Novoměstský spolek na ochranu přírody a krajiny: Historie

Nové Město nad Metují je město s bohatou historií a silným vztahem k přírodě. Ochrana přírody a krajiny zde má dlouhou tradici, která se odráží v činnosti místních spolků a organizací.

Vraťme se však k panu Josefovi. Po dokončení školy a vojenské služby se v roce 1956 oženil a společně s manželkou Naďou založili rodinu. V roce 1958 se jim narodil syn Miloslav a o čtyři roky později dcera Alena. V té době již žili v Kadani, kde pan Holý pracoval v podniku ČSAD - nejprve jako autoelektrikář a později jako technik dopravy. V Kadani zůstala rodina až do roku 1978.

V té době se rozhodli odstěhovat ze severních Čech kvůli zhoršující se kvalitě ovzduší a začali hledat nějaké pěkné místo k usazení. Na doporučení známých zavítali do Nového Města nad Metují, které je ihned zaujalo. Díky vstřícnému přístupu místního úřadu si mohli zakoupit stavební parcelu a posléze zde postavit rodinný dům.

Oba manželé zde našli pracovní uplatnění ve stejných oborech jako v Kadani - pan Holý pokračoval jako technik v ČSAD a jeho manželka vařila ve stavostrojské školce. Jejich děti zde dokončily vzdělání, založily vlastní rodiny a rovněž se usadily v Novém Městě nad Metují.

Každá z rodin přivedla na svět jednoho vnuka a jednu vnučku. Dnes se praděda Josef, který v lednu letošního roku oslavil 92. narozeniny, může pyšnit dvěma pravnučkami a třemi pravnuky.

Čtěte také: Zelené kluby na univerzitách

Vzhledem ke své životní zkušenosti a prožité válce měl pan Josef blízko k organizaci Českého svazu bojovníků za svobodu. Aktivně se zapojoval do její činnosti a uplatňoval své znalosti a zkušenosti. Této aktivitě se věnuje dodnes. Pravidelně se účastní pietních akcí, kladení věnců a vzpomínkových událostí na památku obětí obou světových válek a podílí se také na zajištění chodu celé organizace. V Novém Městě nad Metují žije celá jeho rodina 47 let a cítí se již jako starousedlíci. A jak sám pan Josef říká: „Je potřeba i nadále se starostlivě starat o město a jeho obyvatele, aby se zde pěkně žilo.“

Jakub Pěnička se více než dvacet let věnuje práci s dětmi a mládeží v několika novoměstských skautských oddílech. Svou skautskou pouť zahájil v roce 1997, kdy se jako nadšený čtenář Foglarových příběhů přihlásil do vodáckého oddílu Albatros.

První řádky příběhu, kdy sám jen program nezažíval, ale připravoval jej ostatním, se začaly psát po táboře na Otavě v roce 1999. Postupně v Albatrosu vystřídal role kormidelníka, jehož prací bylo chystat každotýdenní schůzky partě asi osmi kluků, lodivoda, který na kormidelníka dohlíží až po řídící pozice v oddíle. Jako „palubní“ oddílu měl na starosti tehdy ještě laminátovou flotilu oddílových plavidel a od roku 2006 byl téměř 7 let kapitánem oddílu.

V roce 2017 se s Albatrosem rozloučil předáním vodáckých vlčat - kluků prvního stupně základní školy a výchovné práci se věnoval již pouze v oddílu v Provodově-Šonově. V té době také již vstupoval do druhého tříletého období vedoucího střediska a započal práci v Krajské radě Junáka, jejímž členem je dosud.

Léta okolo roku 2020 by se v životě Jakuba Pěničky dala také nazvat obdobím velkých skautských akcí. Na celostátní skautské mapě se Novoměšťáci zapsali uspořádáním národního finále Závodu vlčat a světlušek a pak v letech 2019 a „22“ (2022) konáním celostátních vzdělávacích seminářů.

Čtěte také: Občanské sdružení

Mimo to Nové Město hostilo dvě krajská kola závodů a na pořádání několika regionálních akcí se místní skauti významně podíleli. Jakub Pěnička nadále aktivně skautuje v šonovském oddíle, kde vede družinu světlušek. V Novém Městě se schází se skupinou nejmenších dětí, tzv. benjamínků, jejíž činnost koordinuje a zůstává i ve funkci vedoucího střediska, které sdružuje na 270 členů.

Jeho snahou je obrušovat názorové hrany, které se v takovémto počtu nutně vyskytnou, prohlubovat spolupráci s městem, ostatními spolky i veřejností a zajistit maximální finanční, materiální a metodickou podporu oddílovým vedoucím.

Mimo skautské prostředí Jakub Pěnička vypomáhá Spolku rodičů Základní školy Malecí, při trénincích Florbalové školy Nové Město nad Metují, vede družstvo hobby Volejbalového centra nad Metují a okrajově vypomáhá místnímu Tenisovému klubu.

Životní filozofií Jakuba Pěničky je, že lidé by si měli vzájemně pomáhat. Snaží se toto přesvědčení naplňovat nejenom v případě velkých výzev, jakými byly covidové nákupy seniorům, pomoc při povodních či zvládnutí příchodu válečných migrantů z Ukrajiny do našeho města, ale i v běžném životě. Aktivní vyhledávání příležitostí být někomu nezištně prospěšný jej provází každým dnem, přičemž se snaží toto přesvědčení i předávat ostatním.

Skauting učí děti, mladé lidi i dospělé k úctě k druhým, spolupráci, ochotě pomoci, lásce k přírodě a vlasti. Za svůj největší skautský úspěch proto Jakub Pěnička považuje, že jeho dvě děti kráčejí v jeho šlépějích a snaží se žít svůj život naplno nejen pro sebe, ale i pro ostatní.

Čtěte také: Historie spolku ochránců přírody

Bronislava Malijovská vystudovala FTVS Univerzity Karlovy v Praze. Až do roku 2006 pracovala v několika pedagogických a manažerských funkcích v malých, středních a nadnárodních firmách, v roce 2006 se na základě výsledku komunálních voleb stala starostkou města a od roku 2010 do roku 2014 působila ve funkci místostarostky města.

Své bohaté zkušenosti, získané v předchozích zaměstnáních, plně využívala i v těchto svých nových funkcích, ať již se jednalo o investiční akce, získávání finančních prostředků pro město z různých celorepublikových i evropských zdrojů nebo o cestovní ruch. Na její podnět byl zpracován první „Strategický plán rozvoje města“, uskutečnila se rozsáhlá rekonstrukce Husova náměstí - centra historické části města, rekonstrukce Freiwaldovy budovy, ve které je nově umístěna Městská knihovna, byla zateplena ZŠ Malecí i MŠ Na Františku a v Rašínově ulici, proběhla rekonstrukce sálu Kina 70, promítacích místností a dalšího technického zázemí, opraveny komunikace a chodníky, vybudována kanalizace ve Vrchovinách, došlo ke zpevnění skalního podloží, na kterém je vystavěna velká část historického jádra města, bylo vybudováno nové Informační centrum na náměstí, vybudována nová dětská hřiště, navráceny květiny na hlavní třídu TGM, byla započata likvidace ekologické zátěže ELTON atd. Tyto aktivity ocenil například Deník Ekonom, v jehož krajské soutěži „Město pro byznys“ tak město v různých letech obsadilo postupně 2. místo, 1. místo a v roce 2010 třetí místo, ocenění město získalo i v dalších soutěžích.

Bronislava Malijovská si ale zároveň uvědomovala, že neméně důležité je zapojovat do dění ve městě co nejširší veřejnost, důležitá je spolupráce města s nejrůznějšími kulturními, školskými, sportovními i sociálními městskými organizacemi či spolupráce s okolními obcemi. Z těchto důvodů působila i jako předsedkyně Dobrovolného svazku obcí Region Novoměstsko, který sdružuje třicet obcí regionu, byla členkou o.p.s. Branka (nynější Kladské pomezí o.p.s.), která se zabývá rozvojem turistického ruchu na Náchodsku, působila také ve Svazu měst a obcí a ve Svazu historických měst a sídel a v organizačním výboru Nových měst Evropy.

Za neméně důležité však považovala také navazování úzké spolupráce a přátelských vztahů města, městských organizací a sdružení s novoměstskými partnerskými městy a s jejich organizacemi a sdruženími v zahraničí, neboť si byla vědoma toho, že tyto mezinárodní vztahy mohou vytvářet nové způsoby spolupráce a zajímavým způsobem ji i oživovat a obohacovat. To byl důvod, proč se již v roce 2006 stala členkou „Partnerského výboru pro spolupráci s městem Hilden“ a začala v tomto výboru aktivně pracovat a jeho činnost podporovat. Úspěšně se rozvíjející spolupráce našeho města a města Hidenu totiž umožnila nejen rozvíjet společné akce v různých oblastech činnosti městských organizací a sdružení, ale umožnila získávat také řadu cenných poznatků a zkušeností, které pak bylo možné využít v různých oblastech činností našeho města a které naopak mohly pomáhat partnerskému městu Hilden. Její snahou bylo také zapojit do nejrůznějších akcí, pořádaných s německým partnerem, další novoměstské partnerské město, polské lázeňské město Duszniki Zdrój. Uskutečnila se tak řada společných akcí všech tří měst, což vedlo rovněž k dalšímu obohacení a oživení spolupráce i mezi naším městem a městem Hilden a jeho organizacemi.

Způsob spolupráce s německým partnerským městem Hilden tak při různých příležitostech ocenili nejen občané obou měst, nebo vedení města a organizací v Hildenu, ale také účastníci společných akcí obou měst - zástupci Královéhradeckého kraje, senátor Pakosta, poslankyně Parlamentu ČR Němcová, europoslanec Vlasák, zástupci německého velvyslanectví v Praze, nebo pan Dr. Milan Čoupek za velvyslanectví České republiky v Berlíně. Všichni hodnotili tuto partnerskou spolupráci „jako výjimečnou a nadstandartní, která v plném rozsahu naplňuje myšlenku prosazovanou Evropskou unií - sbližování obyvatel obou měst, vzájemné poznávání jejich života, zvyků a kulturních tradic, výměnu zkušeností v nejrůznějších oblastech činností obou měst, ale i vytváření osobních a přátelských vztahů“.

Manfred Hacker se narodil 11. září 1938 ve Slaném tehdy v německém Kladsku. V 1947-1952 navštěvoval českou školu, která vznikla v Lázních Kudowa-Zdrój. Následně studoval náchodské gymnázium, ovšem každý den se musel hlásit na polské celnici. Následně kvůli tomu, že nedostal včas povolení k vystěhování do Československa, musel bohužel rezignovat na své studium vojenské školy v Žilině.

Začal tedy pracovat jako manipulant ve Stavostroji v Novém Městě nad Metují. Za půl roku však musel nastoupit na povinnou vojnu do Měcholup u Prahy k dělostřelcům. Protože měl maturitu, armáda ho poslala do poddůstojnické školy. Hned po začátku výcviku ale onemocněl, dostal sepsi ze špatně ošetřeného zranění. Po uzdravení se do poddůstojnické školy už nevrátil, dostal hodnost svobodníka a stal se velitelem družstva. Působil i v posádkovém vojenském orchestru.

Když se vrátil zpět z vojny, opět nastoupil v novoměstském Stavostroji jako zámečník. Udělal si výuční list a přihlásil se ke studiu večerní průmyslové školy. Kvůli zdravotním problémům studium nedokončil, ale vzdělání, jež si ze školy odnesl, se mu v životě velice hodilo.

V roce 1965 nastoupil do jazykové školy v Hradci Králové. Ve stejném roce se pak také oženil a s manželkou postupně vychovali dva syny. V roce 1972 složil státní zkoušku. Jelikož uměl velmi dobře německy, dostal se do oddělení odbytu, kde pracoval jako referent pro německé zákazníky.

Po roce 1989 se zapojil do obnovy kulturních a historických vazeb mezi Čechy, Poláky a Němci v Kladsku. Manfred Hakcer dodnes figuruje jako významná postava česko-polsko-německých vztahů.

Ve svém volném čase se intenzívně věnoval tenisu. Desítky let vedl několik generací dětí a mládeže lásce nejen k tenisu, ale ke sportu obecně. Především díky jeho aktivitě a iniciativě byly vybudovány a zmodernizovány tenisové kurty a zázemí pro tenisty tak, jak je známe dnes.

Manfred Hacker byl také funkcionářem tenisového oddílu Tenisového klubu Nové Město nad Metují. Mnoho let nezištně pracoval ve výboru oddílu, působil také v pozici předsedy. Mezi kolegy a kamarády je znám jako čestný hráč a člověk, který vždy dodržuje zásady fair play.

GÜNTER SCHEIB se narodil 27. ledna 1947 v Haanu. Po maturitě studoval na univerzitě v Kolíně nad Rýnem anglistiku, historii, filozofii a pedagogiku. Svou stáž absolvoval na Gymnáziu Dietricha-Bonhoeffera v Hildenu. Později se stal ředitelem gymnázia v Haanu.

tags: #Novoměstský #spolek #na #ochranu #přírody #a

Oblíbené příspěvky:

• Ekologická firma hledá nové zaměstnance
• Nápady pro výtvarnou výchovu s podzimní tématikou
• Udržitelný rozvoj Gabonu
• Česká ochrana přírody
• Francouzské klima