Nebezpečí norské přírody pro turisty: Bezpečnostní doporučení a rizika

18.04.2026

Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Následující informace jsou určeny k základní orientaci.

Bezpečnost v Norsku: Co byste měli vědět

Severské země se řadí k těm nejbezpečnějším na světě. Norsko se řadí k zemím s nejnižším počtem závažných zločinů na světě. Kriminalita se liší v závislosti na velikosti města, takže mezi nejrizikovější patří Oslo a Bergen. Ani v těchto místech však nenarazíte na žádné nebezpečné čtvrti a jediné reálné riziko spočívá v příležitostných kapesních krádežích v metru. Čím více v divočině jste, tím méně vám hrozí úhona ze strany lidí. Ve venkovských oblastech je stále naprosto běžné, že se domy ani auta nezamykají.

Server Travel + Leisure zveřejnil žebříček s názvem Nejbezpečnější destinace 2024 (Safest places to travel 2024) a vyhodnotila jej americká společnost Berkshire Hathaway Travel Protection. Třetí Norsko bylo v roce 2023 páté. Dokonce i hlavní město Oslo je velmi bezpečné. Obezřetnost se však doporučuje na tamějším vlakovém nádraží, kde můžete narazit na kapsáře. Co se týče veřejné dopravy v Norsku, ta je hodnocená jako fantastická. Příroda v této severské zemi je nádherná a norský venkov si zamilujete.

Zdravotní rizika a očkování

Co se týče nemocí, není Norsko rizikovou zemí. Je však dobré zřídit si připojištění, především pokud se chystáte do horských oblastí. V případě zranění máte nárok na ošetření jako každý Nor. Vše však musíte zaplatit, jedná se o částky ve stovkách NOK a posléze peněžní náhradu řešit s pojišťovnou. V jižní části Norska se nachází dostatek lékáren a nemocnicí, kde vám v případě zdravotních problémů jistě poradí (většina Norů má dobrou angličtinu, takže se nemusíte bát, že se nedomluvíte).

Čím dále na sever se budete pohybovat, tím méně narazíte na zdravotní zařízení, je to z důvodu málo obydleného severu. Obecně však platí, že v turistických lokalitách se vám dostane kvalitní první i lékařské pomoci. V horách dál od civilizace je v případě problémů nutno počítat s dojezdovými časy záchranné služby i nad hodinu a při špatném počasí, kdy nemůže vzlétnout vrtulník, i několik hodin. V Norsku se nevyskytují žádné exotické nemoci. Do Norska rozhodně nepotřebujete žádné speciální cestovatelské očkování. Riziko nákazy exotickou chorobou, žloutenkou nebo třeba vzteklinou je zde minimální.

Čtěte také: Přírodní ráje: Srovnání Finska a Norska

Nebezpečí v přírodě

Norská příroda skýtá nebezpečí zejména stran počasí. V horských oblastech i na pobřeží se počasí může změnit velmi rychle, kdy se z jasné oblohy náhle spustí bouřka, krupobití nebo sněhová vánice. Při delších túrách nikdy nepodceňujte kvalitní nepromokavé oblečení a dostatečnou zásobu pití a jídla.

Jaká jsou v norské přírodě nebezpečná zvířata? Nejčastěji vás mohou ohrozit sobi a losi, a to zejména na silnicích. Nehody se soby a losy jsou poměrně časté a vzhledem k velikosti zvířat můžou být i fatální. Buďte obezřetní hlavně v noci a v případě, že losa nebo soba na silnici uvidíte, zpomalte a vyčkejte, až sám odejde.

V norské přírodě se vyskytují také medvědi, ale ve velmi malých počtech:

Lední medvěd - pouze na souostroví Špicberky
Medvěd hnědý - v severních regionech v blízkosti hranic s Finskem, Ruskem a severním Švédskem v počtu do 200 kusů

Ačkoliv medvěd hnědý je obávaný živočich, skandinávská populace je extrémně plachá a člověku se vyhýbá. Pravděpodobnost, že při toulkách severním Norskem narazíte na medvěda, je mimořádně nízká.

Riziko katastrof: Hrozba tsunami a sesuvů skal

Norsko leží daleko od tektonických zlomů, takže zde nehrozí ani zemětřesní, ani vlny tsunami. Vzhledem k častému deštivému počasí nebývá nijak silné ani riziko požárů. Jedinou přírodní katastrofou, se kterou se v Norsku výjimečně můžete setkat, jsou záplavy. Norské řeky jsou však většinou krátké a mají dostatečně široká koryta, tudíž se záplavy katastrofálního rozsahu Norsku vyhýbají a povodně mají pouze lokální charakter.

Čtěte také: Volně žijící zvířata v Norsku

Za několika desítek let či měsíců by tuto idylickou severskou vesnici mohla smést téměř stometrová vlna. Obyvatelé rajského fjordu o této hrozbě vědí, připravují se na ni, ale zatím neodcházejí. Řeč je o puklé skále na fjordu v norském okrese Sunnmøre, ležícího podél dvou fjordů Sunnylvsfjord a Geirangerfjord.

Dnes již slavná Åkernská puklina dosahuje délky zhruba 70 metrů a zvětšuje se až o 9 centimetrů ročně a je to jeden z nejnebezpečnějších skalních zlomů na světě: Stejně jako předtím blízké útesy se část této hory nakonec sesune do jednoho z nejhlubších norských fjordů.

Podle počítačového modelu by tento sesuv mohl vyvolat jednu z nejvyšších vln tsunami v historii o výšce až 100 metrů (tedy vyšší než ničivá tsunami na Vánoce roku 2004 v Thajsku). Pokud by přišla, pohltila by školy, nemocnice a domy v přístavech fjordových vesnic, které se spolu se starou farmou Åkernes nacházejí na území světového dědictví UNESCO.

Mechanismus vzedmutí tsunami není složitý ani zde. V důsledku většího množství dešťů v posledních letech se skalní útesy více plní dešťovou vodou. Vzniká tak větší počet tsunami kvůli sesuvům skal. V ohrožené lokalitě jsou navíc hory hladké, bez čehokoli, co by dokázalo odlomenou kluzkou skálu pohromadě.

V každém případě až lasery, snímající každý sebemenší pohyb trhliny, ukážou byť jenom nepatrné zrychlení postupu, bude okamžitě ze svých domovů vystěhováno a evakuováno až 10 000 obyvatel žijících ve fjordových vesnicích. Včetně těch z oblasti od Geirangeru přes Strandu až po Tafjord, a dokonce až po některé nábřežní oblasti u města Ålesund.

Čtěte také: Ubytování v Norsku: Chalupy

V této krásné, ale nebezpečné zóně, která byla vybrána organizací UNESCO jako jedno z nejkrásnějších míst na Zemi, a je výkladní skříní norských fjordů, se má za to, že časový harmonogram rozpadu urychluje klimatická změna.

Kromě podrobného sledování oblasti Åkernes Norsko také zkoumá způsoby, jak smrtící tsunami zastavit - konkrétně uvažuje o drahém, ale velmi slibném stabilizačním systému, který by odváděl dešťovou vodu ze skal, podobném tomu, který byl poprvé úspěšně použit v roce 1987 u Revelstoke v kanadské Britské Kolumbii.

Díky takovým systémům včasného varování obyvatelům vesnic - a houfům turistů, kteří je navštěvují, dokud mohou - nehrozí od posledního sesuvu v Åkernes bezprostřední nebezpečí.