Dopady geopolitické situace a odpadové hospodářství v Česku

Většina českých domácností podle průzkumu pokračuje v šetření s energiemi. Potvrdilo to 70 procent respondentů, podobně jako loni. To se projevilo ve výdajích za energie, ukázal průzkum. Zatímco na jaře loňského roku představovaly podle epet zálohy na energie pro více než třetinu domácností až 40 procent měsíčního rodinného rozpočtu, letos tento podíl klesl na 31 procent.

Většina domácností vydává za energie zhruba pětinu svého rozpočtu. Podíl těchto nákladů oproti loňsku mírně klesl. I přesto obava Čechů z růstu cen letos meziročně vzrostla, důvodem je především nová politika USA a také pokračující konflikt na Ukrajině.

Další očekávání tuzemských spotřebitelů podle průzkumu ovlivňuje geopolitická situace ve světě. Zatímco loni se růstu cen energií obávala třetina českých spotřebitelů, letos je to 43 procent. V pokles věří méně než pětina.

Průzkum zkoumal také nálady Čechů k případným změnám dodavatelů. Ukázalo se, že čeští spotřebitelé jsou konzervativní a dodavatele energií mění spíš zřídka. Aktuálně o změně dodavatele podle průzkumu uvažuje 16 procent domácností.

Průzkum se uskutečnil na začátku dubna mezi 1033 respondenty prostřednictvím Českého národního panelu, za nímž stojí agentury STEM/MARK, NMS Market Research a Nielsen Admosphere.

Čtěte také: Staré elektro a jarní úklid

Odpadové hospodářství a postoje Čechů k třídění

Velká většina Čechů a Slováků, kteří jsou aktivní na internetu, zaznamenalo problém se zamořením planety plastovým odpadem. Výzkumu se zúčastnilo zhruba pět set českých a slovenských respondentů z aktivní internetové populace starší 15 let.

V případě České republiky netřídí jen 2 % dotázaných, u respondentů ze Slovenska se jedná o 4 %. Nejčastěji se snaží ekologičtěji zacházet s plastem - vždy nebo většinou ho třídí 95 % respondentů, podobně na tom jsou s papírem a sklem. Třídění biologického odpadu, ať už do kontejneru, nebo do vlastního kompostéru, nezanedbává 55 % Čechů.

Výzkum se zaměřil i na to, jestli Češi a Slováci znají koncept zero waste, tedy snahu o maximální využití všech materiálů bez vytváření odpadu. O této myšlence slyšelo 30 % dotázaných internetových uživatelů v Česku a 38 % na Slovensku.

Více než čtyři pětiny Čechů a Slováků si například pravidelně nosí do obchodu vlastní tašky. Z výzkumu vyšlo najevo, že většina lidí nechce plýtvat jídlem a snaží se zbytečně nevyhazovat potraviny. Okolo poloviny dotázaných se také snaží obecně kupovat méně věcí.

Čechům by mohla už brzy přibýt povinnost třídit i další materiál: olej.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

V Praze na Petrském náměstí byl otevřen prostor Minimum Waste, který bude sloužit k ukázkám systému společnosti MIWA a dalších technologií tzv. cirkulární ekonomiky. MIWA má za cíl ve spolupráci s dalšími technologickými společnostmi do budoucna vybudovat platformu pro předcházení vzniku odpadu.

Obyvatelé Sokolova mohou požádat město o kompostér k rodinnému domku nebo opakovaně použitelné tašky na separovaný odpad. Z dotace z evropských fondů pořídlo město za dva miliony korun 500 kompostérů, tašky na tříděný odpad může zdarma získat 1000 lidí.

Strážníci v Aši se v poslední době více zaměřili na problematiku černých skládek. Do vytipovaných lokalit instalují fotopasti a některé původce černých skládek se jim podařilo odhalit i s pomocí sociálních sítí, kde na odložený odpad upozornili obyvatelé.

Ústecký kraj po rozsáhlém požáru haly společnosti na zpracování odpadu Celio zakázal této litvínovské firmě přijímat další odpad k mechanické úpravě. Zákaz začal platit od pátku do doby, dokud krajský úřad neprověří, zda firma dodržela podmínky skládkování, které musí v areálu plnit. Po jednání Bezpečnostní rady Ústeckého kraje o tom informovala krajská mluvčí Lucie Dosedělová.

Jednou z největších výzev při snaze o sběr baterií je přimět lidi, aby s ním vůbec začali. V porovnání s odpadem velkých rozměrů se na baterie totiž jednoduše zapomene.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Letošní velmi dobrá úroda ovoce přináší Valašským Kloboukám na Zlínsku problémy s bioodpadem.

Ministerstvo životního prostředí plánuje v příštích letech zvýšit poplatek za ukládání odpadu na skládku. Nyní obce a firmy platí 500 korun za tunu. Přesný rozsah zvýšení zatím jasný není, ministerstvo ho ještě letos předloží v návrzích zákonů o odpadech. Řekl to v Brně na setkání moravských starostů ředitel odboru odpadů ministerstva Jaromír Manhart. Podle dřívějších návrhů by se cena mohla v několika následujících letech dostat až pod 2000 korun. Mělo by to vést k větší recyklaci a snížení objemu odpadu na skládkách.

V rámci akce hlavního města Prahy na podporu domácího kompostování je připraveno 1 750 kompostérů. Všichni evidovaní účastníci projektu, kteří o kompostér projevili zájem, budou v průběhu podzimu letošního roku ze strany města osloveni a budou vyzvání k podpisu smlouvy o výpůjčce a následném převzetí kompostéru. Ve středu 5. září podepsali první žadatelé o zahradní kompostér smlouvu s městem o jeho přidělení.

Přes 200 kilogramů odpadu nasbírali v sobotu dobrovolníci v okolí přehrady v Liberci. Nejčastěji na zemi nacházeli nedopalky a kapesníčky, museli ale také sebrat několik injekčních stříkaček, sklo, nefunkční fén, toustovač či spodní prádlo. Řekl to organizátor akce Tomáš Neděla z dobrovolníků hnutí Trash Hero.

tags: #nielsen #admosphere #odpad #cr

Oblíbené příspěvky:

• Využití černých odpadkových košů
• Přírodní zahrady jižní Moravy
• Průvodce výběrem vestavného koše
• Zvýšení OZE v Česku
• Zdroje znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji