Nové Evropské Limity pro Znečištění z Uhelných Elektráren

Od 18. srpna 2021 se na uhelné elektrárny po celé EU začnou vztahovat nové evropské emisní limity. Skončí tak čtyřleté přechodné období, během kterého měly krajské úřady zavést přísnější limity do povolení jednotlivých elektráren. Již nyní je ale zřejmé, že u některých z nich úřady změnu povolení nestihnou provést včas a ČR se tak dopustí porušení evropské směrnice.

Nové emisní limity se vztahují např. na emise dusíku, síry, prachu nebo rtuti do ovzduší, zpřísňují se ale také podmínky pro vypouštění škodlivin do vody a požadavky na měření emisí.

Evropská unie v minulém týdnu schválila přísnější limity pro emise NOx, SO2 a dalších látek, které se dotknou i evropských uhelných elektráren. Ve schváleném dokumentu se vůbec poprvé objevují limity pro emise rtuti. Ostatní přísnější limity se týkají CO, NOx, SO2 a tuhé znečišťující látky, které jsou již nyní platné.

Podle analýzy Institutu energetické ekonomie a finanční analýzy (IEEFA) budou nejvíce dotčenými zdroji uhelné elektrárny a teplárny se jmenovitým tepelným příkonem nad 300 MWt. IEEFA identifikoval na základě dat Evropské agentury pro životní prostředí 108 uhelných zdrojů, které jsou podle dostupných dat největšími znečišťovateli v rámci EU, a současně tedy nejvíce ohroženými zdroji.

Ve zvláštních odůvodněných případech mohou krajské úřady udělit elektrárnám výjimku a stanovit mírnější emisní limit. Této možnosti se pokusilo využít celkem 18 elektráren v ČR, nejčastěji požadované výjimky se týkaly rtuti, oxidů dusíku (NOx) a dále také oxidu siřičitého (SO2) a prachu.

Čtěte také: Česká republika a limity EU pro uhelné elektrárny

Pokud jde o rtuť, všichni provozovatelé dohromady požádali o možnost vypustit celkem 6 390 kilogramů této toxické látky nad nově stanovený limit. Sto ze 110 velkých spalovacích zařízení v ČR výjimku na rtuť nepotřebovalo. Naopak největší výjimky z limitu pro toxickou rtuť dostaly v době ministra životního prostředí Richarda Brabce uhelné elektrárny Počerady, Chvaletice a Ledvice.

Podle analýzy Evropské environmentální kanceláře (EEK) odhalila, že mnoho zemí EU nenaplnilo závazky, které jim ukládá Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení. Ten má nově nastavit limity emisí pro uhelné elektrárny a výrazně tak přispět ke snižování škodlivin. Mezi státy, které jsou na tom s plněním daleko nejhůř, je Česká republika.

Česká republika se neslavně umisťuje i ve výši nákladů na zdravotní péči, kterým by se dalo vyhnout, pokud by byly cíle dokumentu LCP BREF naplněny. Podle analýzy organizace Europe Beyond Coal má deset nejhorších uhelných společností v Evropě na svědomí 7 600 případů předčasné smrti, 3 320 nových případů chronické bronchitidy a 137 000 symptomů astmatu u dětí, které vedou k 5 820 hospitalizacím v nemocnicích a více než dvěma milionům neodpracovaných dní. Těchto deset společností se nachází pouze ve třech zemích: v Německu, Polsku a České republice.

Podle nové studie expertů ze Stuttgartské university a na ní navazující publikace Greenpeace Tiší zabijáci jsou evropské uhelné elektrárny každoročně zodpovědné za předčasné úmrtí třiadvaceti tisíc lidí. Provoz českých uhelných elektráren a tepláren zkrátí podle výsledků studie životy Evropanů o 18 088 roků života, což odpovídá 1 686 předčasným úmrtím. Mezi hlavní zdravotní komplikace související se spalováním uhlí patří onemocnění dýchacího ústrojí, infarkty, rakovina plic a astma.

Dopady na Životní Prostředí a Veřejné Zdraví

Uhelné elektrárny jsou významným znečišťovatelem ovzduší. Mají rozhodující podíl nejen na emisi skleníkových plynů, ale i dalších znečišťujících látek, jako jsou oxid dusíku, oxid siřičitý, prach - a také rtuť. Rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový a kardiovaskulární systém všech živých organismů.

Čtěte také: Preferenční limity a obchodování s emisemi

Snížení zátěže rtutí řeší takzvaná Minamatská úmluva, k jejímuž plnění se Česká republika zavázala v roce 2017. Česká republika a znečištění rtutí: Uhelné elektrárny však rtuť nejen vypouští, ale Česku kvůli tomu také patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr. 55 procent tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky. Česko patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, kde je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře.

Methylrtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy.

Za největšího znečišťovatele roku 2023 označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny, stejně jako v předešlém roce. Loni nicméně podle ekologů kleslo množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují mimo jiné evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji.

Mezi největší znečišťovatele patří podle prezentovaných dat hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje. Lukáš Hrábek za Greenpeace Česká republika uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. „Nestalo se to však kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu,“ dodal.

Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin. Oproti předchozímu roku jde o pokles o dvacet tři procent. Elektrárna Chvaletice vypustila v porovnání s rokem 2022 téměř o polovinu méně rtuti.

Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění

Celkové množství vypuštěné rtuti meziročně kleslo z 2231 kilogramů na 1593 kilogramů, což ekologové považují za dobrou zprávu. Přesto je Česko podle nich významným znečišťovatelem rtutí. Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh tvrdí, že by pomohlo odstavení největších zdrojů. Podle jejich analýzy by emise oxidu uhličitého klesly o více než šest milionů tun a neohrozilo by to dodávky elektřiny ani tepla.

Reakce na Limity

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Již dva roky mělo být zdraví lidí v Česku lépe chráněno před zplodinami z uhelných elektráren a dalších velkých spalovacích zařízení. Naprostá většina zařízení se přizpůsobila. Bohužel zdaleka největší zdroje toxické rtuti - elektrárny Počerady, či Ledvice - pokračují ve znečišťování kvůli výjimkám z emisních limitů. Uhelná elektrárna Chvaletice pak kvůli nečinnosti úřadů limit překračuje dokonce bez platné výjimky.

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace, říká: “Po dvou letech je čas bilancovat. Na některých elektrárnách se buď úplně bez výjimek, nebo s krátkými výjimkami již podařilo dosáhnout úrovně emisních limitů. Ovšem u některých elektráren stále tlačí jejich provozovatelé na co nejdelší a nejbenevolentnější limity. A případ elektrárny Chvaletice, která výjimku z emisních limitů nemá, a přesto limity neplní, je naprostá fraška.

Eliška Beranová, právnička Frank Bold, která se emisním limitům dlouhodobě věnuje, říká: „Česká republika je jednou z nejštědřejších zemí v EU, pokud jde o udělování výjimek z emisních limitů pro znečišťovatele. Limity přitom prošly dlouhým procesem příprav a konzultací, aby odrážely účinky nejlepších ekonomicky dostupných technologií. Po schválení limitů navíc následovala čtyřletá lhůta, během které se jim měly uhelné elektrárny přizpůsobit.

Doporučení a Závěry

„Správní řízení o výjimkách z emisních limitů musí být vedena v souladu s evropským i českým právem, což znamená, že jakákoliv výjimka musí být řádně odůvodněná a nesmí vést k nepřiměřenému ohrožení zdraví lidí či životního prostředí.“

Nové emisní limity, tzv. Díky realizaci kompenzačních opatření (neprovozování kotle K11, snížení provozu K12 o padesát procent) bude vypouštěno srovnatelné množství Hg jako při dodržení emisního limitu podle Závěrů o BAT, tj. před rozhodnutím v 1. instanci.

Zavedení nových evropských limitů pro znečištění z velkých spalovacích zařízení donutilo uhelné elektrárny upravit provoz a instalovat filtry a další technologie na snížení emisí. Nestalo by se to však bez práce nevládních organizací. Zejména u elektráren ve vlastnictví miliardáře Pavla Tykače totiž jejich provozovatelé limity plnit nechtěli a usilovali o rozsáhlé výjimky, které jim krajské úřady také vydávaly.

Omezení produkce znečištění z největších zdrojů přitom nastalo díky účasti nevládních organizací - expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace ČR a místních spolků jako Zelená pro Pardubicko, Zastavme elektrárnu Chvaletice, Zdraví pro Most či MY Litvínov - ve správních řízeních, která se musejí vést o každé výjimce z emisních limitů.

Velkými úspěchy v ochraně životního prostředí jsou řešení elektráren Prunéřov II a Počerady , kde byl na návrh nevládních organizací stanoven emisní strop a závazné ukončení provozu po jeho vyčerpání. V případě Počerad došlo k redukci budoucích emisí rtuti o 30 % a záruce, že další emise už vypuštěny nebudou. Elektrárna Ledvice zase získala jen kratší výjimku a musí rychleji snižovat emise rtuti, což omezí vypuštění této toxické látky o 156 kilogramů .

I v případě elektrárny Chvaletice došlo díky účast nevládních organizací ke zkrácení požadované výjimky 8 na 6 let (do 18. 8. V případě elektráren Počerady a Chvaletice však byla cesta k prosazení ochrany životního prostředí a zdraví lidí dlouhá a náročná, neboť provozovatel (firma Seven Pavla Tykače) usiloval o co nejvyšší a nejdelší výjimky a emise snižovat nechtěl. Navíc příslušné krajské úřady vydávaly výjimky podle přání provozovatele.

O půl tuny méně toxické rtuti se dostane do životního prostředí díky práci nevládních organizací. A to počítám jen uhelné elektrárny Počerady a Ledvice. Snížení limitů, zkrácení výjimek a emisní stropy jsme prosadili i u dalších zařízení, takže Češi a Česky budou žít ve zdravějším prostředí. Úplné odstranění zdravotních rizik a ochrana klimatu, však vyžadují úplné odstavení uhelných elektráren, které bezemisní být nemohou nikdy.

tags: #nové #evropské #limity #pro #znečištění #z

Oblíbené příspěvky:

• LCA v kostce
• Kontrola ekologického štítku
• Domov v africké přírodě
• Snižování emisí CO2
• Přehled finských ekologických daní