Obchodování s emisními povolenkami a preferenční limity v EU

Globální oteplování způsobené emisemi skleníkových plynů představuje jednu z největších výzev 21. století. Aby bylo možné dosáhnout cílů Pařížské klimatické dohody, je nutné snížit emise CO₂ a dalších skleníkových plynů. Jedním z nástrojů, který má potenciál přispět k tomuto cíli, je uhlíkové clo.

V roce 2019 Evropská komise představila Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), která si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Tento mechanismus byl navržen jako součást širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS)

Systém emisních povolenek funguje ve stávající podobě od roku 2005. Emisní povolenky a obchodování s nimi jsou nástroje, které Evropská unie vytvořila, aby mohla splnit svůj závazek snížení emisí skleníkových plynů. Každý stát EU rozdělí mezi producenty skleníkových plynů emisní povolenky. Na evropských energetických burzách se zprostředkovává nákup a prodej emisních povolenek za tržní ceny.

Systém ETS I funguje v EU od roku 2005. Od roku 2012 jsou do evropského systému obchodování s emisními povolenkami zařazeni letečtí provozovatelé, jejichž letadla přistávají nebo odlétají z letišť na území Evropské unie.

Po zavedení druhé fáze by celý systém ETS měl pokrývat až 85 % emisí skleníkových plynů v Evropě.

Čtěte také: Vše o emisních normách

ETS II

Nový systém ETS II by následně měl od roku 2027 zpoplatnit na celoevropské úrovni i silniční dopravu, vytápění budov (vč. ohřevu teplé užitkové vody - TUV - a vaření) a produkci malých energetických a průmyslových podniků. Měl by zahrnout produkci dalších 47 % emisí v EU. Zbývajících 15 % produkce CO2 připadá na zemědělství a odpadové hospodářství.

Cílem je motivovat podniky a domácnosti k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení budov či využívání obnovitelných zdrojů energie (FVE, tepelná čerpadla). Tím by mělo do roku 2030 dojít ke snížení emisí v těchto sektorech o 42 % v porovnání s rokem 2005.

Systém ETS II včetně stanovení ceny povolenky bude fungovat odděleně od systému ETS I. Cenu povolenky bude určovat trh, nicméně pokud bude cena vyšší než průměr za určité období nebo pokud cena překročí strop 45 EUR/t CO2 ve stálých cenách roku 2020, budou do oběhu uvolněny další povolenky. Ty nebudou nakupovat jednotlivé domácnosti a podniky, ale velcí dodavatelé energií a pohonných hmot (PHM), kteří je pak promítnou do svých cen. Množství povolenek v oběhu se bude každým rokem snižovat (stejně jako u ETS I).

Pokud by v době před spuštěním (v první polovině roku 2026) panovaly na trhu mimořádně vysoké ceny energií, bude spuštění odloženo z roku 2027 na rok 2028.

Uhlíkové clo a jeho dopady

Evropský mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) představuje jeden z možných nástrojů klimatické politiky, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů a zabránit „úniku uhlíku“ (carbon leakage). Tento mechanismus zavádí cla na dovoz zboží s vysokou uhlíkovou stopou, čímž zvyšuje konkurenceschopnost domácích evropských producentů a motivuje zahraniční výrobce k přechodu na nízkouhlíkové technologie.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Uhlíková daň (zavedená v EU v roce 2005) se vztahuje na domácí energeticky náročnou produkci, jejíž uhlíková stopa (tedy emise CO2 a dalších skleníkových plynů vznikající při výrobě na území daného státu nebo regionu) je zpoplatněna v rámci systému obchodování s emisními povolenkami (EU Emissions Trading System, ETS).

Její zavedení a růst cen emisních povolenek však motivuje výrobce ze zemí EU, aby energeticky náročnou produkci přesouvali do zemí s méně přísnou klimatickou politikou a následně ji dováželi. Produkce skleníkových plynů se tak dostává mimo kontrolu evropské legislativy (tzv. carbon leakage).

Emisně náročná průmyslová odvětví, která spadají pod systém EU ETS a ve kterých je snadné přesunout výrobu do třetích zemí, kde nejsou emise skleníkových plynů omezovány, dostávají zatím část emisních povolenek bezplatně, aby nebyla zhoršena jejich konkurenceschopnost vůči zahraničním dodavatelům.

Zatímco tedy uhlíková daň nemá přímý vliv na emise v zahraničí a měla by tržním způsobem motivovat hlavně domácí firmy k omezení spotřeby fosilních paliv a investicím do čistších technologií a obnovitelných zdrojů energie, uhlíkové clo má potenciál ovlivňovat i emise vznikající v zahraničí tím, že motivuje zahraniční výrobce ke snižování emisí skleníkových plynů, aby se vyhnuli clu.

Dovozci musí prokázat uhlíkovou stopu dováženého zboží a formou CBAM certifikátů zaplatit clo ve výši, jakou by ve formě emisních povolenek za danou uhlíkovou stopu zaplatil domácí výrobce. Pokud byla část emisí již zpoplatněna v zahraničí, od cla se odečítá. Tím se vytvářejí rovné podmínky pro všechny účastníky trhu.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Evropské firmy jsou chráněny před konkurencí ze zemí s nižšími emisními standardy a zároveň se snižuje motivace evropských firem přesouvat energeticky náročnou výrobu do těchto zemí. V červenci 2021 Evropská komise zveřejnila návrh na zavedení CBAM.

CBAM vstoupil do fáze přechodného období 1. října 2023. Toto období by mělo sloužit k tomu, aby se evropské podniky i výrobci mimo EU, dovozci a evropské úřady naučily postupně pracovat s mechanismem a zavádět ho do praxe. V prvotní fázi se bude reportování týkat zboží, při jehož výrobě vzniká nejvíce skleníkových plynů a zároveň je jeho produkce náchylná k přesunu do zahraničí (cement, ocel a litina, hnojiva, elektřina a vodík). V tomto rozsahu by CBAM měl pokrýt více než 50 % emisí v sektorech, které v Evropě podléhají systému ETS (EC, 2025a). Zároveň se bude průběžně upravovat metodologie mechanismu. Později by do mechanismu mohly být zahrnuty i výrobky z těchto základních surovin (downstream products).

Dotčení dovozci mají v tomto období povinnost reportovat objem skleníkových plynů, vzniklých přímo či nepřímo v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Od ledna 2026 se dovozci zboží do EU, které podléhá mechanismu CBAM, musí zaregistrovat u národních úřadů. Zde budou rovněž nakupovat dovozní certifikáty, jejichž cena bude stanovována týdně na základě aukce cen emisních povolenek v rámci EU ETS (v EUR/t vyprodukovaného CO2).

Dovozci budou hlásit množství emisí, vzniklých v souvislosti s výrobou jimi dováženého objemu zboží a následně odevzdají odpovídající množství nakoupených certifikátů. Za emise dováženého zboží tedy zaplatí stejnou částku, jako by zboží bylo vyrobenou v EU.

Dopady uhlíkového cla

Uhlíkové clo má potenciál významně ovlivnit globální ekonomiku a mezinárodní obchod. Dílčí dopady se však budou značně lišit podle jednotlivých skupin zemí a mohou být jak pozitivní, tak negativní. Zatímco pro EU a vyspělé země s podobnými klimatickými cíli může být uhlíkové clo přínosem z hlediska dopadů na životní prostředí a konkurenceschopnost, pro rozvojové a rozvíjející se ekonomiky představuje výzvu.

Mezi pozitivní dopady na země EU lze počítat ochranu domácího průmyslu, udržení pracovních míst a zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Dále pak motivaci firem investovat do čistých technologií a snižovat spotřebu fosilních paliv a emise skleníkových plynů.

Na druhé straně evropské podniky, které dovážejí suroviny nebo polotovary s vysokou uhlíkovou stopou, budou čelit vyšším nákladům a zavedení a správa mechanismu CBAM bude vyžadovat velkou administrativní zátěž pro podniky a složitou byrokracii pro státní aparát. Na růst průmyslových cen, potažmo spotřebitelských cen v EU by ale CBAM neměl mít větší negativní dopad, neboť podíl dovozu energeticky náročných produktů ze zemí mimo EU na celkovém dovozu EU tvoří pouze 4,5 % (v případě samotné ČR 1,2 %) s největším podílem železa, oceli a hliníku.

Příjmy z prodeje dovozních certifikátů odhaduje Evropská komise na cca 2,1 mld. EUR ročně do roku 2030.

Rozvinuté země mimo EU (USA, Kanada, Japonsko) s podobnými klimatickými cíli jako EU mohou být motivovány k urychlení svých zelených politik, aby se vyhnuly clu. Země s podobnými emisními standardy jako EU pak budou moci těžit z preferenčních obchodních podmínek, což může posílit vzájemný obchod s EU.

U rozvíjejících se a rozvojových ekonomik (Čína, Indie, Brazílie) budou patrně převládat negativní dopady. Nejvíce budou postiženy rozvojové země, které jsou závislé na vývozu energeticky náročných produktů (např. oceli, cementu nebo hliníku). Uhlíkové clo zvýší náklady na jejich vývoz do EU a sníží jejich konkurenceschopnost. Některé země tak mohou přijít o významný podíl na evropském trhu, což může vést k poklesu příjmů a hospodářským potížím. Přitom tyto země většinou nemají dostatek zdrojů na investice do čistších technologií, což ztěžuje jejich schopnost přizpůsobit se novým požadavkům. EU by jim tak měla poskytnout technickou a finanční podporu, aby usnadnila jejich přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Země závislé na vývozu fosilních paliv (Rusko, Saúdská Arábie) budou čelit především negativním dopadům. Snížení poptávky po jejich produktech povede k poklesu příjmů z vývozu a může tak způsobit hospodářské problémy nebo dokonce sociálním nepokoje.

Z globálního pohledu může uhlíkové clo přispět k celosvětovému snižování emisí skleníkových plynů tím, že motivuje země k přijetí přísnějších klimatických politik. Zároveň může evropský CBAM sloužit jako model pro další regiony, což povede k nastavení globálních standardů a harmonizaci klimatických politik na globální úrovni.

Odhad dopadů zavedení systému ETS II do inflace v ČR

Pro odhad dopadů ETS II do české inflace vyjdeme z maximální ceny povolenky v cenách roku 2020, tedy 45 EUR. Ta se ale postupně navyšuje o průměrnou inflaci HICP v EU27, která činila v roce 2024 oproti roku 2020 22,6 %. Pro další dva roky můžeme odhadnout inflaci na 2 % ročně. Výsledný strop pro cenu povolenky ETS II by tedy mohl být na začátku roku 2027 oproti roku 2020 vyšší o 27,6 %, tedy cca 57 EUR. Při kurzu koruny 25 CZK/EUR můžeme tedy počítat s výchozí cenou povolenky 1425 Kč.

Zdražení jednotlivých paliv v korunách se pak dále odvíjí od váhového množství CO2 vzniklého spálením jednotky daného paliva. Zvýšení korunové ceny jednotkového množství dané komodity pro výše uvednou cenu povolenky a měnový kurz shrnuje Tabulka 1. Výpočet je proveden s pomocí kalkulačky Fakta o klimatu (2024).

Procentní zvýšení ceny je závislé na ceně dané komodity v okamžiku spuštění systému ETS II a dopad do inflace pak na aktuální váze dané položky ve spotřebním koši. Tabulka 1 tak ukazuje modelový dopad do inflace, pokud by ke spuštění ETS II došlo v květnu 2025 (ale s odhadovanou cenou povolenky pro začátek roku 2027 při aktuálním kurzu). Při spuštění od roku 2027 bude již platit nové váhové schéma (které se aktualizuje každé dva roky), a váhy jednotlivých položek tak budou pravděpodobně mírně odlišné, ale určitou informaci může poskytnout výpočet i na aktuálních údajích.

Při podrobnějším výpočtu byl uvažován nad rámec Tabulky 1 ještě propan butan, petrolej a LPG, které ale mají zanedbatelný vliv. Naopak větší vliv by mohl mít ETS II na cenu dodávek tepla pro otop a přípravu TUV. Velké teplárny již jsou zahrnuty v systému ETS I, ale nově dopadnou emisní povolenky i na malé teplárny a komunální energetiku. Pokud bychom předpokládali, že tyto malé zdroje tepla budou činit cca polovinu položky ve spotřebním koši, dopad ETS II by se zvýšil o dalších cca 0,1 p. b.

Přímý (maximální) dopad zavedení ETS II do inflace tak lze odhadnout za výše uvedených předpokladů na cca 0,9 - 1,0 p. b. Lze předpokládat, že výše uvedený dopad bude rozložen do období několika měsíců po zavedení ETS II, neboť dodavatelé energií a pohonných hmot se s dostatečným předstihem předzásobí.

Kromě výše vyčísleného jednorázového dopadu zavedení ETS II do spotřebitelských cen skrze přímo ovlivněné položky spotřebního koše je nutné uvažovat i další dopady. Ty by měly být pozvolnější s tím, jak budou výrobci zboží a poskytovatelé služeb následně promítat do koncových cen zdražení jejich vstupů z titulu ETS II. A inflace bude samozřejmě průběžně ovlivňována vývojem ceny emisní povolenky, který v současnosti prakticky nelze predikovat. Pokud by se cena držela na zvažovaném stropu, rostla by do roku 2029 stejným tempem jako evropský HICP.

Tabulka 1: Modelový dopad zavedení ETS II do inflace v ČR (květen 2025)

Pozn.: Ceny benzínu, nafty a uhlí dle ČSÚ. Cena zemního plynu je průměrná celková jednotková cena významných dodavatelů. Významnost inflace jednotlivých položek (reprezentantů) ve spotřebním koši se průběžně mění.

Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

Povolenky na emise a preferenční limity se zachycují jako DNM bez ohledu na výši ocenění a jsou jimi:

1. povolenky na emise, jimiž se (v souladu se zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů) rozumí:
   • povolenky na emise skleníkových plynů,
   • povolenky na emise způsobené letectvím,
   • jednotky snížení emisí a ověřeného snížení emisí z projektových činností.
2. preferenční limity, jimiž se rozumí zejména (u jejich prvního držitele pouze za předpokladu, že jejich ocenění reprodukční pořizovací cenou nepřevýší jejich významnost):
   • individuální referenční množství mléka,
   • individuální produkční kvóty a individuální limit prémiových práv podle zvláštních zákonů.

Pokud by náklady na získání informace o ocenění preferenčních limitů reprodukční pořizovací cenou převýšily významnost této informace, neúčtuje se o preferenčních limitech jako o DNM, ale tyto se zachytí pouze na podrozvahových účtech.

Emisní povolenky

Povolenka je podle zákona č. 383/2012 sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení nebo provozovatele letadla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého. Národním správcem rejstříku obchodování s povolenkami je operátor trhu založený podle energetického zákona.

Správce rejstříku každý rok nejpozději do posledního dne měsíce února vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva. Povolenky pro provozovatele zařízení pro obchodovací období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující obchodovací období, které nejsou přiděleny bezplatně, jsou draženy v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise.

Povolenky, které má provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla na svém účtu, může převést na jinou osobu. K převodu povolenky dochází okamžikem připsání povolenky na účet nabyvatele v rejstříku. Povolenky nemohou být vkladem do základního kapitálu obchodní společnosti.

Provozovatel zařízení, provozovatel letadla nebo osoba, která byla v předchozím roce provozovatelem zařízení nebo letadla, jsou povinni každý rok do 30. dubna vyřadit z obchodování postupem stanoveným předpisy Evropské unie množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému. Okamžikem vyřazení přestávají být povolenky obchodovatelné.

Preferenční limity

U preferenčních limitů se postupuje podle zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. Preferenčními limity se rozumí:

• individuální referenční množství mléka nebo produkční kvóta mléka (jež se přiděluje výrobcům syrového kravského mléka; držitel kvóty prodává nebo jiným způsobem převádí jiné osobě syrové kravské mléko),
• produkční kvóty cukru (jsou majetkem státu; individuální produkční kvótu cukru nemůže její držitel převést na jinou osobu),
• produkční kvóty bramborového škrobu (jsou majetkem státu; individuální produkční kvótu bramborového škrobu nemůže její držitel převést na jinou osobu),
• individuální limity prémiových práv na chov krav bez tržní produkce mléka, popřípadě na chov bahnic.

Preferenční limity, pokud jsou účtovány jako DNM, se odpisují podle času nebo výkonů, je-li to možné, jinak spadají, spolu s povolenkami na emise, mezi DNM neodpisovaný podle § 56 odst. 1 a 11 PVZÚ.

tags: #obchodování #s #emisními #povolenkami #a #preferenční

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná jízda
• Jak správně vyhazovat odpad v Česku
• Svolávací akce Octavia II 125 kW: Řešení emisí
• Vzory diplomů pro MŠ za školu v přírodě
• Plastové tašky a ekologie