V dnešní době má lidstvo k dispozici více oblečení než kdykoliv předtím. Módní průmysl chrlí přes 150 miliard kusů oblečení ročně, což odpovídá asi 21 novým kouskům na každého člověka včetně nemluvňat. Tento trend se nazývá „rychlá móda“ (fast fashion).
Pro rychlou módu je typické, že se firmy snaží prodávat co nejlevněji a v co největším množství. Například řetězec ZARA produkuje více než deset tisíc nových položek oblečení ročně a zákazníci se do obchodů vracejí zhruba 17krát ročně. Nové výrobní technologie, internet a zrychlení dopravy umožnily tento rychlejší způsob výroby.
Nárůst produkce představuje obrovský tlak na životní prostředí. Například při výrobě jednoho trička se spotřebuje asi 50 - 75 litrů vody a zhruba 25 kilowatů elektrické energie, nemluvě o syntetických hnojivech a orné půdě na produkci bavlny. Podle průzkumu společnosti Deloitte z roku 2013 vzrostl textilní odpad za posledních padesát let více než šestkrát, přičemž nejdramatičtější nárůst je otázkou posledních dvaceti let.
Podle výzkumů končí asi 60 % nového oblečení v odpadu. Rychlá móda už nám začíná lézt doslova ušima a když se naskytne příležitost pohodlně se oblečení zbavit, rádi to uděláme, často s ospravedlněním, že tím pomůžeme charitě. S tím je právě háček. Drtivá většina oblečení se za zlomkovou cenu prodává překupníkům, kteří ho posílají dál do rozvojových zemí. Společnost Potex uvádí, že asi pouze 5 % z celkového množství vybraného oblečení znovu použije v Česku.
Zvyšovat povědomí o daném problému mezi mladými lidmi a vzdělávat širokou veřejnost. Spotřebitele je nutné vést k odpovědnějšímu nakupování, k budování kvalitnějšího minimalistického šatníku a ke snižování spotřeby. Posilovat návyk sdílení textilu v rodině a bezprostřední sousedské komunitě. Společnost se musí učit nevyhazovat, ale vyměňovat, prodávat nebo darovat k dalšímu použití. Zvýšit využití odpadního textilu na našem území a zmenšit přelévání do rozvojových zemí. Tady by mohla pomoci například spolupráce firem provozujících kontejnery, městských částí a firem používajících textilní odpad pro další výrobu.
Čtěte také: Druhy nezpracovatelného textilního odpadu
Vzdělávání a informační kampaně jsou základem pro pozitivní změnu, ale potřebujeme také připravený odpadní průmysl. Dalším krokem je proto spolupráce firem, neziskovek, akademiků a městských částí na zpracování textilního odpadu přímo v místech, kde vzniká. Město může nabídnout prostory a určitou pomoc při informování občanů, firmy rychlé módy mohou zprostředkovat know how při zpracování textilu a zajistit zpětný odběr určité jeho části. Neziskovky a sociální podniky mohou pomoci při komunikaci, práci při třídění odpadu a jeho zpracování.
Při třídění odpadu je důležité oddělovat jednotlivé složky již v domácnosti. Pro textilní odpad jsou určeny speciální kontejnery, často bílé barvy, s označením TEXTIL. Do těchto kontejnerů patří veškerý čistý a suchý textil, jako jsou oděvy, bytový textil (záclony, závěsy, ložní prádlo, ručníky, potahy, ubrusy a deky) a spárovaná nositelná obuv. Textil by měl být zabalený v zavázaných PE pytlích nebo taškách.
Do kontejneru nepatří znečištěný nebo mokrý textil, matrace, molitan, koberce, tašky, stany, spací pytle, netextilní materiály, komunální odpad a elektrospotřebiče.
Vytříděné ošacení a textilní materiály jsou poskytovány charitativním organizacím, kde se použije jako pomoc pro sociálně slabé a potřebné. Ta část, která není již vhodná k nošení, se dále třídí na savé materiály vhodné pro výrobu čistících hadrů, netkaných textilií, geotextilií a materiálů určených pro výrobu tzv. hadrových lepenek. Zbytek tvoří nezpracovatelný odpad, který dosahuje jen cca 10 -15 % celkového objemu. Nezpracovatelný materiál, kterým je například i kůže, se termicky spaluje.
Obec Dalešice řeší odpadové hospodářství bez poplatků od občanů. Občané jsou zvyklí produkovat odpadu co nejméně a třídit ho. Průměrná rodina vyprodukuje za měsíc maximálně jeden pytel směsného komunálního odpadu.
Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově
Firma Lindström se stará o firemní textil, pracovní oděvy, rohožky a průmyslové utěrky. Pracovní oděvy se vyrábějí podle aktuální potřeby klientů, tkaniny se využívají ekonomicky a oblečení je trvanlivější a odolnější. Po dosloužení se recyklují a zpracují na nové produkty, případně se spálí a vyrobí se energie.
Následující tabulka shrnuje produkci odpadů a náklady na odpadové hospodářství v obci Dalešice:
| Období | Celková produkce odpadů (t) | Produkce směsného odpadu (t) | Náklady na OH (Kč) | Částky od občanů (Kč) | Odměna od EKO-KOM (Kč) |
|---|---|---|---|---|---|
| 2013 | 11 | 2 | 57 561 | 27 481 | 30 238 |
| 2014 | 11 | 3 | 72 590 | 31 959 | 25 229 |
| 2015 | 12 | 3 | 71 445 | 36 409 | 24 822 |
| 2016 | 13 | 3 | 77 925 | 37 487 | 28 106 |
| 2017 (k 30.9.) | 9 | 2 | 58 895 | 28 847 | 22 800 |
TANVALD - Tanvald je prvním městem v kraji, kde realizovali projekt třídění textilu. Za první týden obyvatelé vytřídili 620 kg textilu. Jen za první týden vložili občané do kontejnerů více než šest set kilogramů textilií. Z deseti kontejnerů umístěných ve městě po prvním svozu zvážili přesně šest set dvacet kilogramů textilního odpadu.
Po předběžném vytřídění textilu jsme zjistili, že občané vkládají do kontejnerů zčásti i nepoškozené ošacení vhodné na další užívání. Proto dodavatelská firma navázala spolupráci s Diakonií Broumov. Speciální kontejnery přibyly na předem připravená místa začátkem listopadu. Třídění textilu je v kraji ojedinělé.
Jsme v jednání s městy Železný Brod nebo Liberec. Chceme samozřejmě síť kontejnerů dále rozšiřovat,“ uvedl Dieter Bönisch, jednatel firmy využívající textilní odpad k další recyklaci. Z odpadu se vyrábí například čistící hadry nebo surové střešní lepenky. Loni v Tanvaldě vytřídili občané přes sto dvacet tun odpadu od společnosti Eko - Kom, za to město získalo 237 000 korun. Samo město ročně na odpady vynakládá bezmála pět milionů korun. Důvodem vysokých nákladů je hlavně drahá doprava odpadu k likvidaci a zpracování. Město Železný Brod o možnosti třídění textilu uvažuje.
Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace
Samotná firma zajišťuje třídění a zpracování s osmnácti zaměstnanci. Separace jednotlivých složek probíhá v zařízení na předúpravu odpadů. Z technicko - legislativního hlediska se jedná o zařízení na mechanickou předúpravu odpadů před dalším použitím. Legislativní náležitosti spojené se vznikem a provozem pracoviště zaměřeného na ekologickou separaci odpadů vyplývají se zákona o odpadech č. 185/2001 Sb., prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a katalogu odpadů č.
Odpad je dle zákona o odpadech každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit, a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č.:
Fyzická či právnická osoba zabývající se nebezpečnými odpady se musí nejprve stát oprávněnou osobou, tzn. Oprávněnou osobou se může stát provozovatel chráněné dílny nebo specializovaná firma, která je zadavatelem pracovního programu. Má všechna oprávnění vyplývající ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.
Proces zpracování textilu zahrnuje:
Dodavateli surovin mohou být dárci - občané a podnikatelské subjekty, kterým textilie zůstávají jako odpad (např. Finální výrobek (např.
Kromě obsluhy by měl být vždy přítomen zaměstnanec vykonávající odborný dohled, tj. přímý nadřízený nebo jiný pověřený zástupce. Vzhledem k tomu, že se jedná o provoz chráněné dílny a chráněných pracovišť, tento zaměstnanec by měl být detailně seznámen se zdravotním stavem každého uživatele služeb. Práci vykonávají zaměstnanci z cílové skupiny na chráněných pracovních místech.
Pracoviště je zpravidla provozováno jako chráněná dílna pro lidi se zdravotním postižením, případně jiným handicapem, které umožňují provádění uvedených prací. Požadavky jsou určeny dle jednotlivých pracovních pozic. S odpady mohou nakládat pouze lidé způsobilí k této činnosti na základě lékařského potvrzení.
Zaměstnanci jsou povinni se podrobit lékařským kontrolám dle platných právních předpisů. Různorodost činností technologických postupů poskytuje dostatečnou záruku vhodné pracovní integrace. Ověřovací oblast Broumov.
Přínosem programu je podpora vstupu marginalizovaných skupin obyvatelstva na trh práce a ekologické zpracovávání surovin. Finanční prostředky, které plynuly z prodeje, byly převážně použity na pokrytí nákladů na dopravu a provoz, případně i ostatních nákladů spojených s programem. Co se stalo s výsledným produktem? Kdo práci řídil? Uživatelé služeb v rámci tzv.
Během ověřování programu bylo zjištěno, že ne každý může vykonávat práci, která mu byla ze začátku přidělena. Z tohoto důvodu byly provedeny personální změny: uživatel služeb závislý na alkoholu nemohl pracovat jako pomocný dělník v dopravě, člověk po propuštění z výkonu trestu nemohl pracovat ve skladech (krádeže), apod.
Program „Zpracování textilní složky odpadu“ je možno realizovat. Rizika spočívají v náročnosti financování, v často nedostatečné kvalitě vstupní suroviny (stále se zhoršuje) a v problémech s odběrateli nezpracovatelného produktu. Řešení těchto problémů je podmínkou další realizace programu.
Program obsahoval třídění a následnou adjustáž textilií pro další použití dle požadavků odběratelů. Technologické vybavení se skládalo z vysokozdvižného vozíku, skladovacích prostředků (kontejnery, vozík, rudl, krycí plachty), mechanické váhy do 500 kg a běžného vybavení. Ruční zpracování suroviny bylo prováděno na pracovních stolech dílny. Celé zařízení bylo umístěno v oploceném uzavřeném areálu, vlastní technologie se nacházela v uzamykatelné hale.
Vaky s textilem je nutné důsledně chránit před povětrnostními vlivy. Textil byl přivážen slisován do textilních vaků o váze cca 400 kg na nákladním voze firmou zabývající se dodávkami tohoto materiálu zákazníkům. Z převážné části se ukládal na volné venkovní prostranství. Jednalo se o odpad kategorie O, který je citlivý na venkovní prostředí, proto bylo nezbytné jej zabezpečit před účinky deště a větru vhodným zakrytím. Zpracované textilie připravené k odvozu byly ukládány do přepravních kontejnerů a chráněny proti povětrnostním vlivům.
Smetky po vyčištění zařízení na konci práce byly uloženy do popelnice a zlikvidovány jako odpad podobný komunálnímu odpadu. Ověřování se zúčastnily osoby starší 50 let, osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním či společenským handicapem a dále osoby dlouhodobě nezaměstnané z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Celkem 8 osob, 5 mužů a 3 ženy.
Kromě obsluhy byl vždy přítomen zaměstnanec vykonávající odborný dohled (přímý nadřízený nebo jiný pověřený zástupce), který byl detailně seznámen se zdravotním stavem každého uživatele služeb. Pracoviště bylo provozováno jako chráněná dílna pro lidi se změněnou pracovní schopností, případně jiným handicapem umožňujícím provádění uvedených prací, proto při výkonu práce bylo přihlíženo ke zdravotním omezením, náchylnosti k častější únavě, individuálním možnostem a schopnostem.
Se zaměstnanci byla uzavřena pracovní smlouva na dobu určitou se zkušební dobou, případně pracovní smlouva na dobu neurčitou. Členům cílové skupiny zapojených do ověřování byl k dispozici sociální pracovník, který uživatelům služeb vedl osobní dokumentaci obsahující kromě základních osobních údajů zejména informace týkající se zdravotního stavu. Pro optimalizaci pracovních podmínek dle individuálních požadavků byly vedeny a průběžně aktualizovány individuální plány.
Pro zajištění plynulosti provozu chráněné dílny bylo třeba zajistit takové podmínky, které odpovídaly zdravotním či jiným handicapům zaměstnanců. V rámci realizace ověřování byla zjištěna skutečnost, že nelze zaměstnat osoby postižené stejným zdravotním problémem. Vzhledem k tomu, že všichni pracovníci měli uzavřenou pracovní smlouvu na zkrácený pracovní úvazek (4 hod.), nešlo ověřit, zda při stávajícím zdravotním postižení lze tuto činnost vykonávat na celý pracovní úvazek.
Bezpečnost provozu byla zajištěna vyškolením (zaučením) zaměstnanců včetně odborného dozoru. Dále byly přesně dodržovány obecné bezpečnostní předpisy včetně předpisů k manipulaci se stroji a zařízeními a manipulaci s břemeny. Veškeré změny, nesrovnalosti, případně nebezpečí vzniku havárie by zaměstnanci neprodleně ohlásili svému nadřízenému. Odpady byly uloženy pouze na vyhrazených místech.
Hlavním cílem programu EQUAL bylo rozšířit možnosti zaměstnávání cílové skupiny obyvatelstva tvorbou chráněných pracovních míst na ekologické činnosti dle vypracovaných a ověřených metodik. Program tento cíl splňuje a je v budoucnu realizovatelný ve stávající podobě bez výraznějších úprav.
Sběrné kontejnery jsou sice užitečné, ale problém textilního odpadu samy o sobě nevyřeší.
tags: #nezpracovatelný #textilní #odpad #recyklace