Rizika nucení dětí do jídla na škole v přírodě

V mnoha českých rodinách převládá v jídelníčku stále kvantita nad kvalitou, a to i přes doporučení odborníků na zdravou výživu. Rodiče často nevnímají dlouhodobé důsledky takového stravování na zdraví svých dětí.

První chyby v stravování dětí dělají rodiče již u nejmenších dětí, zejména v období zavádění prvních nemléčných příkrmů. Pro dítě je nová jak chuť, tak konzistence a lžička v ústech a podvědomě se těmto cizostem brání.

Rozhodně ale není řešením naznat, že tudy cesta nevede, a proto nadále budeme dítě pouze kojit nebo krmit z láhve. Je třeba zkoušet podávání mixované zeleniny a později kaší, polévek nebo masa po lžičkách, dokud dítě nezjistí, že se mu tím žádné příkoří nečiní a že mu nová forma výživy neublíží.

Chybou je dítě nutit, aby každé jídlo dojedlo. Tak by si k jídlu mohlo vypěstovat odpor. Dítě během vývoje prochází etapami, kdy roste rychleji, a může se z „oplácanosti“ vytáhnout do výška.

S opatrností je třeba přistupovat také alternativním výživovým směrům. Většina z nich je totiž v jedné nebo více životně důležitých složkách nedostačující a může ohrozit zdravý růst a vývoj dítěte.

Čtěte také: O projektu Klokánek

Malé děti, které se s jídlem teprve seznamují, mnohdy odmítají úplně všechno včetně toho, co ještě před dvěma dny zbožňovaly. Jedná se o součást normálního psychomotorického vývoje dítěte a rodiče by nově nastalý stav neměl zarazit a rozhodně by neměl vést k tomu, že postupně podle nálady dítěte z jídelníčku vyselektují téměř vše.

Děti z domova znají pouze základní pečivo, jeden sýr, jeden jogurt a několik druhů ovoce a zeleniny. Všemu ostatnímu se vědomě brání, protože se jedná o pro ně cizí potraviny, které neznají, a dalo by se říci, že z nich mají strach.

Co jsou děti téměř bez výjimky „ochotné“ konzumovat? Jednoznačně sladkosti. A opět k tomu nezřídka přispívají samotní rodiče, kteří dítěti nabízejí sladký úplatek například za to, že sní porci připraveného oběda nebo splní nějaký úkol.

Děti se tak sice naučí, že všechno něco stojí, ale mohou se také naučit sladkostmi vydírat své rodiče („udělám to, ale ty mi dej oplatku“).

Zelenina a ovoce jsou u dětí dlouhodobě zcela nepopulární, přičemž zelenina je na tom ještě o něco hůře než ovoce. Děti ovoce a zeleninu, případně pokrmy z nich, z domova mnohdy neznají a odmítají je ochutnat.

Čtěte také: Fond ohrožených dětí a Klokánek

Ke zdravému životnímu stylu dětí patří kromě správného jídelníčku také dostatek vhodné pohybové aktivity. Situace je ale většinou taková, že některé, zejména silnější, děti prostě pohyb v oblibě nemají, tělesná výchova je spíše demotivuje, nešikovnější děti jsou často vystavovány posměchu ostatních.

Ke svému správnému růstu a vývoji děti potřebují dostatek energie. Energii by měly děti mít k dispozici v průběhu celého dne v několika menších porcích - optimální je čtyři až šest denních porcí jídla podle toho, v kolik hodin dítě vstává, v kolik chodí spát a jak je přes den fyzicky aktivní.

Není pravda, že dítě je poloviční dospělý, a proto mu stačí poloviční porce. Například dospívající a navíc sportující potomek může mít potřebu jídla daleko vyšší než jeho rodič, který má sedavé zaměstnání.

Největší podíl by měl pochopitelně tvořit oběd - přibližně 30-35 % z celkového doporučeného denního příjmu energie. Následuje snídaně a večeře - 20-25 %.

Nejvýznamnějším zdrojem energie jsou sacharidy. V jídelníčku by měly pokrýt přibližně 55 % energie, důležité je ale zaměřit se na jejich původ.

Čtěte také: Dětské ekologické aktivity

Vhodné je celozrnné pečivo, ovoce a zelenina jako zdroj vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Důležitým stavebním kamenem našeho těla jsou bílkoviny.

Další živinou, kterou děti i dospělí jednoznačně potřebují, jsou tuky. Z celkového příjmu energie by měly pokrýt asi třicet procent, často je jich ale v jídelníčku více. Důležitá, stejně jako u bílkovin, není jen vlastní celková konzumace tuků, ale také jejich výběr.

Důležitý je pro děti také správný pitný režim. V závislosti na věku, tělesné hmotnosti, aktivitě a teplotě okolního prostředí by děti měly vypít jeden až dva litry tekutin za den.

Základem by proto měla být čistá neperlivá voda, případně s trochou sirupu nebo ovocného džusu. Vitaminy jsou látky životně nezbytné (esenciální), které si naše tělo nedokáže vytvořit samo, musíme mu je proto dodávat ve stravě.

Každý den potřebuje naše tělo na osmdesát různých látek. Nejvíce by v jídelníčku mělo být těch potravin, jejichž úsek je nejširší - tedy ovoce a zeleniny. Za den by měli děti i dospělí sníst pět porcí, kousek ovoce nebo zeleniny by měl být součástí každého denního jídla.

Další skupinou je pečivo a přílohy, které by měly být zařazeny do jídelníčku také zhruba pětkrát denně jako součást téměř všech denních jídel v závislosti na tom, jak je dítě přes den fyzicky aktivní. Převažovat by měly celozrnné výrobky, protože mají vyšší obsah vlákniny, vitaminů a minerálních látek.

Dvakrát až třikrát za den by děti měly mít v jídelníčku také mléko nebo mléčné výrobky. Je to kvůli vysokému obsahu dobře využitelného vápníku, který děti nezbytně potřebují pro svůj správný růst. Přibližně stejně často, ale v mnohem menším množství by měly být v jídelníčku zařazeny také tuky v podobě margarínu na pečivu nebo oleje použitého k přípravě salátu či na vaření.

Podle stavby pyramidy by jedno jídlo denně teoreticky mělo obsahovat také maso. Je ale vhodné jej dvakrát týdně nahradit rybami. Ekvivalentem pro maso jsou také vejce a luštěniny.

Ke zdravému životnímu stylu patří neodmyslitelně také přiměřená pohybová aktivita. Snad pro každé dítě je možné nějakou takovou najít, ať se jedná o kolektivní sporty, různé druhy tance, plavání, vycházky, nebo cvičení doma pro děti, které se kolektivu straní.

Pokud dítě trpí nadváhou nebo má sklony k tloustnutí, je potřeba uvědomit si, že se problém netýká pouze samotného dítěte, ale celé rodiny včetně sourozenců (i když jsou třeba hubení) a prarodičů. Bez souhlasu rodičů se ani nemůže přihlásit do žádného pohybového kroužku.

Dietu za účelem snížení váhy by děti v žádném případě držet neměly, a to ani v případě, že mají vyšší tělesnou hmotnost. Velice horkou a na první pohled těžko zodpověditelnou otázkou je, jak rodiče mohou sami poznat, zda jejich dítě má ve stravě všeho dostatek.

Jednoduchým ukazatelem je správný růst a přiměřené přibývání tělesné hmotnosti. Naprosto jiná je situace u dětí a dospívajících, kteří se aktivně věnují sportu.

Jídelníček dětí-sportovců může být v podstatě podobný zdravému jídelníčku ostatních dětí, jen porce budou muset být vydatnější a jejich rozložení během dne je třeba přizpůsobit tréninkovému plánu.

V souladu s demokratickými a humanistickými hodnotami naší společnosti je předškolní vzdělávání orientované na osobnostní rozvoj dítěte, který staví na respektu k jeho individualitě a jedinečnosti. Jedná se o individualizované vzdělávání.

V předškolním věku jsou vytvářeny předpoklady pro pokračování ve vzdělávání a pro celoživotní učení tím, že jsou za všech okolností maximálně podporovány rozvojové možnosti každého dítěte, jeho vývojová specifika a potenciality. V etapě předškolního vzdělávání jsou přítomny osobnostní rozdíly mezi dětmi, stejně tak jako rozdíly ve výsledcích jejich učení.

Předškolní vzdělávání neusiluje o vyrovnávání těchto rozdílů, ale o vyrovnávání vzdělávacích šancí každého dítěte.Předškolní vzdělávání je založené na inkluzivních principech, usiluje o otevřenost a respekt k rozmanitostem ve společnosti a ke vzájemnému porozumění mezi lidmi.

Vychází z podstaty, že odlišnost je běžným společenským jevem. Společné vzdělávání je chápáno jako podnětné a obohacující.

K dosažení cílů předškolního vzdělávání jsou využívány vzdělávací strategie, které v plné míře respektují vývojová specifika a způsoby učení dětí předškolního věku, jejich individuální dispozice, potřeby a zájmy.

Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných učitel zahrnuje do volby vzdělávacích strategií přizpůsobených jejich individuálním potřebám současně i podpůrná opatření, která umožňují plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte.

K nejvýznamnějším způsobům učení patří spontánní učení, probíhající zejména v rámci hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby. Dalším typem jsou řízené vzdělávací činnosti. V obou typech vzdělávacích činností působí učitel v roli průvodce dítěte na jeho cestě za poznáním.

Jeho přístup je podporující, projevuje se respektující komunikací, vylučuje manipulaci s dítětem a vytváření soutěživého prostředí. Vzdělávací činnosti je vhodné realizovat prostřednictvím prožitkového, kooperativního, situačního a sociálního učení.

V předškolním vzdělávání jsou uplatňovány všechny základní organizační formy: skupinová, individuální a hromadná.

Spolupracuje s odborníky školských poradenských zařízení.Dětem-cizincům v povinném předškolním vzdělávání je podle příslušného právního předpisu poskytována jazyková podpora.

Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádaný do čtyř vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, sociálně-kulturní a environmentální, které se prolínají, ovlivňují a podmiňují. Každá vzdělávací oblast obsahuje okruhy s očekávanými výsledky učení, které jsou formulované pro dobu, kdy dítě předškolní vzdělávání ukončuje.

Výsledky autoevaluace propojuje mateřská škola s výsledky externího hodnocení České školní inspekce. Na jejich základě přijímá opatření vedoucí ke zkvalitnění předškolního vzdělávání.

Školní vzdělávací program (ŠVP) je dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dětí v konkrétní mateřské škole. Vychází z požadavků RVP PV. Popisuje, jak konkrétně jsou tyto požadavky naplňovány, co je pro realizaci předškolního vzdělávání v mateřské škole charakteristické.

Poznámka: Článek byl sestaven z poskytnutého textu a zaměřuje se na rizika nucení dětí do jídla a správný přístup k výživě.

tags: #nucení #dětí #do #jídla #na #škole

Oblíbené příspěvky:

• Proslazený ibišek květ: Co potřebujete vědět
• Tel Aviv: Podnebí
• Sběrači odpadu a jejich role
• Náplň práce ekologa v Mladé Boleslavi
• Prevence a boj s padlím