Čína čelí obrovským výzvám v oblasti životního prostředí, přičemž znečištění půdy představuje jeden z nejzávažnějších problémů. Tato situace má dalekosáhlé důsledky pro zdraví obyvatel, ekonomiku i globální ekosystém.
Schéma ukazuje tři hlavní cesty vstupu těžkých kovů do čajovníku: (1) znečištění půdy, z níž rostlina čerpá živiny i nežádoucí prvky; (2) srážky a prach spadávající na listy z atmosféry (kontaminované deště, prachové částice nesené větrem); (3) lidské faktory čili znečištění z průmyslových exhalací či emisí z dopravy v okolí plantáží.
Mezi hlavní příčiny znečištění půdy v Číně patří:
Čajovník přijímá těžké kovy především kořeny ze znečištěné půdy, ale také přímo z okolního prostředí přes listy. Největším zdrojem bývá půda, odkud rostlina s živinami absorbuje i toxické kovy, jsou-li přítomny. Dalším zdrojem je spad z ovzduší - například v oblastech s prašnými větry či smogem se částice kovů z atmosféry usazují na povrchu listů a mohou se dostat dovnitř listové tkáně přes průduchy.
Kořenový systém čajovníku funguje do značné míry jako bariéra a filtr. Jemné kořínky vážou velkou část těžkých kovů ve svých buněčných stěnách pomocí pektinů a dalších látek, čímž brání jejich přenosu do nadzemních orgánů. Díky tomu kořeny zadržují podstatnou část znečištění a chrání zbytek rostliny.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Rozložení kovů v těle čajovníku pak není rovnoměrné - obecně platí, že nejvíce se jich hromadí v kořenech, méně ve stoncích a kůře a nejméně v listech. Vědecké studie uvádějí typické pořadí koncentrací: kořen > stonek > staré listy > mladé listy > nejmladší pupeny. Například pro olovo (Pb) bylo zjištěno, že nejjemnější kořínky akumulují nejvíce Pb, následují silnější kořeny a stonky, pak mladé výhonky, staré listy a nejméně mají vrcholové pupeny.
Je ale zajímavé, že různé kovy se v rostlině rozdělují odlišně. Třeba arzén (As) a rtuť (Hg) byly nalezeny hlavně v kořenech, kůře a starších listech, zatímco kadmium (Cd), olovo (Pb) či měď (Cu) se poměrně snadno transportují až do mladých lístků. Studie Fang Yunshan et al. ukázala, že v mladých listech čajovníků na třech různých lokalitách byly vyšší koncentrace Cd, Pb a Cu než v listech starých, zatímco u zinku (Zn) a chromu (Cr) to bylo naopak - více se jich hromadilo ve starších listech.
Záleží také na odrůdě čajovníku - různé kultivary mají různé schopnosti kovy přijímat a přesouvat. Kromě zmíněných kovů je zvláštní kapitolou hliník (Al). Ten sice formálně nepatří mezi „těžké kovy“ (má nízkou hustotu), ale v kyselých půdách čajových plantáží bývá vysoce mobilní a čajovník ho masivně absorbuje a snáší bez zjevné újmy.
Z hlediska konzumenta nás zajímá, kolik těžkých kovů se nakonec dostane do šálku čaje. Zde hraje roli jak samotná rostlina a půda, tak i typ čaje (druh zpracování lístků) a způsob přípravy. Celkově se dá říci, že různé druhy čaje nemají výrazně odlišný obsah těžkých kovů, pokud pocházejí ze stejné zahrady.
Znečištění půdy má závažné dopady na:
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Vedle mnoha negativních důsledků pro lidské zdraví má znečištění také výrazný ekonomický dopad: poškozováním zdraví lidí nejen zatěžuje národní rozpočty náklady na zdravotní péči, ale také degraduje ekosystémy a kvalitu jimi poskytovaných služeb a v neposlední řadě snižuje výnosy např. V důsledku celosvětového lockdownu v loňském roce výrazně poklesl obsah škodlivých látek v ovzduší, vodě a půdě.
Šang-pa je krajní případ, ale se špatnou kvalitou vody se potýká většina obyvatel Číny. "Přibližně 700 miliónů osob tam denně pije kontaminovanou vodu," řekla Economyová. Odpovědní úředníci na venkově za prioritu považují vytváření pracovních míst a zvyšování státních příjmů z odváděných daní. Proto chrání továrny, které již léta znečisťují prostředí, napsal deník The New York Times.
Řešení znečištění půdy v Číně vyžaduje komplexní přístup, který zahrnuje:
Myšlenka využít čajovník pro fytoremediaci - tedy cílené čištění půdy od těžkých kovů pomocí rostlin - je lákavá, avšak má svá specifika. Čajovník je víceletý keř až stromek s vysokou tolerancí k hliníku a schopností přežívat i na kyselých, méně úrodných půdách, kde se kovy vyskytují.
V oblastech, kde je půda mírně kontaminovaná, může pěstování čajovníku sloužit dvojímu účelu: produkci čaje a současně stabilizaci půdy. Kořenový systém čajovníku zpevňuje půdu a zachytává část kovů ve svých pletivech, čímž brání jejich vyplavování do spodních vod či erozi půdy.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
Pokud jde o skutečné odstranění kovů ze systému, teoreticky by k tomu docházelo sklizní listů nasycených kovy (tzv. fytoextrakce). V praxi je však tento proces u čajovníku velmi pomalý a limitovaný. Jak jsme rozebrali, významná část těžkých kovů zůstává uvězněna v kořenech - a ty se při sklizni samozřejmě neodstraňují. Do listů přechází jen určitý podíl a ještě ke všemu hlavně do starších listů.
Tam může pomoci kombinace přístupů: fytostabilizace čajovníkem, doplněná o chemické půdní přídavky (vápnění, biochar) snižující mobilitu kovů, a případně pěstování dalších rostlin na okrajích, které zachytí kovy z okolí (tzv.
Postupný nárůst významu přikládaného enviromentální politice ze strany Pekingu je možné pozorovat od začátku druhé dekády 21. století, kdy se do jeho pětiletých plánů začaly dostávat první konkrétní environmetální cíle. V roce 2020 pak Čína překvapila na Valném shromáždění OSN svět závazkem, že dosáhne uhlíkové neutrality do roku 2060. A co víc, mezi současné čínské ambice zařadila transformaci země z průmyslové na ekologickou civilizaci, což lze označit za koncept dalece přesahující udržitelný rozvoj. K pochopení toho, jak moc vážně to Peking se svou environmetální politikou a jejími cíli reálně myslí, je důležité zaměřit se na to, jaké konkrétní trendy ji dlouhodobě provází.
tags: #znečištění #půdy #v #Číně #příčiny #důsledky