Složení komunálního odpadu a význam recyklačních symbolů na obalech

Klíčová pro udržitelnost plastových obalů je jejich recyklovatelnost, tedy opětovné využití i poté, co se stanou odpadem. To však nemůže fungovat bez těch, kteří obal správně vytřídí a nasměrují k recyklaci. Způsob třídění mohou usnadnit informace na obalech a tzv. recyklační symboly. Poznáte je?

Obal, zejména potravin, neplní jen přepravní a ochrannou funkci, ale je i významným nosičem informací směrem ke spotřebitelům jeho obsahu.

Z pohledu aktuálně platného Zákona o obalech není povinné informovat o způsobu nakládání s obaly. Tato povinnost se týká jen obalů, které jsou zmíněny v legislativě o odpadech, o chemických látkách či léčivech. Přesto většina výrobců materiál a tzv. recyklační symboly na obalech uvádí. Nejznámější je asi postavička odhazující něco do koše.

Dalším obecným symbolem je kruh s šipkami tzv. Povinnost značit součásti spotřebitelských, skupinových i přepravních obalů zhotovených z jakéhokoliv materiálu byla zrušena novelou Zákona o odpadech v roce 2006.

Český Zákon o obalech i Zákon o odpadech právě procházejí novelizací. Jedním z uvažovaných směrů je i odpovědnost výrobců plastových obalů šířit osvětu o jejich environmentálních dopadech.

Čtěte také: Jak na katalog odpadů u obalů od barev

V případě materiálu, ze kterého je obal vyrobený, se nejčastěji setkáváme s grafickým symbolem recyklačního trojúhelníku doplněného buď číslem nebo zkratkou materiálu nebo obojím. Obrazec sestávající ze tří plných šipek ve tvaru rovnostranného trojúhelníku je tzv.

• PET (polyethylentereftalát)kód 1např. PET lahve nebo fólie, sáčky, polyesterové oblečení apod.
• HDPE (vysokohust. polyetylen)kód 2např. mikroten, kojenecké lahve, víčka od PET lahví, varné sáčky atd.
• PVC (polyvinylchlorid)kód 3např. etikety, sleeve, obaly kabelů, dokladovky apod.
• LDPE (nízkohustotní polyetylen)kód 4např. igelitové tašky, umělohmotné košíky, přepravky na jídlo apod.
• PP (polypropylen)kód 5např. kelímky od jogurtů, obaly na kosmetiku apod.
• PS (polystyren)kód 6např.

V případě, že naleznete označení např. C/PET, jedná se o obal z kompozitního materiálu. Za písmenem C a lomítkem je identifikační kód materiálu, který ve složení převažuje, zde PET. Tyto obaly však nepatří do žlutého kontejneru, ale do směsného odpadu.

Ale pozor, i v případě jednodruhových kódů bývá vyznačen jen materiál, ze kterého je vyrobená jeho nosná část. Právě v těchto případech přichází na řadu uvědomělost spotřebitelů, jak s takovým obalem naložit. Ideální je oddělit etiketu nebo přebal a vyhodit je do žlutého (resp. modrého v případě papírového přebalu) kontejneru.

Ideálně by měli využívat jen jeden materiál pro celý výrobek. Z hlediska udržitelnosti ale může být ku prospěchu i vhodně zvolená kombinace materiálů.

Při designu udržitelného obalu třeba právě kombinace plastu s papírovým přebalem umožňuje snížit množství plastu na minimum a přesto zachovat jeho ochrannou funkci. Např. inovativní tear-off systém papírového přebalu K3® firmy greiner packaging maximálně zjednodušuje jeho oddělení od plastového kelímku.

Čtěte také: Kódy Odpadů pro Chemické Obaly v ČR

Problém je kombinace materiálů i tzv. Použití materiálů z různých skupin je problémem, pokud od sebe nejdou ručně oddělit. Nemusí se přitom jednat jen o jiný druh plastu použitý na nosnou část a třeba na víčko, ale i o vrstvený materiál.

Typickým příkladem je tzv. sleeve, tedy smršťovací fólie vyrobená třeba z PVC na PET lahvi (např. V tomto případě, nejen že výrobce kvůli menšímu než 95% hmotnostnímu podílu etikety použije recyklační značku nosného obalu, tedy např.

I když takový obal hodíte do žlutého kontejneru, běžnou mechanickou recyklací se nezužitkuje a skončí spíše na skládce komunálního odpadu. Smršťovací fólii neoddělují totiž ani třídící linky.

Podle Josefa Hejla ze společnosti Petka není ideální ani PET rukávek, protože fólie se chová jinak než lahev a může zkazit barvu recyklátu. Podobně jsou na tom třeba výrobky z papíru potažené plastovou vrstvou (např. papírové kelímky na kávu) nebo plast s nástřikem nebo lakem vypadajícím jako hliníková folie. Do budoucna by k jejich dalšímu zpracování mohla přispět chemická recyklace.

Typickým příkladem kompozitního obalu jsou také nápojové kartóny například zn. Tetrapak, které jsou vytvořeny z vrstev papíru, plastu a v případě trvanlivých výrobků ještě tenkou hliníkovou fólií, popřípadě ještě plastovým uzávěrem.

Čtěte také: Ekologické obaly pro váš podnik

Třídíte-li odpad a chcete maximálně přispět k jeho recyklaci, oddělte sami etiketu nebo fólii plastového obalu před vhozením do žlutého kontejneru. Výrobci se vám k tomu snaží čím dál více napomoci.

Dalším důležitým krokem je vybírat produkty nejen podle obsahu, ale také podle obalu. K tomu je nutné sledovat informace na výrobku a zároveň je dokázat kritickým okem vyhodnotit.

Kromě recyklovatelnosti berte v úvahu další prvky udržitelnosti obalu - třeba jeho váhu, která čím je lehčí, tím zanechá nižší uhlíkovou stopu při přepravě, vzhled v podobě barvy materiálu i tvaru tak, aby šel co nejlépe vyprázdnit, nebo další na první pohled neviditelné souvislosti.

Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je komunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností.

Komunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpad.

Obec je původcem komunálního odpadu od okamžiku, kdy osoba odloží odpad na místo obcí k tomuto účelu určenému. Obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob a musí určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu.

Mezi odděleně soustřeďované složky komunálního odpadu patří nebezpečné odpady, papír, plasty, sklo, kovy, biologický odpad a jedlé oleje a tuky. Od 1. ledna 2025 také textil.

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec zajistit nejen prostřednictvím sběrných nádob na tříděný odpad, ale také například pytlovým způsobem sběru nebo určením místa pro odkládání jednotlivých složek komunálních odpadů v rámci sběrného dvora.

Umět správně vyhodnocovat a používat informace je důležité od nepaměti. Dříve to bylo často otázkou přežití, později začaly skrze symboly komunikovat důležité informace tehdy vyspělé civilizace, a i přesto, že bylo vynalezeno písmo, dodnes hraje symbolika v našich životech důležitou roli. Kdo by neznal obrázek a jeho význam u nakousnutého jablka, symbol radioaktivity, dolaru nebo vypnutí/zapnutí. I svět třídění a recyklace odpadů je plný symbolů - víte, co znamená zelený bod nebo trojúhelník s plnými šipkami?

Třídění odpadu je základní krok, bez kterého se recyklace odpadu neobejde. Aby bylo možné vytříděný odpad materiálově znovu použít k výrobě nových produktů, je důležité odpad vytřídit správně.

Obaly produktů jsou velmi důležité - hrají zásadní roli v mnoha směrech. Ovlivňují nákupní rozhodování spotřebitelů, umožňují přepravu výrobku, obsahují informace o výrobci, o složení výrobku, ale mohou na sobě nést také tzv.

Recyklační symboly - průvodci správným nakládáním s obalovými odpady

Víte, co znamená, když je na obalu tzv. zelený bod nebo panáček vyhazující odpad do koše? Pokud ne, nevadí, správnou odpověď prozradíme!

Recyklační značka „zelený bod“

Na obalech si můžeme všimnout kulatého symbolu, který má uvnitř dvě šipky. Touto ochrannou známkou jsou označeny obaly, za které byl uhrazen finanční příspěvek na jeho zpětný odběr a využití obalového odpadu.

Recyklační symboly (značky) na obalech mají důležitou informační hodnotu. Právě díky nim můžeme jednoduše identifikovat materiál nebo materiály, z nichž jsou obaly vyrobeny.

Symbol přeškrtnuté popelnice

Tato recyklační značka říká, že daný obal netřídíme do sběrných nádob na tříděný odpad ani do nádob na směsný komunální odpad (odpadkové koše, popelnice), ale je určen k ekologické likvidaci. Takový odpad bychom měli odevzdat prodejci (místa zpětného odběru), případně do sběrných dvorů.

Označení obalu symbolem „panáček s košem“

Jedná se o nepovinné značení na obalu, kterým mohou výrobci na spotřebitele apelovat, aby neznečišťovali životní prostředí a odpad odložili do příslušných nádob (mohou to být dle dalších symbolů barevné kontejnery určené k třídění konkrétního druhu odpadu, nádoby na směsný komunální odpad apod.).

Níže uvedené recyklační značky se používají k upřesnění informací o materiálovém složení obalu. Trojúhelníková grafická značka bývá doplňována textovým nebo číselným označením materiálu, příp. jejich kombinací.

Co na obalech znamená trojúhelník s plnými šipkami?

Pokud na obalu najdete tento symbol, určitě byste jej měli vytřídit do barevného kontejneru. Označuje totiž konkrétní materiál, ze kterého je obal vyroben. Díky tomu může putovat cíleně k recyklaci a získaná druhotná surovina poslouží k výrobě nových produktů.

Jak naložit s obalem, který na sobě má trojúhelník s obrysovými šipkami?

Při výrobě tohoto obalu již byl použit recyklovaný materiál (tedy druhotná surovina získaná z odpadu).

Díky třídění odpadu můžeme například z vytříděné PET láhve vyrobit opět PET láhev nebo vlákna, která následně poslouží k výrobě textilu. Ta mohou být použita například k výrobě fleecových bund, výplní do spacáku, závěsů, dětských plen a mnoha dalších užitečných věcí.

Vytříděné sklo můžeme recyklovat donekonečna, a tak z rozbité vázy můžeme vyrobit sklenici, pak okno a příště třeba láhev na víno.

Co je to kompozitní materiál a jak ho poznat? Do kterého kontejneru patří?

Zjednodušeně řečeno, jsou to obaly z více vrstev materiálu, které nejdou ručně oddělit. A to je právě důvod, který značně komplikuje jejich následnou recyklaci. Naštěstí se i zde najde výjimka.

Co je kompozitní obal

Zákon č. 477/2001 Sb.Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech) uvádí kompozitní obal jako:

§ 2 odst. j)„kompozitním obalem obal složený alespoň ze 2 vrstev různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a tvoří jedinou nedílnou jednotku, tvořící vnitřní nádobu a vnější schránku, který je plněn, skladován, převážen a vyprazdňován jako takový,“

§ 48„Pro účely plnění povinností využití odpadu z obalů podle § 12 a vedení evidence podle § 15 a 23 se kompozitní obaly a jiné obaly složené z více než jednoho materiálu vykazují podle materiálů obsažených v obalu. Od tohoto požadavku se lze odchýlit v případě, že daný materiál představuje nevýznamnou část obalu a nepředstavuje více než 5 % celkové hmotnosti obalu.“

Příklady kompozitních obalů, které lze třídit pro následnou recyklaci

Typickým příkladem kompozitního obalu je tzv. „krabice na mléko“, „tetrapak“ - správně řečeno nápojový kartón, který je vytvořen z vrstev papíru, plastu a v případě trvanlivých výrobků ještě tenkou hliníkovou fólií, popřípadě ještě plastovým uzávěrem. Tyto jednotlivé materiály nejsou od sebe ručně oddělitelné. A přitom právě nápojové kartony označené C/ PAP představují v likvidaci kompozitních obalů výjimku. *) Písmenný identifikační kód materiálu převažujícího svou plošnou hmotností.

Při posuzování kompozitního materiálu nemusí být dodrženo pořadí jednotlivých materiálových vrstev tak, jak je přiřazeno k číselnému identifikačnímu kódu. Stejný číselný identifikační kód lze uvést u kompozitních materiálů i v případě, že se některá z vrstev v obalovém materiálu opakuje. Například kompozitní materiál ve složení plast/hliník/plast lze také zařadit pod identifikační číselný kód 90.

Materiál nebo součást obalu sestávající z více materiálů, kde jeden materiál je obsažen minimálním podílem 95 % hmotnostních, se pro potřeby značení podle této normy nepovažuje za kompozitní materiál a označí se podle převažujícího materiálu. (Například nádobku aerosolového rozprašovače ze skla potaženého plastem s plastovým uzávěrem není nutné značit. Označení součástí spotřebitelských obalů ze skla je dobrovolné).

Objektivní údaje o skladbě komunálního odpadu jsou nutným předpokladem pro vytváření efektivních systémů odděleného sběru využitelných surovin v obcích, stanovení mezních hodnot výtěžnosti surovin a hodnocení účinnosti systémů sběru. Znalost skladby komunálních odpadů má zásadní význam při přípravě a hodnocení účinnosti legislativních opatření.

Jedná se především o opatření v recyklaci a využívání obalového odpadu (§ 19 zákona č.125/1997 Sb., nařízení vlády č.31/1999 Sb., připravovaný zákon o obalech). Skladbu odpadů však potřebují znát také obce jako původci komunálního odpadu s povinností odděleně shromažďovat odpady, utříděné podle druhů a kategorií, a předávat je k využití.

Analýzy skladby komunálního odpadu nejsou žádnou institucí v ČR systematicky prováděny. První systematická sledování probíhala koncem 80. let v Kutné Hoře a CHKO Třeboňsko (ÚNS Kutná Hora), v Hradci Králové, Pardubicích a Chrudimi (IS Hradec Králové) a v Ostravě (TaZSMO). Poslední dlouhodobá sledování byla realizována VÚMH v letech 1992-1993 v Benešově a 1993-1994 v Praze, dále společností KZT, s. r. o., v letech 1994-1995 rovněž v Praze. Některá města respektive svozové firmy provádí náhodné krátkodobé analýzy.

Výsledky analýz byly v rámci projektu PPŽP/530/1/97 "Nakládání s komunálním (a obalovým) odpadem" v roce 1997 zobecněny do standardních ukazatelů. Sledování skladby komunálního odpadu je prováděno ve čtyřech vybraných lokalitách, které se liší typem zástavby (tab. 1). Analýzy skladby komunálního odpadu jsou prováděny za účinné spolupráce a pochopení provozních firem, kterými jsou EKODEPON, s. r. o., Černošín, ESKO-T, s. r. o., Třebíč, OZO, s. r. o., Ostrava a Technické služby Benešov, s. r.

Skladba komunálního odpadu v každém typu zástavby je zjišťována 1x měsíčně po dobu jednoho roku. Pro potřeby analýz je svážen směsný komunální odpad z předem zvoleného svozového regionu daného typu zástavby v množství naplnění jednoho svozového automobilu. U svezeného odpadu je zjišťována hmotnost a objem a následně stanovena měrná hmotnost (kg/obyvatele a týden) a objemová hmotnost (kg/m3).

Množství svezeného odpadu odpovídá naplnění svozového automobilu (4 až 8 tun podle typu automobilu a zástavby).

-Nadsítná frakce větší než 40 mm je zcela podrobena látkovému rozboru. Z frakcí 20-40 mm a 8-20 mm se odebere homogenizovaný vzorek o přibližně 20 % hmotnosti (nejméně však 2 kg), který je teprve po vysušení podroben látkovému rozboru (a provede se přepočet na původní vzorek).

-U všech zrnitostních a látkových skupin je měřena hmotnost. Rozdělení do jednotlivých látkových skupin pro analýzu je uvedeno v tab.

tags: #obaly #složení #komunálního #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Vše o ekologické láhvi 0,3l
• Třídění odpadu s 50l košem
• Lepidla šetrná k životnímu prostředí
• Důvod omezení prodeje Sava a čističů odpadů mladším 18 let
• Recenze Kavárničky v Srbské Kamenici