Nelegální ukládání odpadů, známé jako černé nebo divoké skládky, je bohužel stále častým jevem, který představuje závažný problém pro životní prostředí i pro společnost.
Černé skládky nepředstavují pouze estetický problém, ale především závažné riziko pro životní prostředí a lidské zdraví. To, že nepovolené skládky vizuálně hyzdí krajinu, je sice nejvíc patrné, ale vlastně je to až to poslední. Horší je, že jsou potenciálně nebezpečné únikem nejrůznějších látek do životního prostředí.
Na rozdíl od legálních skládek, kde je ukládaný odpad přesně specifikován a zajištěn proti únikům, u černé skládky nikdy nevíte, co se na ní nachází a jaké to má následky.
Mezi zdánlivými banalitami a zásadními riziky tu není daná jasná hranice, protože na černé skládce může být bez ladu navršeno opravdu cokoliv, co si jen vaše fantazie dokáže představit. Když někomu prošlo vyvezení balíků starých novin, proč by pak nevyvezl eternit s azbestocementem, staré autobaterie s kyselinou nebo sudy od postřiků?
Navíc jsou tyhle nelegální deponie odpadu hloupé už z principu, protože jsou naprosto zbytečné: není to tak, že by ten odpad nebylo kam dát. Veškerou přepestrou zavážku věcí, které tu najdete, můžete naprosto legálně vyvést jinam, do specializovaných zařízení, kontejnerů, sběrných dvorů. Někdo tu vyřešil svůj problém s odpady tím, že z něj udělal problém ostatních. Možná ušetřil čas, cestu a pár korun. Ale všechny to nakonec přijde draho, protože likvidace takové skládky, právě kvůli své nespecifikované a nekontrolované povaze, není zrovna snadnou záležitostí.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
O tom, proč jsou teď nepovolené „černé“ skládky takové téma, můžeme jen spekulovat. Už tradičně bývají větším trnem v oku z kraje jara, když sejde sníh a zem ještě neobrůstá křovím a nejrůznějším plevelem. Protože na ně tehdy jde nejvíc vidět.
Vzniku nelegálních skládek mohla nahrát delší sezóna pandemické karantény: doma bylo více času na přestavby a úklid, s čímž se jistě pojil vznik odpadů. A ne každý s nimi chtěl zajíždět až do sběrného dvora. Navíc se venku pohybovalo méně lidí, a nepřítomnost svědků nahrává každému „zločinu“. Přitom poplatky za ukládání odpadů na skládkách narůstají, takže někdo chtěl možná šetřit.
Podstatné je, že jste někde při procházce po okolí rodné vísky, při túře na okraji lesa nebo přímo na okraji svého pozemku na jednu takovou blíže nespecifikovanou nelegální skládku narazili. První krok je jasný. Nepovolenou skládku je třeba nahlásit.
Proč? Protože každá píď půdy u nás má svého majitele a čím dříve se o skládce bude vědět, tím dříve se s ní začne něco dít.
Druhý procesní krok souvisí s tím, komu vlastně pozemek, na němž se divoká skládka nachází, patří. Pokud se jedná o pozemek v majetku obce, je to v podstatě dobře. Pro vás, protože toho k řešení moc není, a sama obec (výhledově) musí zjednat nápravu a odpad odstranit. V příkopu u silnice pak bude pravděpodobně obec jednat o odstranění odpadu s provozovateli komunikace (silničáři), na kraji hospodářského lesa dost pravděpodobně s Lesy ČR.
Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování
Černá skládka je totiž problémem toho, na jehož pozemku leží. Což klidně můžete být i vy. A vám pak může příslušný úřad uložit povinnost skládku odstranit. Že to nedává moc smysl, uklízet nepořádek, který jste neudělali? Tak asi to není jediná podivnost, která se v našich zákonech nachází. Určitou logiku a vyšší smysl to ale má. Právě proto, že každý kousek půdy má svého majitele, zvyšuje se tím i prostor pro řešení problematiky nelegálních skládek, protože ta navezená suť nebo staré pneumatiky k někomu (byť tedy často dost nezaviněně) vždycky patří. Třeba k vám.
Ale to je už jedno. Skládka na vašem pozemku je vaše. A teď jde o to, jestli jste ji založili, nebo ne. Dá se odtušit, že nejspíš ne, a radost z ní rozhodně nemáte. Zvlášť, když vám teď úřad ukládá, abyste ji odstranili.
Výslovné úpravy se v novém zákoně o odpadech dočkaly i tzv. černé skládky. Zákon platný do roku 2021 přitom tuto problematiku vůbec neupravoval. Při přípravě nového zákona o odpadech byly zváženy různé varianty, např.
Pokud vlastník pozemku zjistí, že se na jeho pozemku objevila černá skládka, a to bez ohledu na její velikost, je povinen o této skutečnosti informovat obecní úřad ORP. Obecný úřad se pokusí zjistit vlastníka odpadu. Pokud se podaří dohledat vlastníka odpadu, obecní úřad ORP uloží provinilci sankci dle zákona o odpadech a stanoví mu lhůtu pro odklizení odpadu. Černé skládky většího rozsahu může řešit a sankcionovat i ČIŽP, přičemž v tomto případě se u podnikajících subjektů pokuty mohou vyšplhat až řádově do výše desítek milionů korun.
Pokud naopak obecní úřad ORP vlastníka nelegálně uloženého odpadu nenalezne, je k odklizení odpadu vyzván vlastník pozemku, přičemž k odstranění černé skládky mu obecní úřad s ORP stanoví lhůtu 30 dnů, avšak nemá možnost odklizení vymáhat. Podle důvodové zprávy k zákonu o odpadech tato výzva nemá být chápána jako sankce pro vlastníka pozemku, nýbrž se ze strany zákonodárce jedná o snahu co nejrychlejšího podchycení možných nepříznivých vlivů černé skládky na životní prostředí.
Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?
Neodstraní-li černou skládku vlastník pozemku, může obecní úřad ORP vlastníkovi pozemku uložit, aby prozatím zamezil navážení dalšího odpadu (např. oznamovací tabulí, přehrazením příjezdové cesty k černé skládce) a/nebo odpad zabezpečil před únikem. Obec však může černou skládku i sama odklidit.
Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.
Podněty jsou neformální úkony, které nemusí splňovat striktní požadavky na formu a obsah. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.
Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno poměrně velké množství obcí. Pokud v seznamu zapojených obcí vaši obec nenajdete, podejte podnět klasickou cestou.
V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.).
Aby se jednalo o trestný čin, musí být jednání pachatele společensky škodlivější než u přestupků. Proto poškození nebo ohrožení složek životního prostředí musí být významnějšího rozsahu, např. musí zasahovat větší území nebo způsobovat těžkou újmu na zdraví nebo smrt lidí. Významnější rozsah může spočívat také v situaci, kdy je k odstranění následků založení skládky třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (min. 1 000 000 Kč).
Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.
Skládkování odpadu je nejstarším řešením aplikovaným při likvidaci odpadu, který produkují lidé. Byť je skládkování odpadu z dlouhodobého hlediska spíše na ústupu, pořád se jedná o velice významný způsob odstraňování odpadu v České republice. Skládky odpadu jsou zařízení, která slouží k odstraňování odpadů formou jejich trvalého uložení. Odpad uložený na skládku zde zůstane navždy zakonzervován.
Cílem nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. („zákon o odpadech“), účinného od 1. ledna tohoto roku, je právě podpora odklonu od skládkování odpadů a snaha motivovat povinné subjekty k dodržování hierarchie nakládání s odpady. V současné době se čím dál více apeluje na odklon od tzv. lineárního přístupu k odpadům (spotřebované výrobky se stávají odpadem) a čím dál více se řeší tzv. princip oběhového hospodářství (angl.
Skládky se dělí podle toho, jaké odpady se na nich mohou ukládat, a musí přitom splňovat podmínky dané legislativními nařízeními. Nejpřísněji kontrolované jsou skládky nebezpečných odpadů.
Skládku odpadu nový zákon o odpadech definuje jako „zařízení pro odstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového nebo podpovrchového ukládání“.
Skládka může být umístěna pouze na pozemku určeném k tomuto účelu územním rozhodnutím a stavebním povolením podle stavebního zákona, a musí splňovat technické podmínky stanovené Ministerstvem životního prostředí (MŽP). K provozování skládky je dále nutné získat souhlas krajského úřadu. Větší skládky, ve kterých dochází k ukládání více než deseti tun odpadu denně, nebo pokud mají celkovou kapacitu větší než 25 000 tun odpadu, podléhají i režimu zákona č. Další povolení a stanoviska (např. stanovisko EIA) jednotlivé skládky odpadů vyžadují v závislosti na konkrétních okolnostech.
Skládky budou i podle nové odpadové legislativy provozovány ve třech fázích. V první fázi je odpad na skládku řízeně uložen na úroveň nebo pod úrovní terénu, přičemž veškerý materiál uložený na skládku v této fázi musí být použit jako konstrukční prvek skládky, za účelem jejího zpevnění. Ve druhé fázi dochází k uzavírání a rekultivaci skládky způsobem, aby nedojde k ohrožení životního prostředí a zdraví osob. Ve třetí fázi pak již probíhá následná péče o skládku, které délku stanoví příslušný krajský úřad.
Tendence vedoucí k významnému omezování skládkování odpadu vycházejí hlavně z legislativy EU, na kterou navazuje i nová odpadová legislativa České republiky. Od 1. ledna 2030 tak nadále nebude možné vůbec skládkovat odpady s výhřevností v sušině nad 6,5 MJ/kg, odpady překračující hodnoty biologické stability (stanoveny v příloze č. 10 zákona o odpadech) a odpady, které bude možné s ohledem na stávající pokrok účelně recyklovat. Recyklovatelné odpady přitom budou v budoucnu opět konkrétně vymezeny ministerskou vyhláškou.
Zákon o odpadech za účelem postupného omezení skládkování do roku 2030 zavádí nové nástroje, často diskutovaným je např. zvyšování poplatků za skládkování odpadu. Uvedené dopadne zejména na obce, které by měly snížit množství komunálního odpadu ukládaného na skládky v přepočtu na obyvatele, a to ze současných 200 kg až na 120 kg v roce 2029. Uvedená opatření mají také nepřímo podpořit třídění odpadu, kdy zákon o odpadech zavádí tzv. třídicí slevu pro obce, na kterou obce dosáhnou podle úrovně vytříděného odpadu.
tags: #nepovolený #zábor #skládka #odpadu