé skládky nikdy nevíte, co se na ní nachází a jaké to má následky.

Možná rizika:

  • Kontaminace půdy a vody: Z odpadů mohou unikat chemikálie a toxické látky, které znečišťují půdu a podzemní vody. Z nichž mohou (a unikají) nejrůznější chemikálie, otravující půdu a zdroje vody pod zemí, nebo podněcující vznik požáru. Svinstvo může rozfoukat vítr po okolí, může je spláchnout voda.
  • Šíření infekcí a chorob: Materiál na nich ukládaný může mít zdánlivě „nevinnou“ biologickou povahu. Třeba výlisky hroznů vína, zbytků kompotů nebo kompostu, posekané trávy, chlévské mrvy. Už tím může lákat nenechavé hlodavce, rodinky potkanů, divokou zvěř. A tím fungovat jako brána nepůvodních a invazních druhů rostlin do přírody. Je tu zápach a prašnost. Zrovna tak se ale s depozicí mohou pojit rizika infekční. Nikdy nevíte, jestli těch pár povalujících se fošen nepochází z chlívku s prasaty s červinkou nebo kurníku zamořeného čmelíky.
  • Požáry: Nahromaděný odpad může být snadno vznětlivý a způsobit požáry, které uvolňují do ovzduší škodlivé látky.
  • Poranění: O vyvezené střepy se může kdokoliv pořezat. Stejně jako o nejrůznější plechovky, rezavé kanystry a plechy.
  • Znehodnocení půdy: Zavážka stavební suti nezpevní terén, ale na desetiletí zprzní půdu pod sebou.
  • Uvolňování mikročástic: Staré plesnivé a zavšivené hadry a plasty se tu budou válet a rozkládat se, uvolňovat své částečky do okolí, stovky let.

Mezi zdánlivými banalitami a zásadními riziky tu není daná jasná hranice, protože na černé skládce může být bez ladu navršeno opravdu cokoliv, co si jen vaše fantazie dokáže představit. Když někomu prošlo vyvezení balíků starých novin, proč by pak nevyvezl eternit s azbestocementem, staré autobaterie s kyselinou nebo sudy od postřiků?

Proč lidé zakládají černé skládky?

Navíc jsou tyhle nelegální deponie odpadu hloupé už z principu, protože jsou naprosto zbytečné: není to tak, že by ten odpad nebylo kam dát. Veškerou přepestrou zavážku věcí, které tu najdete, můžete naprosto legálně vyvést jinam, do specializovaných zařízení, kontejnerů, sběrných dvorů. Někdo tu vyřešil svůj problém s odpady tím, že z něj udělal problém ostatních. Možná ušetřil čas, cestu a pár korun. Ale všechny to nakonec přijde draho, protože likvidace takové skládky, právě kvůli své nespecifikované a nekontrolované povaze, není zrovna snadnou záležitostí.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

O tom, proč jsou teď nepovolené „černé“ skládky takové téma, můžeme jen spekulovat. Už tradičně bývají větším trnem v oku z kraje jara, když sejde sníh a zem ještě neobrůstá křovím a nejrůznějším plevelem. Protože na ně tehdy jde nejvíc vidět.

Vzniku nelegálních skládek mohla nahrát delší sezóna pandemické karantény: doma bylo více času na přestavby a úklid, s čímž se jistě pojil vznik odpadů. A ne každý s nimi chtěl zajíždět až do sběrného dvora. Navíc se venku pohybovalo méně lidí, a nepřítomnost svědků nahrává každému „zločinu“. Přitom poplatky za ukládání odpadů na skládkách narůstají, takže někdo chtěl možná šetřit.

Co dělat, když narazíte na černou skládku?

Podstatné je, že jste někde při procházce po okolí rodné vísky, při túře na okraji lesa nebo přímo na okraji svého pozemku na jednu takovou blíže nespecifikovanou nelegální skládku narazili. První krok je jasný. Nepovolenou skládku je třeba nahlásit.

Komu nahlásit černou skládku:

  1. Obecní úřad: Ne úplně nejsnazší, ale zdaleka nejjistější cestou je oslovit přímo konkrétní úřad (obecní, nebo úřad obce s rozšířenou působností, městský), respektive přímo odbor, pod který problematika odpadového hospodářství, odpadů a nelegálních skládek spadá. Tím úřadu zavdáváte podnět k řešení.
  2. Místní policie: Úřady pracují svým vlastním tempem (jejich ticho by ale rozhodně mělo pominout do 30 dní), takže není od věci si pojistit aktivní řešení tím, že souběžně informujete i místní policii (městskou policii, obecního šerifa).
  3. Online mapování skládek: A tuhle konkrétní skládku učiníte ještě o něco více viditelnou tím, že ji třeba zanesete do systému mapování skládek (ZmapujTo, ZlepšemeČesko).
  4. Policie ČR a Česká inspekce životního prostředí: Máte ale snad pocit, že by odpady mohly mít drastičtější dopad na životní prostředí (řekněme podezřele fosforeskující barely zavezené někam k přírodní rezervaci) nebo je to plošně opravdu velká skládka? Pak informujte i Policii ČR a Českou inspekci životního prostředí, a buďte jim ku pomoci.
  5. Další úřady: Zrovna tak se můžete obrátit na vodoprávní, stavební či státní veterinární úřad/ústav, tam, kde se to místně a danou situací hodí. Je to trochu fuška, ale vyplácí se.

Proč? Protože každá píď půdy u nás má svého majitele a čím dříve se o skládce bude vědět, tím dříve se s ní začne něco dít.

Kdo je zodpovědný za likvidaci černé skládky?

Druhý procesní krok souvisí s tím, komu vlastně pozemek, na němž se divoká skládka nachází, patří. Pokud se jedná o pozemek v majetku obce, je to v podstatě dobře. Pro vás, protože toho k řešení moc není, a sama obec (výhledově) musí zjednat nápravu a odpad odstranit. V příkopu u silnice pak bude pravděpodobně obec jednat o odstranění odpadu s provozovateli komunikace (silničáři), na kraji hospodářského lesa dost pravděpodobně s Lesy ČR.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Černá skládka je totiž problémem toho, na jehož pozemku leží. Což klidně můžete být i vy. A vám pak může příslušný úřad uložit povinnost skládku odstranit. Že to nedává moc smysl, uklízet nepořádek, který jste neudělali? Tak asi to není jediná podivnost, která se v našich zákonech nachází. Určitou logiku a vyšší smysl to ale má. Právě proto, že každý kousek půdy má svého majitele, zvyšuje se tím i prostor pro řešení problematiky nelegálních skládek, protože ta navezená suť nebo staré pneumatiky k někomu (byť tedy často dost nezaviněně) vždycky patří. Třeba k vám.

Ale to je už jedno. Skládka na vašem pozemku je vaše. A teď jde o to, jestli jste ji založili, nebo ne. Dá se odtušit, že nejspíš ne, a radost z ní rozhodně nemáte. Zvlášť, když vám teď úřad ukládá, abyste ji odstranili.

Možnosti řešení:

  • Dohledání původce: Odstranění skládky není lacinou nebo ne-pracnou záležitostí, a správně by vzniklé náklady měl uhradit její „zakladatel“, původce. Ten, kdo sem ten bordel vyvezl. Zjistit, kdo to byl, je pak na pověřených úřadech. Což se jim může a nemusí povést. Víte sami moc dobře, kdo tuhle skládku založil? Bude dobře, když to někam do protokolu zmíníte.
  • Komunikace s úřadem: Komunikace s patřičným úřadem, zmíněná o něco výše jako zdlouhavá, je ale naprostou nezbytností. A svým vstřícným (a jen lehce nahněvaným) přístupem můžete dobré věci hodně pomoci. Už tím, že jste černou skládku sami nahlásili (což ze zákona jako vlastníci pozemku stejně musíte), by mělo být jasnější, že nejspíš nebudete jejím původcem. S břemenem odklizení skládky by vám tak úřad mohl/měl pomoci. Když se zadaří, což není pokaždé.
  • Zajištění skládky: Úřad vám ale může uložit povinnost zajistit vzniklou skládku před jejím dalším rozrůstáním a návozem odpadu. Většinou je to ozřejměno a popsáno v dodané důvodové zprávě. Třeba tím, že by to chtělo závoru na příjezdové cestě, zámek na bráně nebo neděravý plot, vše potažmo doplněno výstražnou cedulí o tom, že tahle skládka určitě není legální (a možná třeba nějakou skrytou fotopastí poblíž, co myslíte?). Protože za tohle by někdo měl zaplatit a neměli byste to být vy. Že je to nad vaše možnosti? Znovu by tu svou asistenci mohl/měl projevit příslušný úřad. Protože jinak se skládka bude brzy rozrůstat a to nejspíš i na pozemky sousední, případně obecní.
  • Svépomocné odstranění: Pokud se rozhodnete skládku odstranit svépomocí, nic vám v tom nebrání. Jen si prosím předem neodpusťte ono úředně-administrativní kolečko. Je to dost nešťastné, ale v určité fázi nakládání nepořádku ze skládky se nedá poznat, jestli ji likvidujete, nebo náhodou zrovna nezakládáte. Faktury za práci, materiál a ukládací poplatky si přitom dobře schovejte. Budou se vám hodit, až budete tyto náklady vymáhat. Po kom? Inu, po obci (úřadu), která vám povinnost odstranění skládky na vašem pozemku uložila. Že je to chaotické a zmatené? Ano, máte pravdu. Ale tak to prostě je. Protože vaší povinností (coby majitele pozemku) je se postarat o to, aby z něj někdo nedělal černou skládku.

Legislativa a černé skládky

Výslovné úpravy se v novém zákoně o odpadech dočkaly i tzv. černé skládky. Zákon platný do roku 2021 přitom tuto problematiku vůbec neupravoval. Při přípravě nového zákona o odpadech byly zváženy různé varianty, např.

Pokud vlastník pozemku zjistí, že se na jeho pozemku objevila černá skládka, a to bez ohledu na její velikost, je povinen o této skutečnosti informovat obecní úřad ORP. Obecný úřad se pokusí zjistit vlastníka odpadu. Pokud se podaří dohledat vlastníka odpadu, obecní úřad ORP uloží provinilci sankci dle zákona o odpadech a stanoví mu lhůtu pro odklizení odpadu. Černé skládky většího rozsahu může řešit a sankcionovat i ČIŽP, přičemž v tomto případě se u podnikajících subjektů pokuty mohou vyšplhat až řádově do výše desítek milionů korun.

Pokud naopak obecní úřad ORP vlastníka nelegálně uloženého odpadu nenalezne, je k odklizení odpadu vyzván vlastník pozemku, přičemž k odstranění černé skládky mu obecní úřad s ORP stanoví lhůtu 30 dnů, avšak nemá možnost odklizení vymáhat. Podle důvodové zprávy k zákonu o odpadech tato výzva nemá být chápána jako sankce pro vlastníka pozemku, nýbrž se ze strany zákonodárce jedná o snahu co nejrychlejšího podchycení možných nepříznivých vlivů černé skládky na životní prostředí.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Neodstraní-li černou skládku vlastník pozemku, může obecní úřad ORP vlastníkovi pozemku uložit, aby prozatím zamezil navážení dalšího odpadu (např. oznamovací tabulí, přehrazením příjezdové cesty k černé skládce) a/nebo odpad zabezpečil před únikem. Obec však může černou skládku i sama odklidit.

Co dělat, když objevíte černou skládku?

Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.

Podněty jsou neformální úkony, které nemusí splňovat striktní požadavky na formu a obsah. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.

Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno poměrně velké množství obcí. Pokud v seznamu zapojených obcí vaši obec nenajdete, podejte podnět klasickou cestou.

Kdy je spáchán trestný čin?

V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.).

Aby se jednalo o trestný čin, musí být jednání pachatele společensky škodlivější než u přestupků. Proto poškození nebo ohrožení složek životního prostředí musí být významnějšího rozsahu, např. musí zasahovat větší území nebo způsobovat těžkou újmu na zdraví nebo smrt lidí. Významnější rozsah může spočívat také v situaci, kdy je k odstranění následků založení skládky třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (min. 1 000 000 Kč).

Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.

Skládkování odpadu a legislativní požadavky

Skládkování odpadu je nejstarším řešením aplikovaným při likvidaci odpadu, který produkují lidé. Byť je skládkování odpadu z dlouhodobého hlediska spíše na ústupu, pořád se jedná o velice významný způsob odstraňování odpadu v České republice. Skládky odpadu jsou zařízení, která slouží k odstraňování odpadů formou jejich trvalého uložení. Odpad uložený na skládku zde zůstane navždy zakonzervován.

Cílem nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. („zákon o odpadech“), účinného od 1. ledna tohoto roku, je právě podpora odklonu od skládkování odpadů a snaha motivovat povinné subjekty k dodržování hierarchie nakládání s odpady. V současné době se čím dál více apeluje na odklon od tzv. lineárního přístupu k odpadům (spotřebované výrobky se stávají odpadem) a čím dál více se řeší tzv. princip oběhového hospodářství (angl.

Skládky se dělí podle toho, jaké odpady se na nich mohou ukládat, a musí přitom splňovat podmínky dané legislativními nařízeními. Nejpřísněji kontrolované jsou skládky nebezpečných odpadů.

Skládku odpadu nový zákon o odpadech definuje jako „zařízení pro odstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového nebo podpovrchového ukládání“.

Skládka může být umístěna pouze na pozemku určeném k tomuto účelu územním rozhodnutím a stavebním povolením podle stavebního zákona, a musí splňovat technické podmínky stanovené Ministerstvem životního prostředí (MŽP). K provozování skládky je dále nutné získat souhlas krajského úřadu. Větší skládky, ve kterých dochází k ukládání více než deseti tun odpadu denně, nebo pokud mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun odpadu, podléhají i režimu zákona č. Další povolení a stanoviska (např. stanovisko EIA) jednotlivé skládky odpadů vyžadují v závislosti na konkrétních okolnostech.

Fáze provozování skládky

Skládky budou i podle nové odpadové legislativy provozovány ve třech fázích. V první fázi je odpad na skládku řízeně uložen na úroveň nebo pod úrovní terénu, přičemž veškerý materiál uložený na skládku v této fázi musí být použit jako konstrukční prvek skládky, za účelem jejího zpevnění. Ve druhé fázi dochází k uzavírání a rekultivaci skládky způsobem, aby nedojde k ohrožení životního prostředí a zdraví osob. Ve třetí fázi pak již probíhá následná péče o skládku, které délku stanoví příslušný krajský úřad.

Omezení skládkování a nová legislativa

Tendence vedoucí k významnému omezování skládkování odpadu vycházejí hlavně z legislativy EU, na kterou navazuje i nová odpadová legislativa České republiky. Od 1. ledna 2030 tak nadále nebude možné vůbec skládkovat odpady s výhřevností v sušině nad 6,5 MJ/kg, odpady překračující hodnoty biologické stability (stanoveny v příloze č. 10 zákona o odpadech) a odpady, které bude možné s ohledem na stávající pokrok účelně recyklovat. Recyklovatelné odpady přitom budou v budoucnu opět konkrétně vymezeny ministerskou vyhláškou.

Zákon o odpadech za účelem postupného omezení skládkování do roku 2030 zavádí nové nástroje, často diskutovaným je např. zvyšování poplatků za skládkování odpadu. Uvedené dopadne zejména na obce, které by měly snížit množství komunálního odpadu ukládaného na skládky v přepočtu na obyvatele, a to ze současných 200 kg až na 120 kg v roce 2029. Uvedená opatření mají také nepřímo podpořit třídění odpadu, kdy zákon o odpadech zavádí tzv. třídicí slevu pro obce, na kterou obce dosáhnou podle úrovně vytříděného odpadu.

tags: #nepovolený #zábor #skládka #odpadu

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]