Nové technologie v recyklaci odpadu

24.11.2025

Recyklační kapacity v Evropě jsou zatím omezené. Komunální odpady navíc představují z hlediska recyklace tak trochu oříšek. V době, kdy je na trhu nedostatek materiálu, je více než třeba šetřit primární zdroje. Proto jsou pro rafinaci odpadu zapotřebí nové technologie termochemické recyklace.

Chemická recyklace

Jedním ze způsobů, jak zvýšit podíl recyklace odpadních plastů, představuje chemická recyklace. Ta si dokáže poradit i s komunálními odpady obsahujícími plastové směsi.

Sdružení Chemical Recycling Europe (CRE) definovalo chemickou recyklaci jako jakoukoli recyklační technologii, která přímo ovlivňuje složení polymerového odpadu nebo samotného polymeru a přeměňuje je na chemické látky či produkty, ať už pro jejich původní účel, nebo jiné účely s výjimkou energetického využití (ChemRecEurope 2020).

Druhy chemické recyklace:

Termochemická recyklace - pyrolýza
Technologie, při které je odpad tepelně zpracován s vyloučením přístupu kyslíku, vzduchu či jiných zplyňovacích látek.
Plazmatická recyklace - zplyňování plastů
Při teplotách několik tisíc stupňů Celsia za nedostatku vzduchu se rozkládá odpad na základní jednoduché molekuly.

Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí
Chemická recyklace - solvolýza (rozpouštění chemikáliemi)
Jedná se o proces zpracování vstupních polymerů z materiálů, které mechanickým procesem recyklovat nelze.

Výhody chemické recyklace

Největší výhodou chemické recyklace je, že touto technologií lze zrecyklovat i materiály, u kterých mechanická recyklace selhává.Chemická recyklace přispívá k:

omezení skládkování a negativních vlivů s tím spojených
omezení spalování odpadu
řešení problematiky využití odpadních plastů v České republice
snížení závislosti na importu primárních plastových materiálů
vyšší ochraně životního prostředí
dosažení cílů daných odpadovou legislativou v oblasti nakládání s odpady

„Při současné nízké míře recyklace a exponenciálně rostoucí produkci plastů dochází ke zvyšování plýtvání plastovými materiály,“ konstatuje RNDr. Radek Hořeňovský, expert na odpadové hospodářství klastru WASTen z.s., a dodává: „V současné době je v Evropě recyklováno pouze asi 10 % plastového odpadu, čehož je většinou dosaženo mechanickou recyklací.“

Metody termochemické recyklace by mohly podíl recyklace odpadních plastů významně zvýšit. Na rozdíl od mechanické recyklace dokáže metoda termochemické recyklace zpracovat i komunální odpad obsahující směsi odpadních plastů.

„Termochemické recyklaci lze také použít k úpravě odpadu z mnoha nových materiálů, jako jsou kompozity, zejména v rozvíjející se fázi, kdy je objem nových materiálů na trzích nízký, což vede k tomu, že separovaný sběr odpadu není nákladově efektivní alternativou. Termochemická recyklace nabízí ekologickou alternativu k metodám běžného spalování a neefektivnímu skládkování,“ vysvětluje Doc. RNDr. Miloslav Bačiak Ph.D., expert na odpadové hospodářství klastru WASTen z.s.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Překážky chemické recyklace

V současné době jsou hlavními překážkami pro širší využití perspektivní termochemické recyklace plastového odpadu zejména nedostupnost a nekonzistentní kvalita vstupních surovin, neefektivní, a tudíž nákladné třídění, dosud neexistující, nebo minimální trhy s produkty termochemické recyklace a zejména nejasné legislativní podmínky a předpisy týkající se nakládání s plastovým odpadem a využití metod termochemické recyklace.

„Možná řešení by mohla zahrnovat úzkou spolupráci mezi producenty odpadních surovin a jejich recyklátory, zpracovateli, pro zajištění stálého množství a kvality suroviny. Pokročilá předběžná úprava by poskytla základ pro nákladově efektivní termochemickou recyklaci. Dále je nutná klasifikace získané kapaliny jako produktu namísto odpadu a její standardizace. Dopady na udržitelnost musí být navíc jasně pozitivní,“ uzavírá Radek Hořeňovský.

Zcela nový komplexní finanční nástroj z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP)

Cílem nástroje je podpořit cirkularitu, zvýšit podíl na opětovném využití komunálního odpadu, zejména u plastu a textilu, pomoci odpadářským projektům dosáhnout na komerční úvěry a posílit tak recyklační kapacity v ČR. Nástroj spojuje individuální záruku státu za komerční úvěr a nevratnou investiční dotaci v jediné žádosti. Tento přístup snižuje riziko bank při financování a současně zlepšuje podmínky pro investory.

Finanční nástroj nabídne Státní fond životního prostředí ČR významným inovativním, ekonomicky udržitelným a soběstačným projektům, které přispějí ke snížení množství odpadu a zvýšení jeho efektivního využití. Zájemci se mohou hlásit od 1. srpna letošního roku.

„Česká republika ročně vyprodukuje asi 5,8 milionu tun komunálního odpadu, přičemž míra recyklace se pohybuje pouze kolem 43 %, což je pod průměrem EU, a významná část odpadu u nás stále končí na skládkách. Jde zejména o plast nebo textil, u kterého je potřeba posílit třídicí a recyklační kapacity. Připravili jsme proto řešení, které může být dlouhodobou pomocí státu v oblasti cirkularity. Kombinace záruky za komerční úvěr a dotace představuje velice efektivní způsob podpory, který dokáže proměnit odpad v motor inovací. Na tento záruční mechanismus máme vyhrazenou jednu miliardu korun,“ uvádí Petr Hladík, ministr životního prostředí (KDU-ČSL).

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Tuto částku MŽP/SFŽP ČR využije na poskytování záruk spolu s investiční dotací pro velké projekty odpadového hospodářství. „Státní záruka snižuje riziko pro banky - kryje až polovinu jistiny úvěru - a umožní jim nabídnout lepší podmínky, zatímco dotace zkracuje návratnost investice a zlepšuje cash-flow investora. Navíc jde o unikátní tzv. one-stop-shop model, tedy že žadatel vyřídí záruku i dotaci jednou žádostí. Zrychlíme tak přípravu projektů, které promění odpad v cennou surovinu,“ vypočítává ministr Petr Hladík s tím, že podpora bude směřovat především do výstavby a modernizace zařízení pro třídění a materiálové využití odpadů.

„A to včetně plastů, papíru, skla, textilu, kovů a biologicky rozložitelného odpadu. Zvláštní důraz bude kladen na inovativní technologie, jako je chemická recyklace nebo pokročilé třídicí linky schopné zpracovávat specifické frakce. Dále budou podporovány projekty zaměřené na zpracování čistírenských kalů pro jejich materiálové využití, a také zařízení pro bezpečné nakládání s nebezpečnými a zdravotnickými odpady,“ dodává ministr.

Dvě oblasti podporovaných projektů

Novou výzvu, v níž bude možné současně požádat o záruku i dotaci, vyhlašuje Ministerstvo životního ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí ČR, který je zprostředkovatelem a administrátorem mechanismu. „Každý projekt bude hodnocen nejen podle technologické vyspělosti a environmentálního přínosu, ale také podle své ekonomické životaschopnosti. Podporovaná zařízení budou podle typu vstupních odpadů a způsobu zpracování rozděleny do dvou kategorií. O něco výhodnější podmínky čekají na tzv. prioritní projekty, které se zaměřují na třídění a zpracování vybraných plastů a textilu, zdravotnického odpadu nebo kalů z čistíren odpadních vod. Jde o typy odpadu představující nejproblematičtější a zároveň nejperspektivnější část odpadu - jsou málo recyklované a mají vysoký klimatický i ekonomický potenciál, ale bez veřejné podpory nejsou dostatečně atraktivní pro soukromé investice,“ přibližuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Proto budou moci čerpat až 20% dotaci z celkových způsobilých výdajů. U projektů, které řeší ostatní separátně sbíraný komunální či nebezpečný odpad, bude dotace až 10 %. Podpora formou záruky bude u všech projektů stejná - 50 % poskytnutého komerčního úvěru.

Úvěr bude možné čerpat jen na způsobilé výdaje nepokryté dotací, to znamená na 80 nebo 90 % způsobilých výdajů v závislosti na kategorii. Výše zaručovaného úvěru se může pohybovat v rozmezí od 8 milionů do 500 milionů korun.

Ekonomický pohled

Inovativní formu podpory vítá také Jan Hanuš, předseda Komise pro finanční nástroje a veřejnou podporu České bankovní asociace: „Z pohledu bankovního sektoru je tento finanční nástroj dobře nastavený a ekonomicky smysluplný. Využití záruky ze strany státu snižuje úvěrové riziko, a tím bankám umožňuje financovat i projekty, které by za běžných tržních podmínek na úvěr dosáhly obtížněji. Banky zároveň oceňují, že nástroj cíleně podporuje pouze projekty s ověřenou ekonomickou životaschopností. Kombinace záruky za úvěr a dotace ve formě jediné operace tak vytváří efektivní řešení, které dává smysl jak investorům, tak poskytovatelům financí.“

Jako cestu správným směrem vnímá nový finanční nástroj také Svaz průmyslu a dopravy. „Pro český průmysl je klíčové, abychom se na udržitelnost a cirkularitu dívali méně prizmatem regulace, ale jako na trendy, které přinášejí mnoho byznysových příležitostí. Nový finanční nástroj vítáme jako impuls, který umožní firmám investovat do moderních technologií. Oceňuji, že nekonkuruje komerčním produktům bank, ale skrze záruky a dotace zvyšuje šanci na realizaci projektů, které by jinak zůstaly jen na papíře. Je to krok správným směrem k efektivnějšímu a cirkulárnímu hospodářství,“ okomentoval nový způsob podpory Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

„Projekty v oběhovém hospodářství mají ztížený přístup k financování, protože jde o unikátní a mnohdy nové technologie. Zároveň si stát uvědomuje, že nemůže dotovat všechno. To, že se stát zaručí až za polovinu úvěru, pomůže všem. Životaschopné odpadové projekty získají úvěry na základě důkladně připraveného byznys plánu, bankám se sníží riziko špatných úvěrů a stát může využít dostupné finance efektivněji. A díky modernizaci třídicích linek se nám podaří dosáhnout cíle recyklace 60 % v roce 2030 a 65 % v roce 2035,“ vysvětluje David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí.

Jak bude nástroj fungovat v praxi

Ministerstvo životního prostředí jako řídicí orgán poukáže finanční prostředky na speciálně zřízený účet Státního fondu životního prostředí ČR. Ten pak vydá záruky komerčním bankám, které poskytnou úvěr konečným příjemcům. Současně vyplatí žadatelům dotaci, přičemž platí základní pravidlo: dotace nesmí být použita ke splacení zaručovaného úvěru. Vyplácení dotace nabízíme mimořádnou formou kombinovaných ex post plateb, a to na základě již uhrazených, částečně uhrazených nebo i dosud neuhrazených faktur. Tento flexibilní přístup usnadňuje financování především v rané fázi realizace projektu, kdy je cash-flow často napjaté. Žadatelé také jistě ocení i jednodušší administraci i to, že obě části podpory vyřídí společně v rámci jedné žádosti online přes systém AIS SFŽP ČR na webu zadosti.sfpz.cz.

Posuzování investičních projektů bude probíhat dvoukolově. Nejprve budou zájemci v období od 1. srpna 2025 do 6. ledna 2027 podávat projektové záměry. Poté úvěrující banka provede scoring klienta. U schválených záměrů z prvního kola může dojít k podání žádosti do druhého kola, a to kdykoliv poté, co bude ukončeno hodnocení záměru prvního kola, nejpozději však do 31. 12.

Nové trendy v likvidaci odpadů

V oblasti likvidace odpadů se neustále vyvíjejí nové trendy a technologie, které mají za cíl minimalizovat negativní dopady na životní prostředí.Vědomě a správně třídit odpad je důležité pro ochranu našeho životního prostředí a zdraví. Nejnovější trendy v oblasti likvidace odpadů ukazují, že je možné minimalizovat množství vytvářeného odpadu a zároveň využít jeho potenciál jako obnovitelného zdroje energie a surovin.

Organický odpad

Organický odpad, jako jsou zbytky potravin a zahradní odpad, je jedním z největších zdrojů odpadu v domácnostech i průmyslových podnicích. Tento organický odpadu se recykluje na bioplyn, který se poté využívá k výrobě elektřiny a tepla.

Elektronický odpad

Elektronický odpad, jako jsou staré mobilní telefony, počítače a další elektronické zařízení, je dalším problémem, se kterým se v dnešní době potýkáme. Z tohoto druhu odpadu se využívají cenné materiály, jako jsou kovy a plastové komponenty.

Zero waste

Zero waste je filozofií, která se snaží minimalizovat množství vytvářeného odpadu. Nejnovějším trendem je vytváření zero waste obchodů, kde se prodávají produkty bez zbytečného obalu.

Biologický rozklad

Biologický rozklad je proces, při kterém se organický odpad rozkládá na přírodní způsob. Nejnovější trendy v oblasti biologického rozkladu zahrnují využití červů pro rozklad organického odpadu a vytváření kompostu.

Automatizace a umělá inteligence v třídění elektroodpadu

Elektroodpady patří mezi nejrychleji rostoucí typy odpadu na světě. Podle aktuálních dat se však globálně recykluje jen zhruba 22,3 % jejich celkového množství. Přitom obsahují cenné kovy, plasty i vzácné zeminy, jejichž účinné opětovné využití pomáhá snižovat závislost na těžbě primárních surovin a chránit životní prostředí. Nové technologie však slibují změnu. Automatizace, umělá inteligence, biotechnologie a šetrné chemické procesy zvyšují efektivitu recyklace a snižují její ekologické dopady.

Ruční rozebírání a třídění elektroodpadu je pomalé, nákladné a často nebezpečné. Právě proto zde nastupuje automatizace - robotická ramena řízená umělou inteligencí dnes zvládnou rozpoznat a oddělit jednotlivé komponenty s vysokou přesností. Například systém iDEAR, vyvinutý ve Fraunhoferově institutu, využívá kamery a algoritmy k rozpoznávání tvarů a barev. Dokáže automaticky demontovat desky plošných spojů a připravit je na další recyklaci.

Nový katalyzátor pro rozklad plastů

Třídění plastů je zdrojem zdlouhavé a nákladné práce - ale nový objev naznačuje, že by to mohlo být minulostí. Vědci vyvinuli katalyzátor na bázi niklu, který dokáže rozkládat různé druhy plastů přímo na užitečné chemické složky. V současném systému recyklace plastů je třídění skoro stejně důležité jako samotné zpracování - plasty různých složení se musí důkladně roztřídit, aby mohly být zpracovány bez kontaminace.

V článku Popular Science se uvádí, že vědci vyvinuli katalyzátor na bázi niklu, který může rozkládat běžné polymerní typy-zejména polyolefiny (například polyethylen či polypropylen) - na hodnotné oleje a vosky. Proces spočívá v chemickém rozštípnutí polymerních řetězců - katalyzátor napomáhá prasknutí vazeb, které drží monomery pohromadě, přičemž výsledné fragmenty lze opět využít jako suroviny pro výrobu nových produktů.

Současné systémy recyklace plastů trpí několika zásadními nedostatky. Za prvé, mnoho plastů je smíšených - kombinace různých polymerů nebo příměsí (barviva, aditiva, zbytky potravin) brání efektivní recyklaci. Za druhé, třídění plastů je energeticky náročné, nákladné a často chybné.

Zatím se katalyzátor osvědčil především u polyolefinů. Plasty jako PVC (polyvinylchlorid) obsahují halogeny a další prvky, které komplikují chemické zpracování. Nový katalyzátor zapadá mezi tzv. chemickou recyklaci, kde polymery nejsou pouze mechanicky přetopeny, ale chemicky rozloženy na monomery nebo jiné základní součásti.

Následující kroky pro výzkumníky zahrnují optimalizaci katalyzátorů pro širší spektrum plastů, testování v reálných podmínkách (odpady z domácností, směsi plastů, kontaminace), a přechod do pilotních provozů. Nepotřebujeme už jen lepší koše nebo šetrnější plasty - možná potřebujeme chemickou transformaci plastové recyklace. Nový niklový katalyzátor může být významný krok směrem k tomu, aby smíšené plastové odpady nebyly bariérou, ale zdrojem.

Dlouhé povolovací procesy v ČR

S Mgr. Petrem Špičákem, technickým ředitelem Recovera Využití zdrojů a. s., bylo zmíněno, že stále velkou brzdou jsou i neúměrně dlouhé povolovací procesy, kde jsme na chvostu Evropy. Povolit závod na zpracování odpadů může v České republice trvat až deset let. Produkce jednotlivých druhů odpadů podtrhuje infrastrukturní deficit klíčových koncových technologií.

Recovera dále realizuje výstavbu moderní technologie pro zpracování kapalných průmyslových odpadů v Brně, která zajistí bezpečné odstranění těchto odpadů především pro Jihomoravský kraj. V rámci ČR vidí jako zásadní problém stále malou podporu technologií směřujících k recyklaci a využívání odpadů, zejména v oblasti zpracování plastů. Velkým problémem rozvoje moderních technologií je to, že skládky jsou pořád ekonomicky nejvýhodnější technologií, přestože podle hierarchie nakládání s odpady jsou velmi nízko.

Označování obalových materiálů

Přesné označování druhů obalových materiálů má za cíl zvýšit úroveň recyklace obalových odpadů, a také zajistit validaci povinného vysokého množství recyklátu v plastových obalech podle nové legislativy. Optické třídící linky jsou v současné době nejmodernější zařízení, která usnadňují a zefektivňují odpadové hospodářství. Na trh přichází několik variant technologií označování druhů obalového materiálů. Jsou vhodné i pro textilie, které čekají stejné legislativní nároky jako u obalů.

První začala před několika dny - od 1. ledna 2025 povinný sběr textilu v rámci EPR systému. Další povinnosti, např. označování druhů plastových obalových materiálů či syntetických tkanin je důležité i pro určení vhodného typu recyklační technologie - mechanické či chemické. U chemické recyklace je přesná identifikace nejdůležitější, protože jednotlivé typy chemické recyklace (solvolýza, pyrolýza, gasifikace) umí zpracovat vždy určité druhy syntetického materiálu.

Technologie označování obalových materiálů

Variantu umístění markeru na etiketu nabízí například organizace Nextek. Jejich technologie PRISM je nový způsob rychlého třídění obalů založený na inteligentních etiketách s neviditelnými značkami, které lze detekovat a třídit pomocí stávajících vysokorychlostních optických třídicích systémů.
Další možností je umístění neviditelných markerů přímo do polymeru tvořící obal či textilii. Touto technologií se zabývá Svaz chemické průmyslu ČR, Centrum organické chemie a Národní centrum kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století. Cílem projektu je navrhnout a ověřit nový, ekologický a levný systém značení plastů. Nové značení bude mít minimální zásah do receptury plastových materiálů, zdravotní nezávadnost a bude bez aditiv. Technické řešení bude levné a nebude mít vliv na cenu výrobků.
Třetí technologií jsou digitální vodoznaky. Pilotním projektem se zabývá Iniciativa pro digitální vodoznaky HolyGrail 2.0, jehož cílem je prokázat technickou životaschopnost digitálních vodoznaků pro přesné třídění obalového odpadu, a také ekonomickou životaschopnost technologie v praxi. Digitální vodoznaky jsou nepostřehnutelné kódy velikosti poštovní známky, které pokrývají povrch obalu spotřebního zboží. Cílem je, aby po vstupu obalu do třídičky mohl být digitální vodoznak dekódován kamerou s vysokým rozlišením. Obaly jsou pak, pro zajištění kvalitnějšího recyklátu, přesně tříděny do odpovídajících toků na základě přenesených atributů (např. potravinářské vs. nepotravinářské).

Technologie SolvoGenesis od MacroCycle

Díky patentované technologii SolvoGenesis dokáže MacroCycle přeměnit plastový odpad na vysoce kvalitní recyklovaný PET bez emisí CO₂ a s o 80 % nižší energetickou náročností oproti tradičním metodám. Technologie MacroCycle slibuje výraznou změnu v odvětví, které dnes generuje více než 5 % celosvětových emisí skleníkových plynů.

Makroplastový odpad představuje jeden z největších environmentálních problémů současnosti. Tradiční recyklační metody jsou energeticky náročné a často vedou k degradaci materiálu, což snižuje jeho hodnotu. Společnost MacroCycle Technologies přichází s inovativním řešením, které umožňuje výrobu recyklovaného PET ve stejné kvalitě jako původní surovina, a to bez emisí uhlíku.

Jádrem úspěchu společnosti MacroCycle je technologie SolvoGenesis, která umožňuje rozklad plastového odpadu na základní polymerní strukturu bez jeho degradace. Tento proces spotřebuje o 80 % méně energie než konvenční recyklace, přičemž zbývajících 20 % potřebné energie pochází z obnovitelných zdrojů. Nedávno získaná investice ve výši 6,5 milionu dolarů umožní MacroCycle rozšířit své pilotní provozy a navýšit produkční kapacity. Kapitál pomůže společnosti splnit rostoucí poptávku po vysoce kvalitním recyklovaném PET od výrobců lahví, potravinových obalů a textilních produktů.

Plastový průmysl je jedním z největších přispěvatelů ke globálním emisím skleníkových plynů, přičemž výroba a likvidace plastů tvoří více než 5 % celkových emisí CO₂. Současné recyklační technologie jsou často příliš drahé a neefektivní, což brání širšímu přijetí recyklovaných materiálů v průmyslové výrobě.

První pilotní provoz MacroCycle bude hrát klíčovou roli při ověřování technologie v průmyslovém měřítku. Plánuje se výroba prvních lahví a textilií z plně recyklovaného PET od MacroCycle, což bude důležitým milníkem pro další rozvoj společnosti. Tento krok ukazuje, že inovace v oblasti plastové recyklace mohou být nejen ekologicky přínosné, ale také ekonomicky životaschopné.

Technologie ERVOeco od LOGeco

Ervoeco je česká unikátní, inovační katalyticko-depolymerizační technologie od společnosti LOGeco, která je určená ke zpracování organického odpadu (pneumatiky, gumárenský odpad, čistírenské kaly, plasty apod.) a jeho přeměně na užitečné suroviny v podobě plynu, oleje a uhlíkatého zbytku.

Depolymerizace je proces, při kterém jsou dlouhé organické polymery tepelně rozloženy na jednodušší molekuly, což umožňuje efektivní využití organických zbytků a minimalizaci odpadu. Depolymerizaci si lze přestavit jako „rozebírání LEGO stavebnice“. Představte si, že organický odpad je jako složitá stavebnice, kde jsou dílky spojeny do dlouhých řetězců (polymerů). Tyto řetězce jsou těžko zpracovatelné v původním stavu. Depolymerizace pak způsobí to, že za pomoci tepelných reakcí dochází k oddělování jednotlivých dílků řetězců. Tak se dlouhé řetězce rozpadnou na jednodušší dílky (molekuly), které jsou mnohem snazší pro následné zpracování a užitečnější pro další využití.

Princip fungování této technologie je založen na termickém a chemickém rozkladu organických látek při využití nižších teplot, přidaných specifických katalyzátorů, a to celé bez přítomnosti kyslíku v hermeticky uzavřeném prostředí. Výsledkem je syntetický plyn a olej, přičemž obé lze využít jako surovinu nebo palivo např. pro výrobu elektrické nebo tepelné energie. Takto technologie ERVOeco rozkládá složité organické materiály na jednodušší primární suroviny, jako jsou plyny, oleje a pevný uhlíkatý zbytek.