Notifikace EU a Obnovitelné Zdroje Energie v České Republice

Některé tuzemské energetické zdroje, které získaly souhlas Evropské komise - takzvanou notifikaci, mají zpětně získat podporu v celkové výši 323,4 milionu korun. Počítá s tím návrh nařízení vlády, které je nyní v připomínkovém řízení.

Navrhovaná legislativní úprava má umožnit ERÚ vypsat a Operátorovi trhu s elektřinou (OTE) vyplatit zpětně podporu těm zdrojům, které ji po určitý čas nedostávaly, ale schválení Bruselu už nyní mají. Podle MPO jde v současnosti o 414 zdrojů. Mimo jiné jde o zdroje KVET, které byly nebo budou uvedeny do provozu od ledna 2016 do prosince 2020. Komise jim podporu schválila letos v březnu.

Resort v podkladech k návrhu nařízení uvádí, že navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na státní rozpočet, ani na jiné veřejné rozpočty. „Dopady na státní rozpočet v dalších letech by měly být neutrální, neboť množství podporované elektřiny je proměnné podle podmínek toho kterého roku a je závislé na klimatických podmínkách každého roku.

Stát letos poskytne na podporu elektřiny a tepla ze státního rozpočtu 26,2 miliardy korun, meziročně o zhruba čtyři miliardy Kč více. Zbytek zaplatí převážně spotřebitelé. Podporu zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí OTE na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na předloňských 43,5 miliardy korun. Celkem tak bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce předloňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun.

Dokument měl tehdy umožnit Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) vypsat podporu pro většinu výrobců energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2016 ve výši až 42 miliard korun. Kvůli chybějícímu souhlasu Bruselu odmítal úřad předloni podporu řadu měsíců vypsat. Výplatu nakonec umožnil během nepřítomnosti předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové vydáním podmíněného cenového rozhodnutí tehdejší místopředseda úřadu Jan Nehoda. Vitásková ho následně odvolala.

Čtěte také: EURACTIV: Obnovitelné zdroje energie

V současné době drtivá většina podporovaných zdrojů v Česku notifikaci už má, chybí pouze zdrojům kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) uvedeným do provozu mezi roky 2013 až 2015.

Česká republika dostala poslední dva měsíce na to, aby směrnici o obnovitelných zdrojích energie (RED II) plně implementovala do svého právního řádu. V opačném případě ji hrozí pokuta od Soudního dvora EU, v pátek 14. 7. 2023 o tom informovala Evropská komise. Původní termín transpozice evropské legislativy uplynul 30. 6. 2021.

Směrnice RED II je pro komunitní energetiku klíčová, zavádí definici společenství pro obnovitelné zdroje energie (SOZE) a stanovuje, že jim má být umožněn přístup na všechny trhy v energetice, včetně agregace flexibility.

„Po více než dvou letech od termínu dochází Evropské komisi trpělivost. Buď Česko za dva měsíce přijme zákon upravující zásadní součást komunitní energetiky, nebo Evropská komise případ postoupí Soudnímu dvoru EU, který rozhoduje o udělení pokuty a její výši. Příslušný návrh Lex OZE II už ale mají poslanci na stole, hrozba pokuty představuje další z řady argumentů, proč novelu energetického zákona urychleně přijmout,” uvedla Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.

Řízení pro nesplnění povinností je proti České republice vedeno i v případě druhého předpisu upravujícího komunitní energetiku. Výzvu k implementaci směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (IEMD) Evropská komise zaslala 19. 5. 2022.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Příslušnou evropskou legislativu měla ČR přitom stihnout transponovat do 31. 12. 2020 v případě směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (dále jen IEMD) a do 30. 6. 2021 u směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen RED II). Evropská komise proto 19. 5. 2022 přistoupila k dalšímu kroku, jak donutit ČR svou povinnost splnit a zaslala formální výzvu ke splnění povinnosti.

ČR musí do dvou měsíců přijít s konkrétními kroky, jak směrnici IEMD plně implementuje do českého právního řádu. Pokud tak neučiní, nebo pokud Komise nebude s vyjádřením spokojena, postoupí záležitost Soudnímu dvoru EU s žádostí o uložení pokuty. Povinnost naplnit požadavky evropského práva přitom vždy zůstává. Stejnou výzvu ohledně směrnice RED II Evropská komise ČR poslala již 23. 7. 2021.

„Bezodkladné odstranění porušování evropského práva je klíčové pro odblokování potenciálu energetických společenství. Případná pokuta Soudního dvora EU v tomto případě představuje jen další zbytečný náklad plynoucí z neochoty minulé vlády umožnit v České republice fungování decentralizovaného modelu energetiky,” říká Eliška Beranová, právnička Frank Bold a vedoucí legislativní pracovní skupiny Unie komunitní energetiky.

Unie komunitní energetiky se na legislativu upravující komunitní energetiku soustředí dlouhodobě. Jedním z hlavních cílů je dosáhnout přijetí pravidel, která jsou v souladu se zmíněnými evropskými směrnicemi a zároveň umožní vznik efektivních modelů energetických společenství v ČR.

„Je škoda, že Evropská komise musí urgovat komunitní energetiku, jejíž rozvoj je hlavně v našem vlastním zájmu. Společná výroba a sdílení elektřiny mezi lidmi, obcemi či místními firmami sníží náklady na drahou elektřinu ze sítě i závislost na rizikových fosilních palivech. Ministerstvo průmyslu a obchodu by mělo urychleně předložit novelu energetického zákona a problém vyřešit,” komentuje Tomáš Jagoš, energetický expert Hnutí DUHA a vedoucí projektové skupiny Unie komunitní energetiky.

Čtěte také: České startupy a energie

Mezi klíčové parametry evropské legislativy, které musíme co nejdříve implementovat, patří definice právnické osoby v oblasti komunitní energetiky, umožnění sdílení elektřiny nebo úprava vztahů s provozovateli distribučních soustav. Zdaleka se však nejedná o vyčerpávající výčet, komunitní energetika představuje prvek decentralizace, který český energetický zákon zatím nezná.

Rostoucí ceny energií a válka na Ukrajině vyvolaná ruskou agresí urychluje energetickou tranzici, jejíž nedílnou součástí je decentralizace energetického systému. Energetická společenství mají potenciál v ní hrát významnou roli, protože poskytují lokální čisté zdroje, činí regiony více soběstačné a méně závislé na centrálních dodávkách a cenách energií, čímž také bojují proti energetické chudobě.

Energetický regulační úřad zveřejnil návrh regulované složky cen energií. Počítá se s tím, že u elektřiny by mohla vzrůst o 2,7 procenta a u plynu o 4,7 procenta. Regulovaná složka elektřiny se však zřejmě po nástupu vlády Andreje Babiše změní. Z faktur by totiž měl zmizet poplatek za obnovitelné zdroje energie.

„Prvním krokem bude převod poplatku za obnovitelné zdroje energie na stát. V příštím roce to má být 20 miliard korun. Není možné, aby to dál platili zákazníci,“ řekl dříve pro CNN Prima NEWS první místopředseda hnutí Karel Havlíček.

Příspěvek za obnovitelné zdroje energie odpovídá 495 korunám bez DPH za MWh elektřiny. Spolu s daní se jedná o zátěž zhruba šesti set korun. Lidé by odpuštěním tohoto poplatku ušetřili při spotřebě tří MWh dva tisíce korun.

Podle Kaňoka je proto vyšší zdražení regulované složky možné přičíst akvizicím společnosti ČEZ. „Dopady pro domácnosti také nebudou nijak závratné, ale oproti elektřině, kde nově vznikající vláda slibuje zlevňování díky třeba neúčtování poplatků za obnovitelné zdroje, takže nakonec možná všechny domácnosti trochu ušetří, u plynu nic takového odpustit nelze, a tak by měl každý počítat s tím, že měsíční zálohy bude nutné zvedat. Uvidíme, jak se bude vyvíjet cena plynu jako taková, protože pokud by i ten měl příští rok zdražovat, pak by i pár stokorun navíc za distribuci mohlo být pro některé rodiny až příliš,“ uvedl Kaňok.

Češi platí za energie jedny z nejvyšších cen v Evropě. Podle statistického úřadu Eurostat jsou ceny elektřiny pro tuzemské domácnosti podle standardu kupní síly (PPS) nejvyšší z celé Evropské unie. Data jsou zatím za první pololetí letošního roku. Podle metriky evropského úřadu činila cena elektřiny v České republice 39,16 PPS za 100 kWh. Za námi skončilo Polsko s 34,96 PPS a Itálie s 34,40 PPS. Nejnižší cena byla naopak na Maltě (13,68 PPS).

Podle marketingového manažera společnosti SPP Davida Neckáře se ale nejedná o velký problém. „Průměr, který Eurostat zpracovává, se týká standardních ceníků domácností, které je neřeší a několik let neaktualizují. Lidé, kteří se o energie zajímají, se pohybují v nižších procentech,“ řekl Neckář pro CNN Prima NEWS.

EU snižuje význam uhlí v energetickém mixu a tlačí na obnovitelné zdroje; její politika ovlivňuje globální dekarbonizační úsilí i obchodní rozhodnutí.

tags: #notifikace #EU #obnovitelné #zdroje #energie

Oblíbené příspěvky:

• Druhy umělých vodních ekosystémů
• Malebná příroda pro romantické duše
• Klimatická oblast T3 (Quitt, 1971)
• Ekologické aspekty sdílení kol
• Význam veterinární hygieny a ekologie