Nezpracovatelný textilní odpad: Problém, druhy a možnosti řešení

09.12.2025

Sběrné kontejnery jsou sice užitečné, ale problém textilního odpadu samy o sobě nevyřeší. V dnešní době má lidstvo k dispozici více oblečení než kdykoliv předtím. Módní průmysl chrlí přes 150 miliard kusů oblečení ročně, což odpovídá asi 21 novým kouskům na každého člověka včetně nemluvňat. Tento trend se nazývá „rychlá móda“ (fast fashion).

Pro rychlou módu je typické, že se firmy snaží prodávat co nejlevněji a v co největším množství. Například řetězec ZARA produkuje více než deset tisíc nových položek oblečení ročně a zákazníci se do obchodů vracejí zhruba 17krát ročně. Nové výrobní technologie, internet a zrychlení dopravy umožnily tento rychlejší způsob výroby.

Dopad rychlé módy na životní prostředí

Nárůst produkce představuje obrovský tlak na životní prostředí. Například při výrobě jednoho trička se spotřebuje asi 50 - 75 litrů vody a zhruba 25 kilowatů elektrické energie, nemluvě o syntetických hnojivech a orné půdě na produkci bavlny. Podle průzkumu společnosti Deloitte z roku 2013 vzrostl textilní odpad za posledních padesát let více než šestkrát, přičemž nejdramatičtější nárůst je otázkou posledních dvaceti let.

Podle výzkumů končí asi 60 % nového oblečení v odpadu. Rychlá móda už nám začíná lézt doslova ušima a když se naskytne příležitost pohodlně se oblečení zbavit, rádi to uděláme, často s ospravedlněním, že tím pomůžeme charitě. S tím je právě háček. Drtivá většina oblečení se za zlomkovou cenu prodává překupníkům, kteří ho posílají dál do rozvojových zemí. Společnost Potex uvádí, že asi pouze 5 % z celkového množství vybraného oblečení znovu použije v Česku. Kontejnery na použitý textil tedy problém neřeší, jen přesouvají mimo náš zorný úhel.

Možnosti řešení problému textilního odpadu

Jednoduché a rychlé řešení tohoto problému neexistuje, ale můžeme dělat kroky, které povedou k postupnému zlepšování situace:

Čtěte také: Problémy s Textilním Odpadem

Zvyšovat povědomí o daném problému mezi mladými lidmi a vzdělávat širokou veřejnost. Spotřebitele je nutné vést k odpovědnějšímu nakupování, k budování kvalitnějšího minimalistického šatníku a ke snižování spotřeby.
Posilovat návyk sdílení textilu v rodině a bezprostřední sousedské komunitě. Společnost se musí učit nevyhazovat, ale vyměňovat, prodávat nebo darovat k dalšímu použití.
Zvýšit využití odpadního textilu na našem území a zmenšit přelévání do rozvojových zemí. Tady by mohla pomoci například spolupráce firem provozujících kontejnery, městských částí a firem používajících textilní odpad pro další výrobu.

Vzdělávání a informační kampaně jsou základem pro pozitivní změnu, ale potřebujeme také připravený odpadní průmysl. Dalším krokem je proto spolupráce firem, neziskovek, akademiků a městských částí na zpracování textilního odpadu přímo v místech, kde vzniká. Město může nabídnout prostory a určitou pomoc při informování občanů, firmy rychlé módy mohou zprostředkovat know how při zpracování textilu a zajistit zpětný odběr určité jeho části. Neziskovky a sociální podniky mohou pomoci při komunikaci, práci při třídění odpadu a jeho zpracování.

Třídění a recyklace textilního odpadu

Při třídění odpadu je důležité oddělovat jednotlivé složky již v domácnosti. Pro textilní odpad jsou určeny speciální kontejnery, často bílé barvy, s označením TEXTIL. Do těchto kontejnerů patří veškerý čistý a suchý textil, jako jsou oděvy, bytový textil (záclony, závěsy, ložní prádlo, ručníky, potahy, ubrusy a deky) a spárovaná nositelná obuv. Textil by měl být zabalený v zavázaných PE pytlích nebo taškách.

Do kontejneru nepatří znečištěný nebo mokrý textil, matrace, molitan, koberce, tašky, stany, spací pytle, netextilní materiály, komunální odpad a elektrospotřebiče.

Vytříděné ošacení a textilní materiály jsou poskytovány charitativním organizacím, kde se použije jako pomoc pro sociálně slabé a potřebné. Ta část, která není již vhodná k nošení, se dále třídí na savé materiály vhodné pro výrobu čistících hadrů, netkaných textilií, geotextilií a materiálů určených pro výrobu tzv. hadrových lepenek. Zbytek tvoří nezpracovatelný odpad, který dosahuje jen cca 10 -15 % celkového objemu.

Příklady dobré praxe

Obec Dalešice řeší odpadové hospodářství bez poplatků od občanů. Občané jsou zvyklí produkovat odpadu co nejméně a třídit ho. Průměrná rodina vyprodukuje za měsíc maximálně jeden pytel směsného komunálního odpadu. Pro třídění mají k dispozici barevné pytle na plasty, nápojové kartony, kovové věci, plechovky a textil.

Čtěte také: Textilní průmysl a ekologie

Firma Lindström se stará o firemní textil, pracovní oděvy, rohožky a průmyslové utěrky. Pracovní oděvy se vyrábějí podle aktuální potřeby klientů, tkaniny se využívají ekonomicky a oblečení je trvanlivější a odolnější. Po dosloužení se recyklují a zpracují na nové produkty, případně se spálí a vyrobí se energie.