Nové změny v environmentálním vzdělávání v České republice

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo novou výzvu zaměřenou na rozvoj znalostí a dovedností pro žáky, studenty, učitele i mimoškolní veřejnost. Na to je v Národním programu Životní prostředí připraveno 70 milionů korun.

„Vést děti a mládež k ekologickému vnímání a cítění, učit je chápat význam klimatických změn a proč je důležité chránit přírodu, je dnes jedním z našich nejdůležitějších úkolů. Dlouhodobě proto podporujeme nejen centra ekologické výchovy a řadu ekovýchovných programů a projektů a jsme rádi, že je po nich velká poptávka,“ řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a doplnil: „Proto jsme také otevřeli novou výzvu, kde si mohou nejen ekocentra sáhnout na mnohem více financí než v předchozích výzvách - celkem na 70 milionů, což je téměř dvojnásobek.

Tato výzva se zaměřuje na dlouhodobější programy, osvětu a aktivity jak pro žáky od základních škol až po vysokoškoláky, tak i mimoškolní veřejnost. Současná výzva pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu je určena například pro pracovníky návštěvnických center, centra ekologické výchovy, odborné instituce ochrany přírody, muzea, univerzity, pracovníky veřejné správy v oblasti životního prostředí a další veřejnost.

Žádosti mohou být podané elektronicky v období od 16. 9. 2024 do 31. 10. 2024 s podmínkou, že podpořené projekty musí být realizovány nejpozději do 31. 12. 2028.

„Podpora bude až ve výši 70 % z celkových způsobilých výdajů. Minimálně si žadatelé, například ekocentra, mohou sáhnout na 500 tisíc, maximálně pak 4 miliony korun,“ upřesnil ministr Petr Hladík.

Čtěte také: Sádrokartonové desky šetrné k životnímu prostředí

Rozdělení financí

Finance jsou rozděleny do tří kategorií:

• Celkem 40 milionů korun je určeno na dlouhodobé environmentální vzdělávání a výchovu jak pro studenty na základních, středních a vysokých školách, tak pro širokou veřejnost.
• Dále 15 milionů korun je určeno na interpretaci přírodního dědictví, zejména na tvorbu funkčních informačních nástrojů v oblasti ochrany přírody v rámci zvláště chráněných území, území Natura 2000, biosférických rezervací UNESCO a národních geoparků.
• Poslední část, 15 milionů korun, půjde na motivační akce, soutěže a festivaly, konkrétně se jedná o soutěže v environmentální problematice určené žákům a studentům všech stupňů školního vzdělávání, motivační akce zaměřené na účast veřejnosti na ochraně životního prostředí a o festivaly s environmentální tématikou.

„Nejen, že dotace žadatelům pokryje téměř dvě třetiny z celkových způsobilých výdajů, navíc jim poskytneme 30 % zálohově formou jednorázové platby. Po doložení skutečných výdajů provedeme vyúčtování a vyplatíme zbytek dotace,“ upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman a dodává, že díky této změně žadatelům odpadnou starosti se sháněním prostředků na počáteční náklady spojené s rozjezdem projektů.

„Jsme vděční za každou podporu, která cílí na podporu environmentální výchovy. Stejně jako v předchozí výzvě „Pilíře EVVO“, ze které realizujeme projekt Obce pro budoucnost a pořádáme vzdělávací kurzy o klimatické změně pro starosty, úředníky nebo členy místních akčních skupin, plánujeme i v nové výzvě požádat o podporu projektu společně s Ekocentrem Paleta, se kterým dlouhodobě spolupracujeme na rozvoji EVVO v Pardubickém kraji,“ řekla ředitelka ekocentra Stolístek Radka Báčová.

Dodala, že samostatně letos realizují např. projekt ‚Zahrada všemi smysly‘ v celkové výši 420 tisíc korun, na který získali dotaci 292 tisíc korun z MŽP, konkrétně z Programu na podporu nestátních neziskových organizací. „‘Zahrada všemi smysly‘ podporuje přirozený vztah dětí k přírodě prostřednictvím pěti inovativních venkovních výukových programů zaměřených na vnímání přírody jednotlivými smysly, například tvorbou zázemí pro alpaky, kde u smyslu hmat využíváme lamaterapii včetně zpracování vlny,“ doplnila Báčová.

„Vést děti a žáky odmalička k tomu, že je potřeba se o přírodu starat a chránit ji, budovat u nich ekologické cítění a pochopení, proč je důležité se k přírodě chovat šetrně, vnímám jako zásadní pro budoucnost naší planety. Jsem proto rád, že i v Pardubickém kraji máme řadu míst a projektů, jako je třeba i v regionu rozšířený program Ekoškola, které mohou školy využívat a že pro to mají i velkou podporu ministerstva,“ komentoval poslanec a člen výboru pro životní prostředí David Šimek (KDU-ČSL) , který je zároveň starostou Svitav.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Aktuální tříletá výzva je vyhlášena jako jednokolová soutěžní. Kritéria žádostí budou posuzovat jmenovaní členové expertní komise z řad MŽP a Státního fondu životního prostředí ČR na základě bodového hodnocení. Hodnocení bude zkoumat například přínos projektu a jeho dopad, dále rozpočet a efektivitu nákladů, udržitelnost projektu, kvalitu zpracování žádosti a reference.

Environmentální vzdělávání v mateřských školách a na prvním stupni ZŠ

V České republice má environmentální vzdělávání dlouhou tradici, výrazný rozvoj však zaznamenalo až koncem 90. let. Se vstupem ČR do Evropské unie se otevřela možnost čerpání nemalých dotací - již nejen z tuzemských ministerstev (zejména MŠMT a MŽP), ale velkorysé částky z EU a norských fondů určené mimo jiné na podporu environmentálního vzdělávání. Tento vítr do zad cítíme dodnes, a přestože postupně slábne, stále stojí za spoustou projektů, které by jinak nevznikly.

Davové nadšení z BIO produktů jakoby pominulo, to hlavní však dotace do environmentálního vzdělávání splnily. Vytvořila se minimálně jedna generace, která se zajímá, jaký vliv na životní prostředí má to, v čem chodí, co jí, čím jezdí a podobně. Což je zásadní, neboť pro tuto generaci nekončí hranice pojmu „životní prostředí“ na hranicích Česka či střední Evropy, ale vnímají ho globálně, protože jen tak mohou ohleduplnost k budoucím generacím myslet vážně. Důkazem, že v environmentálním vzdělávání ČR je globální pohled aktuální, může být mnoho nových publikací a projektů podpořených MŽP anebo MŠMT, které se zabývají závažným globálním problémem, a tím je změna klimatu. Trendem již naštěstí dávno není jen klimatickou změnu definovat, měřit a adaptovat se na ni, ale také o ní umět vyučovat srozumitelně a v souvislostech.

S problémem klimatické změny se pojí i rozvoj činnosti člověka. Dříve se mluvilo o trvale udržitelném rozvoji, poté spíše jen o dlouhodobě udržitelném rozvoji, neboť se nemůžeme trvale rozvíjet na planetě s omezenými zdroji. Nyní se začíná objevovat názor, že než zdroje planety jsou spíše omezení lidé, kteří ji obývají. Že se přece můžeme rozvíjet v rovině nejen ekonomické a technické, ale především v rovině sociální a environmentální.

Odpadové hospodářství a vzdělávání

Činnost člověka obvykle následuje vznik nebezpečného, nebo alespoň obtížně rozložitelného, odpadu. A tak přichází s recyklací. V recyklaci jsme jedni z nejlepších v Evropě. Vyšší úrovní odpadového hospodářství je odpad upcyklovat - využít ještě k hodnotnějšímu účelu, než byl předtím, kdy jsme ho nazvali odpadem. Nejvyšší úrovní je vzniku odpadu předcházet, žádný nevytvářet nebo-li zerowaste. V civilizaci, do které se narodíme, je těžké nevytvořit žádný odpad. Tedy pokud nějaký odpad vytvoříme, z(vermi)kompostujeme ho a pokud není vhodný do (vermi)kompostéru, upcyklujeme jej. Jak s tímto trendem naložit ve vzdělávání a jak upcyklovat se dozvíte v samostatném článku.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Precizní zemědělství

Již zde bylo zmíněno o ekologických potravinách. Jejich předpokladem je ekologické zemědělství. Často ho lidé zaměňují s dalším trendem - precizním zemědělstvím, což není totéž. Precizní zemědělství je přístup, ve kterém přistupujeme k poli nejen jako celku, ale jako k celku z mnoha částí, z nichž každé přizpůsobujeme množství hnojiva, osiva či ochranných prostředků a podobně. A ideálně to vše s individuálním načasováním. Již mnoho let je tento přístup praxí i v Česku. Jeho rozvoj způsobilo zejména využití dat z přesných polohových systémů (například RTK s přesností 2 cm), bezpilotních letounů, nejnovějších satelitů s multispektrálním snímkováním a zemědělské techniky, která dokáže tyto vstupy bezdrátově přijímat a automaticky zpracovávat. V některých případech dokonce sama jezdí po poli bez potřeby posádky.

Environmentální výchova v praxi

Přes dotace, precizní zemědělství a srozumitelné informace o klimatické změně či o využití odpadů stále nalezneme mnoho šedých skladů a domů, které se staví na úrodné půdě. Naštěstí trendem začínají být i přírodní zahrady, které se objevují nejen okolo ekocenter, ale i u rodinných domů.

Environmentální výchova je chápána nejen jako výchova k řešení problémů týkajících se životního prostředí, ale zejména jako výchova dítěte jako budoucího občana k trvale udržitelnému rozvoji. Environmentální výchova je integrována do všech výchovných složek předškolního vzdělávání, je součástí ŠVP od roku 2005, pravidelně je evaluována a aktualizována. Děti se učí zpracovávat odpadový materiál (význam ochrany životního prostředí, šetření energiemi i lidskými zdroji, průmyslová recyklace, třídění odpadu - papír, plasty, sklo, baterie, zářivky, sběr a následné využití PET lahví a víček, různých papírových lepenek, krabiček, plastových lahviček a dřevěných korálků, odřezků a odpadů při pracovních a výtvarných činnostech). Environmentální výchova je součástí ŠVP (např. vybudování dvou přírodních zahrad na MŠ Krymská a MŠ Mozartova (využíváme vlastní projekty např. byly vytvořeny učebny v přírodě (altány na MŠ Barevná školka, Krymská 12, Mozartova). Zapojujeme se do projektů a programů zaměřených na EVVO (úspěšná účast v anketě strom roku a 7. místo s příběhem tuhnické Vrbičky, získání dřevěného leporela za 2. místo). Škola provádí ekologickou osvětu různými formami, např. vybudování ekologického centra sv. Anny. Osvěta a výchova rodičů dětmi (např. spolupráce s rodiči (např. využití návštěvy v ekologickém pracovním prostředí-lesní školka, sv. Anna).

Environmentální výchova „…odhaluje důsledky lidské činnosti, která působí devastaci a ohrožuje život na Zemi. Ukazuje možné způsoby potřebné k dosažení pozitivních změn v životním prostředí. Vychovává k odpovědnému vztahu k přírodě a pochopení její nenahraditelné ceny pro život všech. Má za úkol budovat v lidech pozitivní vztah k přírodě, schopnost estetických prožitků v souvislosti s přírodou, zabývá se poznáváním vztahů v přírodě a vlivem člověka na ni. Témata jsou průběžně zařazována do plnění cílů stanovených ve školním vzdělávacím programu „Co mi sojka vyprávěla?“. Tato témata jsou přizpůsobena stávajícím podmínkám, možnostem školy, okolnímu prostředí. Základem je dostatek kvalitního kontaktu s přírodním prostředím. Takový kontakt by měl být pozitivní („hezké chvíle v přírodě“) a zapamatovatelný.

Při získávání informací o přírodním prostředí je důležité přizpůsobit činnosti věkovým zvláštnostem dětí. Prostředí mateřské školy a její okolí je uzpůsobeno tak, aby bylo bezpečné a poskytovalo dětem dostatek podnětů k rozvoji environmentální výchovy. Mateřská škola má k dispozici dvě zahrady. Jedna je vybudovaná ve stylu eko zahrady. Je situovaná v kopcovitém terénu. Děti ji pojmenovaly Rozmarýnka. Druhou zahradu tvoří rovná zatravněná plocha. V průběhu roku pedagog sleduje, jaký projevují děti o environmentální činnosti zájem, nabízí jim další nové aktivity. Pozoruje, jak děti využívají získané informace v praxi (např. neplýtvají vodou, při kreslení používají obě strany papíru - a ví proč, třídí odpad, starají se o rostliny apod.).

tags: #nove #zmeny #v #environmentalni #vycjovevms

Oblíbené příspěvky:

• Trail running
• Vše o hodině tělocviku
• Tipy pro ekologický život
• Rozměry a materiály psí boudy
• Ying You 38 l