Hlubinné úložiště jaderného odpadu v České republice a seznam dotčených obcí

Česká republika, jakožto země využívající jadernou energetiku, nese zodpovědnost za bezpečné nakládání s radioaktivními odpady, které při tomto procesu vznikají. Za bezpečné ukládání těchto odpadů je zodpovědný stát, konkrétně Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).

Radioaktivní odpady je nutné oddělit od člověka a životního prostředí na dostatečně dlouhou dobu. K bezpečné izolaci slouží právě úložiště radioaktivních odpadů, přičemž každé úložiště je přizpůsobeno pro ukládání určitého druhu radioaktivních odpadů.

SÚRAO plánuje v Česku postavit hlubinné úložiště, jehož spuštění se předpokládá v roce 2065. Bude sloužit k bezpečnému uložení všech radioaktivních odpadů, které není možné uložit do povrchových a přípovrchových úložišť. Příprava, výzkum, vývoj a provoz hlubinného úložiště jsou nezbytné pro naše bezpečí i bezpečí budoucích generací.

V České republice se výstavba hlubinného úložiště připravuje. Počítá se s umístěním ve vhodném krystalinickém masívu. Vybraná lokalita bude v oblasti bezpečnosti splňovat s rezervou všechny legislativní požadavky a mezinárodní závazky ČR, které jsou na hlubinné úložiště kladeny. Příprava hlubinného úložiště si žádá využít všech nejlepších zkušeností a znalostí, které jsou ve světě k dispozici.

Výběr lokalit a nesouhlas obcí

Vláda schválila výběr čtyř doporučených lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu: Březový potok na Klatovsku, Horka mezi Třebíčí a Velkým Meziříčím, Hrádek u Jihlavy a Janoch u Temelína. Na těchto lokalitách se mají uskutečnit výzkumné a průzkumné práce, aby se vybrala finální a záložní lokalita, které by měly být potvrzeny do roku 2030. Uvedené čtyři lokality se ukázaly jako relativně vhodnější z pohledu bezpečnosti, dopadů na životní prostředí a technické proveditelnosti.

Čtěte také: Čísla o odpadech v obcích

Záměr vyvolává řadu sporů, zástupci většiny vytipovaných obcí s ním nesouhlasí. Starosta Budišova na Třebíčsku Petr Piňos uvedl, že obce se budou bránit protesty i právní cestou. Starosta Dolní Cerekve na Jihlavsku Zdeněk Dvořák má v plánu požádat o podporu i novou krajskou reprezentaci. Obce z Pošumaví, kterých by se týkalo úložiště v Březovém potoce, zesílí protesty.

Do letoška se při hledání místa pro úložiště uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak vypadly lokality Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan. "Pro pět lokalit jsme ukončili období dlouhodobé nejistoty," uvedl ministr.

Nicméně, obce se brání soudně proti stanovení průzkumných území pro geologické práce, ty z lokality Březový potok z Pošumaví a Janoch od Temelína tak již učinily. „Jedním z kroků, ke kterým přistoupily obce sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti, je podání žalob k Nejvyššímu správnímu soudu, i když si neděláme přehnané iluze o jejich výsledku. Velkou naději však vkládáme do stížnosti na porušování Aarhuské úmluvy," dodal starosta Rudíkova z lokality Horka pan Zdeněk Souček.

Aktivity Platformy proti hlubinnému úložišti

Ministerstvo průmyslu dopracovalo návrh nového zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu. Shodli se na tom členové Platformy proti hlubinnému úložišti, že pokud by jej vláda v této podobě přijala, nedojde k naplnění slibů daných obecním samosprávám.

Starostkám a starostům ohrožených obcí chybí zákonné možnosti hájit oprávněné zájmy svých občanů. Ministerstvo průmyslu a obchodu sice v roce 2019 po letech slibování a odkládání předložilo návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu, ale navzdory slovům Karla Havlíčka v něm neakceptovalo prakticky žádné připomínky obcí.

Čtěte také: Podrobnosti k programu zasedání

Platforma proti hlubinnému úložišti usiluje o prosazení změny v přístupu státu k nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady, který se nebude omezovat jen na hlubinné úložiště. Platforma dále prosazuje, aby rozhodnutí o výběru lokality pro případné ukládání bylo podmíněno předchozím souhlasem dotčených obcí.

Obce z lokalit zvažovaných pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu se spojí v rámci tradiční protestní akce Dny proti úložišti. Obce dlouhodobě kritizují především absenci právní jistoty, nízkou míru participace na rozhodovacích procesech a neochotu státu zahrnout právo veta pro dotčené obce do zákona.

Finanční kompenzace pro obce

Obce, na jejichž katastrálním území se nachází úložiště radioaktivních odpadů, si mají finančně polepšit. Počítá s tím návrh nařízení vlády. Příspěvek pro obce činí v současnosti čtyři miliony korun ročně. Podle předkládaného materiálu mají mít nově obce kromě toho nárok i na příspěvek 10.000 Kč za každý metr krychlový odpadu uloženého v daném roce.

Aktuální návrh nařízení počítá s navýšením finančních kompenzací obcím, v jejichž katastru průzkum SÚRAO provádí. Každá obec bude i nadále po dobu průzkumu moci čerpat ročně 600.000 korun. Z 0,30 Kč na 0,40 Kč se má ale zvýšit kompenzace, kterou obce získávají za každý metr čtvereční svého katastru v průzkumném území.

Stávající úložiště

Nízkoaktivní odpady z jaderné energetiky se v Česku ukládají v povrchovém úložišti v areálu Jaderné elektrárny Dukovany, které leží v katastru obce Rouchovany. Zneškodnění nízkoaktivních odpadů z průmyslu, výzkumu a zdravotnictví pak řeší úložiště Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova.

Čtěte také: Jak vybrat správné odpadkové koše?

V současné době Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) provozuje úložiště ve čtyřech lokalitách. Jde o úložiště Richard nedaleko Litoměřic, Bratrství u města Jáchymov, v lomu Hostim nedaleko Berouna a poblíž jaderné elektrárny Dukovany.

Správa úložišť radioaktivních odpadů zveřejnila Zprávu o činnosti, která shrnuje provoz stávajících úložišť i přípravu úložiště hlubinného.

Harmonogram a náklady

Dosavadní harmonogram počítal s tím, že po letošním výběru čtyř lokalit dojde v roce 2022 k zúžení na dvě a že finální lokalita bude vybraná v roce 2025. Celé dílo ale bude hotové až mnohem později. Desítky let zabere dolování, stavba a takzvaný „vývoj úložného systému“ tak, aby vyhovoval geologii ve vybraném místě. Termín pro začátek fungování úložiště vychází až na rok 2065.

Náklady na stavbu úložiště mají překročit sto miliard korun, což je částka, na kterou se už dnes šetří z provozu jaderných elektráren. Nyní se vyhořelé palivo ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren, které ročně vyprodukují přes 80 tun odpadu. Do budoucna se počítá i s tím, že pod zem bude nutné uložit i rozřezané části odstavených jaderných bloků.

tags: #obce #jaderny #odpad #úložiště #seznam #obcí

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce likvidací nebezpečného odpadu
• Zajímavosti o jarní přírodě
• Lisovací Odpadový Vůz: Detaily
• Udržitelnější silniční síť
• Produkty šetrné k přírodě