Norek americký: Výskyt a dopad na přírodu v České republice

Americký norek (Neovison vison) je malá lasicovitá šelma, kterou můžeme potkat u českých řek a rybníků. Ačkoli se většinou chová skrytě, pozorný návštěvník přírody může na jeho přítomnost narazit podle stop v bahně na břehu.

Původ a rozšíření

Původně obýval téměř celou Severní Ameriku, odkud byl ale rozšířen do Jižní Ameriky, Evropy i Asie a stal se tam invazním druhem. Na počátku 20. století se ale tito norci dostali i na jiné kontinenty. Ve 20. letech 20. století započal jejich chov na kožešinových farmách v Evropě.

Odtud postupně docházelo k únikům zvířat, a tak se norek americký pozvolna zabydlel ve volné přírodě mimo svůj původní areál. Místy byli norkové z farem do přírody přímo vypouštěni - například v Řecku uniklo na svobodu jednorázově kolem 50 000 norků. Také v bývalém Sovětském svazu či Skandinávii byli norci vysazováni kvůli snaze obohatit tamní faunu (což však mělo katastrofální následky pro původní druhy).

V Československu se první uprchlíci z farem objevili na počátku 60. let, širší invaze však nastala až v 90. letech, kdy se masově vypouštěla zvířata z krachujících farem a pomohly tomu i akce radikálních ochránců zvířat. V roce 2005 například aktivisté vypustili přes tisíc amerických norků a lišek polárních z farmy ve Vítějevsi na Svitavsku.

Výskyt v České republice

V české krajině byl norek americký poprvé zaznamenán ve druhé polovině 20. století a od té doby se šíří překvapivou rychlostí. Zpočátku (1990-1994) byl zjištěn jen na asi 5 % území ČR, ale v roce 2008 už obýval asi 35 % a v roce 2012 téměř polovinu území.

Čtěte také: Perspektivy skladování v USA

Dnes je hlášen výskyt norků na více než 50 % rozlohy státu, přičemž nejhojnější jsou v jižních Čechách a přilehlé části jižní Moravy. Typicky se vyskytují podél vodních toků a nádrží nejen v odlehlých lokalitách, ale pronikají i do měst - například podél Vltavy v centru Prahy již není spatření norka žádnou raritou.

Popis a chování

Americký norek má protáhlé štíhlé tělo s krátkýma nohama, uzpůsobené pohybu v norách a plavání. Samci dorůstají délky těla kolem 35-45 cm (samičky 31-38 cm) a hmotnosti až 2,3 kg, zatímco samice bývají lehčí (do 1,1 kg). Ocas měří dalších zhruba 15-25 cm.

Srst je velmi hustá, nepromokavá a v zimě delší a jemnější než v létě. Zbarvení bývá jednotně tmavě hnědé až černohnědé, spodina těla může být o něco světlejší a na bradě mívá bílou skvrnu. Na rozdíl od norka evropského nemá americký norek bílý horní pysk - evropský druh má kolem čenichu nápadný bílý „rámeček“.

Ve volné přírodě je norek americký převážně samotářský a silně teritoriální. Žije skrytě poblíž vod - obývá břehové porosty okolo pomalu tekoucích řek, potoků, rybníků či mokřadů. Aktivní bývá hlavně za soumraku a v noci, ačkoliv někdy vyrazí na lov i ve dne.

Své doupě si staví v břehu u vody, často využije opuštěnou noru po ondatře nebo bobrovi, případně dutinu ve stromě. Každý jedinec si hájí lovecký revír, který si výrazně značkuje silně zapáchajícím sekretem. V případě ohrožení dovede výměšek vystříknout stejně jako tchoř.

Čtěte také: Bizon americký: záchrana druhu

Samec mívá teritorium, v němž se mohou pohybovat 2-3 samice, a konkurenční samce agresivně odhání, zvláště v období páření. Norek je mrštný pohybem - na souši uběhne až 6 km/h a nečiní mu potíže vyšplhat na strom. Výborně plave a potápí se; ve vodě se pohybuje svižnými vlnivými pohyby těla a vydrží pod hladinou i kolem minuty.

Potrava a lov

Americký norek je nesmírně obratný predátor, který loví na souši i ve vodě. V jeho jídelníčku najdeme pestrou škálu živočichů: od drobných savců (hlodavci, rejskové) přes vodní ptáky a jejich mláďata, žáby a další obojživelníky, ryby, až po raky a jiné vodní bezobratlé.

Při lovu spoléhá hlavně na bystrý zrak a sluch, čich má překvapivě slabší. Často číhá poblíž břehu a bleskově útočí do vody; samice údajně loví kořist ve vodě častěji než samci. Dokáže pod hladinou pronásledovat rybu desítky sekund a mnohé vodní ptáky přepadá znenadání - ulovenou kachnu či lysku jednoduše stáhne pod vodu a utopí.

Norci někdy zabijí více kořisti, než hned spotřebují, a přebytky si schovávají na později.

Rozmnožování

Doba páření norků amerických nastává od ledna do března (v chladných oblastech až do dubna). Během této doby samec vyhledává více samic a páří se s nimi - druh je polygamní. Samice si zhotoví pelíšek vystlaný trávou a srstí v noře poblíž vody, kde po březosti trvající několik týdnů (s možnou odloženou implantací embryí) vrhne obvykle 4-7 mláďat.

Čtěte také: Recenze: Ecozone vs. HG - Americké čističe odpadů

Novorozená mláďata váží jen okolo 8 gramů, jsou slepá a pokrytá jemnou šedavou srstí. Veškerou péči obstarává matka - mláďata kojí zhruba 5-6 týdnů, poté je postupně učí lovit. Asi ve 3 měsících věku se mladí norci osamostatňují a rozcházejí se hledat vlastní teritorium. Pohlavní dospělosti dosahují ještě před prvními narozeninami (cca v 10-11 měsících).

Dopad na ekosystém

Invazní výskyt norka amerického představuje vážnou hrozbu pro mnohé původní živočichy. Jako oportunní predátor dokáže zdecimovat populace druhů, které nemají proti takovému dravci vyvinutou obranu. Norci výrazně snižují hnízdní úspěšnost vodních ptáků - například kachny, lysky či rybáci přicházejí o snůšky i mláďata ulovená norkem.

Ohroženi jsou také obojživelníci (skokani, kuňky aj.), neboť norek loví žáby nejen ve vodě, ale i na souši. Mimořádně citlivou obětí jsou naši původní raci (zejména rak říční a rak kamenáč), kteří mizí z lokalit, kam pronikl norek.

Studie v ČR potvrdily, že výskyt norků může místně vést až k existenčnímu ohrožení celých populací raků či užovky podplamaté. Ze Slovenska je zdokumentován případ, kdy jediný norek vyhubil největší hnízdní kolonii rybáka obecného o stovkách hnízdících párů.

V neposlední řadě americký norek vytlačuje některé původní konkurenty - jeho expanze v Evropě úzce souvisí s úbytkem dříve rozšířeného norka evropského. Protože americký druh je větší, agresivnější, má širší škálu potravy a umí lépe plavat, dokázal zaujmout ekologickou niku evropského norka a na mnoha místech ho nahradil. Navíc přenáší virovou aleutskou chorobu norků, na kterou jsou norci evropští vysoce citliví.

Vztah k člověku a regulace populace

Norek americký má složitý vztah s člověkem - stal se totiž produktem lidských chovů i škůdcem v přírodě. V zajetí je chován od 19. století kvůli kožešině, která byla ceněna v módním průmyslu. V České republice probíhal intenzivní chov norků zejména v druhé polovině 20. století na specializovaných farmách.

Časté úniky (nebo i záměrné vypouštění) však vedly k založení životaschopné populace ve volné přírodě. Své někdy sehrály i neuvážené akce aktivistů - jak už bylo zmíněno, roku 2005 byly na Svitavsku vypuštěny stovky šelem najednou. Tyto události měly tragický dopad na okolní faunu, přestože byly míněny jako „osvobození“ chovaných zvířat.

V reakci na etické a ekologické problémy spojené s kožešinovým chovem zakázala Česká republika od roku 2019 provoz kožešinových farem. Tím sice ustal přísun nových norků z farem, avšak ti již vypuštění v přírodě zůstávají.

Norci nadále ovlivňují hospodářství - na rybích farmách působí škody lovem ryb a drobné útoky zaznamenali i chovatelé drůbeže v blízkosti vody. Setkání člověka s norkem ve volné přírodě je ale spíše letmé.

Mnozí norci jsou plaší a skrytí, avšak jedinci odchovaní na farmách někdy ztrácejí plachost a mohou se odvážit blíže k lidem. Není výjimkou, že hladový norek sleduje rybáře a čeká na příležitost přilepšit si z jejich úlovku.

V Česku je norek americký oficiálně považován za invazní a nežádoucí druh - nemá žádnou zákonnou ochranu a za určitých podmínek je možné ho celoročně lovit či odchytávat. Podle Bernské úmluvy je dokonce doporučena úplná eradikace tohoto nepůvodního druhu. I v dalších zemích Evropy proto probíhají programy na hubení norků.

Vzhledem k negativním dopadům invazního šíření norka amerického je důležitá nejen regulace populace formou odchytů a odstřelu, ale i zavádění preventivních opatření, která omezí jeho přítomnost v citlivých lokalitách.

Kromě tradičních metod - jako jsou živolovné pasti nebo bariérové systémy (ploty, ohradníky, elektrické ohradníky) - se v posledních letech uplatňují i moderní technologie. Mezi ně patří například ultrazvukové plašiče, které simulují útoky přirozených predátorů nejrůznějších druhů škůdců.

tags: #norek #americký #výskyt #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Měření emisí referenčními metodami
• Vznik kamenných pyramid
• Průvodce opravou litinového odpadu
• Čisticí pasta na ruce
• Principy a aplikace elektromagnetických ventilů a drtičů odpadu