Když se řekne mokřad, mnoho lidí si představí něco neurčitého: tůně u lesa, rákosí u rybníka, bahnité louky nebo mlžné rašeliniště. Ve skutečnosti jsou ale mokřady jedním z nejdůležitějších typů ekosystémů na celé planetě - a zároveň jedním z nejohroženějších.
Každý rok 2. února proto slavíme Světový den mokřadů, připomínku momentu, kdy byla v roce 1971 v íránském Ramsaru podepsána první mezinárodní smlouva o ochraně přírody svého druhu: Ramsarská úmluva o mokřadech. Od té doby se k ní připojily téměř všechny státy světa a společný cíl je prostý, ale ambiciózní: chránit místa, bez kterých by náš život vypadal úplně jinak.
Světový den mokřadů se poprvé slavil v roce 1997 a od roku 2022 je oficiálním Mezinárodním dnem OSN.
Mokřady jsou doslova rájem pro život. Ať jde o ptáky, ryby, obojživelníky nebo stovky druhů rostlin, tato prostředí poskytují útočiště, potravu i bezpečný prostor pro rozmnožování. Odborníci říkají, že mokřady jsou jako biologické motory: čím více vody, světla a živin, tím více života. Nejde ale jen o zvířata. Mokřady jsou cenné i pro nás. Celosvětově pokrývají více než 12,1 milionu km², tedy zhruba 6 % zemského povrchu - a přestože jsou rozmanité (sladkovodní i slané, vnitrozemské i pobřežní, přírodní i člověkem vytvořené), všechny bez výjimky přispívají k naší kvalitě života.
Zároveň patří mezi nejohroženější ekosystémy: čelí znečištění, odvodňování, nevhodného využívání půdy, výstavby a špatně plánované infrastruktury a právě i dopadům změny klimatu.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
V době, kdy environmentální diplomacie teprve začínala, byla Ramsarská úmluva průlomová. Dnes existují tisíce tzv. ramsarských lokalit - mokřadů mezinárodního významu, které se jednotlivé státy zavázaly chránit. Patří mezi ně delty řek, mangrovy, obrovská jezera, ale i drobnější lokality, které jsou důležité pro migrující ptáky nebo ohrožené druhy. Ramsarská úmluva neříká, že se mají mokřady zavřít před světem. Naopak upozorňuje, že je můžeme využívat, ale chytře a šetrně, aby zůstaly zdravé i pro budoucí generace.
Dohoda má dnes 172 smluvních stran a Sekretariát Úmluvy každoročně koordinuje celosvětovou kampaň ke Světovému dni mokřadů, do níž se zapojují vlády, nevládní organizace, média, podniky i mladí lidé po celém světě.
Možná si řeknete, že mokřady jsou něčím exotickým, co se týká tropů. Opak je pravdou. V Česku máme rašeliniště na Šumavě a v Krkonoších, lužní lesy na Moravě, rybniční soustavy na Třeboňsku, nivy velkých řek i menší tůně a mokřady u potoků a rybníků. Každý z nich má jinou podobu, ale společnou funkci: zadržují vodu, ochlazují krajinu, patří k nejbohatším ekosystémům z hlediska druhové rozmanitosti a zmírňují dopady klimatické změny. I u nás jsou však mokřady pod tlakem - zástavba, odvodňování, úpravy toků i změny v hospodaření způsobily, že jsme za posledních sto let přišli o jejich velkou část. Dnes, kdy se snažíme o obnovu krajiny, je jejich návrat jedním z klíčových kroků.
V České republice je v současnosti vyhlášeno 14 mokřadů mezinárodního významu a připravuje se rozšíření o dalších pět lokalit.
Oslavy Světového dne mokřadů u nás tradičně doplňuje celoroční program akcí a exkurzí; letos vyvrcholí mezinárodní konferencí „Mokřady a kultura“ ve dnech 4.-6. listopadu ve Valticích, konanou u příležitosti 55. výročí Ramsarské úmluvy. Letošní téma zní „Mokřady a tradiční znalosti: Oslava kulturního dědictví“. Kampaň připomíná hluboké vazby mezi mokřady a kulturními praktikami, tradicemi i poznáním rozličných komunit a zdůrazňuje, jak nadčasové a praktické jsou místní znalosti pro udržitelné hospodaření a péči o mokřadní ekosystémy.
Čtěte také: Rizika pro jakost vody
Z projektového schématu podpořila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) 288 drobnějších projektů zaměřených na tůně a menší mokřadní prvky. Z dalších programů financovalo AOPK v roce 2025 387 projektů v celkové hodnotě 116,6 mil. Kč - od obnov tůní a péče o malé vodní nádrže (které se z pohledu Ramsarské úmluvy rovněž řadí mezi mokřady) až po stavbu přehrážek pro obnovu rašelinišť a hydrologického režimu mokřadů.
Proběhlo také rozsáhlé mapování vodních toků a mokřadů: experti prošli přibližně 24 000 km v terénu, čímž vznikla cenná datová základna o vodních tocích a mokřadních lokalitách pro další plánování péče.
Z Operačního programu Životní prostředí získalo v posledních letech podporu dalších 396 projektů na ploše cca 911,69 ha s celkovou podporou přes 2 miliardy Kč. Z Norských fondů putovala podpora na 7 projektů v objemu 61 mil. Kč a z Národního programu Životní prostředí na dalších 23 projektů na téměř 13 ha za 344 mil. Kč.
Tento projekt reaguje na alarmující ústup nížinných lučních mokřadů z krajiny. Kvůli tomu přestává krajina správně fungovat. Mokřady jsou znečištěné, snižuje se jejich schopnost vázat uhlík, zmírňovat teplotní výkyvy i zadržovat vodu. Tím se prohlubuje problém sucha v zemědělské krajině. Krajina se také stává hůře prostupnou a neatraktivní pro procházky a další rekreační využití. Zemědělské kultury se oslabují a ztrácejí schopnost se přirozeně vyrovnávat se škůdci i klimatickými extrémy.
Na obnovu degradovaných mokřadů a slanisek získal Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity z evropských zdrojů podporu ve výši 3,2 milionu eur. Celkový rozpočet projektu činí 4,74 milionu eur a na jeho kofinancování se podílí také Ministerstvo životního prostředí a Masarykova univerzita. Mezi cíle projektu patří obnova a stabilizace mokřadů na celkové ploše přesahující 500 hektarů, obnova nejméně 20 hektarů původních vnitrozemských slanisek, potlačení invazních druhů a posílení populací vybraných evropských prioritních druhů.
Čtěte také: Pracovní rizika
Mokřady patří k nejohroženějším biotopům na světě. Hlavní hrozby zahrnují:
Mokřady nejsou jen krásná zákoutí přírody. Jsou to místa, na kterých stojí náš každodenní život - často skrytě, neviditelně, ale o to zásadněji. 2. února si je připomínáme, ale chránit bychom je měli každý den.
tags: #ohrožení #jezer #a #mokřadů